pytlik...

Pěkný dokument, který potěší i ujištěním, že to s naší důchodcovskou generací není tak špatné, jak by si člověk pomyslil z internetových diskuzí a z bojů o slevy v kauflandu. Ti mluvící pánové to měli i ve svém požehnaném věku v hlavě parádně srovnané. Vcelku mě překvapilo, že na začátku padesátých let Gottwald dal hlavním představitelům kuratoria milost, místo popravy doživotí. To jsem nevěděl, že to byl takový lidumil. No, možná si jen nostalgicky zavzpomínal na časy, kdy byli komáři a nacisti jedna ruka a jedna duše.

1. Paradoxní je, že kovboje na Divokém západě hrálo v tolika filmech Dřevo z Východu. 2. Film prozrazuje, že na Západě měli asi dost odlišnou definici přiměřené obrany, neboť kulka mezi oči za pár zesměšňujících fórků nepřišla nikomu přes čáru. Podobně tak definici znásilnění. Veškerý odpor a mnohokrát opakované "ne" na konci smázne jedno zvadnutí a obejmutí. Anebo to možná bylo tím, že "dřevo" v Clintově příjmení neoznačuje herecký výkon, ale charakteristiku jeho jisté tělesné části? Každopádně, o znásilnění se znovu začne jednat jen v tom případě, když se kovboj minimálně den slečně neozve. 3. Divím se, že ti vesničané nenechali ty padouchy řádit, větší škody než Eastwood v rámci "obrany" udělat nemohli. 4. Nechápu, že si ti vesničani vůbec Eastwooda najímali, za prvé viz bod tři, za druhé, padouši byli jen tři. Měli je nechat vjet do městečka a střelit do zad. 5. Těch nelogičností tam bylo víc, např. člověk, který je placený za každé dodané ucho, těžko padouchovi jedno ustřelí. Tím byl sám proti sobě, hned bylo 500 doláčů v čudu. Dobrá dobrá, možná k němu nikdy nebyl natočený profilem, aby mu mohl ustřelit nos, ale do nějakého prstu se mu mohl trefit vždycky. 6. Líbí se mi, jak ČT zařazením tohoto filmu na velikonoční svátky prokázala, že u nich mají pracovníci hlavy otevřené. Neb přesně zapadl do ducha těchto svátků, flagelanství k nim přeci odjakživa patří. 7. Konec mě dost zklamal. Žádné protahované souboje, během pár minut vše hotovo. To je nedůstojné byť i průměrných padouchů.

Další z filmů, kdy je divákovi děj víceméně fuk, protože ani jedna postava není dostatečně sympatická či nesympatická na to, aby se o ní bál, či naopak jí přál jen to nejhorší. Nejkladnější postavou byl asi šerif, ovšem kvůli svému nepříliš fešáckému zevnějšku nesklidil úspěch ani u té krasavice, ani u mě. Na druhé místo v kladnosti bych asi postavil bratra toho strejcovitého Stewarta (kterého bych si spíš dokázal představit, jak v molitanem vycpaných kolenech u montérek (© Přemek Podlaha) vkleče vybírá plevel na zahrádce, do role kovboje mi moc nepasoval). Ale zpět k tomu bratrovi, oceňuju, že toho hlavního padoucha nezabil v místnosti, ale vykopal ho ven, aby mohl být sám čacky střelen a závěru s hroby obou hlavních hrdinů tak už nestálo nic v cestě.