Zaujímavosti (34)
- Jan Werich o ňom v časopise Přerod roku 1927: "Rozhodně není zapotřebí, aby se vědělo, co je to český film, je-li dostatečně známo, kdo je to Karel Lamač, jehož filmový osud nápadně se kryje s osudy české filmové industrie: započal s velice skrovnými prostředky a končí pronikavými úspěchy. Lamač tají v sobě mnoho osob, lépe řečeno filmových činovníků. Nejvíce známým jest Lamač-hvězda. Jako takový jest též nejoblíbenější a velice uctívaný. O tom svědčí literární spor o páně Lamačovy kadeře, který byl v rubrice českého slova Co se nám líbí a nelíbí vybojován v ten smysl, že zmíněné kadeře jsou zajistě líbivé, byť by byly i naondulované. Po Lamači herci přijde Lamač-režisér, pak Lamač-libretista, scenárista, operatér, šéf výpravy, až konečně Lamač-autor díla Jak se píší libreta. Ke všem těmto Lamačovým působnostem náleží patřičná rutina a pozorovací talent, kteréžto dvě vlastnosti jsou zpestřeny i dávkou originality. To vše nutno přiznati, aby jeho portrét byl úplný." (Šuplík)
- Adina Mandlová spomína: "Lamač byl skvělý vyprávěč a miloval kanadské žertíky, které si vymýšlel zejména na Otu, protože ten byl celkem naivní a všemu věřil. Třeba jednou jsme natáčeli v Krkonoších zimní exteriéry a Lamač ušil na Otu boudu. Poslal do Prahy jednoho poskoka, aby zašel do kostýmní půjčovny a vypůjčil si medvěda, přesně takového, jaký vystupuje v Prodané nevěstě. Do toho oblékl jednoho statistu a nařídil mu, aby se v tom převleku postavil do cesty Otovi, až pojede z kopce na lyžích. Ota nebyl dobrý lyžař a celou pozornost soustřeďoval na úsilí na lyžích se vůbec udržet. Medvěda proto nepostřehl, ale jeho přítelkyně Lilinka, která jela za ním, do zvířete vrazila, hrůzou sebou sekla a začala ječet strachy o pomoc. Jenže Ota byl už kdoví kde, a tak se medvěd musel svlíknout a Lilinku, strachy napůl mrtvou, odnést do chaty." (Šuplík)
Max Schmeling (2010)
- Jde o 1. film, kde se jako postava objevil Karel Lamač, o 3. film s Anny Ondrákovou, o 5. film s Maxem Schmelingem a o 9. s Joe Louisem. (NinadeL)
Liesl Karlstadt und Karl Valentin (2008)
- Životopis Liesl Karlstadtové a Karla Valentina, oblíbených německých komiků, kteří točili i s Karlem Lamačem a Anny Ondrákovou v Ondra-Lamac-Filmu. (NinadeL)
Hříšní lidé města pražského (1968)
- Jedová chýše stála ještě v roce 1926, protože si “zahrála” ve filmu Karla Lamače Dobrý voják Švejk (1926). (Zdroj: Jaroslav Šerák)
Hotel Modrá hvězda (1941)
- Hotel Modrá hviezda je remake nemeckej komédie Zamilovaný hotel z roku 1933, kde pôvodný scenár písal Václav Wasserman,režíroval ho Karel Lamač a hlavnú úlohu stvárnila Anny Ondráková. Scénarista Wasserman bol dosť nahnevaný, že režisér Lamač spolu z nemeckým scenáristom Hansom H. Zerlettom jeho pôvodný scenár výrazne zmenili. V dôsledku toho v čase protektorátu sa rozhodol Wasserman napísať nový scenár pre Martina Friča, ktorý ho v roku 1941 sfilmoval. (Raccoon.city)
Pri pokladnici stál... (1939)
- Režisér Karel Lamač přiznal, že měl s Vlastou Burianem (Rozruch) velké problémy, neboť se nedržel psaného scénáře a stále improvizoval ,čímž ohrozil další herce, kteří nevěděli, jak mají reagovat. Proto spousta scén byla později raději z filmu vystřižena. (Redyx1)
Pri pokladnici stál... (1939)
- Slavná „Balada o deliriu tremens“ ve skutečnosti nebyla slavné kabaretní číslo Vlasty Buriana. Pravdou je, že text k této baladě napsal sám autor předlohy – divadelní hry – Jiří Verner speciálně pro film těsně před natáčením v ateliérech na Barrandově. Podle svědectví Vernerovy manželky Blaženy se Vlasta Burian (Kryštof Rozruch) celou baladu naučil nazpaměť za pouhé dvě hodiny a ihned ji s Jaroslavem Marvanem (MUDr. Osvald Bruner) a Karlem Lamačem natočili. Už nikdy jindy Burian tuto baladu veřejně nerecitoval (ani na divadelních či estrádních scénách). (krib)
Svět patří nám (1937)
- Hlas z rádia, ktorý rozpráva rozhlasovú hru, patril slávnemu režisérovi Karlovi Lamačovi. (Raccoon.city)
Koho jsem včera líbal? (francouzská verze) (1935)
- Jean de Limur natáčel francouzskou verzi v ateliérech AB Host v pražské Hostivaři. Nebylo to jeho první setkání s českými filmaři. V roce 1934 natočil v Mnichově s Karlem Lamačem francouzskou verzi komedie s Anny Ondrákovou Falešná dvojčata. (NinadeL)
Miluji všechny ženy (1935)
- Francouzská verze tohoto filmu J'aime toutes les femmes (1935) byla shodou okolností poslední francouzskou verzí, kterou režíroval Karel Lamač. Poslední dvojjazyčnou produkcí pak byla česká a německá jazyková verze Důvodu k rozvodu / Der Scheidungsgrund (1937). (NinadeL)
Tajemné město Donogoo Tonka (1935)
- První samostatný film Anny Ondry, který natočila bez Karla Lamače, od jejího hostování ve Velké touze (1930). (NinadeL)
Frasquita (1934)
-
Jarmila Novotná ve své knize Byla jsem šťastná vzpomíná: "Filmová společnost Atlantis povzbuzena velkým úspěchem Guiditty přišla s nápadem zfilmovat jinou Lehárovu operetu, Frasquitu. Velmi stáli o to, abych hrála hlavní roli. Libreto se mi líbilo a nabídku jsem přijala. Filmování začalo v červnu 1934. Některé záběry byly točeny ve filmových ateliérech ve Vídni a tam se také připravovaly zvukové snímky, které jako dirigent řídil sám Lehár. Pak celý štáb odjel do Dubrovníku v Jugoslávii. Tenokráte mohl jet se mnou Jiří, což bylo příjemné. Mými partnery byli Heinz Hans Bollmann, Heinz Rühmann a Hans Moser. Film režíroval Karel Lamač. Mnohdy to nebylo ani trochu snadné. Jedna scéna byla filmována na lodi z jiné lodě. Než se stačilo všechno připravit, moře se silně rozbouřilo a lodě se hrozně kymácely. Nejhorší při tom bylo, že jsem se musela dívat přímo do kamery, která mi tančila před očima, a udělalo se mi špatně. Nezbylo, než filmování přerušit, nemohla jsem dále. Opakovali jsme to příští den, díky Bohu bez vln. Film pak byl dokončen ve Vídni. Dodnes mne velmi těší, když se dozvídám od známých z Vídně, že se tam Frasquita ještě občas promítá.
Hned na to jsem dostala od Lehára následující dopis:
Velevážená milostivá paní,
odpusťte, že Vám posílám tuto fotografii, chtěl bych se Vám připomenout. Po našem návratu z Dalmacie jsem marně čekal na Vaše zavolání. Ale premiéra Frasquity bude ve čtvrtek v kinu Busch a píší, že budete přítomna. Je to pravda? Bych bych nesmírně rád,
Váš oddaný Franz Lehár." (NinadeL)
Polská krev (1934)
- Štefan Hoza vo svojej knihe "Ja svoje srdce dám" spomína: "Po úspechu filmu Hudba sŕdc dostal som ďalšiu ponuku - hrať vo sfilmovanej operete Oskara Nedbala Poľská krv úlohu Bola Barańského a to popri Anny Ondrákovej, ktorá hrala Helenu-Marynu v českej i nemeckej verzii. Starého Zarembu, Heleninho otca, hral v českej verzii Theodor Pištěk, Popiela Ludvík Veverka z Vinohradského divadla. S Alenou Frimlovou som sa už bol stretol v Hudbe sŕdc, kde hrala moju žiarlivú milenku, a teraz opäť žiarlivú Vandu. Frimlová nerobila v civilných šatách dojem filmovej hviezdy, skôr domácej panej zo statočnej pražskej meštianskej rodiny. Pritom bola na divadelnej scéne obdivovanou herečkou ženských vampov. V nemeckej verzii Poľskej krvi hral aj populárny rakúsky herec Hans Moser. Nebol pôvodom Viedenčan, lež Francúz, vlastným menom Jean Juliet. Otec, kamenár, sa nasťahoval do Viedne, kde syn vystupoval v kabaretoch najprv ako huslista, zborový spevák a nakoniec ako populárny herec v operetách a filmoch. Aktívny bol až do smrti. Zomrel 19. 6. 1964. Filmovanie Poľskej krvi bolo pre mňa opäť krokom nečakaným a veľmi vážnym aj preto, že som hral s Anny Ondrákovou, ktorá vtedy nesporne patrila medzi prvotriedne filmové hviezdy. Svojej roly sa ujala veľmi rozhodne a Helena jej vyšla presvedčivo práve tak ako Maryna. Pokiaľ išlo o mňa, bola ku mne vždy čo najsrdečnejšia, nikdy mi nedala pocítiť, že je viac ako ja - začiatočník. Naopak! Nevynechala ani jednu príležitosť a scénu, aby si ju nevypočula až do konca, aby nepochválila a neľutovala, že jej skromný hlások nevynikne popri mojom, ktorý som musel podľa pokynov režiséra Lamača práve pri duete s ňou krotiť. Zoznámila ma aj so svojím manželom Maxom Schmelingom, ale k intermezzu žiarlivosti, ktoré opisuje Janko Blaho vo svojich spomienkach 'Zo skalického rínku' - nikdy nedošlo." (Šuplík)
Přepadení v hotelu (1934)
- Jediný film Karla Lamače, který spojenecká cenzura po válce označila jako nevhodný. (NinadeL)
Orchesterprobe (1933)
- Společnost Ondra-Lamač-Film Anny Ondrákové a Karla Lamače natočila s Karlem Valentinem a Liesl Karlstadtovou tři krátkometrážní filmy: Orchesterprobe (1933), Im Schallplattenladen (1934) a Der verhexte Scheinwerfer (1934). (NinadeL)
Der Dienstmann (1932)
- Společnost Ondra-Lamač-Film Anny Ondrákové a Karla Lamače natočila s Hansem Moserem dva krátkometrážní filmy: Der Dienstmann a Der angenehme Patient (oba 1932). (NinadeL)
Kantor Ideál (1932)
- Celá linka zkoušení a inscenování školního představení Řekové před Trojou čili Menelaos a Helena je vzpomínkou na německý dvojdílný velkofilm Únos Heleny (1924), ve kterém Karel Lamač hrál Patrokla, Achillova přítele. V literální předloze se tento nápad nevyskytuje. (NinadeL)
Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932)
- Keď mal Vlasta Burian (Lelíček / Fernand XXIII) objať Lídu Baarovú (kráľovná / kráľovnina dvojníčka) tak prehlásil "Proboha, tohle mám obejmout? Takovou krásu! Vždyť já nevím, Lamači, kam mám dát ten palec. Mně ten palec hrozně vadí.“ (Raccoon.city)
On a jeho sestra (1931)
- Původní citát a postava postiliona z Lonjumeau (závěrečná Burianova maska) se později u Lamače transformovala do samostatného filmu Postilion z Lonjumeau (1936). (NinadeL)
Režisér
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1934 |
Der verhexte Scheinwerfer |
So ein Theater! |
|
| 1933 |
Orchesterprobe |
| 1920 |
Gilly poprvé v Praze |
| 1919 |
Vzteklý ženich |
Herec
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2022 |
Životní styl první republiky (seriál) - a.z. |
Kino a divadlo - a.z. (E04) |
|
| 2020 |
Osudové lásky (seriál) - a.z. |
Anny a Max - a.z. (E01) |
|
| 2016 |
Zkáza krásou - a.z. |
| 1995 |
Muž s velkou klikou (TV film) - a.z. |
| 1978 |
Magistři smíchu - a.z. |
| 1954 |
Jak se u nás kdysi filmovalo |
| 1926 |
Neděle československých filmových pracovníků |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1930 |
Dáma z baru |
| 1922 |
Sněhová Růženka |
Sněhulka a sedm trpaslíků |
|
| 1920 |
Gilly poprvé v Praze |
| 1919 |
Vzteklý ženich |
Strihač
| Filmy | |
|---|---|
| 1932 |
Kantor Ideál |
| 1931 |
On a jeho sestra |
On a jeho sestra (německá verze) |
|
| 1930 |
C. a k. polní maršálek |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1943 |
Švejk bourá Německo |
| 1940 |
Narcisse |
| 1938 |
Pozor, straší! |
| 1937 |
Petr ve sněhu |
| 1936 |
Líbánky |
Nesmělý Casanova |
|
| 1934 |
Karneval a láska |
| 1933 |
Dobrý tramp Bernášek |
Dvanáct křesel |
|
| 1927 |
Květ ze Šumavy - scenár, pôvodný scenár |
| 1926 |
Velbloud uchem jehly |
| 1925 |
Hraběnka z Podskalí |
Karel Havlíček Borovský - scenár, pôvodný scenár |
|
Lucerna |
|
| 1924 |
Bílý ráj |
Chyťte ho! - scenár, pôvodný scenár |
|
| 1922 |
Drvoštěp - scenár, pôvodný scenár |
| 1921 |
Otrávené světlo - scenár, pôvodný scenár |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1920 |
Gilly poprvé v Praze - pôvodný scenár |
| 1919 |
Vzteklý ženich |
Producent
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1934 |
Der verhexte Scheinwerfer |
Ein gemütlicher Nachmittag |
|
Im Schallplattenladen |
|
So ein Theater! |
|
| 1933 |
Orchesterprobe |
| 1932 |
Der Dienstmann |
Der angenehme Patient |
|
Hosť
| Relácie | |
|---|---|
| 1995 |
Úsměvy českého filmu |
| 1972 |
Jsem jen inženýr chemie aneb z českých barů - a.z. |
| 1964 |
FRI-FI-PI |
Fanklub
(186)- Douglas režisér
- Traffic herec
- NinadeL režisér
- NinadeL herec
- Véča scenárista
- helianto režisér
- Céčko režisér
- cariada režisér
- Šuplík režisér
- Šuplík herec
- honz režisér
- pfa režisér
- Kuny27 režisér
- vomil13 režisér
- Nostalgia herec
- cechoslovak režisér
- evullinka režisér
- raduna01 režisér
- Jiri_Jaros režisér
- HenryTheDuke režisér