Godzilla

Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%] (13.05.2014)

Budou SPOILERy. Jako hrát videohru sestávající výhradně z cutscenes. Postavy slouží víceméně jen k tomu, abychom měli skrze čí oči žasnout nad monstry, což se film snaží zastírat mnohem méně než například Jurský park. Film přiznává, že lidé jsou pro něj důležití převážně coby prostředky fokalizace, takže například nevidíme souboj, kterému zřejmě nebyli přítomni žádní lidští svědci nebo přinejmenším žádná hlavní nebo vedlejší postava (přestože „přízemní“ lidské hledisko zde není dodržováno tak důsledně jako ve Světové invazi). Agence jsou postavy opakovaně zbavovány (nemožnost zachránit manželku, zatčení v zakázané zóně), případně je zřetelně dáno najevo, že proti monstrům mnoho nezmůžou a jejich akce nebudou schopni jakkoli koordinovat. Skutečná moc náleží přírodě a pudům, nikoli racionálně jednajícímu člověku (nehledě na to, zda reprezentuje armádu, vědu, nebo stojí bokem zavedených institucí), který je zde proměněn pouze v zanedbatelnou součást neovládnutelného ekosystému (podobnou bezmoc jako během Godzilly jsem z amerických filmů pociťoval snad jen v závěru The Incredible Shrinking Man). Lidé nemají kontrolu nad přítomností a budoucností (plány jim nevycházejí), mohou se jedině poučit z dřívějška, kteréžto myšlence je podřízena spirálovitá dramaturgie vyprávění s jasně naznačenými paralelami situace, ve které se na začátku ocitá Brody senior a situace, ve které se posléze ocitá Brody junior. Oidipovské schéma s absentujícím otcem je neustálým zpasivňováním lidského protagonisty a předvídatelností jednorozměrných charakterů (film staví na tom nejbanálnějším genderovém rozvržení rolí: žena pečující zdravotní sestřičkou, muž ochraňujícím vojákem) tak jako tak upozaděno ve prospěch pozoruhodné proměny Godzilly, která nese znaky záporáka (nezničitelnost, děsivé vzezření), ale ve vyprávění funguje jako kladný hrdina (jedině ona může znovu nastolit pořádek). Zápletka se za využití člověčích figurek, kauzálně propojujících jednotlivé scény, vyvíjí tak, abychom nakonec stranili monstru, o němž to celé je. Jak jinak by tomu u monster filmu taky mělo být… Abych nezapomněl, film má taky famózní zvukové efekty (stopování monster s pomocí echolokace je ostatně jedním z motivů vyprávění), velmi přesvědčivé efekty vizuální (tzn., věřil jsem, že by kurevsky velká ještěrka mohla vypadat a pohybovat se nějak takhle) a nabízí dechberoucí scény jako z artfilmu, působivé už pouze tím, jak vypadají, jak je v nich obraz sladěn se zvukem (noční seskok). Laťka pro ostatní letní blockbustery byla nastavena monstrózně vysoko. 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Marigold, Psema, mcb, ScarPoul (16.05.2014)

Godzillu si, milí pamrdi, dovoluji okomentovat až nyní, neboť tenkráte v časech pradávných, kdy jsem jí nasolil tři hvězdy, jsem viděl pouze kinorip o kvalitě čínských petard. Takže šlo o život. A hodnotit tady film na základě kinoripu je taky o život. Samozvaní arbitři morálky by mohli povolat HOMOrotu a ta by vás za trest v hlubinách pekelných až do skonání jsoucna šukala do prdele. Takže si dovoluji utrousit pár slov až nyní, po zakoupení kvalitního BRripu. Mno, hodnocení se teda nemění, neboť mé předčasné soudy nejsou nikdy neuvážené a pokud někoho na základě jedné zprávy z pošty nazvu vypatlaným čurákem s inteligencí nedopečeného kuřete, tak jím zaručeně je. A jeho matka by se měla stydět! Tedy pokud toho jsou ovečky schopny. Takže, Godzilla. Jasně, jedná se o praštěnou popcornovku. Jasně, hlavní postavy pobraly asi tolik rozumu, co zdegenerovaný syn dvou sourozenců poté, kdy jej i vedení Kauflandu odmítlo zaměstnat jako regál na tvarůžky, ale debilní rozhodnutí k filmům prostě patří. Kdyby si ráno hlavní postava šla prostě vyčistit zuby, namísto toho, aby omylem stvořila geneticky zmutované monstrum co ohrozí veškerý život na planetě, asi by to nikoho, kromě pravidelných čtenářů měsíčníku Mladý dentista, moc nebavilo. Takže díky za filmové dementy. Musím taky zmínit hlavně mého oblíbence Heisenberga, na kterého jsem se těšil jak Jaro Slávik na klystýr, bohužel jej musím značně politovati, neboť borec si zahrál v Godzille a ani se jí nedožil. A není se čemu divit, když slavné monstrum spatříme kompletně až v padesáté páté minutě a ještě ke všemu vypadá jak SPOILER piča KONEC SPOILERU. Do té doby jistě nepřežije i nejeden netrpělivý divák, který potřebuje digitální efekty i při sraní. A ještě taky musím konfrontovat názory ohledně tmy, kdy si i mnoho mých oblíbenců stěžuje, že ve filmu je prakticky neustále tma a monstra (hups, ano, je jich tam víc) nejdou téměř vůbec vidět. No jasně! Vždyť o tom to taky je, atmosféra je mnohem temnější a scény napínavější, pamrdi. Já si na to navíc naladil atmosféru i doma, takže jsem si to pustil v noci, úplně sám, dal televizi naplno, zatáhl závěsy, nezamkl si vchodové dveře, podřezal pár morčat, vypil jejich krev a temné scény si dost užil. Bohužel na čtvrtou hvězdu to stále není a to za Godzillí superschopnost, kterou nám velkolepě předvede na konci. To bylo teda velkolepě trapný, ale jinak filmek dopohůdki. (28.08.2014)

Prometheus letoška (ano, opět se sundavají helmy). Vyhypované až k nebesům ale nakonec především hloupé (jakože fakt že moc) a nudné.To "nudné" je mnohem zásadnější, samozřejmě. Edwards mixuje klišé blockbustrů s indie klišé a pokouší se nabídnout záměrně ne plně mainstreamově uspokojující scény, což by bylo pěkné, kdyby veškerý děj nebyl stupidní jako omalovánky na pokračování. Nebo kdyby některá postava byla zajímavá, nebo alespoň něco dělala. A fakt mně ty souboje, když už k nim konečně došlo, nijak neimponovaly a nepřijde mi, že by se tu s čímkoliv pracovalo na zajímavé úrovni. 2 a 1/5 - ani nevím, proč zaokrouhluju nahoru. (13.05.2014)

Po pár desítkách minut mi bylo jasné, že se loňský Del Torův Tichomořský Šprým chytat nebude a pak, někdy kolem havajského „vylodění“, jsem zaslechl sotva patrné křupnutí. To gojira Edwards zašlápla ploštici rodu Emmerich.. Nerd Gareth, jehož Monsters jdou cítit z každého políčka filmu, si zaslouží absolutorium za to, jak se dokázal popasovat s enormním tlakem dvou mlýnských kamenů (hollywoodské zvyklosti, japonská předloha), přičemž jsem si jist, že tím druhým by se nechal kdykoliv dobrovolně rozšmelcovat. Představil decentní reboot o lidské bezvýznamnosti v konfrontaci s „děsivou sílou přírody“, jenž láskyplně vzdává úctu předlohám a který nenabídne žádný rozšláplý Bílý dům, dětinské džouky či amerického prezidenta sedícího obkročmo na střele Trident, což pochopitelně vyvolá v jistém okruhu publika nevoli. Poslední hvězdu bych čistě ze soukromých důvodů přidal, kdyby se ubral plyn u amerických rodinných šablon a více se sešlápl u japonského vědomí nukleárního traumatu (Hirošima, Nagasaki, incident lodě Lucky Dragon a koneckonců i Fukušima), nicméně chápu, že s ohledem na producentské zázemí byla tato mise nemožná a tu pátou hvězdu si můžete de facto připočítat, pane Edwardsi. Arigatö! P.S.: Pobavila scéna, kdy ta gorilí velryba pokojně plula k San Francisku v doprovodu křižníků a torpédoborců. Jen si vezměte - nerezaví, je energeticky nenáročná a nevyžaduje žádnou údržbu. Vzhledem k její zásluze k ochraně vlasti (byť nevědomé) by ji klidně mohli v docích natřít na námořnickou šeď a opatřit nápisem USS Godzilla! Jen si nedokážu představit, že by na jejím hřbetě pořádali veteráni připomínkovou akci k výročí útoku na Pearl Harbor.. (16.05.2014)