Oppenheimer

Byl jsem v IMAXu na 70mm projekci Interstellaru a Dunkirku (i Tenetu, ale ten tušim nebyl v 70mm), ale ještě nikdy jsem neměl takový opojný pocit z toho, jak nějaký film na tom obřím plátně vypadá. Úplně jsem zapomněl po těch všech filmech, co jsem tam navštívil a nebyly točeny Imax kamerami (například poslední Cruise), jak může vypadat film, co tento potenciál využívá naplno. U Nolana bylo kino vždy priorita a věnuji tomu velkou část příspěvku, jelikož si stojí za to vyčkat na jednu z beznadějně vyprodaných projekcí na Flóře, tak jako jsem si počkal já, jelikož doma toto těžkotonážní drama bude mít možná poloviční efekt a může člověku přijít zdlouhavé. Film Oppenheimer (z velké části díky fantastickému Cillianu Murphymu ) je vyčerpávající, tříhodinový, do velké míry konverzační a černobílý vhled to jedné z nejzásadnějších událostí 20. století a možná všech dob, který v první hodině naprosto lapil, aby mě cca v polovině ubil svou délkou a polevení tempa, leč v závěrečné části opět čapl za pačesy a najednou byl konec. A to jsem se ani nedočkal Michaela Caina! Leč zastoupil ho fantastický Robert Downey Jr., kterého jsem po dlouhé době viděl v kině rád a perfektně zapadl mezi velkou plejádu známějších herců, nebo alespoň obličejů, které zkrátka odněkud znáte. Možná bych to malinko shrnul jako výhru formy nad samotným obsahem díky fenomenální kameře Hoyte van Hoytemy, ač doma se tyto dvě stránky postaví na roveň a ještě více vynikne důraz na propracovaný scénář, který samozřejmě jako vždy Nolan s kolegy piloval roky. Čistě profesionálně lepší film neuvidíte, jde o to, jak vám sedne... (01.08.2023)

Až do odpálení atomovky to celkem šlape, ale následné ukřižovávání Oppenheimera během nekonečné výslechové frašky prostřihávané s Downeyho soudem nudí a ani intenzivní zvuk a hudba to nezachrání. Do Oppenheimerova příběhu to rozhodně patří, ale napětí se nekoná (jen lehká zvědavost na to, co řekl Oppenheimer Einsteinovi) a film se stává umořujícím. Technicky je to samozřejmě špička, hlavně zvuk, vizuálně to zas tolik nenabízí, plus dal Nolan dohromady neuvěřitelný herecký ansámbl a najde se tu pár silných scén (pohirošimovský proslov), ale nic, co by mě rozsekalo. (25.07.2023)

Soustředěný Nolan, dokonalý Cilian Murphy a burácející Göransson v lekci z historie, kterou jsem chtěl vždycky vidět. Dusivá atmosféra narušená pouze oslavou výbuchu Trinity, se lepí na patro a člověku je místy až špatně z toho co mohlo být. Kdyby se Hitler nezastřelil tak by ty atomovky shodili k nám. Oppenheimerův život prodchnutý komunismem, jeho ženy, noční můry, přátelé i nepřátelé pohltí a tři hodiny nepustí. Ať už jde o černobílé konverzace nebo simulaci jaderného výbuchu. Děsivý konec s Einsteinem rezonuje. Stal jsem se smrtí, ničitelem světů. (25.07.2023)

Řemeslně se jedná bez pochyb o chirurgicky přesný a vrcholový film, který je laboratorně ozkoušený, aby v něm nebylo nic navíc a nenudil ani na vteřinu. Oppenheimer je tedy úžasný audiovizuální zážitek, který je ale lehce podražen vlastními ambicemi. Ten film, tak neskutečně spěchá s veškerým děním a infem, že je fyzicky nemožné se ponořit do jednotlivých situací, jejich emocí a atmosféry (Během 4 minut dojde na setkání Oppieho s budoucí ženou, první polibek v Novém Mexiku a následné zjištění, že už je Kitty těhotná a budou se brát). Právě skrze to tempo a rychlé střídání krátkých záběrů, na mě 50% snímku působí jako montáž Oppenheimerova života, víc než jako film. Škoda, protože zbylých 50% je naprosto vynikajících. Když film zpomalí a věnuje se chvíli situacím a událostem do hloubky, pak si vesele rochním a celé to prožívám na maximum. Kdyby se lépe vyfiltrovalo, co je a není podstatné pro tento příběh a témata, jaké chce Nolan primárně rozebrat a tak by měli důležité scény větší prostor dýchat, tak potom by to pro mě byl film roku. Ovšem i přesto se jedná o vynikající film, který by si nikdo neměl nechat utéct. PS.: Velice souzním s komentářem od Rimsyho. (03.08.2023)

Novinka Ch. Nolana ma dlho udržiavala v strehu a vyčkával som dátum premiéry. Dobré ohlasy to všetko ešte umocňovali. Je to však vážne tak dobré? O dlhých dialógových scénach som sa dopočul, ale až v kine divák zažije čo to naozaj znamená, preto pochopím aj nižšie ako priemerné hodnotenia. Mňa tie dialógy celkom bavili, ale predsa len co je moc to je moc...Všetky ostatné zložky filmu sú na vysoko profesionálnej úrovni tak ako sme u Nolana zvyknutý. C. Murphy bol skvelá voľba, no napriek bezchybnému výkonu je jeho postava tak nejak chladná a jeho problémy a výčitky sa vám pod kožu nezaryjú. Technicky film klape jedna radosť, emócie mučiace diváka sa však úplne vytratili. Na druhej strane často dostávame výraz tváre Oppenheimera, pri ktorom máme čas rozmýšľať o pochybnosti toho všetkého. Japonská strana, hlavne príprava na zhodenie bômb, výbuch či následky toho strašného činu sú úplne v úzadí a dostávajú minimálny priestor, čo ma mrzí asi najviac, pretože som čakal o čosi komplexnejší a širší pohľad. Keďže dialógové scény zaberajú možno aj polovicu filmu ak nie viac, je mi trochu ľúto, že som na ich úkor nedostal aspoň trochu toho čo som očakával. Napriek tomu spokojnosť, ale na plný počet to u mňa nebolo. ++++ Tak strašne som to túžil vidieť v Pražskom Imaxe, no po filme sa pýtam prečo vlastne? Aby som sledoval 100 minút dialógov v jednej miestnosti? +++ 80%. (29.07.2023)