Noc živých mŕtvych

To, že Night of the Living Dead je kultovním a přelomovým snímkem hororového žánru, myslím, všichni vědí. Jenže pro mě nebyl kultovní a strhující tak moc, jak jsem čekala. Úvodní sekvence s hubou je napínavá znatelně. Poté Barbra začne zoufale prchat před pochybnou osobou a doběhne do opuštěného baráku, v němž se ukryje. Ještě pár chvil poté je excelentně ztvárněných. Dramaticky děsivá hudba, žádné dialogy, takže jsem měla dojem, jako bych sledovala němý film. Největší slabost této "noci" nastává brzy po těchto okamžicích a trvá zhruba celou hodinku. Tou slabostí je právě tato hodinka. Vysoce nezáživné chvíle, v nichž se vůbec nic neděje, postavy nezávazně debatují a celou dobu sledujeme pouze prostory domu, jako by ti kymácející se zombie venku vůbec nebyli. Pokud se díváte v pozdních večerních hodinách, je vysoká možnost, že se Vám i začnou zavírat oči, které se však možná snažíte držet otevřené, abyste případně nepropásli nějaké dravé a útočné "oživení" děje. Také jde vidět, že ztvárnění zombie, jak jejich masky, tak herectví je amatérské. Ale říkám si, vždyť to byl přece rok 1968, co bych chtěla? Nynější publikum je "zvyklé" na agresivní, krvavé, rozpadající se a všelijak digitálně upravené zombie. Jenže toto je film, kdy zombie chodily ještě vcelku pomalu a nemotorně a žádné PC triky nebyly. Musím ale i tak říci, že remake, jež jsem zhlédla prvně, mi přišel více záživnější. "They're coming to get you Baaaarbra..." (01.11.2011)

I vystoupil léta Páně 1968 praotec Romero na horu R.I.P. (ani náhodou, mrtvoly!) a k souputníkům pravil: „To je ta země zombie zaslíbená, lidského masa plná, krví oplývající…“ Znepokojivá hudba S.V.Licina (kdo by řekl, jak strašidelné může být pouhé jedoucí auto!) a závěrečný ryze americký hon na krocany (nejdřív střílej, potom se ptej) jsou jediné dva pro mě zajímavé vztyčné body režisérova slavného debutu a i když pominu spoustu do očí bijících lapsusů s kontinuitou scén (střídání venkovního dne a noci při úvodním schování se Barbary do domu je nejmarkantnější), nepřekousl jsem to pomalé tempo a ztrátu dechu v prostřední části tohoto jinak bezesporu základního kamene žánru, který, přiznávám se a proto mě berte s rezervou, pro svou šílenou stereotypnost stejně příliš nevyhledávám. „They're coming to get you, Barbara..“ (29.11.2010)

Tenkrát to v kinech musel bejt fakt nářez a být vlastníkem osamnělé farmy jistě bych se večer rozhodl přespat raději v hotelu ve městě než jet domů a bát se každýho stínu venku. Tohle je zkrátka začátek té dlouhé řady zombie hororů, které kupodivu dnes už tak nefungují, protože jsme stále otrkanější...Chrchlající mrtvák za dveřmi už dnes není nic tak neobvyklého čeho by se divák leknul, to už jich musí být aspoň celé město nebo celý stát aby se o tom dalo točit... Tehdejší černo-bílé zpracování tomu dalo ještě něco navíc. * * * * (22.01.2012)

Když to porovnám s dnešními horory, musím se smát. Hezká ženská zde není, efekty zde nejsou žádné, nebo vlastně jsou, ale směšné, zombies směšní, režisér směšný, herci směšní, scénář směšný. Všechno je zde k smíchu. Ovšem pozor! Tohle měl být horor. Aha, no měl, ale horor by měl vypadat jinak. Byl jsem vyděšen k smrti, ale až k smrti jsem se smál. Katastrofální film. 0% (13.03.2009)

Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. (28.12.2008)