Vittorio Gassman
nar. 01.09.1922
Genoa, Liguria, Taliansko
zom. 29.06.2000
(77 rokov)
Roma, Lazio, Taliansko
Zaujímavosti (19)
- Obec Janov ve čtvrti Struppa po něm pojmenovala ulici, ve které se narodil. (classic)
- U příležitosti desátého výročí hercova úmrtí po něm milánská radnice 29. června 2010 pojmenovala ulici na předměstí Adriano – Marelli, obec Narni po něm pojmenovala náměstí v nově vybudované obytné čtvrti a 1. září téhož roku byl zahájen filmový festival v Benátkách, kde byl uveden dokumentární film Vittorio racconta Gassman, který natočil Giancarlo Scarchilli spolu s Alessandrem Gassmannem. (classic)
- V Římě bylo v roce 2004 na jeho počest historické divadlo Teatro Quirino pojmenováno Teatro Quirino – Vittorio Gassman. Při slavnostním otevření 23. září 2004 jeho syn Alessandro Gassmann poznamenal, že mít „vlastní“ divadlo byl jediný sen, který se Vittoriovi během jeho prestižní kariéry nikdy nepodařilo uskutečnit. (classic)
- Římský magistrát mu věnoval dvě jména ve dvou různých částech hlavního města: Largo Vittorio Gassman ve vile Borghese ve čtvrti Pinciano v roce 2003 a Lungotevere Vittorio Gassman v průmyslové oblasti ve čtvrti Portuense v roce 2006 (předchozí název byl Lungotevere dei Papareschi). Gassman, Anna Magnani a Marcello Mastroianni jsou tak jedinými herci, které připomínají dvě různé dopravní oblasti v obci Řím. (classic)
Vôňa ženy (1992)
- V rámci přípravy na roli Al Pacino konzultoval také s Vittoriem Gassmanem. (Courtemanche)
César a Rosalie (1972)
- Pro roli Césara (Yves Montand) byl zvažován také Vittorio Gassman, pro roli Davida (Sami Frey) pak Gérard Depardieu. Catherine Deneuve, se kterou se počítalo pro roli Rosalie (Romy Schneider), nakonec roli odmítla z důvodu svého těhotenství. (aniiicka)
Brancaleonova armáda (1966)
- Mnohá místa, která Brancaleone (Vittorio Gassman) zmiňuje (Aurocastro, San Cimone, Bagnarolo, Panzanatico), stejně jako bitvy (bitva u Battilonta, bitva u Sutri), jsou smyšlená. (classic)
Brancaleonova armáda (1966)
- Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
Hon na lišiaka (1966)
- Scenárista Neil Simon chtěl původně pro film získat Marcella Mastroianniho nebo Vittoria Gassmana, hvězdy italského filmu, nakonec se smířil se Sellersem. (Terva)
Se permettete parliamo di donne (1964)
- Vittorio Gassman v závěru řídí auto, které je podobné autu z filmu Sváteční vyjížďka (1962), kde si Vittorio také zahrál. Klakson auta vydává taktéž stejný zvuk jako ve zmíněném filmu. (classic)
Sviatočná vychádzka (1962)
- Lokalitu Castiglioncello, vesničku Rosignano Marittimo (provincie Livorno), si Dino Risi vybral na naléhání Vittoria Gassmana (Bruno), který tam trávil dovolenou se svou rodinou a chtěl toho využít během pracovních přestávek. O této skutečnosti se píše v knize „Una grande famiglia dietro le spalle“ od Paoly Gassman, v níž herečka vypráví, že právě pro tuto okolnost se natáčení zúčastnila i ona. (classic)
Sviatočná vychádzka (1962)
- Ve skutečnosti ten, kdo se objeví ve scéně u okna, není Jean-Louis Trintignant (Roberto), ale dublér vybraný s vlastnostmi mladého muže, kterého si Dino Risi představoval, natočený v pološeru a v dlouhém záběru. Navíc skutečná budova použitá pro Robertův dům se nachází v jiné římské čtvrti, takže dialog mezi oběma postavami je montáží scén natočených v různých časech a na různých místech s různými interprety. To lze pochopit z několika detailů: když se Bruno (Vittorio Gassman) podívá nahoru, zdá se, že osoba má brýle a okno je velké, trojdílné, z nichž pouze jedno je zavřené; když je v záběru Trintignant, okno je viditelně menší a také jiného typu; dále za kašnou – která je teoreticky před oknem – je spousta krajiny, ale ve scéně, v níž Roberto vidí domovníka na balkoně souseda, je balkon naproti témuž oknu. (classic)
Sviatočná vychádzka (1962)
- Úvodní scény filmu, kdy Bruno Cortona (Vittorio Gassman) projíždí slunečnými a opuštěnými ulicemi periferního Říma, se všechny natáčely v takzvané oblasti Balduina, římské čtvrti, kterou v šedesátých letech dvacátého století obývalo mnoho herců a zpěváků a která v těch letech symbolizovala tzv. ekonomický boom. (classic)
Všetci domov (1960)
- Role Alberta Sordiho a Eduarda De Filippa, kteří ve filmu hrají syna a otce, byly původně navrženy pro Vittoria Gassmana a Totò. (classic)
Veľká vojna (1959)
- Původně chtěl Mario Monicelli vytvořit představu jakéhosi velkého vroucího kotle, z něhož se tu a tam vynoří nějaká postava; amorfní masa lidstva, vojáků, dělníků, nádeníků, vržená do zákopů uprostřed bláta, podél ovčích stezek, z níž se tu a tam vynořují typy a momenty. Přítomnost Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste) nakonec zajistila, že se tak nestalo. Ostatně i při psaní scénáře byla oběma protagonistům přikládána větší důležitost, než se očekávalo. (classic)
Veľká vojna (1959)
- Velká válka se zrodila z nápadu Luciana Vincenzoniho, který byl ovlivněn povídkou „Due amici“ od Guy de Maupassanta. Když Mario Monicelli s námětem přišel za Dinem De Laurentiisem, producent okamžitě projevil velký zájem a souhlasil s nápadem dát dohromady Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste). (classic)
Veľká vojna (1959)
- Film zachycuje hned několik italských dialektů – římština (Jacovacci – Alberto Sordi), milánština (Busacca – Vittorio Gassman), sicilština (Nicotra – Tiberio Murgia), neapolština (Giardino – Nicola Arigliano), piemontština (Giacomazzi – Luigi Fainelli), benátština (Costantina – Silvana Mangano, Bordin – Folco Lulli). (honeja)
Omyl neplatí (1958)
- Jedná se o první z devíti spoluprací režiséra Maria Monicelliho a herce Vottoria Gassmana. (Terva)
Omyl neplatí (1958)
- Hlavní roli si zahrál Vittorio Gassman i přes původní nesouhlas producenta. Tomu vadil příliš uhlazený hercův zjev pro postavu ošuntělého lumpa z podsvětí a neúspěšného boxera k tomu. S pomocí maskérů a falešného nosu ho ale Gassman přesvědčil. O dva roky později bylo natočeno pokračování Znovu v nesnázích (1960). (Epistemolog)
Herec
| Seriály | |
|---|---|
| 1997 |
Ohnivá púšť |
| 1990 |
Il giudice istruttore |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2022 |
Deneuve, la reine Catherine (TV film) - a.z. |
| 2021 |
Střípky z festivalu v Cannes (TV film) - a.z. |
Uno, nessuno, cento Nino (TV film) - a.z. |
|
| 2020 |
Siamo tutti Alberto Sordi? - a.z. |
| 2018 |
Vittorio Gassman – král komediantů - a.z. |
| 2015 |
Ridendo e scherzando - Ritratto di un regista all'italiana - a.z. |
| 2012 |
Close Up |
| 2010 |
1960 - a.z. |
| 2006 |
Adolfo Celi, un uomo per due culture - a.z. |
| 1999 |
Luchino Visconti |
| 1994 |
Cento di questi anni |
| 1979 |
Portrait de Vittorio Gassman (TV film) |
| 1975 |
E il Casanova di Fellini? (TV film) |
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 1988 |
L'altro enigma |
| 1982 |
Di padre in figlio |
| 1972 |
Bez rodiny |
| 1969 |
L'alibi |
| 1956 |
Kean |
Hosť
| Relácie | |
|---|---|
| 1991 |
Bouillon de culture |
| 1987 |
La Nuit des Molières |
| 1976 |
La Nuit des Césars |
| 1975 |
Les Rendez-vous du dimanche |
| 1967 |
Apropos Film |
| 1956 |
En direct de... |
| 1952 |
24th Annual Academy Awards |
Fanklub
(24)- sportovec herec
- classic herec
- Turpin222 herec
- Courtemanche herec
- shantim herec
- Mrs.Europe herec
- bohemia_regent herec
- edie sedgwic herec
- Farida herec
- Panacek herec
- Fakoly herec
- MORDOR741 herec
- Pokryvac herec
- Baldrick herec
- kasanova herec
- Fellini herec
- LeChat herec
- gloomy herec
- cotti herec
- Jyrki herec