Annabelle 2: Stvorenie zla

Velmi zručně zrealizovaná standardní lekačková duchařina. I když je to v podstatě jen řetězec převážně povedených hororových epizodek postavených na tisíckrát omletých klišé, Sandberg evidentně umí a předvedl nadprůměrné řemeslo, které šlape na paty i Jamesu Wanovi, jakožto hlavnímu tvůrci tohoto "Conjuring univerza". 70 % (12.12.2017)

Stejně dobré jako jednička, bavilo mě to moc. Výskyt klišé je zde sice téměř už neúnosný (postavě v kritický moment zhasne baterka, ležící postavu cosi zatáhne pryč, posedlá postava křupající končetinami, bubák v záběru za postavou, která ho nevidí...) - ostatně ani sám scénář žádnou velkou originalitou zrovna neoplývá a děj je vyloženě postaven na základním žánrovém předpokladu, že postavy lezou kam nemají a celkově se chovají zcela v rozporu s tím, jak by na jejich místě jednal každá normální člověk - a herecké výkony většiny castu jsou dost mizerné (s výjimkou úchvatné T. E. Bateman, která mě už loni okouzlila ve snímku Já, Simon a které předpovídám velkou budoucnost) a celkově mi byly ty holky dost nesympatické - ale má to prostě super atmosféru, mnohokrát mi u toho běhal hrůzou mráz po zádech, a pak již zmíněná oslňující Talitha Eliana Bateman, v době natáčení teprve 15 letá, coby hlavní klad). Rovněž se mi hodně líbilo závěrečné navázání na jedničku, kdy je zde vlastně vysvětleno, co jejímu ději bezprostředně předcházelo. A soundtrack a kamera nemají chybu. Za mě rozhodně super dojem z povedeného hororu. Btw. ta základní myšlenka filmu - rodiče zdrcení ztrátou dítěte překročí tabu, aby ho dostali zpět, ale místo milovaného potomka se vrátí jen čisté zlo - mi připomněla Řbitov zviřátek. (02.07.2019)

První Annabelle jsem neviděl. Ke dvojce mě přesvědčily docela slušné recenze. A je pravda, že tvůrci místy nabídnou solidní momenty, nějaký ten nápad a vykřesají sympatickou atmosféru. Ale skutečně jen místy. Celkově jde o rutinu, která se postupně omezuje na samovolné bouchání dveří, zhasínání světla nebo vřískot dívek. Řádová sestra a právě skupinka osiřelých děvčat se dostává do velkého domu/sirotčince manželů, kteří před lety tragicky přišly o dceru. V jednom z pokojů je přitom uzamčená mnohým dobře známá panenka a my se postupně dozvíme, že s jejich dcerkou je to krapet jinak. Jenže tvůrci si pouze odškrtávají položku po položce, určitě jim nepomáhá poměrně předvídatelný scénář, mnoho scén je delších, než by mělo být, a v druhé polovině jsem se už docela často díval na hodinky. A často jsem s několikavteřinovým předstihem věděl, odkud bubák vyskočí. A to zrovna není dobrá hororová vizitka. Zapomenu rychle. Takže k jedničce se vracet nebudu a o chystanou trojku zrovna tak nestojím. (09.06.2019)

Napriek tomu, že Sandberg stojí za zrodom atmosferickej pecky "Lights Out", skutočne som nečakal, že svoje kvality potvrdí aj v prípade pokračovania Annabelle. Niekedy je totiž úspešný snímok, len akýmsi výstrelkom, teda skôr výnimkou, potvrdzujúcou pravidlo. Lenže toto, po pól hodinke šliape na plné obrátky až do úplného záveru. Veľmi silné, atmosferické pasáže v kvalitnom šate prevedenia, to sú všetko atribúty, ktoré tento počin zaslúžene vedú k zaslúženému oldomášu. Ja milujem duchariny, je to môj najobľúbenejší hororový subžáner (aj keď to tak asi občas nevyzerá), takže z mojej strany obrovská spokojnosť!! (22.08.2017)

Všechny ty vzkazy na papírcích, schodišťová křesla, nákladní výtahy či strašáci do pole mají své využití předem dané sotva se objeví na scéně. Postavy v záběrech jsou vždycky rozmístěny tak, že dopředu víte, z kterého místa přijde bubácká aktivita a nezaznamenal jsem jediný pokus, že by se autor z tohoto pravidla snažil vytěžit nějaké překvapení. V minimálně deseti případech si s vteřinovým předstihem zazoufáte, ať se to hororové klišé nepoužije a oni ho tam bez milosti vrazí (mj. samovolné otvírání dveří, třesoucí se poklop studny, kladná postava nečekaně bouchne zvenčí do okýnka auta). Děti, pokud zrovna nevyměňují kolo bez reflexní vesty, se nemusejí obávat, že by jim někdo zkrátil dětství a v rámci výborných svěračů si své individuální zkušenosti s nadpřirozenými silami navzájem svěří až asi po hodině filmu. Konec, kterého bych si mimochodem ani nevšiml, kdyby nenaběhly titulky, byl suchý jak klín frigidní ženy a postavil se jako protiklad k typickému žánrovému nonsensu v podobě sexuálně přitažlivé jeptišky. Tento zdaleka ne úplný výčet vyměřuje Sandbergovu prachsprostou rutinu, která může vyděsit maximálně toho, kdo šokován při Rosenbergově Hororu v Amityville upadl do kómatu a probral se až nyní. Tu otravnou panenku Annabelle měl už dávno navštívit rošťák Chuckie s pugetem růží. Přeskočil by předehru (respekt k nápisu Choking Hazard), nadzvedl jí kanýrovou sukýnku a ukázal, kdo je tady pán domácí. Pokud by si nedával pozor, nemusíte být ani odborník na genetiku, abyste věděli, že to bude mít rezavé vlasy a vražedné sklony.. (27.09.2017)