Terasa

Půvabně smutný příběh o mužském stárnutí s jejich tvůrčím, pracovním i citovým vyprahnutím a osaměním. Scénarista Enrico (skvělý Jean-Louis Trintignant) už nedokáže nic vytvořit a jediným jeho pomocníkem jsou lži, jedinou jeho oporou pak Emanuela (Milena Vukotic). Novinář Luigi (výborný Marcello Mastroianni) je odsunut na druhou kolej v práci, je opuštěn svou láskou Carlou (Carla Gravina), která přerostla jeho svět. V momentě, kdy se k němu chce ze soucitu vrátit, ji však dává konečnou svobodu. Televizní dramaturg Sergio (Serge Reggiani) je opuštěný intelektuál, který je v televizi odstaven jako zbytečný a starý, jeho kancelář se zmenšuje a umírá v kulisách studia. Filmový producent Amedeo (skvělý Ugo Tognazzi) je dobrák, který se snaží pomoci svému příteli, ale v jeho srdci umírá láska Enzy (Ombretta Colli), která jím více a více pohrdá. Komunistický poslanec Mario (Vittorio Gassman) nachází jedinou útěchu při odstavení na vedlejší kolej ve své straně v mladé milence Giovanně (Stefania Sandrelli). Velmi působivý a zároveň smutný příběh o neschopnosti a nemožnosti dělat to,, co by si přáli. O osamělosti stárnutí. (02.06.2010)

Skupina 50 -nikov rozobera svoje vztahy, zeny, milenecke avantury ... postupne sa pridala talent, vitalita, umenie , politika. ja som vsetkymi desiatimi za, najma sa t odobre uziva vtedy, ked spolu hovoria PlynovyMuz /Il Sorpasso 1962/, Trintignant /Muz a Zena 1966, Il Sorpasso/, Mastroianni /La Notte, Velká Zranice/, Milena Vukotic /zena Huga Fantozziho/ a Ugo Tognazzi /Klec Blaznu 1978/ : 89 % (03.10.2020)

Výstižná ilustrace uvadání ducha, k níž si připojuji slova Thoreauova: "Říkáváme v Nové Anglii, že nás každoročně navštěvuje stále méně holubů. Naše lesy jim nedávají dosti žaludů a bukvic. Tak, zdá se, navštěvuje každého dorůstajícího člověka rok od roku stále méně myšlenek, protože háj v našich duších je zpustošen - prodán, aby živil zbytečné ohně ctižádosti, anebo poslán do pily, a už pro ně není skoro ani větvičky, na které by usedly. Už s námi netvoří ani nepůsobí. Snad za veselejší roční doby slabý stín přelétne přes krajinu naší duše, vržený pertěmi nějaké myšlenky za jejího jarního nebo podzimního stěhování, ale vzhlédneme-li, nedovedeme objeviti podstatu myšlenku samé. Z našich okřídlených myšlenek se stala drůbež." (12.10.2014)

Skvěle obsazený i natočený film, který může svou formou vzdáleně připomenout Scolův o 3 roky mladší snímek Tančírna. Z herců mě osobně nejvíce zaujal herecký výkon Marcella Mastroianniho, který si zahrál ve spoustě jiných Scolových filmů, jako např. Zvláštní den nebo Drama žárlivosti, abych uvedl alespoň ty z nejlepších. Terasa se mi velmi líbila - je to skutečně velmi chytrý a scenáristicky promyšlený snímek, s brilantními dialogy, originálním humorem a jasnou uměleckou výpovědí. Žel, u nás je dle minimálního počtu zdejších hodnocení prakticky neznámý, a většina současných diváků by ho stejně asi prozívala jako 2,5 hodinovou užvaněnou italskou nudu, kde "se nic neděje" a kde většina narážek už dnes nikomu nic neřekne. Jeho zhlédnutí tak má v sobě o to víc bezděčného elitářství - tohle je film, který když si pustíte, tak se můžete spolehnout, že ho nikdo další nikdy neviděl a neuvidí, a vše podstatné už zde k němu stejně bylo řečeno v předchozích komentářích. Za mě tak jen pomyslný palec tam nahoru směrem k Ettore Scolovi - v mých očích to byl rozený velikán, který nám tady nechal spoustu krásných filmů. (12.07.2017)

"A pak že chlapi stárnou líp než my..." film o mužské deziluzi ze světa, ztráty svých ideálů, vlastního stárnutí, změn, které se jich týkají čím dál méně, které dobíhají čím dál hůře, z partnerství s mladšími partnerkami, pro které se stávají dědky...Zajímavý a neobvyklý je způsob vyprávění prostřednictvím vracejících se sekvencí, které otáčejí děj vždy k dalšímu protagonistovi (skvěle obsazenému, skvěle zahranému). (16.01.2010)