Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (2 582)

plagát

Les Animaux anonymes (2020) 

Cool nápad na fascinující metaforický bizár, ale výsledek je spíše komický. Většina postav bez masek jsou nejspíš režisérovi kamarádi, neumí se před kamerou ani tvářit přirozeně. Když se scéna rozjede, zabije ji prudký střih. Po napětí či zhrození, nebo čemkoliv “horor” ani stopy. Hudba sice občas tlačí na pilu, ale všechno jsou to “intense” scény, na které koukáte jenom s údivem. Přitom kdyby měl scénárista ambici na celovečerák, a děj se vyvinul v něco zajímavější, nepředvídatelné a vypointované, mohli Anonymous Animals obstát alespoň jako sice funkčně rozpačitý, ale vizionářsky komplexní úlet.

plagát

Trol (2022) 

Norský fantasy biják pro osmileté kluky. Více vojáků, tanků a helikoptér než trola. V hollywoodském šabloně se všemi typickými klišé. Až je ta předvídatelnost a snaha o cool momenty trapná. Trol ale vypadá fajně a norská příroda je krásná a atmosférická. V ní to ještě i baví. Do kytek to jde až v druhé polovině, kdy jedni ho chtějí rozbombardovat a druzí vlastně ani neví co chtějí, ale mají k němu jakože blíž. Bezhodnotný derivát King Kongova námětu.

plagát

Holka ve žluté mikině (2020) 

Konverzačka v jedoucím autě, která vás docela úspěšně drží v očekávání, co se z ní vyklube. Polda, svědek a náhodný pasažér, který nevzbuzuje moc důvěry. První zvrat, na který čekáme 90% stopáže, je ovšem předvídatelný a druhý zvrat, který film rádoby šokující pointou uzavře, je největším žánrovým klišé. Navíc našroubovaným na předešlý děj prvoplánově a neopodstatněně. Vzhlížení k Tarantinovi sympaticky přiznané, a nejenom fontem závěrečných titulků z Pulp Fiction.

plagát

Erupcia lásky (2022) 

Poetické, filozofické a tak trochu i romantické. Režisérka z životního příběhu dvojice vulkanologů, který skončil před desítkami let, vydolovala maximum, plus přispěla jeho hezkým lyrickým orámováním. V neobvyklé a životu ne úplně bezpečné zálibě dvojice, stejně jako v jejím absolutním partnerském poutu, nachází osudovost i životné poslání. Šťastnou a naplněnou životní cestu. Záběry dvojice z televizních rozhovorů jsou vtipné, ty z terénu při natáčení chrlících sopek zajímavé. A ty, kdy stojí metry od proudící lávy, dech beroucí. “As in love, there are mysteries. You fall hard for what you know. Harder, for what you don’t.” Film, který ve vás zůstane.

plagát

Menu (2022) 

SPOILERY! Takový potenciál. A tak průměrný film. Místo chytré sociologické studie kolize společenských vrstev se z The Menu vyklubala sladkokyselá báchorka o naštvaném šéfkuchaři, který trestá jedny za to, že mu kdysi zkritizovali jídlo a jiné za něco, co s ním nijak nesouvisí. A i to film dělá nenápaditě a místama až hloupě (teatrální potrestání angel investora, bez kterého by šéfkuchař neměl k dispozici ani onu restauraci). Respekt k hlavnímu záporákovi na nule. Dokonce ani postava gastro-kritičky není zakomponována coby metafora na filmové recenzenty, kteří by chtěli film strhat. Jedinou postavou, která ve filmu svým vnímáním situace a reakcemi na ní dává smysl, je ta hlavní (Anya Taylor-Joy). Ta taky do dějového konceptu vnáší jediný nápaditý tvůrčí impuls odhalením svojí identity. Slabé 3*.

plagát

Bordel SS (1978) 

Vzdělávací video pro středoškolské studenty dějepisu a biologie. Popřípadě italštiny. Historická etapa nacisitického tažení od Kyjeva po Stalingrad, propíraná mezi nazi pohlaváři a sociálními pracovnicemi se slabostí pro uniformy. Orál, klasika, lezbo S/M. Toho posledního v italském cutu podezřele málo. Chci delší francouzskou verzi. A CD soundtrack s bohatým bookletem.

plagát

Na západní frontě klid (2022) 

Předlohu jsem nečetl, hodnotím čistě jako válečný film. Technicky fajn. Výpravě, kostýmům, kameře ani zpracování válečných či vyjednávacích scén není co vytknout. Ale drobnokresba postav a hlavně dialogy zaostávají, působí ploše a emocionálně nevtáhnou. Filmu chybí silnější scenáristické zaměření na osobní příběhy protagonistu a několika dalších postav.

plagát

Pekelná díra (2022) 

Film, kterému se po hodině diváckých rozpaků jakž-takž podaří zdůvodnit svojí předvídatelnost, ale hloupé drobnosti v něm neomluví (kněz s kamerou je šokován vzplanutým křížem, nabitá pistole čekající na stole…). A zajímavé finále zase nezachrání předešlé rozpačité dojmy. Ale třetí hvězdu si za něj snímek zaslouží, protože s ním tvůrci zašli dál, než by si troufl velký studiový horor (který by zase disponoval promyšleněji vystavěnou první hodinou). Výprava taky fajn.

plagát

Matriarcha (2022) 

Ben Steiner jede na houbičkách a má zkreslenou představu o tom, co chce filmový divák. Že jsou všechny postavy (kromě bezvýznamné role blonďaté milenky) nesympatické a nečitelné by ani tak nevadilo, do dějového konceptu zapadají. Ale všechno to postupné odhalování tajemství kolem matky a černého sekretu je pouze bizarní a mimózní, a nikoliv strašidelné či šokující. Hovadina na entou.

plagát

Pearl (2022) 

She-Joker. Stejně zajímavá, psychologicky pečlivě vystavěná a filmařsky vymazlená profilovka labilního asociála, který překročí hranice, jakou byla oceňovaná hitovka s Joaquinem Phoenixem. Prostředím hillbilly rodinky v baráku na texaském venkově mně ještě bližší. Ti West zde totiž naznačuje, jak selankovitě mohli vypadat začátky i jiných slavných texaských rodin… Kýčovitě pohádková retro-stylizace kontrastuje s temnými tóny soundtracku, naznačuje přítomnost skrytého zla a postupně dává průchod jeho výbuchu. Hlavní postava potěší fandy žánru nejenom s vidly či sekyrou v ruce, ale i dlouhou jednozáběrovou zpovědí o vlastní duševní rozervanosti. Mia Goth válí. A ty audiovizuální záblesky Kubricka i Hitchcocka… formální potěšení pro zainteresované.