POMO

Mysteriózní mozaika halucinací, které můžou i nemusí něco znamenat pro jednodouchou zápletku “muži ze zevnitř zamčeného apartmánu zmizí manželka”. Rychlostřihová snová šílenost s neopodstatněnými erotickými a gore výjevy, která ze začátku zaujme, ale jako celek prostě nemůže strhnout. Scény, které zápletkovou záhadu rozvíjejí, vydají na formálně stylový 10-minutový kraťas.

Strašně zestárlé po formální stránce. Režijní postupy vyjadřování stísněnosti a strachu kamerou a střihem, ve své době kreativní, cool a působivé, jsou dnes již béčkově směšné a rušivé. To je právě rozdíl mezi vizionářskými tvůrci, kterých žánrovky pořád fungují (Spielberg) a dočasnými hitmejkry, kteří zůstali zakleštení v jedné žánrové sezoně (Mulcahy). Představte si, že by takovouhle hudbu a kamerové fígle měli Jaws... Surealistická výprava a atmosféra Razorbacka se mi ale líbili i dnes. Takovej perverznější Edgar Allan Poe :-)

Takový dospělejší “Harold and Kumar Goes to Miami and Meets Bohumil Stejskal”. Ležérně bohémský fuck-off společenským konvencím a miamskému glamouru, odehraný ve zhulenecké euforii, nepotřebující žánrové zápletky ani relistické základy. Humorem občas neftipně infantilní, s menšími ambicemi něco umělecky reflektovat (než jsme u Korineho zvyklí), ale non-stop v dobré náladě a v detailech určitě ikonický, v budoucnu nejspíš zrající jak dobré víno. Pro mě zůstane nejikoničtější scénou zhulená plavba z Key Westu do Miami na šupáckém, vtipně obrandovaném motorovém člunu!

Moje srdcovka z několika důvodů. 1) Baví mě “hoteliérství”, služby zákazníkům, real estate a interiérový dizajn i jeho funkčnost. 2) Seriál vedle zajímavých rental nemovitostí představuje zároveň top australské turistické lokality, ve kterých se tyto nemovitosti nachází, což taky určuje jejich lokální architektonický charakter i volnočasové vybavení. 3) Výběr dvojic rentiérů těchto nemovitostí je důvtipný a při jejich různorodé povaze ústí při testování jednotlivých baráčků kolektivním nažíváním k povedeným názorovým třenicím. 4) Hoteliérská expertka Julian Answorth, která to svým zhodnocením doplňuje, je skvělá jak rozhledem a znalostí problematiky, tak profesionálním sebeprezentačním vystupováním. Nesmírně sympatická reality-show s krásnou úvodní znělkou, vtipným sociologickým ponorem a velkou přidanou informační hodnotou pro real-estate geeky. Přátelé z reality, kterých zhlédnutí mi vyšlo tematicky zrovna před měsíčním tripem po Austrálii.

Doslova nulová charakterizace postav, dějové události neopodstatněné a nevysvětlené, a herci i formální stránka natolik toporná až diletantská, až přemýšlíte, jestli ne úmyslně (když už se to hraje na festivalech) - jakože se záměrem surově a “realisticky” zobrazit běžné fungování bizardně sestavené skupiny bezcharakterních individuí na dovolené. Jedna hvězda za sice samoúčelnou, ale v rámci filmu jedinou zapamatování hodnou ejakulační porno-scénu, druhá za udivený divácký zájem a čekání, s čím dalším film přijde.

Člověk, příroda, věčnost. Procítěný, vizuálně i scénáristicky promyšlený portrét umělcě, z hloubky temnoty prožívajícího paprsky světla. Psychické stavy, ať již úzkosti nebo poetického snění, Schnabel zručně a pro diváka srozumitelně vyjadřuje souhrou všech základních filmařských prostředků které má k dispozici. Umělec, který žije jenom pro malování, uspokojivě zodpovídá přesně ty existenciální otázky, které vás v kontextu s tajemnou historickou osobností jeho jména zajímají. Všechny odstíny jeho nálad a myšlenkových pochodů jsou řečeny nebo naznačeny v mozaice s vyzrálou tematickou komplexností, příslušnou věci znalému režisérovi. A filmu odevzdanému, podnět chápajícímu Willemu Dafoeovi. Zde si i největší evropské hvězdy rády zahráli za catering. Malá filmová klasika.

Sto minut koukáte na nesympatickou postavu(y) v krajně nesympatických lokalitách LA (aniž by to mělo atmosféru a mystérium Nightcrawlera), a ke konci se film snaží vysvětlit její ztroskotanecký stav, dodat jí lidský rozměr a překvapit jednou formální scénáristickou drobností. Což dostatečně nevytáhne z nevzrušivého diváckého zážitku.

Odvážnější a zralejší tvůrce by z tak zajímavého námětu udělal více, než jen univerzálně hezký film o konstalaci rodinných vztahů mezi trpícím synem, chápající matkou a vírou zaslepeném otci.

Film vám umožní zúčastnit se s holkama jejich 9-měsíčního veslování pacifikem z Kalifornie do Austrálie (!). Dvě hoďky spánku/oddychu, dvě hoďky veslování, pořád dokola devět měsíců. Obdivuhodný výkon náročný jak fyzicky, tak - a to obzvlášť - psychicky. Bouře, ve kterých by šlo o život nezažijí, ani je při koupání nenapadnou žraloci, ale mentální zátěž kterou procházejí (zpovědi do kamer) jsou dostatečným motorem dokumentu, psychologicky zajímavou studií zdeprimovaného člověka v neobvyklé situaci. Obdivuhodné!

Sympatická oddechovka bez velké dramatizace Avengerů, kterou ale nepotřebuje. Emocionálně rozebírá pouze hlavní postavu, ostatní jsou buď pro pobavení, nebo záporáci s plánem překvapit. Zasazení do Los Angeles (a pouštního okolí) devádesátych let nabízí spoustu cool vtipů, určuje celkový odlehčený tón filmu (Samuel je nesmrtelný!). Tím mě Captain Marvel bavil nejvíce. A Brue Larson moc fajn. Že do její role nevybrali supersexyci typu Amber Heard filmu jenom prospívá. Larson je lidovější, přirozenější a cute.