Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (138)

Kulmon 

všetky recenzie používateľa

Tyto středověké balady uměl takto jen Bergman a Vláčil. Jen oni uměli vyjevit život ve středověku tak, abychom uvěřili, že se to skutečně mohlo stát. Pramen panny staví hlavního představitele (opět charismatického Maxe von Sydow) před religiozně zabalené dilema, které k potěšení diváka vyřeší zcela bez skrupulí. ()

choze 

všetky recenzie používateľa

"PANENKY SE BOJÍ V LESE?" Oba Bergmanovy výlety do středověku se mi líbily, ale faktem je, že PRAMEN PANNY působí vedle SEDMÉ PEČETĚ jako chudý příbuzný. Jak napsal už Roy, postrádá její myšlenkové zázemí, pak také humor a navíc pokud šlo Bergmanovi skutečně o konflikt víry a touhy po pomstě, jak je film prezentován, nikde ho tam nevidím, snad jen úplně na konci. SPOILER: Postavy sice jsou hluboce věřící, ale když se dozvědí o tom, že mají pod střechou vrahy své dcery, žádné hamletovské váhání se nekoná, Sydow vezme nůž a jde je pomordovat. Také mi nějak uniklo, proč pastevci nabídli svým hostitelům k prodeji šaty jejich mrtvé dcery, když se hned po příchodu dozvěděli, že to jsou rodiče jejich oběti a proč vůbec šli směrem, kterým jim Karin řekla, že leží její statek. KONEC SPOILERU Postavy a jejich vztahy, stejně jako dialogy jsou ale napsány dobře, i když se o pastevcích prakticky nic nedozvíme, pochvalu si zaslouží i kamera a výprava a Sydow mi svým vznešeným, mocným projevem evokoval nějakého severského boha. "LES JE TEMNÝ A JÁ NEMůŽU DÁL." ()

Reklama

Hafran 

všetky recenzie používateľa

Temná syrová a velice jednoduchá Bergmanova povídka je dle mého jeden z vrcholů filmografie. Naprosté vtažení do děje, psychologie bez zbytečného přehrávání, nervydrásající napětí bez prázdných okamžiků a čistá poetická estetika srovnatelná jen s Lesními jahodami. Dialogy možná nejsou tak filosofické a složité jako v Sedmé pečeti - ale ve filmu nejde v první řadě o filosofii, ale o komplexní filmový prožitek. A tahle kratičká legenda je filmařina jak má být. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Myšlenkově sice méně rozsáhlé a symbolické než taková Sedmá pečeť, ale o to více silnější a ve svém ztvárnění krutého středověku daleko sugestivnější než Bergmanův předešlý počin. Vytříbená studie odporného morálního zločinu a povinné msty, která má v lidské historii bohužel stejně svrchované postavení jako v té moderní filmové (Steven Seagal a další jemu podobní by mohli vyprávět). Psychologicky působivé, pocitově přesné (od úvodní rutiny prosluněného dne až po atmosféru čiré duševní hrůzy v závěrečných scénách) a herecky taktéž znamenité. Kdyby Bergman ustoupil od některých zdlouhavých monologů a celkově se tolik neutápěl v pánbíčkaření a nejednoznačných vedlejších motivech, byl by pravým králem filmové tvorby. Ale buďme rádi, že byl, jaký byl..... Originál :)) 85% ()

S.Quentin QUALE 

všetky recenzie používateľa

Bergmanova kultovní středověká sada šplíchnutá rozhodováním mezi vírou v Boha a pomstou, která se stala základním stavebním kamenem pro filmy typu rape&revenge. Někteří tady hořekují nad detailama nebo nad nedostatečnou duchovní hloubkou, ale já černoprdelnictví neholduju, takže pro mě to bylo "hluboko" až dost. Tohle si plnej zaslouží, protože některé výjevy z filmu mi zůstanou v paměti hodně dlouho (bříza, posed "na trůnu", pramen,...). ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (7)

  • Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)
  • Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)
  • Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)

Reklama

Reklama