Zjizvená tvář
Scarface
VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (140)
gangsterka? more like groteska. ()
Oceňujem autentickú dobovú atmosféru, ktorá sa dnes len ťažko dá zreplikovať, na svoju dobu riadnu dávku násilia a i nejaká letmá erotika tam bola (film vznikol pred kódom). Paul Muni je šialene dobrý a v jednotlivých momentoch je to pôsobivé, ale ako celok som sa dosť nudil (za veľa môže aj absencia hudby). ()
No neviem. Na Hawksov Scarface som sa tešil ako Švéd na výplatný týždeň, a nakoniec som zostal sklamaný a mierne rozčarovaný. Áno, Hawks bol vždy výborný režisér, to mu neupieram, ale bol to zároveň aj typický hollywoodsky režisér, a tak je jeho film možno až príliš priamočiary, s jednoduchým scenárom a príbehom, nekomplikovanými postavami a osobnosťami. Ale to by až tak nevadilo. Navyše Paul Muni je skutočne skvelý, je tam veľa prestreliek a akcie celkovo, a záver je rovnako štýlový ako ten DePalmov. A tu sa dostávam ku kameňu úrazu. DePalmov "remake" (ktorý vlastne remakom technicky nie je), ktorý som videl už dávno, je jednoducho po každej stránke úplne inde. Zatiaľ čo Hawksova verzia je "len" prvopočiatkom gangsterky. Nič viac, nič menej. 70% ()
Scarface Briana De Palmu z roku 1983 sa v mojej topke drží už veľmi dlhú dobu a silno pochybujem, že ho z nej niekedy v budúcnosti vyhodím. To samo o sebe hovorí o mojom vzťahu k filmu a dôvodu, prečo som sa k zhliadnutiu pôvodnej verzie odhodlal. Ako som očakával, nenastalo žiadne sklamanie, ba práve noapak, dostalo sa mi výborného a neuveriteľne autentického zážitku a dobovej atmosféry mafiánskeho sveta. Snímok môžem jednoznačne doporučiť milovníkom gangsteriek a prehlásiť, že v tomto prípade sa jedná o absolútne zrelé vínko, ktorému vek na kvalite rozhodne neuberá. Navyše Paul Muni alias Tony Camonte svoju rolu zahral vskutku bravúrne! Je to pašák. ()
Postava Tonyho Camonteho je jedinečnou směsí rozporů. Na jedné straně klukovský avanturismus – nadšené gangsterské chlapáctví plné bouchaček, drsných hlášek a absolutní svobody mimo zákon a veškerá pravidla. Na druhé straně amorálnost, bezcitnost a bezvýchodnost života psance točícího se v nekonečné spirále hrůzných událostí, před nimiž nelze uniknout. Gangsterský opus Howarda Hawkse z dob počátků zvukového filmu je dítětem své doby. Doby těžkých časů prohibice, kdy zbohatlé podsvětí průmyslových měst určovalo pravidla každodenního života lidí. Film byl ve svém čase velmi tvrdým a nekompromisním varováním před válkami gangů. Na svou dobu použil nečekaně brutální výrazové prostředky a v Camontem našel dokonalý prototyp antihrdiny, u kterého přirozená touha po moci vyjádřená sloganem „Svět je tvůj.“ zničila veškeré entity života jednoho vlastního mikrosvěta. _____Film se dočkal v 80. letech kvalitního remaku od Briana De Palmy ()
Filmová klasika s velkým K. Matka všech gangsterek. Těmito a dalšími názvy bych mohl opěvovat hodnotu tohoto díla, které sice má šmrnc, na svou dobu nevídanou dávku násilí a akce a hlavně Paula Muniho, ale pár hluchých míst se tam přeci jen najde ani nemluvě o viditelném přehrávání některých herců (což je ale u starších filmů zvykem). Požitek z filmu mi to ovšem nezkazilo vůbec a jsem rád, že jsem konečně viděl tento skvost. The World Is Yours! ()
„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! ()
Jako první jsem viděl remake s Al Pacinem a tudíž jsem si musel sehnal i tento kousek, který se mi ještě víc líbil a je až k neuvěření že je o 50 let starší. Musím říct, že mě skvěle potěšil, ač jsem to nečekal. Opět příběh výborně graduje až do úplného konce. Výborné dialogy a pěkné staré exteriéry budov s dobovými auty i thompsony mi vytvořili výbornou atmosféru za přispění obou režisérů a kvalitních scénáristů, jakou má např. hra Mafie. [8,5/10] (Caddo, United Artists) (Čb. /// Produkce: Howard Hawks, Howard Hughes /// Scénář: Ben Hecht, Fred Pasley, Seton I. Miller, John Lee Mahin, W. R. Burnett podle románu Armitage Traila /// Hudba: Shelton Brooks, W. C. Handy /// Kamera: Lee Garmes, L. William O´Connell) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Jeden z prvých gangsterských filmov, ktorý písal pravidlá žánru a podľa ktorého narácie sa pokračovalo....vlastne natáča až dodnes. Vzostup a pád gangstra, ktorý sa javí ako spoločenský hrdina. Reakcia na hospodársku krízu, prohibícia a výpalníctvo. Amorálna postava ako hlavný hrdina, ktorý ale nakoniec musí dostať to, čo mu patrí a pekne zostra. O dva roky bol zavedený morálny kódex na zobrazovanie zločincov vo filmoch. Hawks to ešte stihol...:) Absolútna a možno aj najdôležitejšia klasika gangsterizmu vôbec. ()
Méně mainstreamové než novější bráška, ale neméně zajímavé a i navzdory stáří filmu s dostatečným tahem na bránu. Ve své době snad i malinko nadčasové a hlavně odvážné dílo. Zlomyslný zoubek času se na filmu přeci jen podepsal. Historická cena je přesto neoddiskutovatelná. Byl mi sympatický i jakýsi lehký morální podtext celého filmu. Krásná výpověď podtrhující fakt, že USA byla od vystrnadění původních obyvatel opravdu velmi divokou zemí, kde zločinnost měla výsadní postavení. Ani se tomu nechce věřit, že mafie tehdy prosazovala svoji moc takhle veřejně a bez okolků. Úplně odvařený jsem z filmu nebyl, a dokonce jsem u něj dokázal usnout, ale své nesporné kvality rozhodně má a působí překvapivě docela moderním dojmem. Lepší 3 kousky. ()
Jedinou slabinou tohoto filmu je absence hudby. A hudba byla právě tím, co tak kouzelně vykreslilo atmosféru filmů jako Kmotr nebo Tenkrát v Americe. Tento film však má jinou stránku, kterou předčí oba filmy, a to je naprosto reálně vykreslená situace. Tvůrci novodobých filmů o událostech oné doby se snaží podat celou věc spíše poeticky. Cílem toho filmu však bylo poukázání na hrozné události, které se denně odehrávaly v ulicích tehdejších měst. A to se jim povedlo vynikajícím způsobem. 9/10 ()
Videl som De Palmov remake s Al Pacinom a tak som považoval za potrebné pozrieť si originál. Musím priznať, že ma nenadchol. Určite má svoju historickú cenu a význam pre nakrúcanie ďalších gangsteriek. Paul Muni vtlačil filmu pečať svojej osobnosti, ale ostatní herci hrali dosť toporne a k celkovému dojmu prispeli aj dialógy, ktoré pôsobili dojmom, že uplynul iba krátky čas od nástupu zvukového filmu. Film je aj dnes pozerateľný, ale treba sa obrniť pochopením pre muzeálne exponáty. ()
Stará poctivá gangsterka, ktorej však definitívnu podobu dala až trojkombinácia Pacino-Stone-De Palma. ()
Gangsterka ako sa patrí. Z ťarbavo posobiaceho Paula Muniho ide hroza, jeho gangster Tony je klasickým predstaviteľom zločinu a táto voľba bola významná pre úspech filmu. ()
Základ mafiánsko-gangsterského žánru, ze kterého čerpali asi všichni kdo se od té doby podobnými filmy zabývali. Paul Muni je skvělý a předvádí diametrálně odlišnou kreaci než v I was a fugitive from a chain gang. Jeho Tony je vychytralé dítě ulice, které v sebejisté cestě za úspěchem ničí osudy všech kolem. Největším překvapením pro mě byla dospělá struktura žánru, která ve svých následovnících v podstatě nedoznala žádných výraznějších změn. Čili - Scarface je i dnes nesmírně divácký film (a osobně se mi líbí víc než osmdesátkový remake s Al Pacinem). ()
Když si chcete hrát, hrajete Mafii, když se chcete dívat, pustíte si Scarface. Hawks natočil, vzhledem k době svého vzniku, velice dynamickou gangsterku s několika opravdu brilantními scénami. Pokud je Zjizvená tvář otcem všech podobných děl s mafiánskou tématikou, není k tomu asi co dodávat. Cool film. 7/10 ()
Gangster moment na jedno podivání bohužel. ()
H. Hawk ako autor, ktorý robí z cenzúry relevantný výrazový prvok filmu. ()
"Jednoho dne uděláš chybu a spadneš až úplně na dno.. Přesně tam, kam patříš !!" ()
Súvisiace novinky
Remake Zjizvené tváře našel režiséra
O remake Zjizvené tváře se v průběhu let snažilo několik tvůrců, těmi posledními jsou zatím scenáristé a režiséři bratři Coenovi. Ti teď napsali nový scénář, jehož děj by se měl odehrávat v dnešním… (viac)
Coeni a nová Zjizvená tvář
Jak asi víte, gangsterská klasika z roku 1983 je předělávkou zhruba stejně klasiky z roku 1932. No a teď se Zjizvená tvář dočká třetí verze, pod jejíž scénář se podepíší bratři Coenové. Nový film v… (viac)
Nová Zjizvená tvář má režiséra?
Ve Zjizvené tváři z roku 1932 sledoval Howard Hawks vzestup a pád irského gangstera Tonyho Camonteho. Ve Zjizvené tváři z roku 1983 sledoval Brian de Palma vzestup a pád kubánského gangstera Tonyho… (viac)
Zjizvená tvář potřetí
Když napsal sedmadvacetiletý Armitage Trail v roce 1929 román Zjizvená tvář, těžko ho napadlo, jak daleko to jeho dítko dotáhne. Tři roky po vydání přišla první adaptace – Zjizvená tvář od Howarda… (viac)
V období prohibice byli velmi úspěšné gangsterky a podnikatele Howarda Hughese napadlo udělat gangsterku založenou na životě samotného Al Caponeho, legendárního mafiána. Později koupil práva na knihu Scarface, která byla inspirována právě životem Caponeho, scénáristou se poté stal Ben Hecht, který byl jakožto novinář s mafiány dobře obeznámen a režisérem se poté na Hughesovo přání stal Howard Hawks, i přesto, že tito dva ještě před realizací filmu měli soudní spory, protože Hughes obvinil Hawkse z plagiátorství jeho filmu. Ve finále se stal Hawks i spoluscenáristou a společně s Hechtem chtěli Caponeho život ztvárnit co nejpřesněji. Ve finále dokonce samotný Al Capone navštěvoval natáčení aby se ujistil, že na něm založená postava nebude znevážena a Capone tak dostojí své pověsti. Diváci už tehdy mohli snadno pochopit, že je Tony Camonte vlastně Al Capone, protože krom stejné jizvy film doslova přebíral skutečně události z Caponeho kriminální kariéry a možná i díky této autentičnosti vznikla dodnes jedna z nejzajímavějších gangsterek všech dob. Zjizvená tvář sice vznikla v době kdy gangsterky byli na vzestupu a bylo jich tedy docela dost, právě o ní se ale dodnes mluví jako o takovém výchozím bodě a především jako nejslavnějším filmu tohoto podžánru své doby. Dále je Zjizvená tvář brána za jeden z nejdůležitějších gangsterských filmů, který zásadně ovlivnil ovlivnil gangsterky. Paul Muni je v roli Tonyho Camonteho božský a pokud se člověk nějak zajímá o skutečného Al Caponeho tak ví, že se tomuto gangsterovi skutečně dostal na kobylu. Hawks poté jako režisér stojí za velmi zdařilou gangsterkou, která sleduje skutečně povedeně zmapovaný vzestup a pád jednoho gangstera, který je sice ztělesněním zla, přesto je ale ve finále i celkem lehké vybudovat si k němu sympatie a sledovat s jakým charizmatem stoupá na vrcholu potravního řetězce. Už i na svou dobu dokázala Zjizvená tvář nabídnout parádní akční automobilové honičky, které sice možná z pohledu současné doby působí poněkud úsměvné, minimálně o jistou formu napětí a stylu rozhodně dodnes nepřišli. Zjizvená tvář hodně těžila z atmosféry, která v Americe sužovala a už v úvodu tvůrci poukázali na lhostejnost vlády Spojených států k mafiánské činnosti. Ve své době byl tak film přece jen aktuálnější a měl i tehdy větší sílu, přesto ale z vybudované atmosféry kolem a faktu, že to co se děje na plátně se v Americe dělo zcela normálně mrazí. A finále je poté naprosto parádním závěrem, které skutečně naprosto parádně ukončuje tuhle cestu Tonyho Camonteho z naprostého dna přes totální vrchol na opět volný pád až dolů. Kvůli sporům s cenzory byl film zpožděn o rok, přesto nakonec vznikl pro mnohé lidi praotec modernějších gangsterek, který kvůli své krátké stopáži 93 minut musí možná přece jen vzestup a pád hlavního hrdiny provést trošku až zkratkovitě, přesto se mu to ale povede a Zjizvená tvář z roku 1932 je ve finále ta super gangsterka, kterou ve finále zastínil přece jen o ždibec povedenější remake Briana De Palmy z roku 1983, který naopak trvá minut 170 a je to jeden z těch remakeů o kterém by se vlastně i dalo říct, že je lepší než jeho předchůdce. To už je ale zase řeč na jiné téma, Zjizvené tváři z roku 1932 ale jeho důležitost a především dodnes zajímavé a funkční zpracování nikdo nesebere..... () (menej) (viac)