velkyvezir

Bohužel druhá řada se nepovedla, seč se herci snažili.

Vizuálně výborné, ale že bych si z toho jako mnozí ostatní ucvrkával, tak to fakt ne.

Vzhledem k tomu, co v Československu následovalo, tak nejenže dětem zachránili život, oni jim zachránili *svobodný* život. Jak je tento příběh stále aktuální. Jen místo Československa je to Ukrajina.

Já bych to zas tak nezavrhoval. Prostě optikou Sexu ve městě (4 kamarádky, vnitřní hlas zosobněný Chýlkovou) pohled na život ženské, co se spálila s debilem, musí to sama nějak dát a před dcerou nic nedat znát, ale naděje existuje.

Nepamatuji se, že bych za téměř půl století života v Brně slyšel slovo pošmak, asi pražská zkomolenina šmakovat nebo pošmáknout si. Ale to jen na okraj k seriálu, ze kterého mám rozporuplné pocity. Na Novu je seriál jistě nadstandardem, rovněž herecky velmi dobře obsazeno (pro mne top Neužil a Uhlík), ale prostě něco tomu pořád chybělo. Předně si pokládám otázku nad záměrem seriálu. Vyvolat diskusi o trestu smrti? O psychologickém profilu Markoviče? Nebo Hojera? Nevím. Trest smrti máme naštěstí řadu let zrušen a jeho obnovení není zásadním tématem diskuse současné společnosti. Legenda Markovič ztrácí na lesku, uvědomíme-li si, že v možných důsledcích svého jednání ohrožuje své blízké (vzpomeňme na Devadesátky a naopak maximální snahu o anonymitu kriminalisty kvůli rodině). Hojer jen postavou bez diskuse, je-li produktem nedostatečné sociální peče před Listopadem, jako tomu bylo ve filmu Olga. Prostě co vlastně bylo záměrem?

Jako dodíval jsem to, ale z Prušinovského věcí jedno z nejslabších.

No... Nakonec jsem to celé dal a jsem z toho rozpačitý. Ten útok na emoce je příliš prvoplánový a okatý. Namísto snahy podívat se, co se odehrává v blízkých nemocného, nám byla předložena Hanka mající zcela jasno "stát při nemocnému" či rodiče s manželskou krizí zapříčíněnou nikoli synovou nemoci, ale životní neukotveností matky. Stejně tak Filipovo rozpoložení plavalo po povrchu a neřeklo více, než co každého stejně napadne. A proto kde kdo zmiňuje závěrečné promluvy skutečných pacientů jako výraznou část seriálu - oni totiž v pár vteřinách sdělí to, co měla sdělit hraná část seriálu. A co ve srovnání s tímto seriálem byl Jiří Hubač schopen sdělit během necelé hodiny předposledního dílu Sanitky.

Narozdíl od všech těch jiných kuchařů si bere rukavice, všimli jste si?

Provázek rulez!

Hele, chápu, že složenky se musí platit, ale herci i tak by měli mít nějakou sebeúctu a v jistých momentech říci režisérovi, že tohle fakt ne. Jako například, když ve 199. díle jeden specialista se casnuje s féťákem a volá kolegu na pomoc. Ten ale telefonuje a že prý teď nemůže. Mezitím féťák vezme láhev a rozbije ji o hlavu specialistovi. Jeho kolega konečně ukončí hovor a jde honit fetku, která samozřejmě zdrhne. Sorry, ale tohle je fakt moc, když takhle poruší policejní pravidlo číslo 1, že policisté chodí ve dvou? Tohle jsou specialisté leda na průser. A taky nevím, proč je Dejdar imrvére nasraný...