Réžia:
Jon TurteltaubHudba:
Trevor RabinHrajú:
Nicolas Cage, Justin Bartha, Diane Kruger, Jon Voight, Helen Mirren, Ed Harris, Harvey Keitel, Bruce Greenwood, Ty Burrell, Alicia Coppola, Joel Gretsch (viac)Obsahy(1)
Pre Bena Franklina Gatesa (Nicolas Cage) nie je história iba suchým výpočtom toho, čo sa v dávnej a zabudnutej minulosti udialo. Pre neho je história živá, vitálna, a občas ponúka možnosť nájsť neuveriteľné poklady. Po ohromujúcom nájdení pokladu templárov sa Ben stal najznámejším hľadačom pokladov na svete, hoci on dáva prednosť označeniu „strážca pokladov“. Najnovšie sú Ben a jeho otec, univerzitný profesor Patrick Gates (Jon Voight), ohromení nálezom dlho stratených stránok z denníka Johna Wilkesa Bootha, vraha prezidenta Abrahama Lincolna. Denník sa uňho našiel, keď ho zabili, ale niekoľko stránok v ňom chýbalo a nikdy sa nenašli. Až teraz. Informácie na nich prinášajú šokujúce odhalenie o tom, že ich predok, Thomas Gates, sa podieľal na atentáte na prezidenta Lincolna. Ben sa musí so svojou, teraz bývalou priateľkou, archivárkou Abigail Chaseovou (Diane Krugerová) a technickým čarodejníkom Rileym Poolom (Justin Bartha) vydať na dobrodružstvo, ktoré ich zavedie až nebezpečne blízko k veľmi hľadaným miestam vo Washingtone D. C., v Paríži, Londýne a v srdci Ameriky. Ako Ben, Patrick, Abigail a Riley odhaľujú ďalšie stopy, ktoré hrozia tým, že celé dejiny a ich životy prevrátia hore nohami, mení sa ich hľadanie pravdy na honbu za možno najtajomnejšou a nastráženejšou knohou na svete, ktorá je kľúčom k legendárnemu pokladu. Patricka šokuje, keď Ben použije pri hľadaní tajnú zbraň – svoju svojráznu matku a Patrickovu bývalú manželku, profesorku lingvistiky Emily Eppletonovú (Helen Mirrenová), ktorá s Patrickom neprehovorila 32 rokov. Rýchlo podľahnú kúzlu tajomna, ale ich tím nie je jediný, kto po poklade pátra. Muž, vďaka ktorému sa Ben o existencii stránok dozvedel, Mitch Wilkinson (Ed Harris), musí odhaliť vlastnú rodinnú históriu. Jeho zámery však nie sú také počestné, nejde mu len o to, aby poklad objavil. Tak sa ocitne v strete s ostatnými, ktorí sa pokúšajú zistiť, aké tajomstvá ukrýva spola obhorená stránka denníka... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (572)
Pokračování tohoto dobrodružného filmu. Velmi pěkně natočený a nestratil nic z toho co měla jednička. Stará dobrá honba za indiciemi a za pokladem, nechybí ani konkurenti a pořádná akce. Zkrátka pěkný dobrodružný film. ()
Bohužel dost špatné ... Typické pokračování se všemi jeho neduhy, navíc ale obrané o záporáky, které by bylo třeba porazit ... ()
Nemôžem si pomôcť, ale dvojka sa mi páčila rovnako ako jednotka ak nie viac. Dokonca niektoré scény boli lepšie ako v jedničke. Skvelá podívana. ()
Extrémně americky stupidní, dvě hvězdy za solidní zpracování a překvapivě málo nudy. ()
spatny ty vole ()
Nikdy v životě mě nenapadlo, že je možné vytvořit snímek vykradením filmu Skála (ano, ten se Seanem Connerym) a stařičké počítačové hry Indiana Jones and the fate of Atlantis. Výsledkem je samozřejmě slátanina, která ovšem ironicky založenému jedinci může paradoxně připadat vtipná. Nikoli ovšem tam, kde to zamýšleli tvůrci. ()
Čo sa dá čakať od tohto filmu? Pokiaľ si film pozeráte len tak z roztopaše, so zámerom oddýchnuť si a nijako sa pritom intelektuálne nenamáhať, neponárať sa do hlbín ľudskej duše a riešiť shakespearovske otázky bytia alebo nebitia chlapa, hihi, tak áno, ste na správnej ceste. Nicolas Cage je celkom iný Indiana Jones, nesnaží sa byť nasilu vtipný, je stále v pohode, možno aj vďaka pamäti, ktorá mu dovolí zapamätať si také množstvo číselných kodov a urobiť také skvelé dedukcie, že by som za to scénaristovi dala urobiť lobotómiu mozgu. A tiež za tie preexponované scény obdivu k americkému prezidentovi a vlastenecké reči, pri ktorých sa moja pohoda vytratila. ()
Mám pro to prostě slabost... ()
stale mi tu chyba poriadna chytľavá dobrodružná akcia (nie katalógovi herci), pre mna to dobrodruzstvo bolo jednoducho nudne, navyse Cage ma tu krytpografiu priam ako mysticku sučasť svojej dokonalej mysle. To ste zariadili vy? Páli Vám to! ()
Pri snímkoch ladených na štýl pátrania po niečom si pýta slovo veľké dobrodružstvo, dobrá akcia a neokukaný záporák. V tomto prípade sa o záporákovi ani nedá hovoriť, keďže chvíľami bol slušný, potom chcel zabiť hlavného hrdinu a na konci spravil to, čo spravil. Dobrá akcia tu nie je žiadna. Jedna automobilová naháňačka, jedno strieľanie po hlavných hrdinoch, inak nič. Celý čas sa presúvali hore-dole po svete, kde Ben vždy logikou počítača určil, kadiaľ ďalej cesta povedie. Scenár mal dovolenku, rozum tiež. Naivita ale kraľovala. Rovnako ako akcia i dobrodružstvo tu veľké nebolo. Jednou z mála výhod bolo aspoň to, že záporáci nevyužívali dokonalé zbrane na hranici sci-fi. Keby sa film trocha odľahčil humorom, mnohé pasáže by nevyzerali tak pritiahnuto za vlasy. PS: po druhom videní mi to prišlo ešte naivnejšie: 40% ()
Má to sice bezvadnou výpravu a spád, ale těch pitomostí je tam fakt přehršel. ()
Bohužel, je to takové typicky Disneyovské. Naivní, neustále rádoby vtipné a klišovité. A co hůř, oproti prvnímu dílu i nudné. Doporučit to můžu jedině tomu, kdo chce dvě hodiny poslouchat hádky Gatesovic rodiny. ()
Jestliže v prvním dílu byly věci, které mi úplně neseděly, tak tady nebylo moc věcí, které by dávaly smysl. Ne přeháním, tak špatné to nebylo. Spousta historických a technických nesrovnalostí trkne každého hned do očí, ale o tom to není. Film má od začátku jen bavit a to splňuje. Možná jen přes únos prezidenta se nedalo přenést bez špatného pocitu:D.. ()
Nenáročné, lehce stravitelné, víceméně naklonované předchozí dobrodrůžo, příjemná zábava, pokud se nechce nit řešit a postačí mozkový stand by režim - 60 % ()
Vytecny humor ()
Žádné překvapení, tvůrci se nepoucili a tak nám naservirovali znovu průměrnou zábavu z jedničky... ()
Dvojka Lovců pokladů má všechny klasické nešvary druhých dílů, to znamená, že všechno je více (snad jen minut je stejně). Více záhad, více postav, více vážnosti, a celé to je mnohem méně sympatické než jednička, která byla taková jednohubka. Přítomnost rodičů je sice svěží a jejich kočkování občas pobaví, ale na záchranu filmu, který nikdy neměl vzniknout, to opravdu není. Ani ten Bartha už není tak vtipnej. Chybí mi tu ta pohodička, která byla cítit z jedničky. ()
Mám docela slabost pro "pokladohledačské" příběhy. Jediné, co mě na nich štve, že tam vždy musí být nějaký záporák, který jde přes mrtvoly, a jenž se snaží poklad najít dříve, než hlavní hrdina. Vždy to se záporákem skončí stejně a vždy je tam podle mě nadbytečný a filmu jen škodí. Cage mě baví, na Abigail se moc hezky kouká, Riley je roztomile vtipnej. Herecké obsazení tedy velmi dobré. Ale někdy je to naivní (polévání velké skály vodou s pár půllitrových pet láhví a oni to do půl minuty objevěj?), občas nelogické (to sakra nemohl prezident hned říct, že se za nimi zabouchly dveře? O žádný únos se přeci jednat nutně nemuselo..), jindy zas americky patetické ("prokázal jste vlasti velkou službu" - WTF??). Zábava to ale nebyla vesměs špatná... >׀ ()
Pokračování Lovců pokladů s podtitulem Kniha tajemství trpí téměř stejnými neduhy, jako tři roky starý předchůdce. A sice zbytečně dlouhou stopáží, kolísavé tempo, upadající poutavost a samozřejmě i množství všemožných nelogičností. Příběh mi přišel poněkud nudnější, na druhou stranu mě zase trochu více bavili samotní herci, resp. jimi ztvárněné postavy. Stále se však ve všech ohledech pohybujeme v těžkém průměru, takže snímek Lovci pokladů je spíše taková nenáročná oddechovka, která určitě nikoho nepohorší, ale skákat radostí do vzduchu z ní bude jen málokdo. 5/10. ()
Tak a máme tady další porci Turteltaubova guláše, vařeného systémem - (jak to vlastně říkali v Císařově pekaři?) "patláma, patláma, jamalália y paprťáma". Pojídači čipsů, zmrzlin, vaflí či popcornu kornouty do polohy "stand by", nastává o něco víc než hodinová pouť za pokladem, podle představ schizofrenického scénáristy a taktovkou režiséra bez invence. Ve filmu totiž jako v alchymistickém kotli, stejným systémem výroby - metodou pokus-omyl, najdete také naprosto vše. Kdybych měl vyjmenovat snůšku nesmyslů, které jsou vrstveny jeden přes druhý v marné snaze zaujmout aspoň na chvíli mysl diváka, snadno bych během několika minut zajisté popsal několik formátů A4. Bylo by to ale vůbec k něčemu a někomu? Ano, to je totiž ta správná otázka, komu byl vlastně tento film určen. Už dávno mi totiž není dvacet, ale „Indianovky“ bych nejspíš neodmítnul ani jako hlavní večerní program. Na rozdíl od Jonese však plagiátorská béčka tohoto typu postrádají strhující příběh, nosnou myšlenku, charisma přestavitelů jednotlivých postav a hlavně talent scénáristy a nadšení režiséra. Místo toho dostanete na talíři porci zábavy, kde příběh, sám o sobě chudý a ubohý, je nutno okořenit honičkami v autech, kde v přeplněných ulicích zlosynové střílí po bezbranných prchajících jen tak (nezlobte se, ale představa plně naložené sklápěčky pivem, stíhající nadupaný Mercedes poslední verze mi trhá bránicí doteď, více jak vykulený pohled do blba zírajícího Cage), zápletky nutno zpestřit snůškou nesmyslných teorií o tajemstvím opředených předcích (Inkové, Mayové, Aztékové a indiáni Hopi v jednom kotli, zamícháme, vytáhneme Matesa, zatáhneme za uši a máme nevysvětlitelnou záhaduJ ), abychom se nakonec dozvěděli, že záporné postavy v zemi neomezených možností jsou ve své podstatě vlastenci, kterým budiž proto odpuštěno a tajemným jazykem z dřevěného artefaktu, kterým mluví tři indiáni na světě nakonec hravě vládne nějaká profesorka na výšce hádejte kde asi – ufff…Chybělo mi zde ufo, které nepřiletělo, i když jsem si to moc přál a nějaký posel ze záhrobí, který se rovněž nedostavil, protože by se z toho všeho následně v hrobě obrátil a klidu nikdy nedošel.. Na druhé straně musím uznat, že všehoschopná a všudypřítomná průměrnost a nuda vám umožní klidně se v průběhu filmu vzdálit za účelem vypuštění písku či přísunu dalšího klínku pizzy z mikrovlnky, aniž o něco podstatného přijdete a na děj nenavážete. Takže komu byl vlastně film, chudý vším možným jak kostelní myš, za to o to více než nenápadně podmazávaný americkým patriotismem, určen? Když si odpovíte po shlédnutí sami, možná Vás napadne, měl být vůbec natočen? Jak je zde krásně patrný rozdíl mezi uměním a produktem – tento výtvor, vynucený kalkulacemi, Vám asi těžko předloží cokoliv k zamyšlení, o to zde ale očividně nejde. Jde o nicneříkající zábavu, jízdu na kolotoči. Co na závěr? Plusem je, že hlavní přestavitelé dali příběhu tváře. Kdybych si tyto odpustil a nechal film sám o sobě, asi bych se pos… . Nevím, jestli smíchem, nebo zoufalstvím. A fakt mne nenapadá, komu bych ho asi tak chtěl promítnout. Pokud bude mít nějaké patosem ojíněné obdivovatele, budiž, vše co si najde svůj cíl, ať má místo na slunci, nechci být diktátor. Je mi však líto pohnutek a ještě více intelektu, který je k obdivu vede. () (menej) (viac)