Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V kraji severní Itálie se po celá staletí pěstuje rýže. Každoročně začátkem května sem z celé severní Itálie přijíždějí ženy různých věkových kategorií, aby zde sázením a plením rýže strávily 40 vyčerpávajících dní. Zde nachází útočiště pár mladých pachatelů prchajících před policií - Walter (Vittorio Gassman) a Francesca (Doris Dowling). Když se seznámí se smyslnou a provokativní Silvanou (Silvana Mangano) a seržantem Marcem (Raf Vallone), roztočí se kolotoč nenaplněné lásky, žárlivosti a zločinu, který už nelze zastavit. (ilclassico)

(viac)

Recenzie (17)

borifield 

všetky recenzie používateľa

Mistrovské dílo italského neorealismu. De Santis zakombinovává ve svém melodramatu i několik žánrů navíc - dokument, je viděl i odlesk westernu v osobních soubojích a třídních rozdílech. Po svém uvedení dostával diváky do varu záběry na ženy lopotící se na rýžových polích, ropzálené sluncem a poodhalujícími sukněmi, které byly jinde tak nápadně ukazovány, jak už zde bylo řečeno tehdy 19-ti letá Silvana je měla opravdu dlouhé.Přes noc se ní a z režiséra staly legendy. Film i po 60 letech neztratil nic ze svého lesku a strhující podívaná je to od první do poslední minuty. ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Bahenní wrestling, náhrdelníkový MacGuffin, krásné nohy, pohledné tváře, náběhy k muzikálu a lesbickému sexu. Kolektiv scénáristů do svého díla, promyšleného s odstupem času hlavně marketingově, zakomponoval kdeco, z neorealismu už toho ale ve výsledku mnoho nezůstalo. Na film noir, který by vyvolával onen titulní hořký smích (riso = příčestí minulé od ridere, smát se), je zde přespříliš vážně míněných melodramatických momentů a převaha žen, jež neřídí ničí osud, jež se jenom pasivně podřizují hrubé mužské síle. Riso amaro mne nutí vnímat De Santise nikoli jako čelního představitele poválečné neorealistické školy, odhalující a měnící, nýbrž jako průkopníka neorealismu růžového, který sociální problematiku a levicové ideály využíval pouze coby zástěrky pro přímočarou komerční zábavu. 65% ()

Reklama

Fediak22 

všetky recenzie používateľa

Film Riso amaro od Giuseppeho De Santisa skúma rozmanité dimenzie ženskosti, vykresľujúc ženy ako centrálne protagonistky. Aj keď sa príbeh občas pohybuje v rámci patriarchálnych schém, sila a autorita ženských postáv sa nikdy nestráca. Marcova rétorika o jednote pracujúcej triedy naznačuje hlboké politické presvedčenie, ktoré sa však ukáže byť povrchné a krehké. Walter skončí ako sebecká postava, ktorá sa skrýva za Francescou pred políciou, čo ho odhaľuje ako nedôstojného partnera pre Silvanu s jej intenzívnou vášňou a ambíciami. V tomto filme sú ženy nositeľkami osudových rozhodnutí. Marco sa ukazuje ako postava obmedzená strachom z rizika a ukrytá za maskou falošného idealizmu. Francesca je však tým, kto ho inšpiruje k akcii svojou odvahou a rozhodovacou silou, pričom on sa obmedzuje len na jej nasledovanie. Muži sú zväčša zbytoční, prípadne ich prítomnosť má devastujúce následky. Silvanina samovražda, tragický akt sebauvedomenia, potvrdzuje dôležitosť žien pre seba navzájom a zároveň zobrazuje deštruktívnu moc mužskej túžby po dôležitosti. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Jedno ze základních děl italského neorealismu v režii klasika tohoto žánru s bezchybným vylíčením sociální situace i několika příkladných, ale ne škatulkových, osudů. Herecké výkony jsou skvělé. Silvana předvádí všechno, co v sobě i na sobě má, a jak tak koukám, tak se ideál ženské krásy a sexsymbolu za poslední půlstoletí až tak nezměnil. ()

jondzavid 

všetky recenzie používateľa

Táto (melo)dráma pojednáva o sezónnych pracovníčkach na ryžových poliach. Jednou z nich je aj Francesca, za ktorou prichádza známy Walter, gauner, ktorý vymyslí plán na to ako pripraviť ženy o odmenu. Kvalitná ukážka filmového neorealizmu. Viac však ako jednoduchý príbeh zaujme Silvana Mangano (a jej ženské tvary). V danej dobe práve ona zatienila sociálnokritický rozmer a úprimne povedané mala čím :-). Slušne zvládnuté sú aj ostatné postavy a zaujmú aj niektoré pôsobivé režijné nápady (napr. scéna ´´znásilnenia´´ a jej nasledovné prepletenie s osudmi inej robotníčky). Štandardne by bolo za 3 1/2, ale idem nahor kvôli tým stehnám. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (7)

  • Nápad na film dostal Giuseppe De Santis v roce 1947, když se po návratu z Paříže, kde uvedl Caccia tragica (1947), ocitl na turínském nádraží a čekal na spoj do Říma. Uslyšel písně a zjistil, že se z rýžového pole vracejí plevele rýže. De Santis byl jimi fascinován. (classic)
  • Giuseppe De Santis hledal „italskou Ritu Hayworth“, ale Silvana Mangano (Silvana) se dostavila na konkurz s přemírou make-upu a oblečení, což je úplný opak toho, co režisér zamýšlel pro hlavní hrdinku, roli, pro kterou se stále nerozhodl. Jednoho dne náhodně potkal Mangano v ulicích Říma, viděl ji skromně oblečenou, bez make-upu a s vlasy mokrými od deště, a tak si s ní zůstal asi půl hodiny povídat. Později si ji zavolal na konkurz a byla přijata. (classic)
  • Film Hořká rýže, uvedený do italských kin 21. září 1949, byl prvním neorealistickým filmem, který měl u veřejnosti úspěch. Velký úspěch měla i ve Francii, kde do kin přišlo přesně 3 118 642 diváků. (classic)

Reklama

Reklama