Oppenheimer

Režírovat to kdokoli jiný, bylo by z toho pravděpodobně průměrné a uchcané životopisné drama. Jenže tak tomu naštěstí není, látky se ujal snad největší filmař současnosti a výsledkem je monumentální, nápaditý a skvěle odvyprávěný film, který po právu bere útokem nejvyšší příčky ve všech možných žebříčcích. Navzdory své délce má film výborné tempo a spád, kdy i během nejbanálnějšího dialogu cítíte neustálé napětí, což ještě víc umocňuje onu hutnou atmosféru nelítostného souboje o první sestrojení atomové bomby mezi dvěma světovými mocnostmi. Tomu všemu pak pomáhá skvěle vystavěný příběh, úžasní herci v čele s Cillianem Murphym, který de facto nesleze z plátna, a výborná kamera s hudbou. Nolanův vrchol to v mých očích není (tam stále kraluje Interstellar), ale stále jde o úchvatné dílo, které by vám v kině určitě nemělo uniknout. (24.07.2023)

Výraznou slabinou Nolanova Oppenheimera je dle mého názoru to, že lecjaký dokument na dané téma je mnohem zajímavější. Krása kvantové teorie i vědeckého úsilí a výzkumu k sestrojení atomové bomby zůstala pouze načrtnuta a to ponejvíce skrze jména, která většinovému divákovi stejně nic neřeknou a pokud ano, klade si otázku, proč jsou někteří vědci zmíněni a jiní ne či jaký má smysl kupříkladu několikavteřinová scéna s Kurtem Gödelem (který byl mnohem větší matematik, logik a filosof než fyzik). A to samé platí pro „politickou“ rovinu snímku (osobně by se mi mnohem více v tomto případě zamlouvalo klasické lineární vyprávění než ono dělení), pro jejíž pochopení musí divák disponovat alespoň elementární znalostí jak Mccarthismu, tak studené války, jež mu však stejně nezaručí přísun (navzdory dobrým hereckým výkonům) jakýchkoliv emocí. V mnohém zbytečně zkratkovité a přesto nesmírně dlouhé. Může snad něco nepoučenému divákovi říci kratičká scéna s Lilli Hornigovou o roli žen v projektu Manhattan a v tehdejší vědě vůbec? Či má nějaký přesah scéna nahého Oppenheimera s milenkou snad kromě toho, aby se ve filmu vyskytly kozy? Vizuál celkově dobrý, ale i u samotného Nolana už jsme viděli mnohem lepší a jen povedený soundtrack to prostě emočně neutáhne. Za zhlednutí to však každopádně stojí, ale že bych si to musel pouštět každý druhý rok jako třeba Fincherova Zodiaca (který má ve zpracování „historické“ látky vše, co tady chybělo), tak to ani náhodou. 3 a 1/2* (10.08.2023)

Léto 2023, patřilo to k dobrému tónu, zajít si na Oppieho, kino narvané, k dispozici klasický formát pěkně na kotoučích, přitom jen životopisný film, že... No jo no, ale od Nolana :) Ale uznávám, povedlo se mu to, Murphy výborný (že by ten Oscar konečně cinknul?), natočeno zdařile, akorát že výjimečným v příslušné kategorii to dělá snad jen to nezvyklé hudební dunění. Já bych přitom ani neřekl, že hudební doprovod filmové dění dokresluje, on jej v mnohých ohledech na drzo překresluje :) 80% (24.08.2023)

Historické životopisné filmy já rozhodně můžu, takže na tento film jsem se už nějakou dobu těšila. V IMAXU to byl fakt zážitek, i to zdlouhavé čekání kvůli věčně vyprodaným lístkům se vyplatilo. Dlouho jsem si takhle návštěvu kina neužila. Naprosto skvělá práce po všech stránkách. Nolanovo uchopení celého příběhu bylo naprosto skvělé a rozhodně se přidávám do klubu fanoušků scény s cvičným výbuchem. A na to, že se 3 hodiny mluví, tak si film udržel mou pozornost až do konce. (04.09.2023)

Tak jsem konečně viděl toho slavného Oppenheimera a hlavou se mi honí jen jedna otázka. Kdo sakra nechal Oppieho vařit? Ještěže je to jenom film, protože kdyby něco takového opravdu vytvořili, tak by to znamenalo hrozbu pro celé lidstvo. Oh, počkat. Právě projíždím wikinu a zjišťuji, že ten trotl fakt existoval. No tak to jsme v prdeli. Gg, Roberte. Nicméně, fakt mě už delší dobu vysírá, jak si Nolan nedokáže pošéfit hlasitost audia. Ale to by nebyl náš starej, dobrej Christoph, aby nám alespoň trošku nepozlobřil naše ušní bubínky, že jo? Jinak dosti prdel-odpalující záležitost. (16.09.2023)

Ak sa na Oppenheimera pozrieme technicky, tak mu nie je čo vytknúť. Skvele natočené, zostrihané, zahrané... skrátka top. Niečo mi ale chýbalo. Niečo, čo robí niektoré Nolanove filmy výnimočné. Takto je to "iba" úžasne natočený životopisný film, ktorý nedá divákovi vydýchnuť. K dokonalosti mi ale chýbal nejaký "wow moment". 90% (19.11.2023)

Nolanovi musíme nechat ten překrásně čistý zvuk, ta radiace přímo z toho plátna jiskřila. Jinak.. sice mě Barbína čeká v sobotu, a když jsem před kinem viděl ty davy růžových kozatých bab, tak to bude fakt něco.. jinak Oppenheimer; asi zábavný pro ty, které téma zajímá, nebo o něm ví dostatečně dost, nebo i ten základ, protože jsem defacto nevěděl že to není biografie, což není úplně pravda, ale ty special efekty bez pomoci digimrdníku, které ani mrdvel nedokáže za takový budget udělat, tak tady se to bez toho obešlo. Stále jde o výsostní prudu, kdy si hrajeme jen s výkonem herců jako je Cillian Murphy [už bych se měl fuckticky podívat na Píky Blinders], Emily Blunt, Robertek Downy a Matt Demon. Je vidět že film pěkně spojuje generace, protože při promítání vidět tolik důchodců, co si ještě pamatují válku, jako kdyby byla včera, takže jsem se obával aby jim nepraskaly protézy a naslouchátka. Ty emoce už natolik nejedou, a když se o něj Nolanko snaží, je to znát, že to nedělá správný člověk. Proto celkové drama, a rodinné hovna bych v takových filmech úplně zakázal [jako odpadní První člověk, s nejvíc nabušeným foxteriérem s Gayslingem..] IMAX asi povinnost, ale z malého města si takové vymoženosti nemůžeme dovolit, jen při 4DX si to lidi museli opravdu vychutnat. Je to bombovej film. #uhorkovásezóna🥒 (20.07.2023)

Stejně jako všechny Nolanovy filmy je i tento specialita. Na jednu stranu chápu diváky, kteří by se místy nudili, ale pro mě tři hodiny utekly jako voda. Téma, které mě zajímá, špičkové dialogy, skvělé herecké obsazení a podle skutečných událostí se spoustou slavných jmen fyziků 20. století. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí a zároveň hltal celý Oppenheimerův příběh. Z prvního jaderného testu Trinity uprostřed filmu popravdě běžel mráz po zádech. A psychologické dilema, které si účastníci výzkumu v Los Alamos odnesli, je rozhodně k zamyšlení. 90% (23.07.2023)

Nolanovy filmy mám rád všechny. Ty, který měly na mě tak složitý dej, že jsem nechápal o co v nich jde, i Dunkerk, o kterým někdo říká, že děj nemá a neděje se v něm skoro nic. Co šlo, tak jsem viděl v IMAXU a většinou mě to strhlo minimálně zpracováním a zvukem (Dunkerk, Tennet).. Tohle šlo, ale totálně mimo mě. Asi jako většina lidí, která ne to půjde, jsem čekal něco úplně jinýho. Což by nevadilo. Přišlo mi ale, že z těch x směrů, ze kterých se to dalo uchopit, to vzali za ten, nejmíň vhodný. Většinu času mi přišlo, že se tam neděje nic zajímavého, zároveň, jak kdyby měl film ADHD a řešil dvacet věci naráz, přičemž hodně z nich jen nakousl, vzomnel si na něco jinýho, odbehl a už se nevrátil. Až na pár momentů, to ve mně nevyvolavalo vůbec žádný emoce. Děly se tam věci, který mě vlastně nezajímaly nebo jsem jim nerozumnel. S milionem postav, ktery nebyly moc představeny a jejichž předlohy jsem neznal. Jsem zvedavy kam se posune hodnocení, protože podle me je tohle pro prumernyho divaka dost nestravitelný. A až si to lidi budou pouštět za půl roku na netflixu, tak to po dvsceti minutachl přepnou na Too hot to handle: Germany (taky slabý btw). Viděl jste to někdo (Oppenheimera)? Líbilo se vám to? Edit: Jsem se vyspal a změnil to na tři hvězdy (27.07.2023)

Nikdo nemůžem vytknout Nolanovi, že dělá dobré řemeslo, to absolutně ne, ale abychom mu sežrali, že vědci jsou charismatičtí a u žen úspěšní týpci, tak to spíš ne. Měl někdo na VŠB mého fyzikáře? I ta romantika na začátku... to bylo jako uvedení múzy do života Oppieho? A kvůli čemu? A nevím jak vy, ale 3 hodiny kecání a přepálených střihů rádoby žůžo dynamických dialogů 0,1 sekund po sobě je na mě docela vostrý. A teď, s druhým shlédnutím na čtvrt oka už vím, co mě na Oppenheimerovi nejvíc sralo, ten rádoby důležitý hudební podkres, v každé, ale v doprdele každé scéně. Třešňičkou na dortu je test výbuchu. Dle popisu komentujících a onanujících měl výbuch dosáhnout zpět k velkému třesku, stejně jako výstřik v jejich trenkách. Samozřejme nelze třeba opomentout "tajemnou" scénu s Ajštajnem, kterou, stejně jako v Prestýžy, odhalí ve finální scéně. Guess what, je v ní hovno. Čau. (05.08.2023)

Nolena považuji, jako mnozí další, za nejlepšího současného režiséra vůbec. Jeho filmy mají jasný rukopis, styl a hlavně ohromnou řemeslnou kvalitu. Když oznámili, že jeho další film bude Oppenheimer trochu mě zamrzelo, že se chystá na životopisnou látku, která přece jen svazuje. Nadšené reakce z filmu mé obavy sice rozptýlily, ale samotné shlédnutí filmu mě úplně do kolen nedostalo. Popravdě si nejsem jist, jestli bych film potřeboval vidět znovu, na rozdíl od geniálního Interstellaru nebo Počátku. První půle mě vyloženě iritovala. Scénkovitost vyprávění mi moc neseděla a přišlo mi to, jako dlouhé čekání na výbuch. Od něho se film ubíral zajímavějším směrem, ale stopáž je hrozně přepálená. Šlo to sestříhat svižněji. Takže film dobrý, ale na Nolena dle mého slabší. (05.08.2023)

Hlášky: Leslie Groves: - "Říkáte, že existuje možnost, že když zmáčkneme to tlačítko, zničíme svět?" J. Robert Oppenheimer: - "Šance je téměř nulová..." Leslie Groves: - "Téměř nulová?" J. Robert Oppenheimer: - "Co chcete od samotné teorie?" Leslie Groves: - "Nula by byla hezká!" & J. Robert Oppenheimer: - "Nebudou se jí bát, dokud ji nepochopí. A nepochopí ji, dokud ji nepoužijí. Teorie vás dovede jenom k něčemu." & Niels Bohr: - "Je dostatečně velká?" J. Robert Oppenheimer: - "K ukončení války?" Niels Bohr: - "K ukončení všech válek." & Lewis Strauss: - "Amatéři se honí za sluncem a spálí se. Moc zůstává ve stínu." & Niels Bohr: (na J. Roberta Oppenheimera) - "Jsi člověk, který jim dal moc zničit se. A svět na to není připraven." & Albert Einstein: - "Až vás dostatečně potrestají, naservírují vám lososa a bramborový salát, pronesou projev, dají vám medaili a poplácají vás po zádech s tím, že je vše odpuštěno. Jen si pamatujte, že to nebude pro vás... ale pro ně." (06.08.2023)

Další příklad toho, kdy se na film chodí proto, že se na něj chodí. Není špatný, ale mánie kolem něj je přehnaná. IMAX zbytečný. (10.08.2023)

ja sa musím priznať , že už keď som počul že Nolan ide točiť film o tomto človeku , mal som zmiešané pocity. vynález atomovej bomby považujem za jeden zo začiatkov konca ľudskej civilizácie, ktorá by sa nemala nijako oslavovať. oslavovať- narážam na režisérovu pasiu vo vytváraní martýrov hrdinov a podobne. Nolan však obsadil Cilliana Murphyho, ktorý vo svojej životnej forme dodal príbehu Oppenheimerovi hlbku, za ktorú by sa nehanbil snáď ani Dostojevského Raskoľnikov. jeho konštatntné pochybovanie, uvedomovanie si následkov toho čo vytvoril, jednoducho je to jednoznačne najlepší herecký výkon tohto roku. jedna nevýhoda je predsalen to, že Nolan napriek trojhodinovej stopáži nedokázal príbeh rozprávať úplne koncentrovane. padol už viackrát názor že by tomu sedel formát minisérie/seriálu a myslím že súhlasím. takto keď sa na začiatku nechytíte na všetky mená, na všetky kontexty tak sa stratíte a strávite polhodinu tým aby ste sa zas dali dohromady a vedeli že ten je ten, tá je hentá a podobne. nič to nemení na tom, že Oppenheimer je klasika ktorá bude brať tento rok veľa cien. a scéna Trinity testu sa zaraďuje medzi najlepšie scény 21. storočia. (13.08.2023)

Oppenheimer po celou svou stopáž ani chvíli nenudí, byť je to ve své podstatě "jen" 3 hodinová konverzačka. Test Trinity je jeden z nejpůsobivějším kino zážitků. Kontrast monumentálnosti této scény a naprosté absence soundtracku a jen minimalistikého sound designu funguje neuvěřitelně a připomněl mi scénu z Godzilly, kdy je Godzilla ve své plné kráse odhalena za zvuku jediného tónu klavíru. Nolanův režijní rukopis Oppenheimera posouvá nad rámec klasického životopisného filmu - kreativní sound design, klasické Nolanovo nelineární vyprávění i artové prvky jsou zde využity dostatečně decentně, aby se film nezvrhl v autorský fetiš beze smyslu, jak to od Drive předvádí třeba Nicolas Winding Refn. Přesto bych Oppenheimera zařadil mezi slabší Nolanovi kousky (čistě subjektivní dojem, řekl bych, že Nolanovu stylu sedí méně komorní náměty). Viděno v Kině Přítomnost a musím říct, že malé boutiqe kino s barem k tomuhle typu filmu neuvěřitelně sedí. (28.08.2023)

Po Tenetu jsem na chvilku pochyboval. Ale zbytecne: Nolan by porad dokazal natocit vypiplanej a vypointovanej dvou hodinovej blockbuster z cesty meho mopse k vecernim granulim. (19.11.2023)

Omlouvám se, ale mě to moc nebavilo.  Oppenheimer je určitě důležitá postava lidských dějin, ale film byl pro mě příliš zdlouhavý. Příliš rozhovorů, příliš kvantové fyziky. Bavila mě jenom jedna část, a to, projekt Los Alamos. (16.03.2024)

Jsem v šoku, jak mě tentokrát Nolan vlastně skoro vůbec nestrhl. A jak moc mě nebavil. Nejvíce na mě Oppenheimer zapůsobil jako psychologické drama - pasáže, které nahlíží do Oppenheimerovy duše, do jeho svědomí, jsou ale zastíněny vyšetřovacími pasážemi, které mi v druhé polovině filmu po jeho jistém vrcholu přišly vyloženě úmorné a útrpné. Nolan není Tarantino ani Sorkin, ale hrozně by jím chtěl být - není ani tak strhující, ani tak zábavný. Když jsem na chvíli rezignoval, těžko se mi naskakovalo zpátky. Tenet jde divákovi sice méně na ruku, nicméně je pro mě ve svém celku zajímavějším filmem. Audiovizuálně je Nolanova novinka samozřejmě skvostná a má několik zapamatovatelných epických momentů. Jen mě to celé více spíš nezajímalo, než zajímalo. Každopádně jsem otevřenej případnýmu přehodnocení po druhém zhlédnutí. Momentálně bych ale radši dostal úpal než na to jít hned znova. 6/10 (20.07.2023)

Velice složitě natočený film. Nosná linka se odehrává v uzavřené místnosti (rok 1954) z jednání výboru ohledné odebrání Oppenheimerovi bezpečnostní prověrky (tedy ne ohledně projektu který ho nejvíce proslavil). Hodně se přitom skáče v čase do jeho minulosti. Studia v Anglii (1925), milenecký poměr (1936), jeho manželství (1940), velkou část flashbacků naštěstí zabírá zmíněný  Projekt Manhattan (1941-1945). Dále. Zcela náhodně do toho vstupují černo-bílé pasáže z jednání senátu o volbě Lewi Strausse (1958) do vedení AEC. Tedy děj 4 roky po “nosné lince” (!?), který pouze vysvětluje proč vůbec Oppenheimer přišel o tu Q-prověrku. Ještě že jsou ty pasáže černo-bílé, protože jinak by to byl definitivní guláš. Netvrdím, že dává smysl, proč je dějově nejmladší linka černo-bílá a zbytek barevný, jen zcela chápu nutnost ji odlišit. Film jako takový je obsahově vyčerpávající (a zajímavý), ale zdlouhavý (fakt 3 hodiny jsou masakr) a pro prostého člověka brutálně zmatený. (29.07.2023)

Je to filmový epos, který bych si asi lépe užil doma u televize než v kině. Nolanův styl je všudypřítomný a přesto tak trochu zbytečný v tomhle dialogovém bibliografickém dramatu. Postava Oppenhaimera je zajímavá po všech stránkách a to film ukazuje dobře, přesto je film místy příliš zkratkovity a je jedoduché se v něm ztratit. Škoda, že se film taky trochu více nezaměřuje na samotný proces výzkumu a výroby, který by mohl pro mnohé lidi být docela zajímavý. (01.08.2023)