Bandolero!

V sestdesiatych rokoch 20. storocia este Western rozhodne nebol mrtvym zanrom, coho dokazom moze byt napriklad aj dolarova trilogia Sergia Leoneho, alebo hoci aj tento film Bandolero. Filmu suverenne vladne James Stewart, ktory mal dostatok hereckeho talentu na to, aby dokazal film utiahnut aj sam. Hoci uz v 60. rokoch prestaval byt divacky zaujem o Stewarta /predsa len, prerazil Eastwood s dolarovou trilogiou, Newman so svojim Cold Hand Luke ..../. Ale ked sa k Stewartovmu megatalentu popridavaju mena ako Dean Martin, Raquel Welch, ide hned o kvalitnu podivanu. Dej nema zmysel riesit, je to klasicky western se vsim vsudy, a dost sa v nom zmazava rozdiel dobro/zlo. Postavy su obycajni ludia, ktori su dokonca aj zranitelni /prec zacinaju byt casy Johna Wayne-a a jeho absolutnej nezranitelnosti/. Vysokonadpriemerna westernova jazda, ktoru mozno fundom Jamesa Stewarta len odporucit. 95 % (03.09.2013)

"Ta banka tam stála. A já taky. A jinak tam nebyl vůbec nikdo. A tak mě napadlo ..." Já jsem tedy už několikrát stál sám před bankou a ani jednou mě nenapadlo tasit kolt a jít inkasovat. Já jsem totiž stejnej poctivej blbec jako šerif Johnson. A za takovejma se žhavý typy jako paní Stonerová ani neohlídnou. Ty potřebujou svý grázlíky jako jsou bratři Bishopovi. Tak už to příroda zařídila a s tou já polemizovat nebudu. Jen mě tak napadlo, že koupit paní Stonerovou za 5 krav a jednu pušku byl skvělej obchod. Do toho bych šel. A do Bandolera klidně znovu taky, protože je to dost sympatickej western. (05.04.2022)

Western, který dovede přinést ještě neokoukaný fígl, musí být vždy dobrý. A celá ta taškařice s popravčím rozhodně novou intencí je. Přidejte opravdu hodně dobrou hudbu Jerry Goldsmitha, padoucha Deana Martina a "dobrého špatného" Jamese Stewarta, zamilovaného George Kennedyho a půvabnou a tady už mnohokrát vzpomínanou Raquel Welch. K tomu taky poněkud nezvládnutý konec (to příšerné filmařské klišé, kdy přesila přepadající nějakou osadu jezdí na koních jako pitomci dokolečka po náměstí či jinde kolem hradeb, aby si hrdinové mohli v klidu zastřílet, obvykle se tak ovšem podle filmařů chovají indiáni). Vychází mi z toho čtyři*, ale jen kvůli tomu konci. (29.09.2009)

Klasický (nebo spíše "standardní"?) americký western s dobře naloženým Jamesem Stewartem a krásnou Raquel Welch, které ani mnohadenní útrpné putování mexickou pouští neporuší komplexní make-up, "maybellineovské" řasy a neskutečně objemné havraní vlasy. :-) Jj, působí dnes už mírně naivně, upovídaně a toporně. (31.08.2016)

Mnohé dějové prvky se až nápadně podobají o 10 let strašímu filmu Drzá čela (v originále Bravados, i ten název je pozoruhodně podobnej). Přitom je zajímavé, že právě starší film působí v mnoha ohledech moderněji, zvláště díky pokládání otázek viny, trestu, oprávněnosti pomsty a svědomí, zatímco Bandolero se po zajímavém začátku v podstatě stočí ke schematickému pojetí hrdinů a padouchů. Na tom samozřejmě není nic špatného, když se to udělá dobře. Bandolero není určitě špatný western, ale dle mého nejde o nějak výrazný film. Klasický standard, v němž je nejvýraznější asi jen hudba Jerryho Goldsmithe. (11.05.2011)