Interstellar

Toto sú fakty: Interstellar je štvrtý najlepší Nolanov film a druhý najlepší blockbuster roku 2014. Ak si v žánri vesmírne hard sci-fi vytýčime os, kde Armaggedon je na krajnej strane kvalitného čisto zábavného hollywoodskeho blockbusteru a 2001: Vesmírna odyssea na opačnom konci ako top intelektuálneho, umeleckého sci-fí, Interstellar je podľa mňa niekda v polovici tejto osi (možno s ľahkým príklonom k zábavnej časti spektra). Bratia Nolanovci to vymysleli veľmi pekne, všetko do všetkého zapadá, všetko to funguje, hrá a tie 4 hviezdičiek si to zaslúži, prečo nie. Aj keď po Kubrickovi a po Gravity a kope ďalších, z ktorých si požičiava, cituje, varí a kombinuje tento film môžeme vnímať vlastne ako taký vrcholec ľadovca (na ktorom je zapichnutá americká vlajka). (10.11.2014)

Nolan asi nemá nato, aby natočil niečo ako "najfilozofickejší film všetkých čias", ale mne je nesmierne sympatické, že sa o niečo v tom zmysle pokúsil a nikto si na podobné veci netrúfne, lebo si uvedomuje, že zlyhá. Interstellar je myslím v jeho kariére niečo ako Osada v tej Shyamalanovej, ktorá bola taktiež omnoho ambicióznejšia ako prvé tri cca výhradne kladne hodnotené filmy, aby nakoniec rozdelila divákov na dva tábory. Takže máme tu dve roviny, tú vedeckú a tú rodinnú, emocionálne sentimentálnu. Pre mňa je pojítkom medzi zdanlivo nespojiteľnými rovinami Zimmerova geniálna hudba. Pri nej som mal pocit, že sledujem niečo nadpozemského, niečo extrémne esenciálneho. Či tomu zodpovedá aj priebeh deja, to nechám na každom divákovi. Spája dva svety rovnako ako červia diera, robí z dvoch dimenzií tri. Alebo z troch štyri, atď., ako chcete. Samozrejme tu ide o rozuzlenie, aký to celé dá zmysel, či to do seba zapadne, aké myšlienky z toho vyplynú a či je to celé plnohodnotné veľdielo, alebo sympatický pokus o neho. Ja sa budem tváriť podobne ako pri napríklad Cloud Atlas, že režisér moje očakávania splnil. Že jeho posolstvo za všetkú tú námahu stálo a že možno ho docení až čas. Ak by mi napríklad hypoteticky Isaac Asimov povedal, že všetko vo filme dáva zmysel, že najzásadnejší zvrat filmu, ktorý pôsobí ako hrubý nelogický omyl, je v poriadku, tak by som veril, že sa tak stane. Ale v dnešných časoch, keď sa na filmy zabúda po dvoch týždňoch, sa obávam, že sa Interstellarom nebude dopodrobna dokopy nikto zaoberať. Príde totiž ďalší film, pýtajúci si svoju pozornosť. (06.11.2014)

Kvôli tomuto filmu som sa ráno zobudila s očami ako sfetovaný angorák. Kvôli tomuto filmu som vyplakala minimálne jeden zaváraninový pohár sĺz. Kvôli tomuto filmu zbožňujem Matthewa ešte viac a myslím si, že romantickým komédiám by sa mal vyhýbať. Kvôli tomuto filmu som nemohla celú noc spať a snívalo sa mi o binárnom kóde, ktorý som musela rozlúštiť. Kvôli tomuto filmu mi stále v hlave behá slovo Interstellar. A samotný Matthew. Kvôli tomuto filmu uznávam Hansa Zimmera ešte viac. Úžasná hudba. Mala som pocit, že asi ako jediná som tak moc prežívala osudy postáv. Ja som im ten smútok a bolesť tak žrala, že proste už mi slzy tiekli aj pri obyčajnej scéne kde hrala len hudba a dokopy sa vlastne nič nedialo. Darmo, Nolan je pán a vie ako spraviť dobrý film. Bolo to úžasné a kvôli tomuto filmu začnem mať možno väčší záujem o sci-fi filmy. A ak mám byť úprimná takáto budúcnosť nás možno i čaká o pár rokov. Jednoducho pôjdeme ničiť svojou aroganciou ďalšiu planétu. Ja len dúfam, že na Zemi už potom budú vládnuť iba zvieratá. A DINOSAURY! (08.11.2014)

Na tento snímek jsem se opravdu dlouho a hodně těšil. Takové snímky bývají obvykle největším zklamáním. Tohle ovšem není obvyklý snímek. Pojednává o věcech, o kterých jsem z chytrých knížek ani z chytrých dokumentů dosud neslyšel. Takže mají bratři Nolenové buď skryté konexe a dokážou se dostat k nejtajnějším NASA informacím, nebo si všechno na čem je snímek vybudován jednoduše vymysleli. Upřímně je mi to docela dost jedno. Nečekal jsem snímek, který mi vysvětlí, jak funguje vesmír a co tu děláme. Očekával jsem snímek, ve kterém se podívám za hranice naší Sluneční soustavy do imaginárních světů a při té příležitosti zažiji trošku toho napětí, dramatu, humoru a nechám se spolknout i vizuálně. Tohle vše Interstellar nabízí, pokud před ním nezabouchnete dveře. Je pravdou, že film je přehlcen sentimentem. Na pilu se tlačí hodně a často. Vlastně už tahle pila je spíše cirkulárkou. Osobně mi to vůbec nevadilo a přiznám se, že jsem měl mnohokrát slzičky v poslední zatáčce a kdybych nebyl borec, tak bych si určitě pobrečel. Naštěstí, my borci tohle neděláme. Každopádně, když se tohle nějakému snímku povede, tak má prakticky automaticky z mé strany 5 * a těch jsem opravdu za svoji hodnotitelskou kariéru nerozdal moc. Pokud máte rádi statistiky, tak toto hodnocení dostaly 3 % filmů, které jsem ohodnotil. Strůjce humoru je ve filmu jediný a není to člověk. Jedná se o jednoho ironicky naprogramovaného robota, který pronáší ve filmu pouze hlášky a funguje to. Celkový zážitek brutálně umocňuje opět fantastická hudba, ale to byla naprostá samozřejmost, když si přečtete, jaký borec ji měl na starost. Z herců, kteří dostali tu šanci si v tomhle zahrát mám rád pouze Michael Caina. Ostatní herce a herečky buď neznám, nebo je nemám rád. Film je ovšem natolik fantastický, že tyhle nesympatie zůstaly v pozadí a nenechal jsem si zkazit zážitek. Zkrátka tohle byla z mého maximálně odborného pohledu takřka až orgasmická záležitost a komu se film nelíbí, ať si prdel políbí a pustí si třeba další díl Ulice. (24.01.2015)

(V mém deníčku si lze přečíst analýzu) INTERSTELLAR - coby žrout žánru sci-fi - a těch meziprostorových obzvlášť - čekal jsem na Interstellar dva roky v domnění, že se stane něco epickýho a v rámci kinematografie zásadního. Nolan zůstal ovšem na "zemi" a spíš než digitální výjevy servíruje staroškolskou filozofickou sci-fi, která nebují světelnými meči ani přestřelkama přes půl vesmíru, zato je silná v myšlence a provedení, kdy si v několika scénách vytírá Interstellar Gravitací prdel. Co mi ale docela nesedlo bylo zvratový vrcholení s Damonem, ale to třeba vidět než o tom mluvit, protože právě díky tomu se pak ve filmu dějou neuvěřitelný věci (pro běžnýho diváka i docela těžko stravitelný, doprovázený strhujícím soundtrackem Hanse Zimmera). Nuže Interstellar, ač to není zdaleka film roku nebo milník kinematografie, je rozhodně v rámci žánru podívaná, kterou tu máme jen několikrát za desetiletí... Jinak mi to osobně přišlo jako složitější Contact. (Palmerston North, NZ - 2D). EDIT 7.11.: Čím víc plyne čas od projekce, tím víc přemejšlim, že je to vlastně fantastický! EDIT 30.3. 2015: Pět měsíců po premiéře konečně domácí projekce přinesla opět, jako v případě kina, plnohodnotnej zážitek kdy - pakliže je člověk schopnej vnímat a neomezuje se za každou cenu svým logickým myšlením (protože právě to pro nás představuje hranici, za kterou nepustíme nic čemu nerozumíme. Jedině tehdy když člověk onu pomyslnou hranici pokoří - stejně jako hrdinové filmu pokořili mezihvězdné cestování - bude schopnej v rámci nekonečný představivosti nejen akceptovat dění na obrazovce, ale bude ho i chápat - logicky tak eliminuje všechno, co se mu zdá jako nesmysl.) - lze pochopit všechno od první minuty po poslední záběr nejen co týče příběhu, ale i co týče veškerý představený fyziky (nutno taky říct, že je film založenej na skutečný vědě a vizualizacích, který vzešly z reálných propočtů, takže veškerý to dění je teoreticky opravdu možný. To už ani neni sci-fi, ale jenom sci. a skoro i dokument). Naprosto fenomenální filmová zkušenost, během který jsem asi šestkrát brečel! 42/10 (06.11.2014)

Nemám slov! Christopher Nolan to znovu dokázal. Za pomoci svého bratra Jonathana samozřejmě. Přestože jsem neviděl Vesmírnou Odysseu, některé prvky to mělo společné. Jinak je to neuvěřitelný audiovizuální zážitek. Matthew McConaughey mě opravdu přesvědčil o svých hereckých kvalitách. Anne Hathaway byla taky super. :) Matt Damon mě ve své roli opravdu hodně překvapil. Ale teď už k ději. Nechci ale zase moc prozrazovat. I když bych k tomu měl pár logických výtek, jsem spokojený. Prostě v blízké budoucnosti Zemi dochází jídlo. Jediné co roste, je kukuřice. A Matthew jako Cooper vlastní jednu velkou plantáž. Jako bývalého astronauta ho Michael Caine požádá, aby pilotoval raketoplán, který má pomocí červí díry u Saturnu prozkoumat další možné obyvatelné planety k osídlení. To ale zabere spoustu času a práce. Zda se jim to povede nebo ne si nechám pro sebe. Každopádně se mi místy zatajoval dech. Chvílemi je to hodně emotivní. A občas i vtipné. Hodně se mi líbili roboti TARS a CASE. Ti byli vážně skvěle udělaní. A Jessica Chastain jako McConaugheyho dcera taky odvedla kus práce. ;) Prostě jsem maximálně spokojený. Taky Zimmerova hudba tomu hodně přidává. Po dalším zhlédnutí se mi to líbí ještě víc. I když mám pocit, že si Nolan ukrojil trochu velké sousto, protože to místy moc nedávalo smysl... "Upřímnost- 90%." :D (07.11.2014)

Toto je prostě obrovský film. Jak svou délkou, tak svým rozměrem časovým, mezihvězdným, myšlenkovým (může být něco většího, než zachraňovat lidstvo hledáním jeho nového domova v jiných galaxiích?), fyzickým (IMAX), pohlcením do děje a zážitkovým. Říkám to, pravda, v poslední době už po čtvrté (poprvé u Avengerů), ale toto je zatím to největší, co jsem kdy viděl. Inu, kde začít... Ano, beru výtku packy, že není fér, že IMAX je de facto nutnost pro plný zážitek z filmu, vzhledem k jejich množství, ale jako správný pragocentrista říkám: udělej si výlet, protože ten za to určitě stojí (na Huga jsi taky vyrazil :)). Zážitek v IMAXu je úchvatný. Film je všude kolem, ať se člověk koukne kamkoli, hudba prostupuje naprosto vším, sedačkami počínaje, vnitřními orgány konče. A jaká to hudba! Ano, chválit Zimmera za soundtracky působí stále zbytečněji, ale tentokrát Honzík dle mého vytřel zrak všem jeho kritikům, kteří říkají, že pořád jen recykluje sebe sama. Tento soundtrack je zcela jedinečný a už se těším, ažsi ho budu rvát do hlavy. Podobně je asi zbytečné vyzdvihovat Matthewa, ale opět mne prostě dostal a ten film táhne. Dále zmíním ještě mladičkou Mackenzie, kterou podle všeho čeká zářivá herecká budoucnost. Často jsou vytýkány emoce, "nejubřečenější scifi všech dob" a podobně. Toto přece není jen "sci fi" ve stylu Predátora nebo Hvězdné pěchoty. A sem mi tedy emoce (mezihvězdné odloučení jednitlivých členů rodiny) rozhodně patří a u druhé projekce jsem se jednou dvakrát též k slzám dojal. Jediná výtka patří k závěru, který je, jak už tisíckrát řečeno, příliš doslovný a až moc uslzený, ale vzhledem ke všemu výše zmíněnému (i nezmíněnému) mne to nemůže donutit jít níže. Je to úchvatný zážítek a já Vám za něj děkuji, pane Nolane... 100% (08.11.2014)

My (EX)TOP10: Co vznikne, když na režisérské křeslo usedne Christopher Nolan, který se nebál ujmout kontroverzní témy, před kamerou vám hrají zvučná jména jako Matthew McConaughey a Jessica Chastain, a o fenomenální hudbu se vám postará snad nejuznávanější filmový skladatel světa Hans Zimmer ? KULTOVNÍ KLENOT! ___ Interstellar je jednoduše a bezkonkurenčně tím nejlepším, co se za rok 2014 ve světě filmu událo. Nebál bych si už teď tipnout vítěze za nejlepší film, režii, herecké výkony, vizuální efekty, hudbu a spousty dalších kategoriích v oskarových, každoročních ocenění. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (18.11.2014)

Já se přiznám, že vesmírné filmy moc nemusím. Ale tohle celé vymyslet muselo dát celkem velkou práci a taky se musel Nolan hodit do jiné dimenze. A Matthew mě opět nezklamal, zase exceloval. Já jsem spokojená jak s herci, tak s příběhem. Jen to mohlo být tak o půlku kratší, ale co už. (31.01.2018)

Konečně už vím, jak funguje siderické informační kyvadlo! Akorát by mě zajímalo, kdo ho tomu Cibulkovi pořád rozhýbává... (07.11.2014)

Nolan mě opět přesvědčil, že umí točit víc než jen dokonalé filmy. Doslova bravurní. Od začátku jsem byl v napětí a v křeči. Ta myšlenka, cestovat napříš soustavou, zkrze černou díru do jiné galaxie, návštěvy světů a pak o 100 let se vrátit zpět. V životě by mě nenapadlo nic podobného. V podstatě nevím, ani co bych zde v komentáři rozvíjel. Snad jen to, že 3 hodiny jsem čuměl do monitoru s otevřenou hubou, srdce mi bušilo a místy se mi chtělo i plakat. 100% (01.02.2015)

2014: A Space odyssey Christopher Nolan jakoby se chtěl každým svým filmem zapsat do dějin novodobé kinematografie. A jeho Interstellar vskutku je unikátním filmem, který se netají (aspoň v to věřím) tím, že vzdává hold (a tak trochu se jím i inspiruje) snad ještě více nadčasovému režiséru, panu Kubrickovi. MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY Počátek filmu je pozvolný, v duchu rodinného dramatu na pozadí negativních přírodních změn dějících se na Zemi s originálně vsunutými "dokumentárními" nahrávkami (o kterých přesně nevíme, kam přesně časově patří a zda je to vůbec podstatné). Poté ale dojde k dějovému zlomu a otec od rodiny Cooper (McConaughey) všechny blízké opouští, a společně s dalšími třemi lidskými členy posádky (Hathaway, Gyasi a Bentley) se vydává na cestu za nalezením "náhradní" planety za naši matičku Zemi. Tímto okamžikem dochází k první gradaci 'rodinné' dějové linky, ale je jasné, že se bude proplétat celým snímkem jako pevná nitka. A zde se nachází největší kámen úrazu... Epické a monumentální záběry tichého, nekonečného vesmíru a pocity lidské samoty a maličkosti jsou necitlivě protkávány střihy zpět. Zpět k dětem, k civilizaci, k blížící se záhubě. Když už jsem se konečně začal s posádkou sžívat a vnímat její nezáviděníhodný osud, byl jsem rázem utnut a odtržen pryč, což mi kazilo dojem z celého snímku. Naopak se mi líbil přístup tvůrců k otázce digitálních triků. Ano, jistě je jich tam spousta, ale pokud to šlo, snažili se diváka obohatit vyrobenými modely, což sice místy působilo úsměvně, ale bylo to příjemně retro! Zvláště pak osvěžující mi přišly modely robotů TARS a CASE, kteří byli nedílnou součástí této vesmírné expedice. A to i přesto, že vypadají, jak vypadají, pohybují se, jak se pohybují... ale to vůbec není na škodu. Celé zakončení snímku nebylo nejhorší, ale jakmile se Cooper dostal za horizont událostí, tak mě trochu otravovalo neustálé opakování toho, co je zřejmé... že on ovládá gravitaci a on může dát (a dal, a dá) vzkaz dceři, když ještě byla malá. Ale holt do kina půjdou i Američané, tak aby to pochopili, museli to tvůrci řádně vysvětlit... několikrát. Jinak singularita zajímavá, vzpomněl jsem si na některé interiéry z Inception. A poněkud podivné mi přišlo závěrečné setkání s Murph, které bylo přijato poněkud vlažně ze strany rodiny. :P Na závěr tohoto komentáře ještě pochvala Zimmerovi, jehož hudba skvěle podtrhla to nekonečno - a teď hurá na dvatisícejedničku, dostal jsem na ni chuť. (06.11.2014)

Nadpozemský opus filmovou událostí roku. Snímek, který sahá za hranice lidské představivosti. Film, který svým velkolepým vizuálem vtáhne diváka do nekonečné prázdnoty, aby se zdánlivě úmorná tříhodinová stopáž stala zážitkem, na který se nezapomíná. I když to u Nolanů není časté, ba dost možná se tak děje vůbec poprvé, dějová linie je v tomto snímku upozaděna. Zcela primárním cílem tvůrců bylo vytvořit ryze audiovizuální podívanou, která svou monumentálností zastíní všechny ostatní složky filmu. A tato vize se splnila na výbornou. Spolu s mysticky dynamickým soundtrackem Hanse Zimmera je divák uveden do blaženého transu, kdy rozumové vnímání filmu ustupuje čistě emotivní percepci celého díla. Husí kůže, skelné oči či namáhavý dech však divák nevnímá. Zmatek a paradoxní prázdno, které v jeho hlavě zavládnou, nedávají jinou možnost, než hypnoticky sledovat opulentní výpravu do neznáma a nechat se unést za meze své fantazie. Interstellar z kinematografie poslední dekády nevyčnívá díky originální zápletce nebo nekonvenčnímu zpracování. Nepřichází s ničím novým a na papíře by se mohl jevit jako tuctový blockbuster. Výsledné dílo je ovšem ztělesněná dokonalost, precizní filmařina bez jediné chyby. A zaručuji, že na tento masterpiece, který se bez debat stává jedním z favoritů na Oscarový ceremoniál, dlouho nezapomenete. I když, jak se v Interstellaru velmi dobře přesvědčíme, čas může být více než relativní. Bravo, maximální očekávání naplněna. Nejlepší soundtrack z filmu: Coward. 90 % (09.11.2014)

Když jsem se celkem nedávno rozplýval na Cuarónovou Gravitací, vůbec by mě nenapadlo, že tenhle film jen tak něco překoná. Uběhlo jen pár týdnů a Alfonsův film mi připadá po včerejší kino projekci, jako mladší, škaredější sestra. Nolan natočil trošku podobný příběh, v pro mě naprosto bezchybném zpracování, po kterém mi nezbývá zhola nic jiného, než zase jednou po čase zamíchat s mojí topkou. S podobnými, ne tak pompézními efekty, výbornými herci ,(vivat Matthew), ale hlavně propracovanějším a ucelenějším příběhem (zjevná paralela s Kubrickovou Vesmírnou odysseou) , kde hlavně zhruba poslední třetina vyzněla, jako eso v rukávě zkušené hráče pokeru, při rozhodujícím rozdání karet. Naprosto bezchybná, dokonalá a vše vysvětlující. Samozřejmě nečekejte, až vyjde tenhle film na DVD a běžte na něj rovnou do kina. Dostane se Vám maximálního zážitku, který ještě zintenzivní, při několika klíčových scénách, které mně vehnaly slzy do očí. Vůbec se za to nestydím, i přes můj pokročilý věk. Jak jsem se díval po očku kolem sebe, nebyl jsem zdaleka sám. Interstellar je jasným důkazem, proč chodím do kina, proč mám tak moc rád filmy a proč o nich píšu své nudné, hloupé a nic neříkající komentáře……. (17.11.2014)

Nolan asi sepsal smlouvu s ďáblem, když začal svou režisérskou kariéru. Interstellar je něco absolutně nevídaného. Old school a přesto revoluční. Stejně jako Malickovy filmy je Interstellar něcím, co člověk prožije, než aby se jen díval. V mnohém je to podobné 2001: Vesmírné Odyssee, která mě ale absolutně zklamala, zatímco Interstellar je citově založeným filmem, který není ani tak o vesmíru jako spíše o lidských emocích. Byly momenty, kdy jsem nedýchala. A ještě více bylo momentů, kdy jsem stěží udržovala slzy. Hudba byla geniální. McConaughey předvedl emociálně naprosto odbourávající výkon. Interstellar je film, který se snad ani nedá popsat, dokud ho sami neuvidíte. Kulminace všeho, co Nolan zatím natočil. PS: Po projekci v Imaxu zvedám na pomyslných 6*. Dost možná nejlepší film, jaký jsem kdy viděla. (08.11.2014)

Zatímco u všech dosavadních nolanovek hrál hlavní roli rozum, tak tady vstupují do hry láska a rodina. McConaughey předvádí další hereckou symfonii, ale zbytek osazenstva mi bohužel příliš nesedl a hlavně u Jessici Chastain si říkám, že jde o plýtvání potenciálu. Zklamání je pro mě soundtrack, jelikož jsem si po celou dobu řikal, proč tentokrát neskládá Zimmer (ehm). V imaxu se jedná o dost velký orgie, to velký plátno je prostě radost sledovat, ale přesto mě vizuál snímku neuchvátil tak jak bych čekal. Panuje u mě poměrně rozpoluplné hodnocení, ale vzhledem k tomu, že jsem se párkrát málem rozbrečel a díky tomu, že tento film ukazuje jednu z nejzajímavějších prací s časem tomu dám rozhodně ještě jednu šanci. 80% Podruhé: klenot 90% (09.11.2014)

Celkem bych tomu věřil, že situace na zemi v budoucnu bude vypadat podobně, jak jsme mohli vidět v první asi půlhodince tohoto filmu, ale nejvíc mě zaujala první planeta a její plynutí času. Když jsem dokoukal tento film, tak jsem ještě dlouho do noci přemýšlel o různých věcech, které byli v tomto snímku vyřčeny. Při propojení rodin a jejich komunikace přes vesmírnou obrazovku, která byla trochu opožděna jsem dokonce párkrát uronil i slzu. Za perfektně napsaný scénář, uvěřitelný pohled na vesmír, dobrý casting a za další aspekty tohoto skoro tříhodinového super sci-fi filmu mi nezbývá než dát 100%. (11.01.2021)

Taky jste měli ten divný pocit, to mrazení v zádech, kdy všechny souvislosti s přibývajícím "časem" začaly dávat smysl? Nejsem astrofyzik, ale tak nějak jsem si cestování časem představoval...hm, tedy, představoval není to správné slovo! Spíše bych to popsal tak, že verze, kterou mi předložil Interstellar, se mi "líbila". Jinak samozřejmě nadšení a myslím, že vyrazím do neznáma znovu! Ano, asi po 5-ti dnech jsem se vydal na tuto mezigalaktickou podívanou podruhé, tentokráte do iMaxu a kdyby to šlo, zvedl bych hodnocení ještě výš! Je to prostě paráda...je to promyšlené, řekl bych skoro dokonale a puritáni tomu buď nerozumí nebo ani nechtějí porozumět, čímž se podstatně ochuzují o jedinečný zážitek... 100% (09.11.2014)

[ČSFD projekce] Tak tedy dobrá.. Když pominu vcelku usmolenou a plytkou procházku kukuřičným polem a zapomenu na základy zemědělství pro 2. ročník hnojárny, byl děj občas docela svižný a napínavý a ve srovnání s Vesmírnou Odyseou, se kterou se tu setkáte skoro v každém záběru, zařadil Nolan vyšší rychlostní stupeň. Pro laickou obec určitě úchvatné záběry vesmíru, až se z toho nejednou vyloupla Gravitace s uhekanou Buldokovou, ale Matt je naštěstí o dvě třídy lepší. Na druhou stranu určitě všichni diváci neocenili délku filmu a mohutně nudné pasáže, ze kterých by se i světovému šampionu v čumění do zdi protáhl xicht. Největším šutrákem úrazu je však teoretická část příběhu, která se pánům scénáristům těžce vymkla z rukou a nejeden astrofyzik zaplakal. Osobně musím přiznat, že jsem se nejednou ošil, nebo zakroutil hlavou, ale jinak se mi Interstellar líbil. Je to vpravdě pěkná připomínka klasiky, která se v dnešní době moc nevidí. Možná i z nostalgie dávám 80% (01.12.2014)

Dnes bol zvláštny deň. Dopoludnia som si pozrel Pečovatela, večer Interstellar. Zatiaľ čo dominantným pocitom z dopoludňajšieho filmu bolo zhnusenie, pri Interstellare to bola veľká spokojnosť. Som dlhodobým fanúšikom sci-fi žánru a mrzelo ma, že som doteraz nevidel žiaden film, pri sledovaní ktorého by som mal zážitok, porovnateľný so zážitkom pri čítaní literárnej predlohy. Zbežne som si prečítal niekoľko desiatok komentárov a tak, ako dopoludnia, aj teraz som rád, že som si osvojil zásadu nereagovať na názory ostatných. Mne sa tento mnohovrstevný, zaujímavý film páčil do tej miery, že som nemal najmenší problém s udelením plného počtu hviezdičiek. Jeho hodnotu vôbec neznižuje, že sú v ňom podobnosti s inými filmami tohto žánru. Veď tak nejako ide vývoj, že sa zhromaždí to najlepšie z minulého a urobí sa ďalší krok. A Nolan, s hercami a Zimmerom ten krok urobili. Som spokojný a tým, čo nie sú odporúčam Werichovu radu, že sa nemá nadávať na televízny program, ale použiť vypínač. Funguje to. (23.02.2016)