Ztracená duše
Anima persa
Âmes perdues
Lost Soul
The Forbidden Room
Réžia:
Dino RisiKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Francis LaiHrajú:
Danilo Mattei, Vittorio Gassman, Catherine Deneuve, Anicée Alvina, Ester Carloni, Aristide Caporale, Angelo Boscariol, Michele CapnistObsahy(1)
Mladý nezkušený Tino přijíždí do Benátek studovat umění. Ubytuje se u vzdálených příbuzných - strýce Fabia a tety Sofie. Zdá se však, že v podkroví domu žije ještě někdo, a sice strýcův šílený bratr. Při pátrání po osudu záhadné bytosti zjistí Tino s přítelkyní Lucií, že s rodinou není vše tak, jak se jeví. Film "Ztracená duše" patří k nestárnoucím dílům žánru psychologického hororu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (39)
Hitchcockovským hororem lehce říznuté psychologické drama. Scénář hezky vznáší otázky a hezky na ně i odpovídá, závěrečná pointa mě překvapila, vše do sebe zapadá, je to hezky tajemné. Horší je to s udržováním napětí a s důvody všeho - ozubených koleček je sice hodně a šlapou spolehlivě ve složitém, diváka matoucím systému, na konci ale zbývá jedna otázka - bylo to všechno vůbec nutné? ()
Vynikajúci mysteriózny film (žiadne giallo!), ktorý vyniká z vtedajšej talianskej hororovej produkcie tak famóznymi hereckými výkonmi na čele s Vittoriom Gassamanom ako aj zmysluplným emotívnym príbehom. Scenár je síce trochu rozťahaný, no atmosféra vyľudnených Benátok to celkom vynahradzuje. Skvelý kúsok a povinnosť pre všetkých fanúšikov talianskych hororov. PS: užívateľ "darkrobyk" spoileruje! ()
Krásne aj temne zobrazené Benátky. Dom, ktorý skrýva nejedno tajomstvo, so svojimi temnými zákutiami a ponurím interiérom, vzbudzoval silnú strašidelnosť. Film narábal s atmosférou veľmi obozretne, aj keď horor to nieje, povedal by som, že to je hlavne psychologická dráma. Lebo s psychológiou sa tu narába ukážkovo. Strach zo straty tváre, je strach zo straty vlastnej identity, to je jedna z mnohých psychologických citácii filmu. Je tu veľa dialógov, ktoré, ale vobec nevadili. Atmosféra starého domu bola veľmi silná, príbehovo to bolo veľmi dobré prepracované, hlavne vynikli veľmi zvláštne a hlavne temné rodinne vzťahy, ktoré sú poprepletané so spomienkami na minulosť. Kamera bola bravúrna a vizuál bol prenádherný.Nato, že to nieje horor, mám z neho veľmi dobrý pocit, lebo film diváka stále drží v tajomne a stále mu niečo predhadzuje, aby aj myslel, lebo nič nieje zadarmo aj dobrý filmový zážitok si musíte zaslúžiť a ja som bol teraz dobrý a tak môj filmový zážitok bol parádny. A tá pointa bola Božia, chcel som dať silné 4*, ale za tú dokonalú pointu, ktorá moje celkové nadšenie ešte zvýšila, tak plný počet musí byť normálkou. ,,Ukludni sa srdce, unieslo si aj iné veci˝ ()
Brrrr, tak si můžu poznačit: můj druhý hlasitý výkřik během sledování hororu. :o) To jsem si ještě během první půlhodiny málem v duchu stěžoval, že sice to vypadá hodně zajímavě, ale žádnou děsivou atmosféru to zatím na mě nedýchá. No jo, rafinovaný to režisér, rozehrát zdánlivě obyčejný příběh s kapkou mysteriózního tajemna a pak vybalit na diváka jednu prodlouženou primitivní lekačku... a jak jsem nahlédl do komentářů, potvrzuji si, že jsem oproti zdejším fajnšmekrům stále málo ostříleným hororovým divákem, když se mnou něco podobného dokáže otřást a navíc, když jsem neodhalil pointu ani trochu dřív, než hlavní hrdina, přestože jsem si jednou u toho řekl: nehraje snad ten Gassman tady rovnou dvojroli? Já však oceňuji, že s výjimkou oné první strašidelné scény (příp. možná i dvou dalších, kde ale děsivý výjev v té druhé již šlo po prvním prožitku plně předvídat) Dino Risi vůbec nesází na prvoplánové lekačky, spoustu krve, ani na žádné nadpřirozené šílenosti, naopak působivě s pomalu rozehraným napětím vtahuje do komorního dramatu, s temnou záhadou jednoho honosného domu a jedné rodinné historie uprostřed jinak prosluněných Benátek. Finále s odhalení krutého tajemství velmi zdařilé a v rámci žánru za mě vcelku pěkný psychologicky laděný kousek, dýchající zároveň tajemnem i romantikou. Líbila se mi i výtvarní stránka a ústřední hudební doprovod. [80%] ()
Hm, tak s tímhle si moc nevím rady. Po hororu není vidu a slech představují dva, možná tři, výkřiky z půdy. De facto komornímu dramatu zase chybí hrany a sex nebo aspoň harašení. Snad jen ta špetka mystéria skrytého v rozlehlém a chátrajícím domě a dobře napsané i odehrané postavy ( Deneuve je Deneuve) zvedají laťku tohoto jinak fádního staromilského kusu. Asi jsem čekal víc. Tři. ()
Reklama