POMO

Prázdné kecání a zbytečné scény, dobrou polovinu filmu. Cohen byl zběhlý Hollywooďan a uměl si zařídit Bernarda Herrmanna i lákavý plakát, ale vystavět zajímavý příběh a strhnout diváka bylo na něj moc. Film má neotřelý nápad s narozeným vraždícím mutantem a rodičemi, kteří válčí na jedné straně s výčitky svědomí a na druhé s rodičovským vztahem k němu, ale nic z toho není zužitkováno jako funkční psychologický motor filmu. A hororové scény jsou béčkovitě laciné.

Kathryn si půjčila posádku vesmírné lodě z Jimovych Vetřelců a udělala z nich bezohledné upíry. V pohodě mix dramatu, romance a upírského hororu, zasazený do amerického pouštního venkova. Jen ten soundtrack, proboha, ten bolel. Kde na to tehdy ti skladatelé chodili?!

Hezky výpravné, s badatelským duchem, kvalitním CGI i mejkapem a pozoruhodným hereckým výkonem Pål Sverre Hagena. Trochu to ale vázne ve vykreslení složité Amundsenovy povahy. Především skrze postavu Katherine Waterston, která nás spolu s Amundsenovym bratrem provází jeho příběhem. Jakoby byla do scénáře našroubovaná coby nevyhnutelný ženský element, pouze pro obhajobu jeho dobrých lidských vlastností. Přitom ale o jejím vztahu k Amundsenovi toho film řekne minimum a spíše líčí jeho vztah k jiné ženě.