Réžia:
Christopher NolanScenár:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrajú:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V čase, keď Druhá svetová vojna ešte vyzerala nerozhodne, sa na diaľku odohrával dramatický súboj medzi Spojenými štátmi a Nemeckom o to, kto prvý zostrojí atómovú bombu a získa tak rozhodujúcu prevahu nad nepriateľom. V Amerike bol tento tajný výskum známy ako Projekt Manhattan a jedným z jeho kľúčových aktérov bol astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakom sa spolu s tímom ďalších vedcov snažil zostrojiť vynález, ktorý mal potenciál zničiť svet. Bez jeho včasného dokončenia by sa ten istý svet nedal zachrániť… (CinemArt SK)
(viac)Recenzie (1 324)
Je to filmový epos, který bych si asi lépe užil doma u televize než v kině. Nolanův styl je všudypřítomný a přesto tak trochu zbytečný v tomhle dialogovém bibliografickém dramatu. Postava Oppenhaimera je zajímavá po všech stránkách a to film ukazuje dobře, přesto je film místy příliš zkratkovity a je jedoduché se v něm ztratit. Škoda, že se film taky trochu více nezaměřuje na samotný proces výzkumu a výroby, který by mohl pro mnohé lidi být docela zajímavý. ()
Nolan je mistrovský vypravěč, který naservíroval 180 minut precizního filmového kumštu. Vidět Oppieho v kině je v podstatě povinnost, která oproti obývákovému prostředí umocňuje jedinečný zážitek. Pokud za tohle nebude zlatá soška, pak Oscaři už nikdy nezískají zpět na své vážnosti a především úrovni. ()
Tak už i Nolan se zbláznil... Chápu, že je to teď trend, natočit co nejdelší film, hlavně aby to netrvalo jen dvě hodiny. Čím delší tím lepší. Tímhle sloganem se teď řídí většina v Hollywoodu a mě to už teda začíná pěkně sráti. Při tom by to mhl být tak suprově udělanej životopisák, ale ne, vono je tam potřeba nacpat hodinu navíc keců a řečí, který upně ubírají tempo. Uplně už to vidím, že novej Scorsese bude to stejný, akorát, že panáček tam mmrdnul rovnou 3 a půl hoďky... Není to Pán prsenů, aby si to mohlo udržet koule po celej film. Nolana žeru a obdivuju, ale tohle je opravdu uspávačka hadů. Trochu se to podobá Čisté duši, ale ta má grády, tohle se bohužel ukecalo do bezvědomí. Ale i tak je vidět, že je Nolan mnohem věuší filmař než všichni ostatní. Příště to bude chtít už zase nějakou pecku!!! ()
Po dlouhy dobe konecne spektakl, kterymu muzu dat plnou palbu. A to pritom Nolana obecne povazuju spis za mirne precenovaneho rezisera. Povedla se i hudba. Herci do jednoho vynikajici a Roberta Downeyho jsem vubec nepoznal. O kvalite filmu svedci, ze jsem ty tri hodiny dal na jeden zatah, coz je u me vec naprosto nevidana. ()
Za Nolanovo Magnum Opus bych to rozhodně nepovažoval a jde prostě vidět, že Nolanovo domácí půda je žánr sci-fi. Film je téměř bezchybně natočen a zahrán. Murphy bude asi navždy pamatován jako Peaky Fokin Blinder, ale Oppenheimer je přeci jen jeho životní role. Downey Jr. mě také velice mile překvapil. Celé toto mistrovské dílo se ale bohužel nevyhne tomu, že se občas přeci jen na ty hodinky podíváte, abyste zjistili, kolik že minut do konce chybí. Konverzačka je to totiž vskutku náročná a 180 min stopáž Vás prostě neudrží v sedle po celou dobu. ()
Natahovana nuda plna "omracujicich efektu" a dialogovych klise. Me to cele prislo jako prilis velke tlaceni na pilu, jakoze udelame tak super film, ze se vsichni podelaji...akorat, ze vubec. Mozna, ze kdyby ubrali na "efektnosti", sestrihali to na polovncni stopaz, mohlo to byt alespon prumerne. ()
Tri hodinove hovno. A pritom o zajimavem cloveku a tematu. Nebavilo me to a totalne se minulo ocekavanim. Jesteze jsem na to nesel na tech 70mm. ()
Osviežujúci mix brilantne napísaných dialógov, vzťahovej surovosti, obludného (a na počudovanie do posledného herca aj trefného a výborného) castingu a tradičných Nolanovských frkov, ktorým keď nešéfuje ZImmer, trošku strácajú onu opulentnosť. Na druhej strane, v záplave toho, čo do nás strieľa Hollywood poslednú dekádu samozrejme poctivý kinozážitok. IMAX až tak pri tejto komornej dráme nedáva zmysel a pozerať Oppenheimera doma na krpatom televízore, zobudíte sa zrejme ráno s čipsami na bruchu. Sadlo mi to viac ako som čakal, ale reči o horrorovom psychologickom opuse roku 2023 prehnané. ()
Nolan opět natočil opulentní, audiovizuální bombu. Musí se nechat, že je to opravdu Pan režisér. Celý film krásné graduje stejně, jako Oppenheimerův výbuch v Los Alamos. Navíc v tomhle hrála snad půlka Hollywoodu. Po hudební stránce je to opět nádhera. Některé scény, jak je u Nolana zvykem, dělá hudba něco víc než jsou. Tří hodinový životopisný snímek, povznesený zase na jinou úroveň. Je hromada krásných a dobrých snímků podle skutečné události, ale jen Nolan to umí vytáhnout zase o level víš. Cillian Murphy je herec, kterého bych přirovnal k brokolici. Myslím to tak, že jsem ho vůbec nemusel a teď mě hodně baví. Nolan je prostě zvíře a já doufám, že si udrží svojí laťku a bude natáčet další pecky. Pokud můžete, zajděte si do IMAXu, ten zvuk a styl, kamera kterou je to natočeno si tam užijete mnohem víc, než v obyčejném kině. Není to nejlepší Nolanův snímek, ale je opravdu precizní a velice povedený. 85% ()
Oppenheimer je příkladem toho, jak může být výborný film zároveň velkým zklamáním...Důvodem nejsou jen očekávání výjimečného zážitku, ale samotný obsah...Fyzika i proces sestrojení atomové bomby slouží totiž pouze jako kulisa pro až úmorné divadlo politického procesu a honu na čarodějnice...Trinity nebyla tak technologicky oslnivá ani emočně devastující, aby obhájila tříhodinový pobyt v kině...Rouhání i upřímnost... ()
Konečně je zpátky ten Nolan, co mi kdysi připravil tak pohlcující zážitek v Prestige. Tříhodinový životopisný film sice zní jako ten nejpitomější nápad, ale právě pro něj se Nolanův styl rychlého střihu, paralelní montáže a hudebního crescenda během dialogů skvěle hodí. Snímek až na pár mírných zpomalení odsýpá celé tři hodiny. V konkrétních momentech pak dokáže silně zatlačit i na psychiku diváka. A to naštěstí nejen pomocí hudby a střihu, ale také stále cyničtějšího vyznění. Dvakrát během filmu se mi udělalo skoro fyzicky špatně. Oppenheimera je možné vnímat nejen jako tragédii jednoho vědce, ale rovnou celé vědy. Byť je Oppie nejen geniální, ale i organizačně schopný, stejně se nevyhnutelně stane něčím nástrojem bez jakéhokoli práva kecat do toho, jak bude jeho objev vlastně použit. A tak se původně matematický problém řetězové reakce, která po odpálení bomby zničí svět, v samém závěru filmu přesouvá do symbolické roviny, kde rezonuje ještě hrůzostrašněji. Silné. Možná až moc. 90% ()
Slovami Martina Scorseseho: This is cinema. Nie som hardcore Nolanov fanúšik, ale toto sa mu kurevsky podarilo. Po technickej stránke parádne natočené, prvotriedne vyrozprávané, perfektná hudba, či striedanie časových línií a žánrov ( klasický životopisný film, pár hororových momentov, neskôr filozofická dráma so zamýšľaním sa o morálnosti/nemorálnosti skutku, záver typická dráma zo súdnej siene). Celý čas je vidno, ako má Nolan film pevne v rukách: ako sa vie so scénami vyhrať a vygradovať ich, ako dokáže na udalosť nahliadnuť z viacerých uhlov pohľadu a v závere aj odovzdať posolstvo. A tiež má dobrý nos na obsadzovanie hercov. Z hviezdneho obsadenia ani 1 nie je vo filme zbytočne a aj keď všetci hrali výborne, výkony Roberta Downeyho Jr. a Cilliana Murphyho treba pochváliť osobitne. Film roka 2023, u ktorého som rád za fenómen Barbenheimeru (ktorý dopomohol k slušnému zárobku pre film) a že aj naďalej bude mať Nolan v Hollywoode pravdepodobne voľnú ruku a bude si môcť točiť čo chce. Ťažký film (3 hodinová, zväčša konverzačná dráma s veľkým množstvom postáv a historických reálií, v ktorých je potreba sa aspoň trošku vyznať), nebude pre každého, no pre mňa to bol v IMAX-e 100%ný zážitok. ()
/++/Now I am become Death, the destroyer of worlds. (9/10) ()
Technický bezchybný Nolan je tady zase. Audiovizuální nářez, plný krásných záběrů a zvukových podkresů. Všechno krásně zabalené v tříhodinovém kabátě. Jediné v čem jako u předchozích filmů lehce pokulhává je pro mě nemožnost se propojit s některou z postav. Oppenheimer je pro mě zneužitý génius, kterému se ne a ne dostat pod kůži. Nevím čím to je, ale dost možná tím, že naposledy, kdy jsem se vžil pod kůži u Nolana, tak je to právě Interstellar. ()
Dobře, ani mně to nedá a přidám pár svých postřehů k hitu letošního léta (k Barbie se odhadem dostanu možná tak někdy na podzim:D)... Oppenheimer mě lákal svým tématem, o kterém jsem se chtěla dozvědět trochu víc, ale třeba i přítomností Cilliana Murphyho, na kterého se podívám vždycky ráda. Můj oblíbenec tu předvádí skvělý výkon, má charisma, jeho průzračně modré oči vás chvílemi propalují možná víc než ty nebohé Japonce jaderné záření. Zároveň je vám ho místy až líto, když sledujete tu jeho extrémní vyhublost, do které se (asi dobrovolně) kvůli roli dostal. Výborné výkony předvádí i jeho kolegové, až jsem chvílemi žasla, kolik velkých herců každou chvíli skoro jen tak mimochodem vykouklo třeba i v úplně malých roličkách. Film přináší velkolepé filmové obrazy, některé scény vás dokážou skoro až apokalypticky pohltit, jak jsou nasnímané, jakou mají atmosféru. Ale není jich za mě až tolik, jak bych si představovala. Musím přiznat, že víc bylo takových, v nichž se mi hůře orientovalo, typicky třeba různé rozmluvy vědců v kancelářích (člověk mohl asi čekat, že ne všemu porozumí, když není kvantová fyzička, přesto si myslím, že se to dalo udělat i lépe, přístupněji pro diváka) nebo různé skoky mezi jednotlivými časovými rovinami (které mnozí vychvalují). Místy jsem vzhledem k často zběsilému tempu a jakési klipovitosti měla pocit, že sleduji spíše mega dlouhý trailer, kde je od každého trochu a od každého nic. Snad ještě nikdy se mi nestalo, aby mě tak moc v průběhu sledování filmu vyrušovala hudba. Asi jsem taky čekala více nějakých hlubokých rozmluv s přesahy od vědecké práce k morálním otázkám s ní spojeným. Když už se v nějakém dialogu zdálo, že se k něčemu takovému schyluje, postava pronesla nějakou větu a já jsem si říkala - to už má být jako ono, vážně? Takže já jsem z Oppenheimera taková rozpolcená. Nepopiratelné klady film má (jsem docela zvědavá, kolik Oscarů shrábne a ač bych je osobně rozdávala, když, tak za herecké výkony, možná za kameru, tipuji, že oceněny budou jiné věci, třeba i ta hudba, která mě osobně tak rušila). Pro mě to ale bylo takové nekompaktní s asi až příliš aspekty, které mi vadily poměrně výrazně. Uvidíme, jestli při opakovaném zhlédnutí třeba nezměním názor (je to ale podle mě typický film pro velké plátno a do kina mě to asi znovu nenatáhne, takže kdo ví, kdy se k věci zase dostanu). Zatím nemohu jít na více než 60 %. ()
Tak mě třeba zlynčujte tvl. Jako herecký výkon Iron mana a Murphyho byl super. Damon taky ušel. Ale nuda k uzoufání a k tomu v kombu s mým velmi neoblíbeným tématem. Ač se snažím být objektivní, stejně mě to děsně nudilo. Vlastně jsem zjistila, že jsem o tom už nikdy nic nechtěla vědět an vidět. ()
Když jsem měl pocit, že už se u toho filmu nudím hodinu, podíval jsem se, kolik je hodin, a zjistil, že ve skutečnosti uplynula teprve půl hodina. A tak jsem přestal film sledovat, protože odmítám dívat se další 2,5 hodiny s pocitem 5 hodin. Relativitu času ponechán teorii, prožívat ji odmítám. ()
Po skončení filmu v IMAXU, který jsme navštívili se synem, jsme se oba shodli: nepochybně nejlepší Nolanův film. Dokonce jsem cítil i pohnutí. Teď - po tom, co jsem Oppenheimera znovu viděl na VOD - musím říct, že imaxová projekce dělá 50% dojmu z filmu. Překryje totiž i obvyklou Nolanovu dětinskost, která při zhlédnutí na kompu nakonec vystoupí na povrch. Nolan je věčný nerd a je to na jeho filmech znát. Techniku posunuje až na úroveň jakéhosi božstva. Vzpomněl jsem si nicméně na Scorseseho. Střihová montáž a vražedně uhánějící tempo, v němž se prolínají různé roviny, mi evokovalo Mafiány a Casino (někteří střihači-asistenti na posledně jmenovaném ostatně pracovali). Co se hudební složky týče, pak jsem zase myslel na Kunduna a Glasse. Byť to samozřejmě není totožné, podobnost v přístupu tam podle mne je. Nedá se svítit: Nolan je kompilátor různých funkčních filmových stylů a přístupů. Tady to ale kupodivu jakž takž funguje. ()
Tříhodinový film, z něhož je povedená tak třičtvrtě hodina a zbytek je téměř nekoukatelný. Tím povedeným myslím události před výbuchem a během něj a závěr. Jinak je to nejukecanější film všech dob. Dialogy probíhají v opravdu zběsilém tempu. Včetně střihu. Film mi chvílemi připadal jako sestříhaný dynamický trailer k filmu, nebo hudební videoklip. Hromada nezapamatovatelných jmen a nesmyslné neustálé skákání v čase. Nesnáším nekontinuálně běžící filmy vyprávěné v retrospektivě, ještě navíc v několika různých časových rovinách. Nolan se navíc ani neobtěžuje divákovi ujednodušit přehlednost alespoň titulkem, ve kterém jsme zrovna roce. Tohle vážně miluju. Navíc všechno krom výše zmíněného povedeného je neskutečná vata, politikaření, výslechy, soudy, komise bla bla bla. Nolan místo aby využil tematického potenciálu okolo svržení první atomové bomby, se raději rozhodl diváky unudit nezáživným tlacháním. Takže první třičtvrtě hodina je neskutečná pruda a můžete ji raději celou přeskočit. A pak taky spoustu dalších scén... ano - ó jak bylo prozíravé moje rozhodnutí, nechat si ujít projekci v kině (to by mě zabilo) a místo toho si raději film vychutnat na svém domácím "IMAX projektoru" z postele. Co se týče herců, můj oblíbenec Cillian nezklamal, Downey taky dobrý, ale hraje postavu v příběhové lince, která mě nezajímala. A chlápek co hraje Einsteina na něj není vůbec podobný - to už byl víc i Smoljak v Kulovém blesku! :-)) Speciální pochvalu ovšem nutno uznat za krátký, leč dokonalý výstup Gary Oldmana v roli prezidenta Trumana: "Už sem toho ufňukánka nepouštějte!" Ovšem suma sumárum, myslím, že těch, co by zatoužili po druhé projekci asi moc nebude... Velká škoda - potenciál byl velký. ()
Tentokrát mě Nolan nedostal a je to snad poprvé. Přesto se snímku nedá co vytknout. Jak jsem Tenet vnímal jako náročný snímek na pochopení svým pojetím, Oppenheimer je náročný v tom, že divák se musí orientovat ve světě dialogů. Těch je film napěchovaný doslova až na samou hranu. Vše je na první dobrou poutavé, přesto si po prvním shlednutí nedokáži vybavit zásadní nebo klíčové momenty. Samozřejmě řemeslná práce jako střih, zvuk to je top class. ()