Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (4 941)

plagát

Furiosa: Mad Max sága (2024) 

Pouštní zlodružství pro velké kluky a zuřivé holky. Zatímco útržky z Fury Road při závěrečných titulcích připomínaly tankovou scénu z Poslední křížové výpravy, to předtím bylo Království křišťálové lebky, kterému chyběl už jen Hořan Bravestone v bugině a hejno agresivních pštrosů. Nebudu ale žehrat na trikové způsoby, když je to tak sympaticky zběsilé, energické, bez vnitřních pravidel a s hravými detaily u kostýmů, masek a auto-motoparku (za všechny vystřihnuté otvory v obleku poradce Immortan Joea, kterými si stimuloval bradavky či prodloužení reálné jizvy nad rtem Toma Burkea). Finále, kdy se Dementus Hur už bez spřežení, ale stále s nosem přes půl Nového Jižního Walesu, vykecával se svou Nemesis, jen podepsalo Millerovo krédo, že dialogy film jen zpomalují.. „Lady and gentlemens! Start your engines!“

plagát

Barvy zla: Červená (2024) 

Gdaňsk, Gdyně, Sopoty, prokurátor do roboty! Zajímavé, jak se od úvodní identifikace zdokonaloval v empatii a jaké de facto nahodilé podněty jej přivedly k usvědčujícím důkazům. Výběr songů k obrazu moc neseděl, stejně jako délka slepoty nad činností kolegy, co to hraje na obě strany. Vodění diváka za nos ve směru gangsta Kojaka, co trousí vtipy o ženských zadcích, bylo zhruba stejně čitelné, jako následující plot twist. Pokud ho náruživý čtenáři detektivek neodhalili dávno dopředu, měli by se vrátit k Danielle Steelové!

plagát

Sliediči (2024) 

„Dvě věci jsou důležité, Ishano. Mít příběh, ideálně s nádechem mysteriózna, který drží diváka v napětí, je pokud možno originální a jako bonus dokáže šokovat zvraty. A pak do toho dostat atmosféru, která rozptýlí divácké pochybnosti nad tím, co mu servírujeme.“ - „OK, mrknu ještě na mobilu na After Earth a The Happening, bude to v poho, táto..“ Kurnik šopa v irských lesích, nevím, jestli je dobré bojovat proti nařčením z nepotismu tím, že kopíruju styl svého největšího vzoru a ještě do toho vysosám něco z poslední dekády hororů čerpajících z keltského folklóru a něco ze seriálu Lost. Georgina Campbell by se už do supernaturálních lesů mohla pomalu přestěhovat..

plagát

Ferrari (2023) 

Nevím, jestli to Mann tak zamýšlel, že hromové burácení motorů za přeletů Messerschmidtu bude v poutavosti pro diváka pokulhávat za ženským elementem, co sílou, bolestí a hněvem zpracovává mudrce z Maranella. Že ten výkon a ladné křivky červených krasavců, o kterých už dekády sní, nebudou stačit na koně pod kapotou madridského žihadla. Odtažitý Driver stejně dobrý. U závodních autíček commendatore, v obou domovech jen kolega, co se má ještě co učit. Nechci radit, ale kdyby chtěl někdo točit film o letošním titulu mistrů světa v hokeji, s těmi šedými vlasy vypadal z některých úhlů jak generální manažer Petr Nedvěd..

plagát

Mŕtvy alebo živý (1988) (TV film) 

Po tragikomické dvojce King Konga přišla od Guillermina westernová labutí píseň. Zápletka o bezcitné bandě bídáků a zkušeném stopaři, který je nucen sundat pušku pověšenou nad krbem, asi nikoho neohromí originalitou, ale jsou tu tři jednotlivosti, které tu poctivou, zbytečně nekašírovanou filmařinu pozvedají. Vyvíjející se vztah mezi pragmatickou postavou Kristoffersona a jeho vzdělaným synem, kdy se postupně odkrývají stíny z minulosti a potomek se v rámci atavismu naučí, že když už se tasí, musí se střílet. Pak je tu představitel zla. Zákeřný, nábožensky blábolivý vůdce psanců v podání Scotta Wilsona, de facto představitel Církve Ježíše Krista Svatých posledních minut, protože víc času vám při setkání s ním většinou nezbývá. A v neposlední řadě pro žánr neobvyklé elektronické aranžmá Sylvestera Levaye, které působivě dotváří atmosféru. Jeden z těch filmů, kdy má hudba zvláštní moc posunout vše někam jinam..

plagát

Dobrodruh (1987) 

Nahradit Buda Spencera koněm není zase tak špatný nápad. Sice moc nepomůže při hospodských tancovačkách, ale míň sežere a tolik toho nenakecá.. Barboni road movie, které ukáže svou třídu přechodem mezi dvěma scénami, kdy páneček nejdřív pokárá svého meškajícího koně, že laškoval s klisničkama, načež přijde střih a on už hledí do výstřihu vyhvízdané vichřice z bistra. Zbytečné šetření Robertem Vaughnem, při činnosti Amišovské stavební Ltd. už jen chyběla píseň z Ať žijí duchové..

plagát

Winnetou - Červený gentleman (1964) 

Hrdinný náčelník Apačů poznává, že nejde sedět na dvou židlích. Chce být chcimírem a zároveň se dostat pod třásnitou sukni Ribanny tím, že zabije muže v kostýmu medvěda! Jenže co dělat, když je mu konkurencí přední italský komediální herec s blankytně modrýma očima? Jak by řekl skotský papillon-hunter, to je unfér..! Samozřejmě nechybí bílý bratr, co drtí brady padouchů a svou váhou hřbet Hatátitlá, Gojko Mitić se zase tváří, že mu vykradli skříňku se steroidy a upír Nosferatu odejde za sluncem až nečekaně triviálně.. Stroj času poháněný nostalgií se v době letních prázdnin zase spouští, nehledě na klacky naivity, co má vražené v soustrojí. Navíc podporuje i turismus, protože kdy jindy můžete navštívit Texas a Nové Mexiko mezi Postojnou a Splitem..

plagát

Citlivá místa (1987) 

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ (Oscar Wilde) Studie důsledků rozmazané hranice mezi ponecháním volnosti a nezájmem přináší poměrně přirozené dialogy (především Brejchová a její milenec autobusák řadící zpátečku), ale taky spoustu dějové letargie, z které mělo diváka nejspíš vyrušovat mečivé prozpěvování Petry Janů. Vyvrcholení s dlouhými minutami trpění, pár fackami a náznakem rozhřešení k tomu předchozímu dění příliš nepasovalo.. Nevím, čím to bylo, ale vyšetřovatel v podání Pavla Rímského mi čímsi připomínal Tommy Lee Jonese..

plagát

Deň vykúpenia (2021) 

„Oil is like a wild animal. Whoever captures it, has it..“ Úvodní moudro ropného magnáta Jeana Paula Gettyho je zavádějící, protože tady za vším stojí Samy Naceri, který nám z té rychlé jízdy taxíkem zešedivěl a taky trochu zradikalizoval. Když se ale podíváte na poster, je jasné, že unést americkou manželku byl jeden z jeho posledních nápadů.. Charisma Garyho Dourdana ledasco utáhne, ale jestli tři čtvrtiny stopáže zabírá žvanění v pološeru a zbytek je extrakce v nepřehledném šeru, nebude to stačit.. Apropo, netušil jsem, že se na posttraumatickou stresovou poruchu volají Krotitelé duchů..

plagát

Opičí človek (2024) 

John Višnuwick s neonovými vibes Only God Forgives. Odhodlaný otloukánek upnutý na pomstu si po duchovní přípravě přijde utrhnout zářivé mango, o kterém dobře ví, že je to slunce. Kastovní systém, korupce, ostrakizace hidžra komunity, většina bohatství v rukou menšiny, to vše se jen lehce naťukne, aby se mohlo silně bušit do jedinců, co za tím stojí. Nikterak originální transformace hněvu, ale Dev Patel svůj film drží nad Mumbaí jak mocný Šiva..