pytlik...

Pěkný dokument, který potěší i ujištěním, že to s naší důchodcovskou generací není tak špatné, jak by si člověk pomyslil z internetových diskuzí a z bojů o slevy v kauflandu. Ti mluvící pánové to měli i ve svém požehnaném věku v hlavě parádně srovnané. Vcelku mě překvapilo, že na začátku padesátých let Gottwald dal hlavním představitelům kuratoria milost, místo popravy doživotí. To jsem nevěděl, že to byl takový lidumil. No, možná si jen nostalgicky zavzpomínal na časy, kdy byli komáři a nacisti jedna ruka a jedna duše.

1. Paradoxní je, že kovboje na Divokém západě hrálo v tolika filmech Dřevo z Východu. 2. Film prozrazuje, že na Západě měli asi dost odlišnou definici přiměřené obrany, neboť kulka mezi oči za pár zesměšňujících fórků nepřišla nikomu přes čáru. Podobně tak definici znásilnění. Veškerý odpor a mnohokrát opakované "ne" na konci smázne jedno zvadnutí a obejmutí. Anebo to možná bylo tím, že "dřevo" v Clintově příjmení neoznačuje herecký výkon, ale charakteristiku jeho jisté tělesné části? Každopádně, o znásilnění se znovu začne jednat jen v tom případě, když se kovboj minimálně den slečně neozve. 3. Divím se, že ti vesničané nenechali ty padouchy řádit, větší škody než Eastwood v rámci "obrany" udělat nemohli. 4. Nechápu, že si ti vesničani vůbec Eastwooda najímali, za prvé viz bod tři, za druhé, padouši byli jen tři. Měli je nechat vjet do městečka a střelit do zad. 5. Těch nelogičností tam bylo víc, např. člověk, který je placený za každé dodané ucho, těžko padouchovi jedno ustřelí. Tím byl sám proti sobě, hned bylo 500 doláčů v čudu. Dobrá dobrá, možná k němu nikdy nebyl natočený profilem, aby mu mohl ustřelit nos, ale do nějakého prstu se mu mohl trefit vždycky. 6. Líbí se mi, jak ČT zařazením tohoto filmu na velikonoční svátky prokázala, že u nich mají pracovníci hlavy otevřené. Neb přesně zapadl do ducha těchto svátků, flagelanství k nim přeci odjakživa patří. 7. Konec mě dost zklamal. Žádné protahované souboje, během pár minut vše hotovo. To je nedůstojné byť i průměrných padouchů.

Další z filmů, kdy je divákovi děj víceméně fuk, protože ani jedna postava není dostatečně sympatická či nesympatická na to, aby se o ní bál, či naopak jí přál jen to nejhorší. Nejkladnější postavou byl asi šerif, ovšem kvůli svému nepříliš fešáckému zevnějšku nesklidil úspěch ani u té krasavice, ani u mě. Na druhé místo v kladnosti bych asi postavil bratra toho strejcovitého Stewarta (kterého bych si spíš dokázal představit, jak v molitanem vycpaných kolenech u montérek (© Přemek Podlaha) vkleče vybírá plevel na zahrádce, do role kovboje mi moc nepasoval). Ale zpět k tomu bratrovi, oceňuju, že toho hlavního padoucha nezabil v místnosti, ale vykopal ho ven, aby mohl být sám čacky střelen a závěru s hroby obou hlavních hrdinů tak už nestálo nic v cestě.

Spolu se Smyczkem se ptám Proč? Proč? Proč Chytilová nenechala Sklepáky celý film dělat nezávaznou srandu, proč se do toho snažila naroubovat "vážné" téma? A navíc naroubovat silně nelogicky (původně se mělo jednat o žloutenku typu C, která má příznaky popsané ve filmu, a ne o tehdy moderní ajc).

Morálně poněkud pochybné. Aby pomstil svou mrtvou manželku, pomáhá hlavní hrdina bandě lupičů zabíjet další nevinné lidi.

Z dílu The Phineas and Ferb Effect lze v přímé konfrontaci postav tohoto seriálu (dále v odborném textu označen jako "MaMz") s postavami ze seriálu Phineas a Ferb (dále "PaF") krásně poznat, proč je tento seriál o tolik slabší než ten dokonalý druhý. 1. MaMz je od začátku do konce souvislá řada ničení, boření, zkázy. Troška kreativity slouží pouze k tomu, aby této zkáze Milo a jeho kamarádi unikli. PaF je naopak postaven na tvoření nových věcí a troška toho ničení a zkázy je dobrá jen proto, aby Candy oba hrdiny nenapráskala rodičům. 2. V PaF jsou hlavní i vedlejší postavy až někam do třetí linie jasně vyhraněnými osobnostmi s výraznými charakterovými vlastnostmi. V MaMz je jakž takž vyhraněný Milo, Dakota a pak samozřejmě ty oživlé pistácie. Ovšem už nejbližší Milovi přátelé Melanie a Zak jsou totálně nevýrazní, rozplizlí, nudní, u nich člověk ani po polovině seriálu nedokáže určit, co mají za vlastnosti. 3. A hlavní rozdíl, PaF je mnohem vtipnější.

Děkuji uživatelovi "kiko1101", že se toho nebál a byť Slovák, přeložil název dílu do češtiny. Bez něho bychom tápali! A na oplátku přidávám překlad do slovenštiny, aby ani Slováci nemuseli tápat: [b]Slovenský název:[/b] Phineasov a Ferbov efekt.

Film je v českém znění dodělaný příšerným dabingem, ale myslím, že postava Černého lišáka by byla protivná i v originále. Dokonce byl protivnější než v prvním díle a to už je co říct. Romantický roztoužený indiánský náčelník působil silně nevěrohodně. No, i když... měl přezdívku Pes a tito tvorové, jak známo, dokážou hrát zamilovaného s chutí a přesvědčivě, když mají pocit, že jim z toho něco kápne. A v závěru bych opět viděl odkaz na Foglara, Rychlý šíp vždy zvítězí nad kulovnicí ovládanou odfláknutě skalpovaným Štětináčem.

Dietl opět prokázal, že je sice mistr vážných, dramatických scén, ovšem když má napsat něco vtipného, žalostně selhává. Ještěže člověk z husí kůže nemůže nastydnout, to bych ležel doteď, měl jsem jí celou půlhodinu, co jsem se vydržel koukat. Zejména Hrzána mi bylo upřímně líto, mi neříkejte, že ho k té roli nějak nedonutili. Dílo je zcela doraženo tím, že pětačtyřicetiletý Menšík hraje bratra čtyřiadvacetileté Molavcové, která se svým vzhledem zasloužilé vyžilé pětatřicítky hraje osmnáctku, do které se všichni na místě zamilují. Ježišmarjá!!! Jinak koukám, že někteří uživatelé označují Molavcovou za "krásnou", "moc hezkou", či dokonce za "kus". Pokud mají řidičák, doporučuji vrátit ho, s takovýmhle zrakem na silnici nemůžou. A pokud mají oči dobré, volám opět "ježišmarjá!!!" a rychle odcházím, v této divné společnosti se necítím dobře.

Jasný důkaz, že Foglar dorazil i do Ameriky, ten černošský hlavní hrdina se evidentně učil od Mirka Dušína a byl proto srovnatelně nesnesitelný. Zezačátku jsem si říkal, ok, nová doba, černoši se kamarádí s bílými a jsou děsní klaďáci, ale to režisér zapomněl na Indiány? A nechal rudoše klidně vypalovat, vraždit a ničit, tj. podporovat tradiční americký stereotyp o hodných osadnících a zlých Indiánech? No jo, ale potom si člověk promítne znovu děj a uvědomí si, že ti Indiáni ve filmu vlastně nikoho nezavraždili. Bělošským mužům se vyhýbali, pokud jim ochotně neposloužili jako terč a nevěnovali jim následně svůj skalp. Ženám a dětem neubližovali, odváděli je do zajetí. Pravda, ženám pak předvedli indiánský způsob předehry (jedna zleva, druhá zprava a jde se na to), ovšem to je v dnešní době padesáti a více odstínů šedi v podstatě také klad. Ba ne, teď si vzpomínám, jednoho muže Indiáni zavraždili. Ale to byl stejně rasista, takže dobře mu tak, ten se za člověka nepočítá!