Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (2 884)

plagát

Deadpool & Wolverine (2024) 

znásilnění Marvelu s láskou feat. Rosomák & dream cum tru camea

plagát

Adikts (2024) (seriál) 

dramaturgicky nezvládnutá [dialogy mezi postavama nejspíš napsal algoritmus], absolutně nerealistická a za vlasy přitažená rádoby (proti?)drogová agitka, která má k vyobrazení závislosti z pohledu adiktologie hodně daleko, a která se Adamu Sedlákovi, režisérovi, který má na kontě toliko oceňovaný BANGER., fakt nepovedla...

plagát

Argylle: Tajný agent (2024) 

taková rutinní parodie na špionážní žánr.... víc Dua Lipy a Henryho Cavilla by neuškodilo.

plagát

V hlave 2 (2024) 

Fakt boží animovaná coming-of-age terapie ze stáje mýho milovanýho Pixaru, která na velkým plátně geniálně popisuje, jaký to je bejt teenagerem/puberťákem na 120%, a jaký to vůbec je soupeřit s vlastními emocemi. Takže ani dobrý, ani špatný; ani smutný, ani veselý; zkrátka něco mezi – a v tom jaksi tkví pomyslný kouzlo týhle erupce kreativity, který může závidět i ten nejzkušenější psycholog/člověk s ADHD. Jde tak o inovativně intenzivní jízdu na emocionální horský dráze, která vás bude bavit, dojímat, šokovat, anebo z ní budete mejt větší úzkosti, depky a nervy jak před pondělní směnou v práci. A já za tuhle extrémně nápaditou pecku hlavám v Pixaru – kteří maj svoje dětský i dospělý diváky dokonale přečtený jak knihu – neskutečně děkuju. No a za parodii na Mickeyho klubík smekám.... VERDIKT: 9 migrén z 10

plagát

Star Wars: Akolytka (2024) (seriál) 

Yes. Přesně tímhle směrem by se mělo Star Wars univerzum ubírat. Acolyte totiž diváky zcela poprvé [myšleno v čistě audiovizuálním filmovo-seriálovém formátu] seznamuje s konceptem High Republic, expanduje svůj fikční svět, a mapuje jak vrcholnou éru řádu Jediů, tak vzestup Sithů napříč nejtemnějšími kouty galaxie – to vše na pozadí ideologického konfliktu mezi oběma stranami. Je mi fakt u řitě, že hlavní postavu hraje fakin nebinární černoška, a jestli to nějakou snowflake konzervu sere, tak ať do tý řitě jde a ať už se prosím pěkně nevrací, jelikož tenhle fakt celkovej zážitek nikterak nekazí. Kdo si dá jednoduše dvě a dvě dohromady, ten si Acolyte užije na maximum; ten kdo však hledá chyby v každý příběhový/scenáristický nuanci a jednotlivý kokotině nedávající smysl [pár jich tu je, ale ne tolik, aby příběh jako celek nefungoval] a zkrátka nesleduje Acolyte s čistou hlavou – protože tenhle seriál svoje karty nerozdá hned, ale strategicky, pomalu a postupně – tomu moc pozitivní muziky nezbude.... Acolyte totiž skrze dvě perspektivy sleduje osudy Force-sensitive dvojčat a skrze skoro až detektivní zápletku poutavě zkoumá ambivalenci mezi světlou a temnou stranou síly, nebo chcete-li mezi dobrem a zlem, jejich jednotlivými formami, a zpochybňuje arbitr světlé strany síly, což je prosím pěkně téma, které v tomhle fikčním univerzu je jak šafránu. Nemluvě o production values jako takových a technicky a formálně precizním řemeslu celkově. Tenhle seroš se mi chtě nechtě trefil do vkusu jako máloco ze Star Wars univerza [mrk mrk Mando] a je mi fakt jedno, že z toho všichni hysterčí jak malý ufňukaný děcka. Jo, není to dokonalý, seriál svůj potenciál nevyužívá naplno, ale zcela upřímně, moderní Star Wars univerzum příběhy tohohle stylu prostě potřebuje jak sůl.... už teď se nemůžu dočkat, jak tvůrci naloží s toliko zbožňovanou The Old Republic a jedině doufám, že se dočkáme druhé řady.... VERDIKT: 8/10

plagát

Zápisník alkoholičky (2024) 

skvělý dokumentární portrét o českém národním sportu/prokletí nambr van a dysfučknosti tradiční rodiny o kterém by se mohly dělat nekonečný přednášky.... na můj vkus ale málo psycho a víc raw schyzo stylizace která by mentálně a tělesně nahlížela do hlavy hlavní (anti)hrdinky/alkoholičky alá Requiem za sen [absťáky a deliria jsou zde fakt sporadicky] by tomu vůbec neuškodila – na to je příběh moc "přímočarý". I tak jde ale bezpochyby o jeden z nejlepších českých filmů za tenhle rok. Tereza Ramba si svoji roli dává s neskutečným přehledem. Jo a cameo Martina Preisse extrémně cením.... [#LETŇÁK MB]

plagát

Tiché miesto: Prvý deň (2024) 

Ještě nikdy jsem v kině u čistě hollywoodskýho blockbusteru nezažil takový harmonický hrobový ticho, jako právě u Quiet Place: Day One. Poutavej prequel se vším všudy, který svůj koncept alien-encounter apokalypsy ždíme co se dá.