Vlasy

Myšlenka, hudba, kostýmy, choreografie, herci ..... pro to všechno Vlasy miluju. Jen tak něco mě neohromí, ale tohle je moje krevní skupina. Okamžik, kdy Treat Williams mašíruje vstříc svému osudu, je tak skvěle nastřihaný, propojený s hudbou a tak dojemný a výmluvný, že bych chtěla (vlastně nechtěla) vidět toho, koho nechá chladným. (05.02.2004)

V první polovině jsem Vlasy úplně nechápal, pak se to ale rozjelo a já už nepochyboval, že sleduji vážně nezapomenutelný film. Skvělý je taky Treat Williams, který zde předvádí svůj životní výkon. Forman natočil dílo, jehož poselství je i přez třicet let velmi živé.Tohle je prostě povinnost pro každého filmového fandu, o tom žádná.. (19.02.2007)

Opravdu skvělej muzikál a to na ně moc nejsem. Nejenže to má fakt nádherný písně, ale i hodně dobrej příběh a skvělí herce. Vlastně sem si ani nikdy neuvědomil, že ty písně, který sou slyšet skoro všude, jsou z tohohle muzikálu. Prostě a jednoduše super muzikál se všim všudy, ale zase abych jen nechválil, tak musim říct, že hudbu jsem slyšel už v několika muzikálech o něco lepší (26.02.2007)

95% - Pro mě jsou Vlasy jedním z pouze tří muzikálů, které mě nadchly. Jinak na tento žánr hážu špínu kde můžu, ale zde to prostě nejde. Děj je krásný a přesvědčivý. Herecké výkony jsou přirozené a sympatické, nikdo si nehraje na muzikálovou primadonu... Vůbec mě na filmu Hair vzrušuje jeho pozitivní upřímnost. Všechny písničky, především Aquarius, Ain´t got no, I got life, Manchester England, Good morning Starshine, a Hair, mají navždy místo v mém srdci, jež je jinak přeplněno úplně jinou hudbou. Miloš Forman dokázal natočit působivý muzikál na téma, které Ameriku bude ještě hodně dlouho bolet, naprosto přímým, ale nekonfliktním způsobem. Kvůli tomuhle filmu jsem si v pubertě nechal narůst dlouhé vlasy a uvažoval jsem o kariéře tuláka. To snad mluví za vše... (11.09.2005)

Vlasy neměly velký úspěch, protože je Forman natočil deset let poté, co hnutí hippies stanulo na svém vrcholu. Myšlenky „flower generation“ byly tehdy už skoro dekádu „out“, a na nějakou nostalgii bylo zase ještě příliš brzy. V Americe (a v západním světě vůbec) proto film zapadl, a později, když nastal čas na revival, už tam nikdy nebyl pořádně „znovuobjeven“. Jiná situace je ovšem u nás. Tady byl tenhle film vždycky kultem. A zůstává jím doposud. Dlouho byl zakázaným ovocem, ale i poté je objevován stále novými generacemi diváků (i když asi pořád užším okruhem). Líbí se dokonce i lidem, kteří by pravého hippie pokládali nejspíš za zapáchajícího bezdomovce. Muzikálová móda mě nechává zcela chladným. Vlasy jsem viděl poprvé koncem 80. let. Za sebou jsem tenkrát měl už skoro dva roky drezúry v bláznově zeleném šatu, a svoboda byla cítit ve vzduchu. K jejímu dosažení ovšem pořád chyběl ještě nějaký ten pátek. Forman mi na chvíli dal to, po čem jsem prahnul už více než 700 dlouhých dní. Ten film pro mě zůstává čistě osobní záležitostí. Kašlu na muzikály. Vlasy jsou krásným filmem o svobodě, o pocitech i iluzích. A jasně... Ty písničky jsou super. (13.04.2005)