Aluska88

Nádherný snímek o jednom (více než) přátelství mezi dvěma kamarádkami. Jena Malone je jako princezna indie snímků. Mám ji ráda a s každým zhlédnutým snímkem nechápu, proč tato talentovaná, zajímavá dívka nestojí vedle těch největších Hollywoodských hvězd. Možná právě proto, že ona nepotřebuje být jednou z nich. Drží se jakoby bokem od toho pozlátka a objevuje se ve snímcích, které nestojí na velkých rozpočtech a velkých jménech, ale dokážou oslovit stejně. Riley Keough se mi začíná velmi líbit. Po American Honey zde předvedla zcela jinou roli a zaujala mě:)

Barevný Marvelovský koktejl, který jede na podobně bláznivě vlně jako třeba Thor: Ragnarok. Strážci galaxie jsou vydařeným příspěvkem do subžánru "Marvel on Drugs." Já osobně mám radši vážnější Marvel, ale občas se podívat na nějaký podobný úlet není na škodu. Například po Infinity War to člověku rozhodně zvedne náladu:) Navíc retro soundtrack a výskyt walkmana v blockbusteru to je pro mě jak dělané. Zalíbil se mi Rocket Raccoon, i když jsem nečekala, že tak miloučký mýval bude takový výbušný drsný sprosťák. A samozřejmě Peter Quill je elitní týpek :D "Parta pitomců, co stojej v kroužku.", "Víte, já věřím, že nikdo není stoprocentní pičus."

Joel Edgerton je velmi všestranný chlapík. Dárek přináší velmi zneklidňující portrét o tom, že žádné manželství není nikdy tak dokonalé, jak se může zdát. Stačí, aby se v životě až dosud spokojeně žijícího manželského páru objevil dávný spolužák a události naberou zcela nečekaný spád. Líbilo se mi, že postava Gorda nebyla zpracována jako typický psychopat, který je chce všechny odkráglovat. Jeho motivy se projevovaly z počátku nenápadně, postupem času už však začaly být podivné a zneklidňující. Člověk možná čekal, kdy přijde ten okamžik zlomu, kdy Gordo úplně zmagoří a dojde na brutální scény boje o přežití. Jenže karty se začnou obracet zcela jiným směrem a ukáže se, že to není možná vůbec Gordo, kdo je nějak "narušený." Tím hajzlem totiž může být někdo úplně jiný. Jeho motivy jsou hnány pouhou touhou o odplatě a vyrovnání účtů, oko za oko. A není to plán jen tak ledajaký. Závěrečná pointa je opravdu hodně drsná. Na druhou stranu s ním člověk soucítí, protože ten druhý si to zasloužil. Podobný příběh v realitě by jistě vytáhl nějaké ty kostlivce ze skříní ve spoustě manželstvích, že?

Výborný nezávislý filmeček se sympatickým obsazením. Elizabeth Olsen ukazuje, že jí to herecky jde, ani při tom nemusí využívat svých schopností coby Scarlet Witch:) Diskuze mezi ní a Joshem Radnorem o Stmívání stojí za to. Zac Efron coby věčně zhulený hippísák se svými proslovy o světě, existenci a lidech je fakt terno:D Za zmínku stojí také postava duševně nemocného kluka v podání Johna Magaro, ten se mi moc líbil. Jenom jsem si říkala, ať neudělá nějakou blbost. Ideální oddechový snímek pro všechny, co milují hudbu, kulturu a knihy.

The Watcher in the Woods je spíše více fantasy dobrodružstvím, než děsivým hororem. Snímek má spád a rychle uteče. Divák čeká, jak se jednotlivé události budou vyvíjet a co se vlastně tehdy stalo. A co se děje teď. Kamera POV dává okatě najevo inspiraci Evil Dead. Závěr jsem však vůbec nepochopila. Kdo že to tedy vlastně měl na svědomí všechny ty nadpřirozené jevy, silný vítr, průlety lesem a okolím? Nějaká ta entita, která chtěla vnímavou dívku kontaktovat, aby zachránila dívenku, která je už desítky let uvězněna v nějakém paralelním světě? A co měl vlastně znamenat ten rituál, jehož se skupina dětí před lety dopustila? Na konci filmu mě napadalo až příliš mnoho otázek. Ale ani to mi však nemohlo narušit zážitek ze sledování.

Vizuálně působivá, retro-stylová špionážní výprava do období studené války. Charlize Theron je dokonalá kráska a v této roli je stejně chladná a krásná, jako nebezpečná a smrtící. Její erotické scény se Soufií Boutellou jsou potěšením pro oko. James McAvoy tradičně výborný. A když vidím Tobyho Jonese, pořád v něm prostě vidím Dr. Arnima Zolu:) Výborně zvolený soundtrack do snímku skvěle zapadá.

"There was an Idea..." Pro fanoušky MCU zcela monumentální a orgasmické završení desetileté éry, která by nejspíš nevznikla, nebýt kmotra toho všeho, Roberta Downeyho. Předání režisérských otěží "Russo Brothers" byla zlatá investice. Svoji schopnost pracovat s postavami, psychologií i akcí prokázali už s Captainem Americou. I navzdory obrovskému množství postav, které se do IW povedlo vměstnat, snímek působí ukočírovaně a režijně zvládnutý levou zadní. Děj není zmatený, neskáče se zběsile sem a tam, každý hrdina má v příběhu své pevné místo. Nic nepůsobí chaoticky či přemrštěně. Russoovi dokázali to, nad čím by si jiní režiséři dost možná lámali hlavu. Nejvíc prostoru zde dostává Thanos. Nejméně využitý mi přijde Cap. Chris Evans tady vypadá ku*evsky sexy, s těma fousama a sestřihem:) Škoda, že nebyl více využitý. Ale zase má svoje sólovky, v nichž se předvedl, takže člověk už ví, do dokáže. Dokonalá interakce nastává mezi Tony Starkem a Stephenem Strangem. Chemie funguje na plné obrátky a člověka možná jen lehce zamrzí, že nedošlo na "No, Shit, Sherlock." Při setkání Buckyho a Steva a při jejich společném objetí, které jsem dle traileru ani v nejmenším nečekala, jsem nedokázala potlačit svou radost a na celé kino jsem vykřikla: "Jooo!" Nejvíc to u mě herecky vyhrál Chris Hemsworth. Zde dokázal, že kromě vzhledu australského playboye umí i výborně hrát. Jeho Thor v průběhu vlastních filmů dospěl, a nepůsobí zde už jako jenom nějaký nezajímavý Bůh hromu, který se jen umí ohánět kladivem. Scéna "What more could I lose?" mluví za vše. O humornou stránku se v této globální bitvě postarali Strážci galaxie. Neměla jsem je nijak v oblibě, ale mé první setkání s nimi v tomto snímku mě přimělo změnit názor. Humorná scéna následuje vážnou, vzájemně se prolínají a člověk tak v jednu chvíli neví, jestli brečí smutkem, nebo smíchy. Infinity War fanoušky zlomilo a zničilo. V životě jsem v kině neměla takový stav, kdy jsem čekala, jestli začnu hystericky křičet, kopat kolem sebe, nebo se prostě hned zblázním :D Očividně zbytek narvaného kina na tom nebyl o moc líp. Stačila mi jenom scéna, kdy jsem viděla, jak Bucky odlétává v prach, to už jsem cítila, jak se mi sevřelo srdce, jako by mi ho někdo vyrval a pak už jsem upadla do jakési apatie. A scéna, kdy Peter padne Tonymu do náruče, je naprosto devastating. To už jsem skoro nevnímala. Při závěrečných titulkách bylo téměř úplné ticho a na "after credits scene" zůstala většina osazenstva kina. Nejvíc lidí, co jsem kdy na Marvelovských filmech zažila. Člověk čekal, že prostě někdo skončí, ale nakonec vše bylo zcela jinak a způsobem, jaký nikdo asi nečekal. Hlavně, že "Behind the scene" videa ukazují, jak se všichni během natáčení dobře bavili, že? :D Avengers: Infinity War zakončuje velkolepou éru, která přinesla na plátna neskutečné množství jedinečných charakterů, které ztvárnili do té doby ne příliš známí herci, z nichž se staly světové modly. Vznikl jeden z největších fandomů na světě a pojem MCU se stal téměř drogou. Lidé jsou totiž závislí, nebo ne? :) Chemie herců "on and off screen" a charaktery, jimž dali svoji tvář a osobnost jsou jedny z nejdůležitějších věcí, co dělají z Marvelovského impéria v současnosti nedosažitelný Everest filmového světa. "Mr. Stark, I don't feel so good. I don't wanna go. Please, I don't wanna go..."😭

Mistrovským způsobem natočená "konverzačka" plná hereckých es. Al Pacino válí a jeho psychologické schopnosti, jak jednat s klienty jsou opravdu ohromující. Na momentík zaskočí i Alec Baldwin, aby zbytku osazenstva kanceláře ukázal, jak funguje "vrcholový management." Prostě, já jsem kretén, kdo je víc? Hodně mu ta role sedla. Docela by mě zajímalo, jak dlouho se museli herci učit celý scénář:)

Jo, když se sere...:) Cop Car je dokonalou filmovou ukázkou "dominového efektu." Kevin Bacon si opět střihl jednoho ze svých perfektních záporáků a role drsného šerifa v uniformě mu skvěle pasuje. Snímek však především stojí na dvojce hlavních dětských hrdinů, jež ztvárnili James Freedson-Jackson a Harrison Hays Wellford. Chlapci se činí s lehkostí protřelých hereckých es a je radost jejich výkony sledovat. Závěrečná zhruba půlhodinka se opravdu začne ku*vit v největší možné míře a člověk si jen říká, že hoši zažívají opravdu dost špatný den. Závěr přece jen možná nechává nějakou malinkou naději. Cop Car je vydařeným malým snímečkem, u něhož budete jen zírat, jak se události můžou zcela nepředvídatelně vyvíjet. Nakonec člověku přijde nějaký jeho mizerný den jako limonádka oproti tomu, co museli zažívat chlapci. Alespoň ho v rámci možností přežije:)

Marco Berger je svým způsobem génius. Do svých filmů dokáže posbírat ty nejvíc sexy, hezké a zajímavé Argentinské týpky, kteří umí i výborně hrát a prostě jim řekne, ať se tak nějak nenápadně osahávají:) I v tomto případě je to silně homoerotické, nasáklé sexuálním napětím a se záběry kamery, která se detailně zaměřuje na mužské rozkroky a přirození. Segment Ari: Mladý klučina se zakouká do tatéra a spolu s pravidelnými návštěvami u něj se začíná probouzet i jeho fantazie. Ten tam musel teda nechat majlant:) Segment El primo: Jeden z nejlepších příběhů. Téměř beze slov, ale všeříkající. Scéna s prohlížením fotek je geniální. Get horny?:) Segment El otro: Není nad kamarádskou výpomoc. Rychlokurz předstíraného sexuálního aktu stál opravdu za to. Get horny again?:) Segment Los brazos rotos: Týpka po těžkém úrazu navštíví ošetřovatel, který mu věnuje profesní péči. Blízký kontakt s druhou osobou patří mezi jeho běžnou činnost, v tomto případě se však z jeho obličeje dá vyčíst něco jiného... Segment Amor: Mladý páreček se ubytuje v malém hotýlku a společnost jim dělá fešný pracovník. Segment Entrenamiento: Dva nabouchaní borci spolu trénují a později skončí focením jeden druhého. V posteli mají i koťátko, how cute:) Fotky posílají nějakým kočkám a jeden z nich chce pořizovat stále další fotky. Tento příběh mi přišel jak vystřižený z nějakého porna. Týpci tak i vypadali:D Jeden z nich měl i tričko Marvel, tak jako v Taekwondu. To fandu potěší:) Tensión sexual, Volumen 1: Volátil je jako Pýcha a předsudek gay žánru. K ničemu tu prostě nedojde. Mezi nikým. Nenaštvalo by Vás to?:) Tolik chemie, erotického napětí ve vzduchu, ale všechny příběhy mají otevřený konec. Berger to měl natočit tak, že každý by nakonec podlehl svým opravdovým touhám. Dokáže skvěle pracovat s mužskými těly, přitažlivostí, náznaky, detaily, letmými doteky, ale tady to prostě utnul v nejlepším.