blackkocour

Zlaté devadesátky. Takhle, pokud si česká filmová odnož odnesla to svoje v šedesátých letech, za dobu kdy český národ dostal dva oskary, vyprodukoval pecku za peckou jako Ikarie XB 1, Vyšší princip, Miloš Forman obecně, Truchlivý Bůh nebo Ostře sledované vlaky. Pořád je to jen zlomek opravdu zlaté éry, kterou česká žumpa už nevytlačí z hlíny. Po sametové revoluci vznikla pro masochisty trochu jiná podnož, která přinesla opravdu hodně confused, a divné filmy, která jen reflektuje tu divokou dobu devadesátých a nultých letech. Mezi ně patří i Nahota na prodej. A skončilo to někdy do dob posledních Bastardů, nebo Toulové Jak se moři revizoři. Konec recitace. Začátek tenhle odpadní éry započal, možná i fuckt že si odteď mohl každý natáčet svobodněji každou píčovinu, kterou leckdo napadlo, a spojily se do toho i komerční žumpy dnešních nejsledovanějších televizí. Obchodování s černým masem, šukání výfuku od auta, policejní brutalita, skinhead má větší právo na život, a může kandidovat do sněmovny, Jonák co měl stejnou moc a tuny šlapek, diskótek a sexu, jako Escobar v osmdesátkách, německé sado maso porno, prostě to co se do bizarních divokých devadesátek patří, a ještě přijde. Asi vím od koho se inspirovali Bastardi.Vít Olmer, Mandragora, Byl jednou jeden polda, Klíč, Kameňáky, Ján Novák nebo Maghnusek. Just filmy s velkým F, co se dostanou do každého festivalu otrlého diváka. Dneska by se takové filmy už točit nemohly.

.

.

film pro běžného otrokářského dělníka v supermarketu.

Za 1). Není to horší než všechny Kameňáky, Babovřesti, ukradené Dagmary, moření revizorů, ani žádný díl Playgirls. Za 2). Vypnout mozek je nejvíc relevantní pojem, který vám doporučuji absolvovat před filmem v podobě vypít fakt hodně škopků, zabalit si mariánku do kusu alobalu, a být připraven na nejhorší. České komedie už našli svoje dno, to se nedá už ničím prohloubit ani horším filmem, který tu vychází nejméně pětkrát do roka. Povětšinou to jsou produkované filmy komerčních žump Primy, a tv hoven. Tohle je jen český mutant rumunské východní sračky, které scénář někdo hodil do Google Translate, a upravil podle svého, aby zapadalo do českých dolin, casting veskrze jen na objednávku, kdo z provařených herců si klesne na své dno, a nejvíc mi je líto Kotka, který se z nich šetřil nejvíc, aby nemusel šukat vykostěnou vyzáblinu Polívkovou. Stydím se, že člověk podobného intelektu jako já, který doufám že má filmový vkus, i když jsem odkojenen na trapné americké inscenace, a televizních výplachů své doby, ale pokud mi 2 ze 3 kamarádů řekne, že se u toho bavil, a doporučuje mi film, že se budu královsky bavit, stop it, get some help. Degredace všeho, v čem jsem doufal, že se trochu zlepšujeme. Zlatej Tonda Blaník! Na konci jsem čekal buď velkou orgií, kde bude přežraná Evelyn mrdat macatým pérem do Prachaře, nebo fackování jak v senu a pár facek. Ještě aby z hrobu vyběhla Škopková a vrazila facana řezisérce po píči.

Přišla v noci - Netflix adaptation. Film je noční můrou pro každého syna, co má špatné vztahy s mámou. Přišla v noci byla dost černou ale mrazivě přesnou alegorií o senilní vykostěné mrtvole, co vydává pomalé výdechy z huby, a smradlavé výfukové plyny z řitního otvoru, a tohle je zase moc, jak to bolševicky nazvat “hollywoodsky”? Je na to správný termín. Zkrátka, film jakože koukatelný, zachraňuje to Roden, ba jediný česky herec, nebo jeden z českých herců, co to z české doliny dotáhl i dál do světa. Hopkinsův Otec se mi daleko víc líbil, protože jsme sledovali tuhle Alzheimerovou nemoc skrze světa postiženého, ale tohle je zkrátka jen drama o napraveném exekutorovi, co se rozhodne místo brávati - dávati zadluženým, nepřizpůsobivým a finančně negramotným pacholkům abstinenci, synek taktéž na výprask, co by měl dávat víc práce do kopání do hlíny lopatou, než do omamných látek, a holt dementní babiznu, co připomíná retro muzeum hororových voskových figurín, nebo exponáty mučicích nástrojů. Poetiku o chorobě, nebo nezvládatelnost sociálních ústavu to moc neřeklo, ale budiž! P.S. Knedlíky bez jahod? Proč mě to ještě nenapadlo?

Rickyho můžu, nemusím dvakrát jeho “charakter” který dost uplatňuje ve svých showkách, ve svých stojácích je určitě přirozenej, ale další ohraný stand-up o nefungování dnešní společnosti, o tom jak někteří využívají svého postavení, nebo svou sexuální orientaci skrze si uhnat vlastní slávu, nebo dnes se nemůže heterosexuální týpek přiblížit k dětského hřišti, aby nebyl pedofil, to jsme slyšeli už bambiliokrát, a ať už je Ricky, Hart, Jimmy Carr a další, nikdo mě tolik nebaví, aby zastoupil tu upřímnou část osazenstva, kteří jen nemají koule to říct na povrch, aby nedostali čočku. Hele, mě je to u prdele, nemám problém každému znepříjemnit den, a dohnat myšlenky na sebevraždu, ale už nad tím nemám potřebu, ať si každý kurví svůj život po svém, rajt? Vypíchnu ještě to, že si Ricky dost po letech v lec kterých názorech protiřečí, otázka jestli mu scénář nedělala banda právníků.

Návod fakt na to nepotřebuji, jsem vzdělávaný od svých 11 let, ale filmu nemůžu upřít jeho mladickou nabubřelost a nestydatost.

Jednou za uherský salám prosté vypnu mozek, uležím se na gauči, a totálně mi hlava nebere proč se na takové filmy sypou prachy na rozpočet, ale člověk potřebuje ventilovat tyhle feel-good komedie. Taika Tsatsiky, jako novozélandský Monty Python, co si svým retardovaným infantilním humorem zrovna moc nešetří, ale snímky jako Hon na pačlověky nebo Co děláme v temnotách (co bysme tam taky dělali?), je top strop svého žánru, kdy absurdita střídá opravdový styl. Ujetá blbinka o Fastbenderovi, co gaučuje romské poloopice, s mentálním downovým syndromem, vycvičenou na mlácení pazourku o žulu nebo opíkání dřeva na gazelu, chce přetransformovat něco jako Ligu Maestrů, nebo gorily v Clast of Stars, zní na první pohled jako béčkový námět, který jsme tu viděli už hodněkrát. Na tom pravda je asi polovičatá. Krom amerických komedií pro lobotomy jako Zpátky ve hře, Bláznivá olympiáda nebo dokudrama Cesta zpátky s Benem Flekem, což považuji za největší přešlap svý kariéry. Tady domoročanům stačí jen jeden výkop. To bude dost hardcore operace i pro zkrachovalého trenéra (opět další klišé). Nebavil jsem se tak moc, abych zapomněl na to, jak tam plac oběhavá trans žena, ale úsměvný to bylo, a pár vypečených vtípků to mělo, a hlavně divák zrelaxuje u přírody Jižního tichého oceánu. Kokosy v tropicu.

České sci-fi zůstává i po dnešku tabu, a nejméně 60 let jsme se do toho nepustili marketingově, pokud se dá Ikarie XB-1 počítat jako multimediální masáž od komunistických tygrů z STB, nebo takové serialové Návštevniky, a uznat že to je nejúspěšnější české sci-fi, který díky Dády Patrasové se nám začali v dětství líbit průhledné krojky v bazénech, nebo pamětnické vystřihovánky Karla Zemana - Vynález zkázy, ano pár těch dobrých skifi srágor jsme utvořily. No a, tenhle Bod obnovy, znázorňuje, že jsme se od té doby, co se k nám otevřeli brány západní kultury něco změnilo? Kdyby zábavný průmysl nebyl přesycen Netfkus a HBO Syfy Japan sračkami, a bulharskou produkcí The Asylum, možná by se na to dívalo o mnoho líp, ale jsme v roce 2024, a když přijmeme fakt, že v roce 1983 se natočil Runner co Bleje, nebo 2001 Minority Reportů s Tomášem Vysým, a 1977 Hvězdné plomby, co tehdy měli krom úchvatných efektů i zajimavé příběhy, a tohle může ledatak připomínat vypůjčené kulisy z těch slavnějších filmů, a kriminálky které se u nás budou v 2039 točit na České televizi, fakt nevyzařuje nic dobrého. Nic to nenabídne, a těch prkeným dialogům a hlavní herečce, co se záhy učila spíše technický scénář místo svých replik, takže to na place musela být celkem prdel. Fakt to vypadá jako by si Netflix objednal české sci-fi béčko, aby to jen mělo ve své nabídce, smysl to dávat nemusí. Já vám řeknu, kde je Florenc, za chvíli ujede autobus do Karlových Varů ve 13,30.