Vtedy v Amerike

K Tenkrát v Americe jsem přistupoval s respektem. Když se člověk na film hodně těší, je velká šance, že bude zklamán. Ale u tohoto filmu to nejde, "netěšit se". Už v té době legenda Sergio Leone na režisérské židličce, velký Ennio Morricone u not a mafián Robert de Niro na plátně. To by v tom byl čert, aby film nebavil nebo snad nudil. Čtyři hodinky uběhly až neuvěřitelně rychle a na konci jsem si mohl vydechnout a pomalu si uvědomit, jak velký film jsem právě viděl. Tenkrát v Americe je pro mě symbolem dokonalého filmu. Skloubení výjimečně dobře odvedené práce na všech možných postech v jeden velký zážitek. A tohle Leoneovo dílo si nemůžu dovolit řadit do nějakých osobních filmových žebříčků a porovnávat s jinými. Patří do speciální kategorie. Je to totiž víc než film. (21.04.2005)

Je veľmi ťažké písať komentár k filmu, ktorý bol celoživotným snom a súčasne aj vyvrcholením tvorby veľkého režiséra. Rovnako je ťažké veľké sny zhmotniť do filmových políčok, ale asi najťažšie je nájsť pre ne vnímavé publikum a nenaraziť na distribútorské obmedzenia. Leone v tomto prípade narazil, a to dosť tvrdo. Myslím, že je zbytočné v prípade tohto filmu jasať nad perfektne vystavaným scenárom, dokonalou výpravou, čarovnou hudbou hudobného kúzelníka Morriconeho, či hereckými výkonmi, ktoré vo viacerých prípadoch predstavovali osobné maximum. Skôr by som chcel vyzdvihnúť môj osobný pocit, že každou pridanou minútou by bol môj dojem z filmu ešte veľkolepejší. To je presne opačný pocit, než aký mám pri väčšine dlhých filmov, ktoré zúfalo volajú po strihačských nožničkách. (01.03.2012)

To, že jsem dokázal dokoukat tohle témeř 4 hodiny dlouhé dílo, je můj letošní nejudatnější výkon. A není to délkou - Kmotr II 193 minut, Fanny a Alexandr 188 minut, Apokalypsa 202 minut, Návrat krále 253 minut... Seděl jsem u nich bez hnutí, ale všechny měly něco, co Tenkrát v Americe nemá. Příběh! Jednoduchá historka rozprostřena na život několika lidí bez čehokoliv hlubšího, by vystačila na hodinu a půl. Leone ji roztáhl na původních šest hodin, a já děkuju, že tahle verze nikdy nebyla uvedena. Pokud totiž bylo tempo příběhu podobné jako v první hodině 227 minutové verze, kde se stane jediná důležitá věc a jinak je o ničem a neskutečně nudná a zbytečná, tak to potěš... Je neuvěřitelné, jak tak atraktivní prostředí jako NY na přelomu století a partu mladých zlodějíčků nedokázal Leone využít. Tady měl radši srazit podpatky a uklonit se Coppolovi a jeho Kmotrovi II a nechat to být, nestačil na to. Škoda těch herců, kteří se snaží, ale jejich výkon nikam nevede a škoda toho potenciálu, který nechal Leone jen tak bez povšimnutí ležet. Krom prostřední třetiny, kdy se parta zlodějů začíná rozjíždět, film nemá náboj, většina scén je buď zbytečná nebo přehnaně dlouhá a o tom mrazivém napětí, které dodává ten potřebný náboj i tomu nejrozvleklejšímu místu v trilogii Kmotr si může nechat Leone a jeho nenápaditá režie nechat jen zdát. Naprosto nepadnoucí hudební podkres od velmistra Morriconeho je pak jen špatná tečka za mizerným vyzněním téhle prázdné legendy. Být na místě Leoneho Coppola, být v příběhu i nějaký děj a ne jen několik scén... škoda uvažovat. (27.01.2009)

Nezabudnuteľná hudba robí z tohto diela pamätnejší film než samotný dej či herci. A to je tam vtedajšia elita. Prvá časť sa mi zdala lepšia, myslím, že to nemuselo mať cez 4 hodiny v plnej verzii. Ak má byť však film odpoveďou na Krstného otca, tak na neho naozaj nemá. To už máločo. (08.03.2023)

Společně s Kmotrem nejlepší gangsterka všech dob. A to naprosto stačí. (03.01.2024)

Jako fanoušek Martina Scorseseho a milovník trilogie Kmotr stavím tento klenot vysoko nad Leoneho spagetti westerny. Celý film je do posledního detailu skvěle promyšlený a dokonale realizovaný. Hereckému ansámblu přirozeně vévodí Robert De Niro, ale všichni ostatní jsou také perfektní (dětské představitele nevyjímaje). A jako třešnička na dortu geniální hudba Ennia Morriconeho. Škoda, že je ten film tak krátký. (23.05.2004)

special edition stoji fakt za to (27.11.2006)

Skloubení několika filmů - trochu mi to připomíná druhý díl Kmotra, trochu Magnolii (tou délkou), trochu God fellas, aj. Místo v TOPce to má zaslouženě. Bobík De Niro a Leone odvedli perfektní práce. Pochvala 100%. (28.06.2010)

Jedna z nejúchvatnějších gangsterek, která si díky své genialitě zaslouží objektivní pohled. Leone odešel do filmového nebe se ctí a potvrdil citát J. L. Brookse. Aby natočil génius geniální film, musí ho několik let cítit...čest Vaší památce mistře. (26.06.2011)

Takřka 4 hodinová exkurze do života gangsterů, kterou můžeme sledovat v období více jak půlstoletí jejich života. Není to typický mafiánský film ve stylu "Kmotra" ale spíše zobrazení života party kluků, které ulice naučila, že s podstivostí nedojdou nikam. Řada výborných herců, překrásná Morriconeho hudba a precizní režie dělají ze snímku opravdovou lahůdku pro všechny, kdo mají rádi velkolepé bijáky. Není to dokonalý film, stejně jako nejsou dokonalí jeho hrdinové a pár scén bylo přeci jen slabších ale díky ohromné velkoleposti, bezkonkurenční výpravě a již zmíněné ohromné délce mě film vtáhl do sebe, neskutečně mě ohromil a už druhý den si v hlavě promítám nespočet nezapomenutelných scén, kterých je film plný a do toho mi zní ta úžasná hudba. Po druhém shlédnutí zvyšuji na plný počet, protože film má nenapodobitelnou atmosféru, kterou cítím pokaždé, když film vidím. (13.05.2007)

Konečně jsem se k Once Upon a Time in America dokopal, protože jsem se dočetl, že to snad je i lepší než Kmotr. Můj názor je ten, že Kmotr je lepší. Tím nechci říct, že film je špatný jenže mi moc nesedly dlouhé záběry jako ve westernu a tři časové linie. Trošku škoda, že více prostorů nedostal Joe Pesci. Samozřejmě skvělá byla hudba, kamera, De Niro a hlavně James Woods. Co si z filmů budu pamatovat snad do konce živote je záběr na kluky jak běží a na následný záběr na most v pozadí dvou budov. (01.09.2010)

Jsem asi hodně rozmazlenej Scorseseho gangsterským světem (Goodfellas, Casino..) Tohle mi přišlo takový trošku nudný. Začátek mi přišel zmatenej, část kdy byli hlavní hrdinové malý mě asi bavila nejvíc a pak přišlo velký zklamání a to je to že nenatočily tu loupež té banky. Obsazení parádní, ale jak už jsem psal, viděl jsem lepší gangsterky. (19.12.2010)

Dokonalá hudba, výborná kamera. Formálně v pořádku. Líbila se i nelinearita vyprávění a samozřejmě jsem si v pohodě poradil i s "tempem", které chvílemi z pomalého přechází do zamrzlého (filmařsky je vše ihned vynahrazeno). Ale založit takový megaprojekt na popisu života několika mafiánských klacků, tomu já říkám mít opravdu rád film. Další legenda zlomena. (13.04.2014)

No dokelu... Už pri De Palmovej ZJAVENEJ TVÁRI som škrípal zubami (pár pôsobivých scén, ale príbehovo bieda). A Sergio ma tiež celkom nakrkol. Okrem nekorektných sexuálnych scén nie je v jeho film nič extra zaujímavé. Dovolím si povedať, že celá detská časť sa dala úplne škrtnúť a prerozprávať pár flashbackmi. K záveru filmu je táto gangsterka príjemne leonovsky osudová, ale dosť dlhú dobu bola pre mňa nezáživná takmer ako hallmarkovský NAJMLAĎŠÍ KMOTOR... (05.03.2016)

Epos o přátelství (ne vždy oslavný) a prvotřídní gangsterka v jednom. Je fascinující, jak dokázal Leone využít všemožných filmařských postupů k podtržení jednotlivých fází života hlavních protagonistů. Škála barev, délka záběrů, či výborná Morriconeho hudba navozují v divákovi vždy ty správné emoce. Skvěle vyjadřují bezstarostnost a pomíjivost dětství, dravost a idealismus mládí, ztrátu iluzí věku středního a v kontrastu s tím zádumčivost, ale i úlevné oddání se osudu ve stáří. (08.06.2016)

Leone na konci své kariéry ukázal, že umí i jiný styl než jen western a natočil bravurní mafiánku s dobře hrajícím De Nirem. 90 %. (07.02.2008)

Velmi dlouhý, rozvleklý, pomalý film který má ovšem silný příběh. Celý se nese v neuvěřitelně pochmurné atmosféře, které přidává na důrazu mistrovská hudba. Rádoby překvapivý závěr je poněkud komplikovanější a některé věci si musíte sami domyslet. Je to výborný film, ale na mě hrozně pomalý a pochmurný...Kmotr přecejen vede (15.05.2004)

Tenkrát v Americe si vysokou pozici v mafiánském žánru bude držet ještě hodně dlouho. Všechny aspekty v daném žánru tu fungují na jedničku. Sergio Leone pomalu, zvolna ale zato velice jistě ponořuje diváka do mafiánského prostředí a hodně citlivě střídá časové úseky. Zejména na již zmiňovaných časových skocích je naprosto zřetelně vidět jak dokonalá výprava byla tomuto filmu věnována. Každý si musí blahem vrnět při nádherných dobových kostýmech, projíždějících autech, vůbec celkové atmosféře města, která vládne jednotlivým časovým úsekům. Když připočtu soundtrack Ennia Morricone, vzniká tak nádherná podívaná podmalovaná neskutečně krásnou filmovou hudbou. Nelze opomenout ani herecké výkony, které jsou dle mého názoru takřka u všech protagonistů nadstandardní. Naneštěstí se i tento film neobejde bez negativ. Ty přicházejí zejména v závěru filmu, kdy se mě začínala zmocňovat určitá nepřehlednost a zmatek v ději. Ba ani závěrečná pointa linoucí se z úst Jamese Woodse mě prostě nedokázala přesvědčit a spíše celému filmu uštědřila škrábanec na jinak čistém štítu. (23.11.2004)

I kdyby mě tahaly v oceánu NY sůl dolů a balonek nahoru, víc nedám. V mixu nekonečných minut a flashbacků jsem se nadobro ztrácela, pointa mě nechytla, protahování děje za zvuků telefonu a jiných rušičů, mě doslova iritovalo. No holt i mistr tesař se někdy asi utne, dodívala jsem se fakt s pistolí u hlavy. Neviděla jsem Tenkrát na Západě, takže nemůžu porovnávat. Ale kdyby to točili tenkrát na Východě, tipuju název Páni kluci, pod režijním vedením Víta Olmera, se skladbou Petra Hapky: "Bude mi lehká zem." Pokud by zrovna spal, jistě by ho kvalitně zastoupilo populární duo Eva a Vašek. (24.03.2011)

Za mne neskutečně otravný film. Na jeho sledování aby si člověk zařídil zbrojní pas a jednoho Číňana s dýmkou opia. Tenkrát na západě se mi líbí - dlouhé záběry zde mají své vnitřní tempo, dokonce vtip, i překvapivé rozuzlení, jež vede film dál - dá se říci, že Tenkrát na západě má jasnou myšlenku, stojí na ní a jde za ní, postavy mají své uvěřitelné charaktery, sny a touhy. Tady jsem se díval hodinu, tedy řekněme nějakou čtvrtinu času, a pořád se v tom obrazu nic nerýsovalo. Dlouhé scény byly zbytečné a unylé, bez výpovědi, charaktery postav ploché jako z komiksu. Vlastně jsem ani nepochopil celkové vyznění. Jediná chvíle, kdy se gangster usměje, je totiž po pořádném nadechnutí se opia. Snímek jinak lavíruje mezi filmem o dětském násilí v New Yorku konce 19. a začátku 20. století, kdy pistolnická nátura všechny ještě neopustila, motá se kolem gangsterů, kolem vzpomínek v 60. letech, ale vždy tak nějak nijace, bez emocí, bez nadhledu, bez větší akce (i když je tady pár lidí zastřeleno). do toho hraje patetická hudba, pak naprosto neústrojná Panova flétna od Morriconeho, a tu třeba vystřídá jako pěst na oko písnička od Beatles. Ehm - i když to vezmu jako časový skok, tak v Americe v té době Beatles? Ne třeba mladý Presley? Ale no tak. Přijde mi, že film vlastně neoslavuje nějaké křivé kamarádství, ale spíše násilný způsob života. Někde se psalo, že film nezískal Oscara, protože musel být o hodinu zkrácen - tu verzi bych rád viděl, byla by svižnější. A o nic podstatného bych určitě nepřišel. A Oscara to možná nedostalo proto, že i na americké akademiky to bylo už moc "umělecké", plytké - no a určitě taky kvůli těm Beatles. ;-) (15.02.2016)