V zajatí démonov 2

Sto třiceti minutové rutinní žánrové přešlapování na místě, navíc na místě již důkladně udusaném tisícem a jedním filmem o tomtéž (a to doslova; Enfield není zpracován poprvé) i v témže stylu a lépe (a také hůře, to zase ne že ne). Wan má sice řemeslo v paži, ale přesto se nevyvaruje přílišného avizování lekaček (což je jeho již letitý a opakující se problém) čili namísto malé dušičky máte zdvižené obočí "jak si sakra myslí, že mu na to ještě někdo skočí". Navíc olbřímí stopáž uměle vycpává dalším svým zlozvykem; a to sice nevhodnou přeplácaností "jedno přes druhé", kdy chybělo snad již jen, aby na scénu krom démona, strašáka z dětské říkanky, posedlého děcka a poltergeista dorazili i klaun, Ash s motorovkou či Lovci duchů. Na druhou stranu to krom výtečné řemeslné stránky má solidní tempo a několik skvostných pasáží, které to přeci jen drží nad vodou čili ve výsledku Wanův standard, jenom tentokrát o poznání delší a upřímně, kdy naposledy bylo v kinech pokračování horroru, které přes veškerá svá ale je kvalitním filmem? (09.06.2016)

Když si na začátku všeho uříznete půlku čerstvě grilovanýho kuřete s tím, že ho v průběhu budete udlabovat a v závěru zjistíte, že je pořád celý! Ano, James Wan vrací horor tam, kde byl před třiceti čtyřiceti lety - do dob Poltergeista, Věci, Osvícení nebo Přichází satan. To, že jeho filmům chybí originalita a že využívá stále stejný postupy a klišé, dokáže dokonale kompenzovat formou a prací s napětím, kamerou, herci, hudbou a světlem, přičemž tady je evidentní i slušnej scénář (právě tak tomu bylo i kdysi). I kdyby mělo pod jeho vedením vzniknout dalších deset dílů, budu mu to pořád žrát! (04.09.2016)

S viac ako dvojhodinovou stopážou, rozvetveným dejom s množstvom rôznych démonov a s maskou "skutočných udalostí" je The Conjuring 2 dokonalý príklad toho, keď tvorcovia vo vidine nakrútenia zásadného príspevku do žánru precenenia vlastné schopnosti. Jeden by si aj pomyslel, že dnes proste nemožno nakrútiť seriózny horor o posadnutí démonmi či duchmi, no letmá spomienka na The Pact, Lights Out, či božský Hereditary odhalí priemernosť série The Conjuring. Áno, je to určite lepšie než hociktorý diel Insidious (menej ľakačiek a lepší vizuál), no The Conjuring 2 nie je ani tak monumentálnym epickým hororom, na ktorý sa hrá, ako skôr tisíckrát videnou nudou a klišé, kde ultimatívnou zbraňou na démona je (SPOILER) jeho vlastné meno, ktoré predtým dobrovoľne povie. Ha ha ha! (/SPOILER) (06.11.2018)

Do teď jsem s wanovinama neměl problém, tedy žádná velká vášeň (hlavně mě fascinuje, jak mi všechny splývají a po pár dnech si z nich už prakticky nic nevybavím), ale slušnej řemeslnej standard, co rozhodně neurazí. Ale tohle mě od začátku do konce nesnesitelně nudilo, prostě x-tá wanovská várka nejokoukanějších duchařských klišé s řiďounkým příběhem (pod filmem jsou podepsaní čtyři (!) scénáristi) a přepálenou stopáží. Strašících scén tam sice bylo požehnaně, ale jedna jako druhá, žádné překvapení, ani lekačky na mě nefungovaly (což beru spíš jako plus, protože je nesnáším) a bylo utrpení vidět moje oblíbené herce, jak zoufale nemají co hrát. Nejlepší scéna - hraní Elvise na kytaru - paradoxně není hororová. (01.09.2016)

Neuvěřitelný, že tomu Wanovi to furt takhle vychází. Ten samej příběh, ty samý hororový postupy, berličky a fígle. Ale světe, div se, ono to zas a znovu funguje. Vaše předsevzetí toho, že tentokrát vás James už nenachytá, bere rychle za svý, a pokud ne už samotnej úvod z Amityville, tak následující strašení z londýnskýho předměstí vás zcela určitě přesvědčí o tom, že v sadech nebude nablito, nýbrž rovnou nasráno. Opět tu máme naprosto luxusní první polovinu, v níž to do vás režisér klopí ve velkym, přičemž prostoru na oddych vám daruje pouze minimální. Intenzita děsu nabírá na rychlosti a některý lekačky mají skoro infarktovou odezvu. Proto je strašná škoda, že po příjezdu Warrenových to citelně ztrácí tempo a nakopne se až v závěru. Nuda však rozhodně nehrozí - Wilson je sympaťák, Farmiga úžasná milfka a kromě několika odlehčených momentů baví hlavně kamera, která si s prostorem domu hraje opravdu famózně. Stavit tenhle snímek na piedestal Top hororů za letošní rok je samozřejmě ještě brzo, ale je fakt, že lepší konkurenci budete v našich kinech hledat jen těžko. Kvalitativně je to totiž srovnatelný s jedničkou. P.S. Mít doma ten hnusnej obraz, tak nespim. (90%) (15.06.2016)