The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
Réžia:
Wes CravenKamera:
Victor HurwitzHudba:
David HessHrajú:
Sandra Cassel, Lucy Grantham, David Hess, Fred J. Lincoln, Jeramie Rain, Marc Sheffler, Martin Kove, Jonathan Craven, Cynthia Carr, Richard TowersObsahy(1)
Dve mladé vidiecke dievčatá sa vyberú do mesta na koncert, no zháňajúc po ceste marihuanu, natrafia na bandu kriminálnikov. Tí ich unesú a v lese jednu z nich dobodajú a druhú znásilnia, dorežú a zastrelia. Kúsok ďalej je dom, v ktorom však žijú jej rodičia. A keď k nim kriminálnici prídu nahodnú návštevu, rodičia sa dozvedia o ich čine a vezmú spravodlivosť do vlastných rúk. Dnes už legendárny nízkorozpočtový ($87.000 USD) film, vychádzajúci z Bergmanovho PRAMEŇA PANNY a neskôr následovaný tuctom napodobenín (I SPIT ON YOUR GRAVE, HOUSE ON THE EDGE OF THE PARK). (POMO)
(viac)Recenzie (126)
Není to špatný film.Ale nedokážu se povznést nad ty groteskní scény.Jinak to ani nejde nazvat.To sem fakt nepatřilo.Ale na svou dobu je to mazec.Průkopnické dílo.Škoda jen těch komických scén který pro mě sráží film dolů. ()
Svoje sympatie k režisérovi Wesovi Cravenovi neskrývam a je ho vidiet i pri mojích reckách na jeho filmy a tak je jasné, že som šiel do tohto filmu s istým nie očakávaným ale niečím takých, že si proste vo vlastnej hlave nedopustím pomysliet, že je to zlý film, ale určite som vela nečakal a to už z týhto dôvodu: je to predsa len nízkorozpočták a ktomu točený v rou 1972 a tie triky a vlastne celá filmová technika nebalo na takej úrovni ako je dnes, ale i napriek tomu film na mna pôsobil dobre. Dostali sme to čo sme mali, násilie počas celého filmu, fyzické, psychické + sexuálne ponižovanie a obtažovanie zakončené tým čo asi každý čaká. Ked sa dve naivné teenagerky dostanú náhodou do rúk trom resp. štyrom kriminálnykom po ktorých pátra polícia je zle nedobre. Craven nám ukázal a zobrazil celý konflikt dost reálne a nielen tak ako to môžeme vidiet v dnešných hororoch kde vrah svoju obet proste zabije a nič viac, nie že by to bolo málo, ale ked už daný vrah vie čo asi spraví a že svoju obet zabije tak si s nou aj užije. A toto nám dal Craven zobrazil nám, že naši kriminálnici sa chcú proste zabávat a nie len jednoducho zabávat a to je to ponižovanie a následné týranie obete. Dalej ma prekvapila tá nehanblivost herečiek, ktoré ukázali vic než som čakal. V dnešných hororoch vidíme hádam v každom druhom horore nahé ženské a ich odhalené poprsie, to ma už nikdy neprevpavý ked to vidím(ale ved ked už má film dostat Raiting "R" za krv, a vulgarizmy tak nejaká tá nahota už neuškodí nikomu), ale v tomto horore a vlaste v tých starších vidíme viacej než teraz, nieže by som sa v tom vyžíval, ale dost ma to prekvapilo. Celá recenzia: TU ()
Cravenova klasická prvotina na motivy Bergmanova Pramene Panny. Scénář není moc propracovaný, ale o to tu ani tak nejde. Jde spíš o ryzí násilí, které nás provádí velkou částí filmu. Krvavé scény jsou i na rok 1972 velmi brutální, a možná proto byl film svými fanoušky vynášen do nebeských výšin. Povedený horor, který na každého zřejmě zapůsobí jiným dojmem, ale mně se líbil (hlavně díky povedené atmosféře). PS. Mám rád, když ve filmu lidé kladou po domě pasti. K tomuto principu se Craven částečně vrátil ve své Noční můře v Elm Street. Ale nejlepším takovým filmem stejně zůstává Sám doma. ()
Hodně drsná podívaná... ()
pozornosť si tento nezívislý, béčkový, nízkorozpočtový debut jedného zo súčasných majstrov hororu zaslúži hlavne vďaka tomu, že je to, samozrejme, jedna z prvých (ak nie prvá) dochovaná ukážka tohto špeciálneho subžánru a typu filmov a tiež kvôli uletenej, neukočírovanej bizarnosti - scény afektovane prehrávaného chystania oslavy, idylické zábery prírody, komické vsuvky dvojice nemotorných, totálne trápnych policajtov (bezzubá černoška s nákladiakom plným sliepok), podivné herecké kreácie a nevyvážená "psychológia" postáv, kopa bezstarostnej a veselej hudby - hippiesácky folk, bluegrass či podobné štýly... a do toho občas na nervy lezúca alogickosť správania postáv i celkového príbehu - to všetko okorenené poriadnou amatérskou filmárčinou a riadnou dávkou exploitatioinu a na tp dobu sexuálneho materiálu hrubšieho zhrna. skrátka - zábava tak pri natáčaní, ako pri pozeraní; ale ako filmové dielo - objektívna mizéria; ()
Debut a amatérčina "každým coulem". Posledný dom naľavo treba hodnotiť v kontexte doby, ale asi aj v nej šokoval asi iba tým násilím. Logika nefunguje vôbec, čiže ani náväznosť scén, herecké výkony sú slabučké, komediálne vsuvky čisto WTF. Ale asi aj preto je to stále slušná zábava. Treba si ale uvedomiť, že ak sa odhodláte k pozeraniu tohto starého hororíku, tak na konci sa budete smiať z postáv a ich rozhodnutí a zobrazené násilie s vami už v dnešnej dobe neurobí zhola nič. To samozrejme nie je Cravenova chyba, skrátka je dnes kinematografia už úplne inde. Ale sledovať, ako postavy majú tisíc možností na útek, či už v prvej alebo druhej polovici, a nejak to bohvie prečo stále nejde, zabaví dokonale aj dnes. ()
Tak od tohohle "kulťáku" jsem očekával mnoho, ale dostal jsem velice málo. Dle mého názoru je to naprosto amaterský počin (lookem bych toto dílko přirovnal k Raimiho Within the Woods, ne však kvalitou) a moc nechápu jeho uctívaný status. Film má totiž všechny neduhy většiny amaterských filmů, tedy špatné herce, kameru, hudbu a scénář. No dobře scénář ne, ta myšlenka má něco do sebe. Jinak věřím tomu,že kdyby film měl stopáž dlouhou jako vzpomínaný Raimiho počin, neváhal bych jít nahoru s hodnocením. ()
Jeden z mála případů, kdy remake zvítězil nad původním filmem. Wes Craven ve svém režijním debutu nijak neoslnil. Je mi jasné, že si z toho tak trochu dělal legraci - brutální čin vs. veselá hudba apod. - ale podivná kamera, protahovaný rozjezd a směšné herecké výkony ze snímku dělají nudnou amatérskou záležitost. ()
O dost syrovější než remake. Remake byl sice celkem fajn ale vyzněl poněkud neohrabaně, všechno mi přišlo jako pěst na oko. Ale tady jde především o drsnost. Craven si vybral na začátečníka solidní téma a poradil si sním bravůrně, i když mohl si vybrat lepší herce tyhle byly všichni tak děsně nepříjemný že jsem s nikým necítil. Hudba jak si každej stěžuje byla celkem dobrá a přišlo mi že ten film nádherně odlehčuje. Ale každopdáně jsem jaksi v hloubi duše čekal že remake se mi bude líbit víc. Bohužel tohle si mi líbilo asi o 15% víc:-) ()
The Last House on the Left není vůbec špatná prvotina hororové legendy Wese Cravena. Pod louhé době se mi více líbil originál z roku 2009, který byl lépe zahrán a využil naplno potenciál, který zde byl. Verze z roku 1972 je boužel mizerně zahraná a kamera taky není zrovna ideální, ale musím to brát tak, že snímek stál pouze 87 000 dolarů. ()
Jeden ze zapomenutých kultů od Wese Cravena, který byl po všech směrech překonán hutnějším a atmosferičtějším remakem, který svou kvalitou dává na tento originál řádně zapomenout. ()
Vysvetlite mi niekto, či to Craven myslel vážne, alebo ktorú časť, alebo čo tým chcel povedať. Lebo keby išlo o tú spomínanú dilemu o pomste, takéto spracovanie je vyslovene dehonestujúce tak závažnú myšlienku. Neviem čo si mám o tom myslieť, spočiatku sa mi to celkom páčilo, dokonca až po scénu v lese (vrátane), s výnimkou otrasného hereckého výkonu predstaviteľky Mari a prestrihov na grotesknú dvojicu policajtov. Rozmýšľam či to nebol jeden z prvých impulzov pre filmovú pozíciu predstaviteľov zákona, ktorí prídu vždy až po funuse. Tiež mi napadlo (a teraz sa budete čudovať), či sa neinšpiroval Tarantino tou scénou kde otec obete vyberal v pivnici nástroj na vykonanie pomsty, pre podobnú Willisovu scénu v Pulp Fiction. Dúfam ale, že sa mýlim, pretože tento počin (ktorý mimochodom podľa mňa vôbec nie je horor a asi ani žiadny iný definovateľný žáner) nemá ani zďaleka úroveň filmov, ktorými sa neskôr iní tvorcovia môžu inšpirovať. No ale aby som nezabudol, keď som si opätovne preklikal film, s prekvapením zisťujem, že tá celkom znesiteľná časť bola viac než polovica celkovej minutáže. Neviem či je režisér schizofrenik, alebo ako sa to dá vysvetliť, ale druhá polovica bolo amatérske soft porno s prvkami starých brakových amerických seriálov. Moje celkové hodnotenie je teda možno prísne vzhľadom na pozitívnejšiu prvú polovicu, ale ten zbytok je žiaľ neodpustiteľný. ()
Film, ktorého pôvodná verzia sa nezachovala (resp. si ju Craven doma suší na horšie časy). Drsný, krutý a groteskný zároveň. Práve pre tento mix žánrov ho neodsudzujem, no vystríham útlocitnejších jedincov pred jeho zhliadnutím (aj keď si myslím, že dnešná mládež by toto dielko najskôr vysmiala). Tí ostatní pravdepodobne dostanú chuť realizovať menšie lokálne DEATH WISH. No a isté percento úchylákov bude pri zhliadnutí nostalgicky relaxovať. Apropo POMO: Každý rodič má na to sväté právo. V skutočnosti je bohužiaľ nerealizovateľné. (13.2.2006) ()
Viděl jsem Bergmanův předobraz Pramen Panny, oficiální i neoficiální remake, tak už přišel čas na Cravenův dnes již klasický debut. Trochu jsem se bál, že znám příběh vlastně již z několika verzí, a tak mě to ničím nepřekvapí. Ale to by nebyl Wes. Namixovat klasicky sedmdesátkově syrový nepříjemně realistický a silný thriller o bandičce zkurvenců mučících a zabíjejících dvě bezbranné mladé dívky takřka šestákově groteskními scénami, skvělou, ale divnou hudbou (respektive hudebním výběrem), levným herectvím a masakrózní závěrečnou dvacetiminutovkou, v níž už si nebere žádné servítky, to prostě naklepe palici. Vcelku zajímavé. 3,5* ()
Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. ()
Nudná záležitost do které se nedalo vše emoce napětí vlastně nic co by vás ohromilo nebo zaujalo. ()
Chápu,že je film pokládán za jeden ze základních kamenů žánru exploitation, určitě, to na tu dobu, silná káva. Ale i tak sem se značnou část filmu nudil a co se brutality týče, ty největší masakry stejně nejsou vidět. Herecké výkony(na které se u exploitationech celkem hodně sází) jsou zde až komické, hlavně co se rodičů Mari týče, to je vážně tragedie,člověk jim nevěří ani nos mezi očima. Vraždící trojka je celkem správně uchylná. Určitě to v té době muselo být silné sousto, ale být film o něco mladší,je to jen celkem slabá nuda. Každopádně ctím klasiku v žánru a chápu ten kultovní status. ()
And the road leads to nowhere... Kombo jesenných lesov, Hessovej hudby a explicitného násilia vytvorilo ojedinelo melancholický rape and revenge horor. ()
Súvisiace novinky
Wes Craven (1939-2015)
Ve věku 76 let nás včera opustila hororová legenda Wes Craven. Slavný režisér podlehl rakovině, která ho trápila mnoho měsíců, přesto mu ale nezabránila v tom, aby se věnoval svému milovanému žánru.… (viac)
Silný a brutálny úvod Wesa Cravena ako režiséra nezabudnuteľných krvákov, ktorý svetu svojou prvotinou jednoznačne naznačil, že od neho filmovú zhovievavosť netreba čakať. Kultový zásek inšpirovaný Bergmanovou čiernobielou drsnou baladou Jungfrukällan (1960) nešetrí zvrátenou vizualizáciou, vyhrotenými situáciami, ponurou a smutnou atmosférou príbehu, vykresľujúci krátky a nešťastný osud dvojice priateliek žijúcich za mestom na samote u lesa. Neďaleký nočný život mesta láka. Treba byť ale opatrný. Štvorica nenapraviteľných vrahov rozprestiera svoje siete. Kto sa chytí, ťažko sa z nej dokáže vymotať. ### Strastiplná cesta Cravenovho The Last House on the Left, po ktorej film kráčal prakticky od samého začiatku, neopustila Wesov exploit ani po uvedení na trh. Vtedy sa prakticky len začal zamotávať a zahlcovať osud filmovej cesty The Last House on the Left rôznymi prekážkami. Problémy s produkciou, cenzormi a klasifikáciou MPAA (Motion Picture Association of America), ktorá na film uvalila raiting X, čím značne znemožnila filmu širšie a tým pádom aj úspešnejšie vydanie a distribúciu. Craven sa preto rozhodol svoje dielo upraviť, aby mohol od MPAA dostať rating R. Z výsledného zostrihu vyňal zhruba 20 minút, ale to MPAA stále nestačilo. Preto od zásahov upustil, všetky zábery vrátil späť a vydal sa cestou protekcie – t.j. cez svojho priateľa, z ktorého pomocou nakoniec vytúžený raiting R získal. Vo Veľkej Británii si s cenzormi z BBFC (British Board of Film Classification) užil Craven a jeho verzia ešte viac. The Last House on the Left v Británii sa prvý krát zakázal v roku 1974. Nemožnosť distribúcie a banu pominula v roku 1982, keby film mohla úspešne vydať spoločnosť Replay (jún 1982). Na trhu sa však moc dlho neohriala, pretože presne o rok (jún 1983) sa pristúpilo opäť k nadeleniu banu – umiestnenie na zoznam tzv. Video nasties. V roku 2000 film znova vychádza, toho roku je aj znova zakázaný. Pokus o release budúci rok stroskotáva. V roku 2002 The Last House on the Left konečne opäť vychádza a to prostredníctvom distribučnej spoločnosti Blue Underground video. Jedná sa ale o Cut verziu skrátenú o 31 sekúnd z už orezanej verzie (výsledná minutáž releasu z roku 2002 - 82m:32s). Následne Uncut verzia vychádza vo Veľkej Británii až v marci roku 2008 (Rated:18). Toľko komplikácii ešte aj inde po svete, veď je to len film preboha! TO AVOID FAINTING KEEP REPEATING, IT’S ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE. ### Silná značka THE LAST HOUSE ON THE LEFT poslúžila ako inšpirácia pri tvorbe rady filmov podobného razenia, či ako distribučné lákadlo odkazujúce sa na známu a úspešnú Cravenovu klasiku. Jeden z tých príkladov nezmyselnej odkazovej participácie bolo napríklad pridelenie distribučného názvu “The Last House on the Left, Part II“ v USA na titul Maria Bavy - Reazione a catena (1971), nemajúci nič spoločné so známym The Last House on the Left. Reklama hranice skutočne nepozná. Ku distribučným inšpiráciám a strelám mimo patrí napríklad aj pridelenie nálepky “Hitchhike: Last House on the Left“ krimi dráme Autostop rosso sangue (1977) a to len preto, že titulnej úlohy sa opäť zhostil podobne ako v The Last House on the Left charakterovo totožný David Hess, alebo jemne odkazovo nadhodený distribučný názov “The Last House in the Woods“ na taliansku vykrádačku Il Bosco fuori (2006). K titulom inšpirovaným, ale idúcim svojou vlastnou cestou, len z časti križujúcou sa s pôvodnou klasikou patria napríklad The Last House on Dead End Street (1977), La Settima donna (1978) [The Last House on the Beach], Sensitività (1979) [The Last House Near the Lake] a Last House on Hell Street (2002), a iné..... Ku menej originálnej vykrádačke The Last House on the Left a lá Jungfrukällan možno bezpochyby radiť L' Ultimo treno della notte (1975) [The New House on the Left/ Second House on the Left], a ku zdarenému remakeu zasa The Last House on the Left z roku 2009. () (menej) (viac)