rublik05

Jelikož se druhá část „velkofilmu“ Zacka Snydera Rebel Moon údajně natáčela souběžně s tou první, je jasné, že k žádnému zlepšení nebo nedej bože k poučení se z předchozích chyb dojít bohužel nemohlo. Dochází tedy k tomu, že Zack Snyder zas a znova opakuje ty stejné chyby, drží se stále stejného stylu a stejných postupů, takže co se týká zpracování, tak snímek je opět umělý a škaredý, minimálně dobrou polovinu stopáže tvoří prázdné a nudné scény, jež jsou ještě umocněny neustálými zpomalenými záběry, logika je často úplně mimo, některé scény jsou až vyloženě nesmyslné. Postavy jsou pořád stejně ploché a nevýrazné, světlou výjimkou je pouze záporák Ed Skrein. Některé jakože drsné a vážné scény jsou až směšně trapné, samozřejmostí je přehlídka všemožných klišé, film nezachraňuje ani akčnější závěr. V podstatě se jedná o stejný průšvih jako v případě předchozího Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně, jen další zbytečně promarněné dvě hodiny. Takhle si fungující blockbuster rozhodně nepředstavuju, tohle je fakt megaprůšvih. 3/10.

Zpočátku jsem měl trochu obavy, co mě ve snímku Nene čeká, tak nějak jsem doufal v podobný počin, jako byl například předešlý film Jordana Peelea My. Moc jsem se ani nespletl, opět se jedná o mysteriózní horor, jenž má zajímavý námět, je dobře natočený (chválím triky a efekty) a výborně zahraný (ústřední dvojice je vynikající), má silnou, místy až vyloženě děsivou atmosféru. Příběh má zpočátku spíše pozvolnější tempo, v žádném případě ale nenudí, postupně ale graduje až do monstrózního finále, na některé scény budu opravdu hodně dlouho vzpomínat, samotný závěr mi naproti tomu přišel takový nijaký. Celkově jsem s Nene spokojený, nečekal jsem až tak nápaditou a originální podívanou, všechna čest, Jordan Peele je talent. Jsem zvědavý na letošního Opičího muže. 7/10.

Dlouhou dobu mi vrtalo hlavou, co vlastně o tomto návratu Harrisona Forda do jeho legendární role archeologa Indiana Jonese napsat. Doteď si totiž nejsem úplně stoprocentně jistý, zda se mi Indiana Jones a nástroj osudu líbil či nikoliv. Začátek mi přišel suprový, omlazený Ford vs. Němci silně evokuje Dobyvatele ztracené archy či Poslední křížovou výpravu, příjemně se zde hraje na nostalgickou strunu, za mě se jedná jednoznačně o nejlepší část filmu. Od začátku mě však šíleně bil do očí ten umělý, nudný a nepříliš hezký vizuál, CGI je zkrátka všudypřítomné, až mě trochu zamrzelo, že si tvůrci nedali s vizuálem více práce a sázeli ve většině případů na nenápaditou postprodukci. Příběh jako celek není nikterak složitý, v daném žánru úplný standard, zaujme jen v několika málo sekvencích (např. automobilová honička, bláznivý závěr…), má bohužel mnohem více nudných a hluchých míst, čemuž se vzhledem k nesmyslně přestřelené stopáži nelze moc divit. Chyběl mi humor a pověstné hlášky, film se bere zbytečně moc vážně, místo odlehčení se řeší stárnutí, navíc ne zrovna ideálním způsobem. Z herců jsem se těšil na Harrisona Forda a záporáka Madse Mikkelsena, prvně jmenovaný má stále určité charisma a Mikkelsen ty záporáky zkrátka umí. Bavil mě ale i Boyd Holbrook, kterého mám rovněž primárně spojeného se zápornými rolemi. Přestože se nejedná o vyloženě špatný film, tak musím přiznat, že jsem i vzhledem ke všem okolnostem čekal mnohem, mnohem lepší podívanou. Hodnocení jsem chtěl původně nechat vzhledem k mým sympatiím k celé sérii a nostalgii o malinko výš, než bych dal za normálních okolností, nicméně čím dál tím víc se kloním spíše k tomu průměru, ačkoli jsem i tak rád, že jsem opět mohl vidět Indyho v akci. Pravděpodobně naposledy. 6/10.

Další česká, resp. slovenská romantická komedie, jež má oproti zástupu svých konkurentů hned několik výhod, a sice že není vyloženě trapná, má příjemnou atmosféru a občas dokáže i pobavit. Z herců mě nejvíce zaujaly dámy Kristína Svarinská a Taťjana Medvecká, ujde ale i Kryštof Hádek. Snímek i překvapivě docela rychle uteče, takže není to žádná velká zívačka. Lítá v tom není žádná extra kvalitní či originální komedie, spíš taková nenáročná, snesitelná blbina na jedno zhlédnutí. 4/10.

Matně si vzpomínám, že předchozí Poslední aristokratka z roku 2019 byla sice solidní peklo, ale že herci byli docela fajn a na české poměry to bylo vcelku pěkně natočené. To stejné by se dalo říct i o letošním pokračování s názvem Aristokratka ve varu, s tím rozdílem, že mi film přišel ještě o trochu trapnější a hloupější. Jinak vše zůstalo při starým. Humoru je zoufale málo, většina situací je spíše trapná než vtipná, dialogy místy strašně tahají za uši, samozřejmostí je spousta hluchých a nudných míst. Z herců mě nejvíce bavila ústřední dvojice Hynek Čermák a Tatiana Dyková, Simona Lewandowska mi svým projevem občas dost lezla na nervy, ostatní herci tak nějak ani nemají čím zaujmout. S finálním hodnocením dost váhám, jedna hvězda mi přijde málo, dvě zase moc... Tak či tak to bylo jen další utrpení, další prázdná rádoby komedie, kterou zachraňuje jen to, že má dobré hlavní herce, občas příjemnou atmosféru, slušnou hudbu a snesitelný vizuál. 3/10.

Alban Lenoir je už vlastně takovou stálicí Netflixu, jeho AKA či dvě Ztracené kulky beru jako vcelku fajn akčňáky, takže každý jeho další počin na této platformě ve mě vzbuzuje určitá očekávání. Nejnovější akční počin Mzda za strach působil dle popisu jako takové standardní béčko, u něhož jsem doufal, že nepříliš výrazný námět mi alespoň trochu vykompenzuje větší množství dobré akce. No, dopadlo to teda katastrofálně. V první části filmu se prakticky nic neděje, nejspíš jsme se měli nějak seznámit s postavami, to by ale nesměly být tak ploché a nevýrazné, že ať se pak komukoliv stane cokoliv, bylo mi to v podstatě jedno. Nic moc zajímavého nenabízí ani zbytek filmu, vizuál je místy šíleně umělý, akce je zoufale málo, není ani moc pěkně natočená a provedená. Pozitivně hodnotím snad jen určitou chemii mezi ústřední dvojicí, stopáž je i přes tu nudu v rámci možností snesitelná, líbilo se mi i sympatické pouštní prostředí. Jako akční film selhává Mzda za strach snad ve všech myslitelných aspektech, takový průšvih jsem fakt nečekal. Totální přešlap, trapas, zbytečnost. 2/10.

Studiu Marvel se už pěkných pár let - v podstatě od Avengers: Endgame - vůbec nedaří a kromě několika sázek na jistotu (Spider-Man či Strážci Galaxie) přináší jeden průšvih za druhým (čest výjimkám jako Shang-Chi či druhý Doctor Strange). Nejnovější přírůstek, snímek Marvels, lze zařadit právě do této kategorie nepříliš povedených počinů filmové série MCU, neboť se zde nashromáždily přesně ty stejné neduhy, díky kterým jsou poslední marvelovky tak špatné. Máme zde tradiční, jednoduchý a nepříliš zajímavý příběh, jenž divákovi nabídne jen a pouze slušné akční scény, což je společně se snesitelným vizuálem jediný kladný aspekt celého filmu. Děj se i přes nezvykle střídmou stopáž neskutečně vleče, křečovitá snaha o humor vyznívá až sebeparodicky, postavy mě nijak zvlášť nezaujaly, dialogy jsou místy solidní peklo. Nejvíce se mi líbil akčnější začátek, zbytek filmu je takové dětinské, nudné, ani vtipné ani vážné něco, co zachraňuje jen a pouze dobrá akce, vizuál a sympatické kočičky. No jít na tohle do kina, tak jsem pěkně naštvaný. 3/10.

Předchozí verzi s Eddiem Murphym jsem bohužel (nebo bohudík?) neviděl, takže jsem v tomto ohledu přistupoval ke Strašidelnému domu s čistým štítem, absolutně bez nějakých větších očekávání, ke spokojenosti mi stačila jen odlehčená duchařská komedie. Tu jsem taky svým způsobem dostal, nicméně musím přiznat, že z celkového výsledku jsem poněkud zklamaný. Začnu tedy u toho, že film má zbytečně moc dlouhou stopáž, má velké množství hluchých a nudných míst, strašidla mi přišla až trestuhodně nevyužitá, humoru je velice pomálu. Na druhou stranu čas od času se povedla vcelku fajn atmosféra, vizuál je snesitelný, herci jsou vesměs v pohodě, byť žádná z postav vyloženě nestrhne. Ze Strašidelného domu mám hodně rozpačité pocity, tvůrcům se ani z poloviny nepovedlo využít potenciálu daného příběhu, výsledkem je taková nudná, sterilní televizní rodinná podívaná, jež se ani nesnaží být něčím víc, než těžkým průměrem, po kterém po čase ani pes neštěkne. 4/10.

Když už jsem chtěl tento těžce normalizační počin vypnout, docela mě zaujalo, kolik tehdejších filmových hvězd se zde objevilo. Babička je ráda je příběhově těžce poplatná době, odpovídají tomu dialogy i celkové vyznění filmu, nicméně vidět v jednom filmu Vladimíra Menšíka, Mílu Myslíkovou, Tomáše Holého, Martina Růžka, Natašu Gollovou či Marii Norrovou, to se opravdu jen tak nepoštěstí. Herci jsou ostatně to jediné, co film jakž takž zachraňuje, neboť příběh a také velice bizarní hudba Ladislava Štaidla působí přesně naopak. Na jedno zhlédnutí snesitelné, kromě sympatických herců zde ale nic zajímavého nehledejte. 3/10.

Vesmírní žraloci jsou po všech stránkách klasický Asylum produkt, nudný a vizuálně odpudivý, tentokrát však s jednou výjimkou, a sice že má (nejspíše neplánovaně) hned několik velice vtipných scén, jimž suverénně kraluje drsná vůdkyně žraloků a její ruský přízvuk, to je za mě opravdu highlight celého filmu. Za tohle si film zaslouží alespoň pár procent k dobru, neboť se zas tak často nestává, aby se člověk u tohohle typu filmu alespoň trochu pobavil. 1/10.