Schweik's New Adventures
Obsahy(1)
KAREL LAMAČ (1987-1952), dlouhou dobu pracující v Německu, byl donucen odejít před hitlerovským fašismem nejprve do Francie a posléze do Velké Británie, kde se dále věnoval filmové režii. Jeho film Švejk bourá Německo z roku 1943 vznikl pod vlivem válečných okolností a byl určen hlavně britskému publiku. Snad také proto se vyznění svébytného českého hrdiny Haškovy humoristické předlohy vymyká jeho tradičnímu způsobu zobrazení. Přenáší ho do tehdejší válečné reality a souhrou náhod z něj učiní vojenského sluhu velitele gestapa, čímž se Švejk dostává k příležitosti zachránit mnoho lidí před deportací do koncentračních táborů. Lamač tedy není veden pohnutkou autorské interpretace jako spíše potřebou propagandistického působení. To ostatně zdůrazňuje i ministr zahraničí Jan Masaryk, jehož úvodní slovo bylo k této komedii přidáno v roce 1947, kdy byla uvedena do čs. filmové distribuce. (NFA)
(viac)Recenzie (21)
Zvládl jsem jen polovinu. Co dělal Švejk do roku 1943? Chaplin přišel také poměrně pozdě, ale něco alespoň přinesl, tady jen snůžka hloupých narážek a nejapných gest. Není to zvládnuté lidsky ani politidsky. Skutečně pochopit Švejka je samo o sobě dost obtížné, a že by se to podařilo nějakému Cockneymu po bombardování Londýna, jak se domnívá Jan Masaryk, je sotva pravděpodobné. Archeologie rádoby haškovských vtipů a gagů je naivní až hloupoučká. Tento film by prospěl víc, kdyby nebyl. ()
Nechci to nazývat přímo adaptací, ale na tuhle záležitost nelze nahlížet dnešní optikou. Haškův Švejk je jen jeden a patří do starého mocnářství Franty Pepy Jedničky jak říká Cimrman. Zaměnit poručíka Lukáše za šéfa gestapa a místo na frontu se hlásit za trest do koncentráku, zní ještě dnes děsivě a jako prznění geniální předlohy. Předpokládám, že v tom roce 1942/43 ještě v Anglii moc nevěděli o skutečném poslání Buchenwaldu, na který je ve filmu zmínka... Já tenhle film beru jako válečnou komedii, která si vzala námět ze Švejka. A je faktem, že některé fóry prostě časem slábnou a humor se mění. Přečtěte si nějaké anekdoty v novinách 100 let zpátky (vlastním jeden ročník Českého slova) a garantuji vám, že se nezasmějete v rubrice ,,veselý koutek'' ničemu. Jsem si jist, že u vtipů 70 let starých je to podobné a tak už nezbývá nic jiného, než se opřít o ty původní fragmenty Švejka co byly ve filmu nechány. Jenže to je stokrát řečená věc, stokrát čtená a a každému svítí v hlavě Rudolf Hrušínský a ne nějaký Pearson s červeným nosem - ještě k tomu Angličan... Navíc dnešnímu divákovi snadno uniknou dobové narážky apod..které ani nezaregistruje, obzvlášť jako Čech. Nedokážu posoudit, zda se Britové u této verze bavili tak jak by se bavili u originálu, každopádně řada vtipů je tam inteligenně rozvedena dál za samotnou předlohu. A tomu se publikum jistě smálo. Pobavilo mne například, když má Švejk vzbudit svého opilého šéfa. Jelikož se mu to nedaří ani něžně, ani silou ani pomocí něžné hudby, kterou si šéf žádá (rozbíjí mu o hlavu šelakové desky), přistoupí ke lsti a začně vyvolávat jména nacistických pohlavárů. Ani Himmler na šéfa nezabere, ten se jen otočí na druhý bok a řekne, že se nebojí nikoho a ničeho. Švejt tedy odšroubuje láhev a dvakrát na ni zafouká. Zvuk připomene sirénu ohlašující nálet. Nacista vyskočí a ptá se - co je to? A Švejk, to je nálet RAF !!! A šéfa má dokonale vzbuzeného. - Tohle muselo na Brity fungovat. A je tam toho více. Příběh ve filmu končí Švejkovým zatčením a podezřením, že je ruský špión, kdy se mu eskortovanému na gestapo na cestě podaří zmizet. --- Válka si žádala komedie. Unavení vojáci na dovolenkách doma, unavené civilní obyvatelstvo od těžké dřiny a nevyspalé po náletech, cokoliv mohlo zvednout morálku se hodilo. Pokud náš Švejk mluvící anglicky, hajlující na nacistické párty - válečnému úsilí Spojenců a zvednutí morálky nějak pomohl, pak se to počítá i kdyby byl film z našeho českého pohledu jakýkoliv. 3 blechy. * * * ()
Patrně nejlepší film se Švejkem, a to hlavně proto, že si z Haškovy předlohy nevzal v podstatě vůbec nic, s výjimkou pár jmen a lehkých inspirací pro asi dvě situace. Lamač mě hodně příjemně překvapil, humorné situace a dialogy měl pěkně vypointované a dokonce velice vtipné, což u tohoto režiséra a herce rozhodně není častým jevem. Pravda, linka s odbojem působila poněkud přehnaně, protože v protektorátu určitě neplatilo co Čech, to odbojář, ale alespoň jsme se hezky ukázali před anglickým publikem. Masarykovo úvodní slovo bylo neméně vtipné jako film samotný, Angličanům se dodatečně omlouvám, já si určitě nemyslím, že by se mezi obyvateli Londýna našla spousta "prostoduchých Švejků". PS: Lamač byl skutečně jedinečný člověk, neboť jen málokomu se podaří nejdřív zemřít a pak se narodit (dobrá dobrá, budhisté se teď asi popadají za břicha) - viz "oficiální text distributora". ()
(3x) Karel Lamač, všeuměl, byl mimo jiné také zakladatelem tradice adaptací Švejkových dobrodružství. Natočil první dva filmy ze čtyřdílného seriálu z let 1926-1927. Neexistoval tedy vhodnější autor, který by mohl přenést Švejka i do moderního boje proti nacizmu. Jeho cesta po zákazu práce v Říši v roce 1938 nebyla snadná. Nečekal už ani na premiéru Jarního vánku, rok předtím se rozloučil s vlastní produkcí, kterou měl s Anny Ondrou. Krátce pokračoval v Československu s Buriankovami, jejichž zvukovou verzi založil už v roce 1930. Mezi nimi si našel čas na trojici remaků svých filmů s Anny Ondrou, jednu režii ve Francii, a pokračoval na západ. Svou vlakovou vášeň uspokojil v holandské detektivce Půlnoční vlak, čímž se uzavřela jeho kariéra 30. let. V březnu 1940 měl premiéru francouzský film Narcisse podle jeho scénáře. Po té pro něj poprvé od roku 1919 nastala nucená pauza od práce na hraném filmu. Tu zlomil tedy zase až po třech letech svou aktualizací Švejk bourá Německo. Tento film byl opatřen českými titulky v roce 1945 a ze stejné verze existuje ukázka v Lamačově medailonku z ČT. V nepravidelných intervalech je tento film možné spatřit v Ponrepu nebo je možné si ho vypůjčit pro projekci na akademické půdě, jinak je prakticky neznámý. Což je skutečně škoda, protože je to výborná komedie. Úvodní slovo má Jan Masaryk, děj se odehrává v roce 1941 a začíná v Praze. Švejk stále bydlí s paní Müllerovou a kromě vyzáže různorodých kradených a jiných ratlíků se věnuje antinacistickému odboji. Činí tak opět nejraději v hostinci U kalicha, sympatické reminisce se dočkáváme i díky scéně s Palivcem a jeho neopatrným naložením s vůdcovým obrazem. Tentokrát na kancléře nesrali mouchy, ale byl použit jako psí patník ;) A skutečně, Švejk se dále jako tajný agent dostává do vězení, neb okatě věří projevu Dr. Goebbelse o tom, že rokem 1941 končí válka a s úderem silvestrovské noci ruší zatemnění a oslavuje mír. Následně se stává sluhou gestapáckého pohlavára a paní Gestapové, toho času divadelní umělkyně. To vše je nasyceno maximem dokonalých hlášek a gagů. Tempo vyprávění neztrácí dech ani když cestuje se suspendovaným pohlavárem vlakem a osvobozujeme vlak mířící do koncentračního tábora. A nebyl by to Švejk, aby se nestal díky plachtě z mlékařského vozu parašutistou... Čili základní kostra zůstala stejná, jen prošla Lamačovou omlazovacích kůrovou (Lamač není jen režisérem, ale také spoluscénaristou a autorem báječného šlágru), což se povedlo na výbornou. Po dešti přichází duha a zimu vystřídá máj... / ten, kdo dneska bídu dře, má zítra nárok na ráj. / Mé boty jsou samá díra a moly snědli můj frak / Já neberu nic tragicky a říkám jednou pro vždcky, / že přejde zas každý mrak. / Však mi se dočkáme, toho co nemáme / sluníčko zas vyleze z mraků ven. / Jen kuráž přátelé - jeden den a neděle / zas bude vesele - Náš přijde den! #LFŠ ()
Unikatni dobovy bizar, ve kterem je Svejk co by pravy Anglican a zaroven zapaleny cesky odbojar nejen obvyklym ruskym, ale i skutecnym spionem u gestapa. Neco takoveho se musi videt, uz jen kvuli Masarykove entree v bezchybne amerikanske filmi anglictine a Dzouzefu Svajkovi, ktery vypada nejvic ze vseho jak hobbit. Ale nakonec to jde prekvapive slusne dohromady, neco takoveho bych od Lamace veru necekala;) ()
Reklama