Deväťdesiatky
Réžia:
Peter BebjakScenár:
Josef MarešKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Juraj DobrakovHrajú:
Martin Finger, Ondřej Sokol, Kryštof Bartoš, Vasil Fridrich, Patricie Pagáčová, Štepánka Fingerhutová, Jan Kolařík, Kateřina Marešová, Radek Polák, Martin Stránský, Pavel Batěk, Bořek Slezáček (viac)Obsahy(1)
Len v Prahe sa stane niečo cez päťdesiat vrážd ročne. Kam vlastne páchatelia odstraňujú telá, ktoré sa nenájdu? Príbeh z čias, kedy dolapiť mafiána znamenalo kamarátiť sa s ním. (RTVS)
Recenzie (89)
Kameraman sice zase trochu šňupnul, takže kamera jančí více než ve trojce, ale nahrazuje to veeeelmi liknavé tempo vyprávění, které je ale vyloženě ku prospěchu, protože zatím nejlíp ze všech dílů vystihuje zdlouhavost pátrání a peripetie kolem. Vůbec nechápu, proč by tempo mělo být zběsilé, jak u prvních dvou dílů. Divák má sice akci, ale takhle přeci vyšetřování nevypadá, je to mravenčí, pomalá práce se spoustou slepých uliček. Proto mne zvolnění potěšilo. Velmi potěšil Ondřej Sokol, jak se snaží umanévrovat situaci a ten dlouhý záběr, když se vrací do Prahy, ten je na jedničku, úplně vidím, co se mu honí hlavou. ()
Nepamatuji si, že bych si kdy z nějakého českého seriálu odnesl takový zážitek jako po čtvrté epizodě Devadesátek. To, co tato epizoda divákovi dala, by se dalo bez nadsázky přiřadit k highlightům nejen tuzemské seriálové tvorby, za kterou by se nemusely stydět ani lepší zahraniční produkce. Nevybavuji si, že bych po dosledování nějakého CZ/SK seriálu zíral na závěrečné titulky s otevřenou pusou a právě zpracovával zážitek, který daleko převyšuje návštěvu kina. Atmosféra, napětí a tíživá hudba Juraje Dobrakova vrhne diváka do středu dění a to způsobem, že si ani neuvědomíte, že sledujete televizní seriál. Už v tuto chvíli lze Devadesátky považovat za klenot české seriálové tvorby, který už teď sedí na trůnu a na míle převyšuje laciné, brakové, hloupé a scénáristicky/dramaturgicky primitivnější konkurenty, které cílí na nenáročné a po pracovním dni unavené publikum (zdravím Voyo a kreativní producenty tuzemských komerčních televizí). Pokud by se tvůrcům i nadále podařilo přidat pod kotel a zobrazit následující bezprostřední dění ve své surovosti a ohyzdnosti tak , jak se celá kauza udála, tak tu můžeme mít český Černobyl a to bez nadsázky. Klobouk dolů všem zúčastněným a Marešovi zvlášť. PS: Juraj Dobrakov coby skladatel se mi začíná čím dál tím víc líbit. ()
Tento díl má pro mě osobně až příliš dokumentární charakter. I když jsou některé momenty dramatické, vtípky v prolukách, jakkoli povedené, to nezachraňují… Uvědomuji si, že jde o specifický záměr, na kterém kvality seriálu naopak stojí. Ale tady to vnímám osobně už jako přestřelené a na úkor filmového napětí… Těším se nicméně na další díl! ()
Čím dál lepší, čím dál napínavější a hlavně čím dál temnější! Při scénách prohledávání přehrady jeden hudební motiv jakoby vypadl ze Sedmičky od Howarda Shoreho. Naprosto uhrančivá temnota. Konečně opravdu seriál srovnatelný například se skandinávskou produkcí. Naposledy mě takhle od nás zasáhla Pustina. ()
Baví mě na tom, jak se podařilo docela notoricky známý kauzy natočit tak, že jsou znovu pro diváka zajímavý. Vím, že sud najdou a přesto ani nedutám, když ho hledají. Finger jako Plíšek je výbornej. Stará škola, ohař, co chytne a nepustí. Sokolův Tůma a jeho v dobrý víře myšlená nebezpečná hra s podsvětím, o který už ví, že zavání obrovským průserem, je taky zajímavej. A trio doplňuje mladej schopnej vyšetřovatel, kterej ve svý mladický naivitě nevidí, že i on si hraje s ohněm, i když trochu jiným, než jeho zkušenější kolega. Paráda. Málokdy se těším na pokračování nějakýho českýho seriálu a tohle je zrovna ten příklad. ()
Galéria (17)
Fotka © Česká televize / Klára Cvrčková
Zaujímavosti (6)
- Při telefonátu s ostravskými potápěči zvedne telefon kapitán Plíšek (Martin Finger) se slovy: „Praha zdraví Ostravu.“ Stejný pozdrav použije v seriálu Případy 1. oddělení (od r. 2014) v epizodě Olizovač (2016) kapitán Martin Pražák (Filip Blažek), když volá do Ostravy kvůli jazykové radě. (azcr)
- Vyšetřovací tým řeší, zda podezřelé pachatel zatknout, protože na ně nic nemají, když nebyla nalezena těla obětí. V různých zemích je praxe různá. Někde platí, že bez nalezení těla oběti není možné pachatele obvinit z vraždy. U nás však tato možnost byla a je. (sator)
- Policejní snímek, který má František Tůma (Ondřej Sokol) na nástěnce, patří spartakiádnímu vrahovi Jiřímu Strakovi. (Frontier)
Reklama