POMO

Driving Mr. Mahershala? Škoda, že se Viggo musel utkat s Rami Malekem, kterému to nešlo nedát. Zde se po Eastern Promises opět obdivuhodně vytáhl. Marshmala taky skvělej. Film je ale tuctová hollywoodská šablona, sice s dobrým srdcem a nádherně vyprávěná, ale bez špetky filmařské invence.

Formálně hezky natočený, ale obsahově neoriginální thriller s velkou herečkou, které je v něm pro tak jednorozměrnou postavu škoda. Člověk navíc od filmu díky její účasti (a taky díky režisérovi) očekává více, než jen malou žánrovku. [The Elizabeth Picture Theatre, Brisbane]

Nevýrazně vyprávěné, stojící na námětu, který je splodinou čínského sociálního systému. Výraznější postavou než muž a žena, snažící se porodit druhého potomka za hranicema Shenzenu, v Hong Kongu (aby se vyhli pokutě), je bohatá Hongkončanka, která jim chce pomoct, přičemž současně taky řeší svoji existenciální situaci. [Australian Cinémathèque, Brisbane]

Vtahující artová pocitovka s hutnou atmosférou. Detaily, prolínačky, výjevy, hledání jídla a domova hrstkou původních obyvatel v suché stepy a blátě. Kritika kolonializmu skrze beznadějné tápání “Aboriginal” australského lidu. [Gallery of Modern Art, Brisbane]

Podobných dokumentů existuje více. I v pečlivém focusu na charakter protagonistu. Free Solo z nich lehce vyčnívá grafikou a hudbou (Beltrami z toho nenápadně dělá nejnapínavější thriller roku), a VÝRAZNĚ Honoldovým výkonem, který už se vymiká zdravému rozumu a je něčím daleko větším než sportem. Koukat se na to “live” by ani nešlo. Už takhle, s vědomím jak to dopadne, jsem se potil. Oscarová výhra v dokumentární kategorii mě moc potěšila, i proto, že horolezectví nebylo dlouho uznáno jako disciplína hodna Olympijských her (poprvé se na nich objeví v roce 2020). Ono to bylo naopak - to Olympijské hry nebyly hodny horolezectví. [Palace Cinemas, Brisbane]

"Nešmel umění, obzvláště to, které ti nepatří." Jasně že to neměl být úplně horor, ale ty rádoby napínavé pasáže úmrtí nefungují absolútně. Jsou spíše WTF. Jako satyra světa umělců, kritiků umění a jeho obchodníků už je to koukatelné, baví to pozorování zajímavě fungující sorty lidí. Ale ani tam není Velvet Buzzsaw žádnou trefou do černého, jakou byl třeba Altmanův Hráč ze zákulisí filmařiny. Gilroy s tím měl určitě vyšší ambice.

Svižně vyprávěná akční sci-fi pohádka se srdcem. Jejím tahounem je digitální Alita, překvapivě nejživější z postav. Supercute! Hodný tatínek Waltz taky moc fajn. Ostatním postavám bych věnoval více času, filmu by to pomohlo v komplexnosti, která mu malinko chybí. A nemyslím jen prohloubení charakteru super-milf Connelly a obdobně důležitých postav, ale i prostor pro vtipné vedlejšáky jako kovboj Fahey. Ve scénáři měl určitě více prostoru. Každopádně, emoce film střídá jako na horské dráze s efektní akcí, a bitky s přerodem křehkého děvčátka v ultimátní bojovkyni berou dech. Za mě spokojenost a v Atmosu nebo IMAXu klidně opakovačka. Japonci budou nadšení.

Silně autorský film, který o křehkých věcech života vypráví více skrze uměleckou obrazovou stránku, než tváře postav a jejich dialogy. S dialogy i výrazy tváří pracuje také (a Yalitza Aparicio je skvělá), ale není to univerzálně oslovující, tradičně emocionální promluva k divákům (film ani nemá žádnou “diváka manipulující” původní hudbu). Cuarón si chtěl po zužitkování výjimečného filmařského talentu na velekomerční Gravitaci odskočit do čistokrvného filmařského potěšení bez závazků vůči studiovým investicím. Roma je brilantní filmařina, kterou jsem obdivoval každým záběrem (tři až čtyři scény mě docela znepokojili) a vnímal i uznal všechny její sociální odkazy (třídní společnost, výjimečná síla ženy s těžkým osudem), ale emocionálně mě ke Gravitaci nebo Potomkům lidí nepřiblížila.

Vtipné intro s Knoxvillem, funkční emocionální rovina s holkou-chráněnkyní, odflákle urychlené finální zůčtování s bad guys. Popkulturní bejkovina se zbytečně moc úmrtími nevinných, které mají být jakože vtipné, a záporákáma, kteří mají být jakože cool. A charakterním hercem Mikkelsenem, který se do ní vůbec nehodí, ale paradoxně jí jako jediný prvek dělá docela koukatelnou.

Tři s odřenýma ušima. Zbytečná soft varianta Saw bez krve a sadizmu. Koncepčně úplně stejná, s nezajímavými postavami a ještě nezajímavějším kvázy-Jigsawem. Nic v tom filmu mě neštvalo, řemeslně je OK, ale stejně tak nic mě v něm nepřekvapilo, ani nadprůměrně nepotěšilo. Neambiciózní jednohubka pro teenagery.