In nome del popolo italiano

Dva vynikající herci dostali příležitost ovládnout celý film, který je vlastně založený na konfrontaci dvou neslučitelných světů. A tak Tognazzi a Gassman mluví, hádají se, urážejí, vyhrožují a z jejich dialogů létají jiskry na všechny strany. Celé je to nesmírně zábavné, živé a místy hodně vtipné. Zdá se, že karty byly rozdány hned na začátku a my tedy víme komu fandit. Jenže, ono to na konec vůbec nemusí být tak jednoznačné... (31.05.2023)

Přestože děj této hořké komedie vychází z klasické detektivní zápletky, víc než objasňováním vraždy upoutává zejména rozehranou charakterní šachovou partií mezi vyšetřovatelem a klíčovým podezřelým. Mám rád tyhle dobové kriminálky „trochu jinak“, stejně tak si rád dopřeju konverzační komedii s inteligentním humorem, slovními přestřelky a skvělými herci navrch, takže mi styl tohoto Risiho filmu sedl hodně. Ugo Tognazzi se hlavní role vyšetřujícího soudce zhostil náramně, navíc se mu velmi zajímavě dařilo v postavě fanaticky posedlé svou prací kombinovat charakterní i komediální herectví, a Vittorio Gassman, byť spočátku jsem mu tady přicházel na chuť déle, mu zdatně přihrával a nezaostávali ani další sekundanti. Ono taky naštěstí bylo co hrát, musím říct, že takhle zdařilé vtipné dialogy, jaké si Tognazzi s Gassmanem ve všech delších společných scénách s velkým gustem vyměňovali (ať už v kanceláři, během jízdy autem nebo následního povídání na pláži), jsem už dlouho v žádné komedii neslyšel. Určitě jsem se skvěle bavil a poměrně oceňoval i tu satirickou stránku příběhu, k jaké vykreslení dobového systému a jeho dominantních vládců směřovalo, dokonce i na pár slušných mysteriózních podivností tu dojde, třeba u té projížďky kolem zátarasy na silnici s pohledem dolů... ale tedy, ten ujetý závěr a lá Rozhodčí, to si tvůrci fakt mohli odpustit. Celkové zakončení mi připadalo jako slušný úlet a něco, co zde vypadlo jakoby z úplně jiného filmu, který zřejmě měl být o něčem jiném. Ale tak co už. [85%] (10.04.2022)

Málo známemu filmu sa vďaka Netflixu dostane zaslúženej pozornosti. Film reflektuje na danú dobu, istým smutno-vážnym spôsobom polemizuje nad spravodlivosťou ako takou. Prím hrajú dialógy, ktoré sú v podaní talianskych hereckých hviezd excelentné, duo Tognazzi-Gassman ťahajú celý film. Tretia recenzia. (10.05.2022)

Herca Uga Tognazziho si pamatam z filmov ako Miei Amici, La Cage aux Folles. Ugo Tognazzi sa predstavuje ako Mariano Bonifazzi - uz spominany sudca a Vittorio PlynovyMuz /Svatecni vyjizdka, The Dirty Game/ sa predstavil ako ten spominany podnikatel Lorenzo Santenocito. Potom uz sa odvija znamy pribeh. Dino Risi ako reziser sa predviedol, natocil fakt vyborny, u nas v CZ a SK koncinach uplne neznamy film. S tempom, perfektnymi dialogmi a slusnymi hereckymi vykonmi. Nebavi ma filmova teoria, ne, ne, bavi ma filmova prax - objavovat fajne starsie filmy : 77 % (02.01.2021)

„Menopauzo, ach menopauzo, jaké hrůzy jsou tvým jménem páchány!“ __ Dokázal bych si to představit jako vynikající divadelní hru a sólo pro dva herce a jejich břitké dialogy. Tognazzi a Gassman, dvě těžký herecký váhy. Bavil mě stoický klid prvně jmenovaného a Gassman zase perlil svým expresivním vyjadřováním a vášnivou gestikulací, jak to umí jenom Italové. Dialogy, zejména ten na pláži, měly až sílu trinitrotoluenu. Byla tam i lehká snaha o kritiku tehdejších poměrů, nedotknutelnost papalášů, bossů všeho druhu a také ničení životního prostředí, ale opravdu jenom lehká, tady jde hlavně o dialogový střet dvou velkých individualit a tomu je podřízeno vše. Teatrální konec mi přišel slabší, jakoby vypadl z nějakého jiného filmu o fotbalových hooligans, to jsem záměr pana režiséra nepochopil. (22.03.2023)