Noc živých mŕtvych

Ale jo zestárlo to. Kurevsky to zestárlo. Nepůsobí to dnes už skoro ani jako ucelený film, ale spíš jako dokument o první zombie apokalypse ve filmových dějinách, ale stejně to má pořád atmosféru, kterou tomu může hromada dnešních braků závidět. Hvězdu navíc pak za ten naprosto nesmlouvavý konec.75% (14.08.2015)

Velká klasika na mě nezapůsobila nijak oslnivým dojmem, ale i tak musím uznat, že své specifické kouzlo to rozhodně má. Především stojí za zmínku stupňující se atmosféra a perfektně zvolené prostředí odlehlého statku, kde pohled na zvyšující se počet lopotných zabijáků nevěstí nic dobrého. Navíc Romero byl vyloženě zrozen pro zombie žánr a umí s ním skvěle pracovat, takže i pomalu se potácející a chabě namaskovaní herci dokáží vyvolat stejný pocit znepokojení, jako moderní sprintující příšery. Co mě ale hrozně dráždilo (kromě příšerného dabingu), bylo naprosto nemožné chování hlavních postav, kdy pouze jedna jediná byla schopná racionálního uvažování, zatímco ostatní jen naříkali nebo zkameněle koukali do stěny. Ale jak jsem se prvních dvacet minut jen nechápavě usmíval, nakonec se z toho opravdu vyklubal velice slušný a napínavý horůrek :) Hodnocení je přesně mezi 3 a 4*. Ke 4* se přikláním hlavně proto, že se jedná o nepopiratelný skok v daném žánru a koneckonců stále i o jeden z jeho nejlepších zástupců... (09.04.2013)

Vynikající horor z doby, kdy ještě k vybudování atmosféry, hrůzy, strachu a děsu nebylo zapotřebí hektolitrů krve a desítek "lekaček". Od samého začátku má Noc oživlých mrtvol spád a ačkoliv mrtvoly vypadají na dnešní poměry až příliš normálně (až moc živě), tak děsivost tomuto počinu upřít nelze. Skvělé herecké výkony hlavních hrdinů, klaustrofobní prostředí a mysterióznost samotného námětu, to vše mě vede k plnému počtu hvězdiček. (05.04.2015)

Najlepší čierno-biely horor na svete? Mladý Romero ukázal, že ak filmár nadáva na malý rozpočet, je to od veci. Kvalitný režisér z toho urobí plus. Krásna kamera, jedinečná atmosféra, skvelá výprava (pochmúrny cintorín, ponurý dom, depresívny vidiek), bravúrna práca so svetlom/tmou/šerom, v čase premiéry šokujúci scenár (Afroameričan ako titulný hrdina) a pôsobivá výprava sychravých jesenných lesov s množstvom legendárnych scén (úvod na zvečerievajúcom sa cintoríne, mrazivé strieľacie finále). Ale farebný remake sa mi páči ešte viac. Cinematik Piešťany 2007 (22.01.2005)

USA päť cólov pod zemou. Americká zástava hrdo veje nad pustým cintorínom. Prázdnotu naruší pomätený, násilnícky chlap s vykazeným chrupom, napadajúci súrodenecký párik. Odkiaľsi vyliezajú mŕtvi, pretože unifikácia nie je ešte dokonaná. Začína zdanlivo bezdôvodné násilie na tých, čo sa ešte stále pohybujú na Zemi a nezaradili sa do poslušného radu. Krvavé kúsance a prijatie časti tela jeho zjedením zaraďuje všetkých živých do zástupu mechanických bábok (akási zvrátená forma svätého prijímania). Trhané, pomalé pohyby, vyprázdnené pohľady, mechanické naprogramovanie slúžiace jedinému cieľu. Všetky úkony mlčanlivých, zvláštne chrochtajúcich zombíkov mi pripomínali viac než čokoľvek iné práve robotov a zvuky ich hrkotajúcich mechanizmov. Brániaca sa menšina však vďaka zmäteným ženám a mužom neprekonajúcim svoje ego tiež nemá na ružiach ustlaté. No a záver ? Genocídu premeny tela uhryznutím strieda genocída automatických strelných zbraní. Na citlivé skúmanie odchýlok sa nehľadí. Romerova vizuálne podmanivá čiernobiela jazda od prvopočiatkov v sebe obsahovala filozofický podtext. Možno dobovo šmrcnutý vojnou Ameriky z Vietnamom, mne osobne utkvelo najmä vyššie uvedené. Je niečo horšie než smrť? Áno, niekedy je to život. (24.02.2008)