POMO

Docela dementní, i když formálně hravý slasher pro fanoušky subžánru. Šokovat se snaží nadměrnou brutalitou až bestiálních rozměrů, ale to je tak vše, co dokáže. Jakoby nevěděl, že cesta k nezapomenutelnému vyděšení diváka vede jinudy, psychologií. RPG provázení nového Jasona Voorheese těší a vzbuzuje očekávání scenáristických překvapení, ale ty se nekonají. A dialogy, které se snaží dodat “příběhu” nějaké pozadí, jsou bezradné. Vlastně jsou tu jenom dva (pokud nepočítáme ty, že se někdo jde vykadit do lesa): Tomu prvnímu á la The Fog, kdy kamera krouží kolem partičky teenagerů u ohně při vyprávění legendy, chybí atmosféru. A druhý, v autě, je zbytečně dlouhý a marně se snaží dodat prožitému násilí existenciální vysvětlení. Pozitivem v minimalistickém vyprávění zůstává pouze mírná gradace ukázaného a vysvětleného, tedy timing momentů jako první odhalení znetvořeného obličeje vraha.

Úvodní útok na New York se mohl alespoň přiblížit působivosti expozice Spielbergovy Války světů. Usilovat o to bych považoval za samozřejmý cíl filmařů. A on je odbitý pár záběry na lidi, mizící do mračen prachu zdevastovaných ulic Manhattanu. Ty, spolu s neútěšnými interiéry opuštěných budov vytváří solidně ponurou katastrofickou atmosféru. Film je místy napínavý, ale bez dějových nápadů a kameramanských kouzel, které dělali zajímavými předešlé dva díly série. Lupita Nyong’o hraje o život, ale nejzajímavější postavou je její kočka. Opatrné kočičí pohledy a bezpečně tichá chůze hezky zapadají do konceptu příběhu a diváckého zážitku z něj.

Hrdinové zde kosí Nacisty přespříliš suverénně, bez náznaku napětí, že by se jim něco mohlo stát. Ani údajně nejpřísnější gestapák Til Schweiger se nevymáčkne v nic hrozivé a démonické. Přitom krve a bodných ran noži film obsahuje požehnaně, takže o rodinné zábavě nemůže být řeč. Přehršel je zde i střelby a výbuchů, které v prostředí lodí a oceánu vyznívají atraktivně pirátsky. Vesměs ale Jerry Bruckheimer s Guyem Ritchiem pouze napodobují Tarantinovy Inglourious Basterds, sice stylově a s výborným soundtrackem, ale se scénářem bez důvtipných dialogů a s postavami, které vypadají cool, ale vnitřní stavbu mají na úrovni průměrné Marvelovky.