Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Horor

Recenzie (2 042)

plagát

Boy-Kills-World (2023) 

Ublížený pláč zdejších rádoby erudovaných kritiků nad absencí slušného scénáře je poměrně úsměvný, jelikož Boy Kills World doručuje přesně to, co se od něj očekávalo už od prvního traileru. Režisér Moritz Mohr celý projekt pojal jako šílenou akční laskominu s videoherními prvky, jejíž lineární postup mi nostalgicky připomněl některé staré hry. Jste zde tedy doslova vhozeni do středu dění, je Vám představena základní kostra příběhu, důležité postavy s jejich motivacemi a to je všechno. Dále to je jen přehlídka vtahující fyzické akce, neuvěřitelných kamerových veletočů, přepálených gagů a neokoukaného uchopení akčních principů. A právě o to jde v tomto snímku především – je to bizarní krvavé jeviště, na němž se odehrává vizuálně vysoustružený souboj na život  na smrt za použití všech myslitelných prostředků – zejména jednoho struhadla na sýr. Pokud tedy hledáte nenáročnou akční podívanou, na níž jde vidět tvůrčí láska k řemeslu (a k makronkám), zde jste opravdu správně. Boy Kills World je totiž přesně tím zábavně ujetým filmem, jakých je poslední dobou bohužel velmi poskrovnu. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Insert crazy action montage!“

plagát

Kolaps (2024) 

Sugestivní a vysoce osobité dílo, které s nečekanou syrovostí varuje před možnou blízkou budoucností. Snímek Civil War režiséra Alexe Garlanda se může opřít o skvěle vystavěný scénář, jemuž vévodí místy až děsivá realističnost zlomové události, v níž se tato verze USA zmítá. V tomto bodě je ale záhodno zmínit i vtahující kameru, díky níž jste doslova vtáhnuti mezi nesourodou partičku novinářů cestujících skrze zdevastované Spojené státy americké. Právě díky kameře a přesvědčivým hereckým výkonům (Tandem Kirsten Dunst a Wagner Moura!) nahlédneme mezi nevýznamné půtky, organizovanější bojůvky až nakonec skončíme úžasnou sekvencí v obrovské operaci, při níž se masivní separatistická armáda přesouvá směrem k Bílému domu. V tento moment se pomalá, místy až hypnoticky děsivá jízda najednou přepne do zběsilého válečného módu, z něhož jsem hltal každou vteřinu a kterou jsem si chtěl na velkém plátně pustit ještě jednou. Co tedy dodat na závěr? Civil War je divácky nepřívětivou, avšak právě o to více naléhavou podívanou, která ve velmi jasných konturách nahlíží za oponu spojení „Co kdyby?“. Na jednu stranu děsivé a na druhou efektní, ovšem v každém případě se jedná o důležité filmové dílo, které ve mně bude svými myšlenkami a tématy rezonovat ještě hodně dlouho. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.“

plagát

Zlomové okamžiky: Atomová bomba a studená válka (2024) (seriál) 

Precizně vybroušený edukativní seriálový počin, v němž se dozvíme celou komplexní historii jaderných bomb. Za zmínku zde rovněž stojí přehršel dobových záběrů a především tolik potřebný kontext s novodobými událostmi. Pokud Vás tedy zajímají události vedoucí ke Studené válce, jejímu nervy drásajícímu průběhu a kýženému konci, tak tato série by Vám určitě neměla uniknout. Výborná práce! (Netflix)

plagát

Argylle: Tajný agent (2024) 

Ve všech směrech trestuhodně podprůměrná záležitost, u níž jméno režiséra působí jako velmi nepříjemné překvapení. Slovutný Matthew Vaughn byl se svými typickými audiovizuálními trademarky železnou jistotou, u níž byl divák vždy velmi spokojen. Jistě, v průběhu posledních let toto dogma začalo mít jisté trhliny, nicméně potenciál na zlepšení tam někde v koutku vždy číhal. Bohužel, po zhlédnutí jeho nejnovějšího počinu musím smutně konstatovat, že všechny mé naděje přišli vniveč, jelikož právě zde se v celé své nahotě vyjevila jeho tvůrčí bezradnost a přešlapování na místě. Může za to zejména naprostá nekontrolovatelnost nad olbřímím počtem nápadů, které se zde válí bez ladu a skladu, takže tvoří jenom zoufale nudný a extrémně dlouhý pomníček kdysi talentovaného režiséra s jasnou vizí. Nastalé smutné situaci nepomáhá ani unylý scénář šustící papírem až za roh, nevýrazné herecké obsazení, z něhož vyčnívá jako vždy spolehlivý Sam Rockwell, či třeba naprosto odporné digitální triky, které na Vás svou vyumělkovaností "vybafnou" hned v samotném začátku. Ve finále tedy dostaneme nevýraznou a zapomnění hodnou záležitost, v níž stojí za řeč jen několik skutečně vydařených akčních scén v samotném závěru. A to je, dle mého názoru, na práci takového prověřeného klasika, jakým Vaughn býval, vážně hodně málo. Škoda. (Apple TV+) „The greater the spy, the bigger the lie.“

plagát

Ricky Stanicky (2024) 

Největší předností snímku Ricky Stanicky je bezesporu výtečný John Cena, který si svou bláznivou pózu užívá plnými doušky. Za zmínku zde pak stojí několik skutečně vydařených gagů (dick move) a bizarně vtipných situací, u nichž jsem se upřímně od srdce zasmál. Avšak zbytek užitých ingrediencí bohužel sestává ze šedivého a nezajímavého průměru, takže ve finále dostaneme klasickou spotřební záležitost na volné odpoledne, která v rámci svých omezených možností dodá přesně to, co od ní čekáte. A to mi tentokrát ke pokojenosti vážně stačí. (Prime Video) „Circumcision parties are my go-to when I need to relax.“

plagát

Baghead (2023) 

Poměrně atraktivní zápletka je zde bohužel utopena pod nánosem zoufale předvídatelného sledu událostí, čemuž nepomáhá ani laciný scénář šustící papírem či křečovité herecké výkony. Baghead se tedy s drtivou jistotou řadí k čím dál tím většímu zástupu podprůměrných hororových počinů, které díky své neschopnosti a drzé laxnosti podráží tomuto pomalu umírajícímu žánru nohy. Škoda.

plagát

Opičí človek (2024) 

Ve zcela prázdném (!) kinosále jsem byl svědkem osobní odysey Deva Patela, která mě ve svých nejlepších momentech dokonale strhla. Tím vším a ještě mnohým víc je akční snímek Monkey Man, v němž se výtečně etabluje Dev Patel jakožto režisér i hlavní hvězda. Jistě, v tomto bodě je záhodno zmínit, že se zde najde několik porodních bolestí – zejména co se scénáře a celkové dynamiky týče, nicméně i přesto jsme nakonec dostali oku lahodící akční laskominu, u níž jsem napětím téměř nedýchal. Lví podíl na tom má zejména esteticky citlivá a veškeré detaily zabírající kamera, jež kolem všech soubojů opisuje kreativní veletoče, čímž vás ještě o kus víc vtáhne mezi bojující masu a všudypřítomnou vůni kari. Právě tohle je totiž výkladní skříní celého tohoto projektu, do něhož dal Dev Patel očividně celé své srdce. Je tedy úplně jedno, že příběh je soubor vratkých klišé a že moc nedává smysl. Důležitým faktorem zde je a bude akce a ta je vážně dotažená do všech brutálních detailů. Pokud tedy máte rádi na první pohled nenápadné snímky, které svou bezprecedetní animozitu dávají hrdě na odiv, zde jste opravdu správně, jelikož Monkey Man se už ve svém rohu třese na svou pomstu, přičemž si můžete být jisti, že ji vážně dostane. Skvělá práce! PS: Nejepičtější proprietou je zde nekompromisně natuněný tuktuk s turbem a neony. To prostě chcete! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Close your eyes and you will find yourself.“

plagát

Hrozba smrti (2024) 

O tomto snímku jsem se poprvé dozvěděl ve chvíli, kdy režisér Doug Liman dštil síru do médií kvůli stažení projektu z kin rovnou na streamovací platformu. Pamatuji si, že mi to tehdy bylo velmi líto, jelikož Liman je bezesporu talentovaným režisérem, jenž nám dopřál několikero památných filmů. Jak tedy dopadl jeho nejnovější počin honosící se jménem Road House? Inu, moc slavně bohužel ne, protože všechny užité ingredience vypadají jako by je někdo zapomněl ležet ladem někde v půli cesty. Příběhová stránka je zde vážně hodně laciná, což by zas tak nevadilo, kdyby zde bylo alespoň větší množství precizně vybroušených akčních scén, jenže nedostaneme vlastně ani to. Výsledný produkt tedy k velké škodě vypadá jen jako narychlo spíchnutý mišmaš podivně nasnímaných scén a postav, které po většinu času jen zasněně koukají do blba. Moc velkou parádu tu pak neudělá ani jindy tradičně spolehlivý Jake Gyllenhaal, jehož postava se po většinu času jen naivně usmívá a moc toho až téměř do samotného konce neudělá. Za zmínku zde tedy v tomto případě stojí snad jen Conor McGregor, který i na poměrně malém hřišti dokázal stvořit ikonickou postavu, jejíž výstupy jsem si královsky užíval. Co tedy dodat na závěr? Doug Liman a jeho Road House bohužel zůstávají daleko za veškerým očekáváním, protože namísto odlehčené akční zábavy jsme dostali těžce uchopitelnou tvůrčí exhibici, z níž k velké škodě nebude profitovat vůbec nikdo. A jak jsem si na začátku stýskal, že je velká škoda zrušené kinopremiéry, tak po zhlédnutí si to už opravdu nemyslím. Tak snad příště Dougu! (Prime Video) „I just wanted to get you outside so I could ask you and your friends respectfully to leave the premises.“

plagát

Počatie (2024) 

Smutně neambiciózní a rádoby hororová jednohubka s bolestně předvídatelným sledem událostí, v níž stojí za zmínku snad jen snaživý herecký výkon Sydney Sweeney a působivé kulisy kláštera. Snímek Immaculate je totiž vyjma toho jen další nevydařenou podívanou, v níž načrtnutá atmosféra vůbec nefunguje a scénář jen lenivě šustí papírem. Takhle ten umírající hororový žánr fakt z bahna nepozvednete! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

plagát

Silo (2023) (seriál) 

Brilantně gradovaný seriál, který Vás ve svých nejlepších momentech zcela strhne. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat seriál Silo, u něhož se s každým dalším dílem doslova kupí nové otázky, z nichž na některé dostanete pouze dráždivé odpovědí vnadící na další řadu. Musím ale smeknout před rozhodnutím tvůrců, že se rozhodli jít cestou pomalejšího vývoje postav i děje samotného, což má za následek ještě citelnější vyniknutí všudypřítomné stísněné atmosféry a přesvědčivě civilních hereckých výkonů. Tohle je zkrátka jeden z těch seriálových počinů, u něhož nechcete přijít ani o jedinou sekundu stopáže a zároveň chcete VÍC. Pokud tedy hledáte neotřelou sci-fi podívanou s perfektně soustruženým scénářem, vězte, že už jste ji právě našli. Výborná práce! PS: Knižní předloha a její další dvě pokračování z pera Hugha Howeyho už jsou na cestě do mé knihovničky, přičemž se už teď nemohu dočkat, až se do nich konečně začtu! (Apple TV+) „The not knowing, it’s gonna haunt you forever.“