Vôňa ženy

Pokud by u tohoto filmu platila okřídlená fráze, že samotný hrdina je tak dobrý jako jeho protihráč, tak si to Martin Brest prokoučoval na celé čáře. Proti natolik matnému Chrisu O´Donnellovi neměl šanci ani výborný Al Pacino, a to i kdyby se rozkrájel. Plukovník očividně neměl vůči komu hrát a jeho spoluhráči byli natolik neviditelní, že ani svým óbrtalentem si nemohl vymodlit lepší film. (06.02.2008)

Stretnutie zatrpknutého cynika a mladíka, ktorý sa narodil „v dobe okrúhlych stolov“. Kým Slade vraví „svedomie je mŕtve“, zatiaľ sa Charlieho mladícky entuziazmus do neho vpíja, aby všetko vyvrcholilo v dobrom, aj keď trochu pátosom zaváňajúcom, závere. Al Pacinov slepec bol bravúrny a cynik je asi „od prírody“. Myslím, že na svete je mnoho podobných modelov a realita sa často zráža s ilúziou. Vznikajúce iskrenie patrí medzi korenie života a hlášky ako “IQ tykve“ dodávajú príbehu šťavu. Ja som bola spokojná. (24.08.2005)

Tak tento snímek mě dost minul. Pravda nenudil jsem se, ale na můj vkus je ve Vůni ženy až nestravitelná dávka patosu. Je ironií, že Al Pacino, po tolika skvělých (tj. charismatických a nezapomenutelných) rolích dostal tu nejvděčnější cenu právě za tenhle cajdák. Pravda, když jste slavný a hrajete postavu s libovolným handikepem (slepota, autismums), máte sošku napůl v kapse. Když ještě rozhlásíte, jak jste s těmi lidmi stýkal a několik měsíců trénoval, ukápne z nejednoho oka člena poroty slzička dojetí. Tohle na ně platí. Nevím, ale jestli by hraní a jeho posuzování mělo být o tom. Ale to je věc vkusu. Na ten můj vkus je Vůně ženy, na to o jakém rebelovi je, konformní a až moc hladí po směru srsti. Scénáristicky je film nezajímavý, režijně tuctový a to co svým charismatem dodá Al Pacino spolehlivě odbourá krajně nesympatická postava Chrise O ´Donnela. (02.04.2013)

Moje srdcovka. Zcela famózní Al Pacino zde herecky exceluje jako energický slepý plukovník Frank Slade loučící se se životem na výletě v New Yorku. Scény jako tango slepého Franka Sladea s neznámou dívkou, divoká jízda bourákem řízeným slepým plukovníkem, nebo závěrečná plukovníkova obhajoba Charlieho ve škole jsou nezapomenutelné a patří do Síně slávy světového filmu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=wYA2Us8oWug (15.02.2009)

Chris O´Donnell měl úžasnou roli - tvářit se jako klient ústavu duševního zdraví a vyniknout v neschopnosti sestavit jednoduchou větu, o souvětí nemluvě. Nudný studentík neměl vůbec šanci táhnout film a spíše se zdálo, že velký Al musel hrát za dva a násilně si nudného studentíka oblíbit, aby v divákovi vyvstal pocit sounáležitosti s nekompatibilními charaktery. Jediný důvod ke zhlédnutí byl tedy nevidoucí Al. Jinak je to celkově vděčná filmařina - natočená tak, abychom mohli slintat nad Vůní filmu tak, jako Al nad Vůní ženy. Závěr je tolik patetický, že máte chuť to vypnout, ale jen díky Alovi se to dalo tak nějak vydržet. Ten výbuch potlesku jsem nepobral. Vděčná filmařina se mimoděk pozná tak, že víte, co se bude odehrávat v dalších scénách. A nutno dodat, že Vůně ženy je hodně vděčná filmařina - je to pozitivum, nebo negativum? Záleží na úhlu pohledu. Al Pacinova postava plná něžnosti a zloby byla to jediné, co má na tomhle filmu cenu sledovat, její hloubka a motivace jsou podány vynikající a přesnou hereckou etudou. Zbytek je sentimentální srajda a přiznám se, že jsem se dlouho tak nezlobil nad promarněným potenciálem. (19.07.2019)