Americký zločin

Zajímavý námět, výborní herci, jalová režie. Škoda, že Americký zločin nenatočil někdo povolanější. Film má velký potenciál, který přišel vniveč. Nudnost provedení ponouká fantazii ve směru toho, jak by téma vypadalo např. v provedení M. Hanekeho nebo D. Finchera, což není nic jiného než důsledek divácké frustrace. (05.04.2011)

Slušný televizní film. Silný příběh i dobří herci jsou přítomni, ale zpracování je na můj vkus příliš obyčejné, krotké a hlavně nedostatečně intenzivní. Tady by surovost a sugestivní zobrazení násilí byly určitě ku prospěchu. Základem by samozřejmě tak jako tak musela být osobitá a pevná režijní vize. 60 % (05.02.2012)

Lidé často vyžadují empatii, pochopení, avšak sami už nejsou schopni je vracet aneb když jednou vztáhneš ruku na bližního, přestáváš být člověkem, stáváš se slabochem... Ještě bolí, celá ta hodina a půl. An American Crime má dvě tváře, tak jako lidé v něm, za ním i před ním. Na jedné misce vah je příběh, víceméně převyprávěný fakt, že nejzákeřnějším tvorem na modré planetě je člověk sám, neboť ten jediný dokáže působit bolest pro vlastní potěšení, jako alibi, coby prostředek lživé pseudomorálky a nebo jako chabou omluvu za vlastní slabost, za vlastní pokřivený charakter. Na misce druhé je forma - intenzivní, pravdivá, jízlivá, s nepopiratelnou schopností Tommyho O'Havera budovat gradující atmosféru bezpráví, krutosti a lhostejnosti. "Ke každému skutku má Bůh důvod, ale já ho zatím nenašla", říká v jeden moment postava osobité a nesmírně talentované herečky Ellen Page a já dodávám, že víra je slepý tulák, kterého musí držet za ruku charakterní a upřímné skutky, jinak bloudí a nenedojde k naplnění. An American Crime však své posleství několikanásobně naplňuje,bez pachutě samoúčelnosti vyvolává silné emoce (nutno zmínit též sugestivně zahranou, nesnesitelnou postavu v podání Catherine Keener), neukazuje víc než musí a i když z filmového hlediska třeba není stoprocentní, tyhle váhy jednoznačně převažuje na svou stranu miska příběhu. Znepokojivě pokojnou formou podané drama, na které si musíte v nitru sáhnout, aby nezůstalo "jenom" filmem. [final rate: 85%] (19.04.2011)

Příliš rozvláčné, což v 92 minutách filmu musí být jednoznačně chyba tvůrců. Než se vám to trochu dostane pod kůži, tak uběhne půlhodina, kde se sice rozvijí motivace postav a klíčují se osobnosti a jejich vazby, avšak trestuhodně odosobněnou formou. Tzn. budete sledovat maloměšťáckou extrémně chudou rodinu a nebudete mnohdy chápat jednání a uvažování postav. Druhá polovina je slibnější, jelikož násilí tu je a celková atmosféra společně s bravurní Carherine Keener jednoduše strhne hlava nehlava. Avšak ačkoliv je výpovědní hodnota silná a od začátku do konce má film vzestupných kvalit, dalo se to podle všeho natočit daleko lépe-svižněji-úderněji. (01.07.2015)

Asi jste všichni naskákali do rány mířící na mě, jinak si nedovedu vysvětlit, že tahle americká kulka ke mně vůbec nedoletěla. Na týrání dětí mám samozřejmě taky ne zrovna vybíravý názor, ale to ještě neznamená, že si automaticky sednu na prdel z každého vodotrysku slz. Chybělo mi především větší přiblížení Gertrudy (sympaťanda už podle jména). Jasně, tak byla jebnutá, ale ona používala násilí tak automaticky jako já záchod, až to spíš vyznělo stylem, že je to normální, a ne na zastřelení. (01.06.2015)