Devadesátky
Nineties
Réžia:
Peter BebjakKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Juraj DobrakovHrajú:
Martin Finger, Ondřej Sokol, Kryštof Bartoš, Vasil Fridrich, Robert Mikluš, Patricie Pagáčová, Kateřina Marešová, Jan Kolařík, Igor Orozovič, Matouš Ruml (viac)Epizódy(6)
-
Poprava bodyguarda (E01)
-
Kráľ diskoték (E02)
-
Kleopatra (E03)
-
Priehrada (E04)
-
Sudy (E05)
-
Priznanie (E06)
Obsahy(1)
Je všeobecne známe, že situácia po nežnej revolúcii priniesla v deväťdesiatych rokoch strmý nárast kriminality. Kriminalita v tej dobe bola nesmierne násilná a krutá. Polícia na tieto podmienky nebola vôbec pripravená, ani vybavená a jej úloha bola nesmierne náročná. Seriál je dramatizáciou skutočných kriminálnych prípadov, ktoré vyšetrovalo 1. oddelenie pražskej kriminálnej polície a ktoré sa stali po rozdelení Československa, v rozmedzí rokov 1993 až 1995. Osobné linky protagonistov sa nezakladajú na realite, ale skutková podstata činov a spôsob ich odhalenia ostávajú autentické. Na tvorbe scenára sa podieľali tvorcovia Josef Mareš a Matěj Podzimek. Josef Mareš je bývalý vedúci 1. oddelenia a na niektorých prípadoch osobne pracoval... Na 1. oddelení nastupuje mladý, ešte neskúsený detektív Tomáš Kozák. Už ostrieľaný „operatívec“ Václav Plíšek, nie je z nováčika nadšený, avšak na riešenie takýchto malicherností nebude čas, nakoľko obaja budú spoločne čeliť bezprecedentnému návalu vrážd. (RTVS)
(viac)Recenzie (302)
Hodnotím níže, než jak bych si přál, ale když ono to opravdu bylo takové půl na půl. Největší smůla Devadesátek je, že prostě v tom, že je nemůžu nesrovnat s Případy 1. oddělení, a ty byly rozhodně lepší. Přehlednější, každý díl byl nějak uzavřený, kromě samotných případů mě zajímaly i civilní, většinou dobře napsané osudy jednotlivých postav. V Devadesátkách mi to chybělo, protože takový příběh dostal vlastně jen mladý Kozák ve spíše nesympatickém podání Kryštofa Bartoše, a není to rozhodně žádná hitparáda - jedno klišé za druhým. První tři díly seriálu, přepostavované, zmatené, psané pamětníkem té doby a znalcem případů pro další pamětníky a znalce, mě navíc málem odradily od druhé poloviny, která už byla lepší (s výjimkou Kozáka a prostitutky), Peter Bebjak ji opatřil výbornou atmosférou a nesmírně ji táhl Martin Finger. Vlastně i Ondřej Sokol byl fajn, mile mě překvapil, a díky jeho a Fingerově chemii se povedl i konec, jakkoliv nereálně mohl jinak působit. ()
S tím co mám nakoukáno mě jenom těžko něco posadí na prdel, ale souhlasím, že tohle se hodně povedlo. Nebudu to víc rozvádět, ale pro každého kdo v této divoké době bezstarostně vyrostl určitě povinnost.80% ()
Tenhle seriál má jeden velký problém, kterým je jeho název, jelikož by to místo devadesátek mělo být něco jako "Orlický vraždy a jeden Jonák k tomu." Jinými slovy, je obrovská škoda, že se neobjevilo mnohem víc případů, obzvlášť, když o některých se vydatně v seriálu hovoří (Roubal). Krom toho je to ovšem výborné, filmařsky i herecky, snad jen kamera a barevné filtry by možná mohly působit trošku lépe, ale to by bylo dloubání tam, kde to není třeba - je to prostě povedené, dobré a nemá to plíseň nohou. ()
Velmi povedený český seriál o známých i méně známých krimi příbězích z divokých devadesátek. Dobré herecké obsazení. 85% ()
Atmosféricky vynikající seriál s velmi přesvědčivými herci a absencí rychlokvašených a instantních emocí! Jestli je seriál 100% věrný skutečnosti, nebo ne, mě upřímně nezajímá, hodnotím umělecké dílo, skutečnost jsem viděl v několika více či méně podařených dokumentech. Divácký zážitek byl takový, že jsem konečně po dlouhé době neměl trapný pocit za tvůrce a smutek z toho, že věnuju svůj drahý čas naivní kravině. Devadesátky jsou kus poctivé práce a mně sedly. Josef Mareš by se mohl dát na dráhu profesionálního scénáristy. Myslím, že by mu to šlo... ()
Velmi příjemný úkaz na českém kinematografickém hnojníku - konečně dílo které se víceméně vyrovná západní televizní produkci. Nepřekonává ji, to nejlepší z Německa (Dark), Británie (Crown), či Norska (Beforeigners) je pořád na míle daleko, ale už se vedle jejich průměru nemusí úplně stydět. Respekt k autorům hlavně za to že zvládli velice dobře skloubit paradokumentární stránku příběhu se smyšlenými osobními dramaty hlavních postav - dodali tak solidní gradaci do jinak přecejen docela nudné a antiklimaktické reality běžné policejní a soudní praxe. A pochvalu si zaslouží i zvládnutí technických aspektů, audiovizuálně to není špatné - čož by mělo být absolutně samozřejmé, ale bohužel u nás je mnohem častějším "normálem" kamaremanská práce jak od amatérů s GoPro v rukách, a postsynchrony vyzývající k tomu vrazit si hřebíky do uší. 8/10 ()
Snad nejlepší na celém tomto seriálu je, že policisté se zde chovají přirozeně, nikoliv jako přirození. ()
Nemám rád a nevyhledávám kriminální filmy, natož seriály. O to víc jsem byl potěšen, že jsem byl unešený z týhle hraný krimi rekonstrukce skutečného případu století. Vůbec ke skutečnosti existence "Orlických vražd" jsem se nedávno s detaily dověděl od mojí mladý, tudíž jsme se hned podívali na "sudovou" epizodu z Legend kriminalistiky a byl jsem ohromen. Ne, že by mě ty sudy inspirovaly, když mě mladá sere, ale líbilo se mi hlavně dokumentární pojetí a odvyprávění tohoto legendárního případu z pohledu vyšetřovatelů. Na základě toho jsem se dostal i k hrané, seriálové verzi, možná s trochu zavádějícím názvem Devadesátky. Výborná rekonstrukce a náhled do života kriminalistů 1. oddělení. O prvotřídních hereckých výkonech ani nemluvě (i tomu Sokolovi to prostě sedlo!). Nemluvě o perfektní vystižení kostýmů a "kulis" (Favorit everywhere!) ()
Pravdupovediac nechápem celkom hodnotiteľské nadšenie (pôvodne som chcel napísať humbuk alebo hystériu) tejto minisérie. Nemá význam porovnávať ju so Sametovými vrahmi a porovnanie s Prípadmi 1. oddelenia neposkytuje jednoznačný výsledok. Obe série sú zručne nakrútené, dobre obsadené a zahrané, využívajúce potenciál Josefa Mareša a doby, ktorá tieto udalosti priniesla. Ale to je asi tak všetko. Mňa v tejto sérii najviac zaujal Martin Finger. Nedostatky nespomínam, pretože ich nebolo viac, než je obvyklé. Prečo potom "iba" tri hviezdičky? Lebo patria k môjmu najčastejšiemu a najobľúbenejšiemu hodnoteniu, s ktorým je spokojný aj pán Gauss a sú výsledkom zohľadnenia všetkého, čo som videl z filmovej produkcie 20. a pätiny 21. storočia. Takže päť hviezdičiek, ani náhodou. ()
Devadesátky byly mým mládím, ale že by tenhle seriál záměrně hrál na strunu nostalgie? Ale kdeže. Před časem jsem viděl polské Psy, a rovnou je třeba říct, že naši severští sousedé se zřejmě brodili v ještě mnohem hlubších sračkách, byť i ta naše mafiánská sebranka z bývalých veksláků stála za to. Díkybohu se po letech onanie na veřejnosti stáhli pod stoly všemožných volených zástupců a jako jejich rozkuřovači jsou jen tu a tam vytaženi jako ďasové z jinak neviditelných, ale stále existujících hlubin. Jako prequel vynikajícího 1. oddělení je pak tenhle seriál ještě ošlehanější v civilním, a to až polodokumentárním, pojetí, což pravda zejména obvyklým drama hltajícím divákům nemusí úplně sednout, stejně jako perfekcionistický, a díky tomu pomalý, tah na branku. Nicméně poslední díl zvedá laťku možná ještě výš než 1. oddělení, všechno si sedne a zapadne přesně tam, kam má. Jeden z těch seriálů, kde po zhlédnutí nelze než zvolat: Já chci ještě. ()
Když vás detektivní seriál veřejnoprávní televize o skutečných případech vražd a vyšetřovacích metodách baví, může být vysvětlením jedině to, že je dobře natočený. Povedlo se snad všechno, nenapadá mě co vytýkat. Obsadit Rumla na Černého hraničí s genialitou :) ()
O organizovanem zlocinu bez soukromych krimipripadu. Nastesti krimi nerusi politika, ani rodinne zazemi s vyjimkou novacka Bartose. ()
Slabé štyri alebo silné tri. To je presne moment, kedy človek chce dať 70%, ale nemôže. Pocitovo ale vyššie nemôžem dať, lebo po prvých dvoch výborných častiach to šlo u mňa dolu. Atmosféra 90.tych rokov vynikajúco zobrazená, herci veľmi dobre vybraní, ešte aj songy na konci vyšli. Ale keď polovica seriálu je len o pár sudoch v Orlíku, tak si človek až pomyslí, tí Česi to nemali až také zlé. To u nás by sa o deväťdesiatkach dal natočiť seriál so 4 sériami a že tie zločiny za to fakt stáli. Viď dokument Mafiáni. ()
Skvělá práce! Jednotlivé díly jsem hodnotila průběžně, omezím se tedy jen na díky všem již notoricky vychváleným tvůrcům a vyzdvihnu parádní hudbu. Seriál mi sedl do puntíku, neměnila bych lautr nic. Takhle se to dělá! ()
První a druhý díl podle mne tápání, třetí mě hodně zklamal. Nejšpičkovější jsou 4. a 5. díl, dokonale natočené detaily policejní práce, kdy nejde vše, jak má a jsou to dlouhé hodiny čekání na výsledek. A nakonec vlažné (a v postavě jednoho detektiva z prstu vycucané) finále, které vlastně nic neřeší. Výprava je dokonalá, kamera na přesdržku, tak zůstanu celkově u toho mírného nadprůměru. ()
Narozdil od případů 1. oddělení tu není formát jeden díl = jeden případ. Což je škoda, místy se to úplně zbytečně táhne (třeba půlka dílu je jen o otvírání sudu) nebo odbočuje k nijak dál nerozpracovaným osobám a kauzám (Jonák, Mrázek, Rusové). Určitě je tu hezky zachycená část atmosféry tě doby, aranžemi, kostýmy, hudbou. I herci mi celkem sedli. Upřímně nemyslím, že by Orlické vraždy byly to nejzajímavější, co se v té době stalo, ani že by bylo na to potřeba tolik času (Svoboda to v Sametových vrazích zvládl ve dvou hodinách a myslím i líp). Možná to chtělo jet ty díly delší, třeba po 90 minutách, dát vždy jeden hlavní případ a do toho pár delších, které by se tam zjevovaly průběžně. Jako celek je to myslím na tvorbu ČT nadprůměrné, takže 3 hvězdičky ode mne. Ale ten hype a tuny článků, to je myslím velmi velmi přehnané a nezasloužené. Ale možná je to tím, že část lidi v tom má nostalgii a část těch mladších na to kouká že zájmu, jak to tehdy vypadalo. ()
Kriminálek se u nás za posledních, pff, patnáct let točí ne dvě, ale dvacet prdelí, většinou špatné (zdravíme TV Nova) nebo ještě horší (zdravíme TV Prima). A když se jednou za čas vyloupne takováto kvalitka, lidi stejně zas frflaj, že Sokol nemá na košili přesně vzor, co se nosil v '94, že Finger nosí baloňák, co vyšel z módy s pádem komoušů, že Novotný má vlasy o půl centimetru delší než měl Ivo Jonák atd. atp. Gosh! Díky ČéTé, že jste ukázali, že i u nás se dá natočit seriál, nebojím se napsat, evropské kvality. Dobová atmosféra zvládnutá dobře, herci fajn, i to mrazení v zádech se dostavilo, výjimečně, ale přeci. Ale stejně- devadesátky byly super léta, moje dětství, ve kterém žádní Černí (Pozor! S velkým Čé!), žádní Mrázkové, žádní Jonákové neexistovali! ()
Už v komentáři/ recenzi k první epizodě jsem napsal, že jsem si byl vědom toho, jakou má seriál diváckou přízeň, přesto jsem se pochybnostem nevyhnul. Veškeré mé obavy byly ale zhola zbytečné; seriál mě nesmírně bavil od prvních chvil až do titulků po závěrečném dílu. Seriál disponoval těmito klady: hereckými výkony, scénářem, režií, napětím, atmosférou a dokonalou kombinací fikce a faktů. O záporech se nerozepíšu; určitě bych jich mnoho nenašel, a ani by se mi nechtělo nějaké hledat. Nejvíc mě těší, že můžu bez rozpaků pochválit český seriál; taková šance se nevyskytuje příliš často. Nebo lépe- téměř se nevyskytuje. Ale mohla by. Na takovou kvalitu bych si rád zvykl. / Poučení: Pokud ti někdo nabídne bungee jumping v sudu, zbaběle odmítni a na útěku kličkuj. ()
Dynamicky natočená a neuvěřitelně vtahující minisérie, která umně skládá mozaiku vedoucí k dopadení pachatelů orlických vražd. Devadesátky režiséra Petera Bebjaka rovněž zaujmou dobovou atmosférou, kde i ta nejmenší rekvizita odpovídá vzoru té doby, či výtečnými hereckými výkony, které jsou správně zemité a civilní. Ve finále tedy dostaneme skvěle postavenou kriminální minisérii, která až na pár dílů a detailů funguje jako dokonale vysoustružený stroj. Tohle se České televizi opět velice povedlo! ()
Súvisiace novinky
30. Český lev - výsledky
V sobotní večer 4. března 2023 proběhl v pražském Rudolfinu jubilejní 30. ročník předávání cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Přímý přenos ceremoniálu, během nějž byla oceněna výrazná… (viac)
Cenu filmových fanoušků získaly Devadesátky
V pondělí 16. ledna v 11 hodin dopoledne proběhla tisková konference České filmové a televizní akademie (ČFTA), během které byly mimo jiné zveřejněny nominace pro jubilejní 30. ročník předávání cen… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Ke konci roku opět nastal čas na pravidelnou bilanci toho nejlepšího, co na poli kinematografie letos vzniklo. Vybraní uživatelé se v předchozím příspěvku již podělili o svá osobní doporučení na… (viac)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (viac)
Kriminálních seriálů u nás vzniklo za posledních let opravdu mnoho, při vybírání těch nejlepších by poté určitě došlo na Případy 1. oddělení. Seriál inspirovaný skutečnými případy pražského policejního oddělení vražd se dočkal dvou velmi povedených řad, na který by v brzké době měla navázat závěrečná třetí řada. Za Případy 1. oddělení poté stojí Josef Mareš, skutečný policejní vyšetřoval, ze kterého se stal scenárista. Seriál Devadesátky poté nejen opět pochází ze scénáře i zkušenosti Josefa Mareše, ale slouží jako prequel k právě Případům 1. oddělení. Devadesátky poté ovšem nejsou jen retro kriminálkou, ale zároveň výpovědí o době po sametové revoluci a nástupu demokracie. A kvalitami tento seriál skutečně solidně navazuje na Případy 1. oddělení. Na rozdíl od Případů 1. oddělení Devadesátky na rozsahu šesti epizodách vypraví v podstatě jeden velký příběh, kdy jsou klíčové případy navzájem propojené. Devadesátky poté zaujmou především parádní retro atmosférou (výpravou i dobově výraznými kostýmy), ale především i funkční atmosférou, která funguje i v případě, že člověk tak nějak ví pozadí o Ivanu Jonákovi, Františku Mrázkovi nebo Orlických vrazích. A devadesátky u nás skutečně působí jako doba, která sice otevřela spousty možností, zároveň ovšem i nová dveře nebezpečenství. Tvůrčí přístup se přitom dokáže odlišit od Případů 1. oddělení, kdy je zkušená režiséra Petera Bebjaka (jenž má zkušenosti právě i s pár díly Případů 1. oddělení) ku prospěchu věci. Známé postavy z Případů 1. oddělení jsou pochopitelně mladší a hrání jiní herci, z jejich podání ovšem není cítit vyložené imitování. V tomto ohledu zaujme především víceméně neznámý Kryštof Bartoš, který v seriálu ztvárnil postavu Tomáše Kozáka v případech 1. oddělení ztvárněnou Ondřejem Vetchým. Bartoš roli pojmul zcela po svém a dokáže prodat zelenáče, který se teprve musí seznámit s pravidly hry. A že se charakterově chová jinak než Vetchého Kozák z Případů 1. oddělení? Lidé se věkem a zkušenostmi mění. A ani fakt, že Martin Finger je v roli Václava Plíška zhruba o hlavu menší než Bohuslav Polívka v té samé roli v Případech 1. oddělení samotný zážitek sám neshazuje. Krom Bartošova Kozáka má poté nejzajímavější dějový arch rozhodně František Tůma v podání Ondřeje Sokola. Právě jeho role v jisté rovině koketuje s korupcí, kdy se Sokolův Tůma rázem jeví jako nejkomplexnější postava seriálu, která též dokáže v jisté formě vypovídat o době Devadesátek, kdy i jistým policistům hrozil i tak trochu omylem přechod na druhou stranu, ze které bylo následně obtížné se dostat. Jen je škoda, že se tato linka ve finále nedočká takové dohry, která se dala očekávat a skončí víceméně bezpečně, přesto je rozuzlení uspokojivé. A ponechává i případně zajímavá otevřená vrátka do budoucnosti. Za zmínku poté rozhodně stojí i ztvárnění reálných postav, které patří mezi nejvýraznější kriminální jména 90. let u nás. Vynikající Michal Novotný jako Ivan Jonák, Albert Čuba jako František Mrázek, Igor Ozorovič jako Karel Kopáč či Matouš Ruml v roli Ludvíka Černého, jehož podání se i na mnohem menším prostoru zcela vyrovná ztvárnění Jana Dolanského té samé role ve filmu Sametoví vrazi. A za zmínku stojí rozhodně i takový Bořek Slezáček jako arménský mafián Alexej. Všichni tito herci dokážou, že není malých rolí, ale pouze malých herců. A těch je v Devadesátkách po čertu málo. V průběhu to skutečně celé dokáže působit neskutečně autenticky, využití archivních autentických záběrů má též svůj efekt a pak jen stačí čekat. Devadesátky mají možná problém v slabším rozjezdu, postupně ovšem gradují a skutečně utváří celistvý napínavý kriminální případ, která má opět štěstí právě v tom, že se jí ujal člověk, který to vše rád zažil. A i když se občas objeví hlasy, které vyloženou autenticitu a věrnost shazují (pochopitelně především Jiří Kajínek), po všech těch lokálních kriminálek, které hraničí s přitažením vlasy jsou ovšem Devadesátky prostě svěžím větrem. Mareš navíc není jen zkušený scenárista, ale také dobrý scenárista, který se dokáže postarat o solidní dialogy, bravurní vyprávění a skutečně bravurní atmosféru. Kamera navíc v jistých momentech působí skoro až dokumentárním dojmem, což jen podtrhuje onu autenticitu a dohromady Devadesátky opravdu tvoří zajímavý ucelený šestidílný příběh, který je nejen kriminálkou, ale i výpovědí o jedné době a vyrovnávání se se změnami. Tenhle seriál skutečně patří mezi ty nejlepší, které u nás za poslední roky vznikli a Případy 1. oddělení se tak dočkali solidního nástupce. Těžko poté říct, zda se po vzoru Případů 1. oddělení počítá s nějakým navázáním a zda by vůbec zbytek devadesátek mohl pokrýt nějakou 2. sérii, minimálně případ Jiřího Kajínka v podání Lukáše Pavláska by ovšem mohl být zajímavý. A Kajínkovo brblání by rázem mohlo být o poznání výživnější.... () (menej) (viac)