Důvod k rozvodu

Prvorepubliková komedie v hlavní roli s Anny Ondrákovou. Asi byla dost velkou konkurenci pro Adinu Mandlovou, protože dokud tam Andula byla, obecenstvo (hlavně to mužské) fandilo Ondrákové. Jaká úleva asi mezi soupeřkami nastala, když si Ondráková vzala boxera Maxe Schmellinga a odešla za nim do Německa ! Film je bláznivý a plný zápletek a vzpoměla jsem si na své rodiče, jak byli z těchto filmů nadšeni, jak si o tom doma povídali a ještě dlouho se smáli. Já už se tak moc nesmála a moje děti mi řekly, že je to ztráta času. Co povídají moje dospělé vnoučata nechci ani vědět. (06.10.2012)

Oldřich Nový rozehrává jako okouzlující flamendr jednu úsměvnou situaci za druhou, ať už jde o návrat z flámu, jednání s exekutory nebo slib, že už nebude pít a věnovat se hazardu. Možná nedosahuje úrovně nejlepších předválečných komedií, na rozdíl od současné české produkce je to však, a to i po téměř třičtvrtě století, stále stejně příjemná a svěží pohodová zábava, která ani na okamžik nenudí. (28.01.2011)

Perfektní odlehčená komedie s velice nadprůměrnou Anny Ondrákovou, na která plně závisí úspěch tohoto filmu. Je to takový příjemný a roztomilý diblík, plný energie, který vám hned zlepší náladu, škoda jen, že ve zvukovém českém filmu nevytvořila více podobných rolí. To ti Němci si ji užili rozhodně více. Jinak povodený výkon ukázal i Otomar Korbelář. Zklamáním byla naopak Adina Mandlová, která zde vůbec nepřesvědčila, a to jsem si myslel, že by už v roce 1937 mohla být vyzrálá - dobré filmy však začala dělat až za protektorátu. Jinak Nový zde podává průměrný výkon, a jaksi navíc mi zde přišla role Ely Šárkové, vlastně jsem ani nepochopil, co zde vůbec měla dělat. Ale celkově velmi povedená komedie... (20.01.2013)

Ne, že bych vysloveně ujížděl na filmech pro pamětníky, ale když se z hlubin času vynoří nějaký nepříliš známý, ale kvalitní kousek... užívám si ho víc, než pokusy o rádoby komedie posledních let. A přesně to je tento případ. Kvalitní předloha podle divadelní hry....u těch musí dialogy fungovat, O. Nový, spousta hvězd rolí vedlejších a jako spotlight uprostřed nich, skvělá Anny Ondráková. Mám raději brunety, ale v té době bych byl její velký fanoušek.  V Ondrákové se sešla působivá vizáž, komediální vlohy a současně skvělé herectví. I naivním postavám dala specifický punc diblíka. Tvořila tím kontrast k ostatním hercům, kteří měli role napsané v duchu té doby. Z tohoto filmu problikává, že naši předci byli bystří, průbojní, uměli si užívat života a rozhodně nebyli tak upjatí a puritánští ohledně vztahů, jak nám to některé jiné filmy malují. Rozverná komedie podle mého gusta. (07.05.2023)

Jedna z těch nejlepších ČS komedií do roku 1937. První půlka by snad byla možná i za plný počet. Stará parta Lamač, Wasserman, Heller a Ondráková se naposledy vrací v československém filmu v plné parádě a skončili stejně dobře, jako začali ještě za dob němé éry. Hlavní trojice herců (Ondráková, Nový, Mandlová) je pro mě to nejlepší, co prvorepublikový film nabídl (a nemyslím právě jen 30. léta). Jsou to opravdu herci, a ne jen karikatury nebo bezcharakterní figury, které by mohl hrát kdokoliv jiný. Anny mě dostává tím, jak je ve všech svých filmech emancipovaná, svá a hlavně úplně jiná, než kterákoliv jiná herečka té doby a i zde v ní pořád zůstala troška z těch roaring twenties. Na filmu je znát, že na režisérské sesli seděl člověk, který chtěl posouvat film dál. Kamera nabízí mnohem sugestivnější filmový zážitek, než snad kterýkoliv čs film předtím. Dialogy jsou i dnes velmi úderné a jazyk živý a přirozený. Během první půlky jsem se smál skoro celou dobu, druhá už je o něco slabší, ale přesto je to dobré. Myslím, že je snímek dost nedoceněný, dnes i ve své době, právě proto, že jeho dialogy jsou na tu dobu docela drsné. Však to taky bylo prý až od 16 let. Sexuální narážky, komunikace mezi lidmi, která je dost bez okolků a právě proto je to vtipné. Víc, než komediální snímky například Hugo Haase, jehož zápletky jsou ještě o něco ztřeštěnější a navíc ty filmy vynikaly situacemi, kdy se divák cítí trapně a postavy jednají tak hloupě, až to vtipné není. Tady se chovají postavy tak hloupě, aby to vtipné bylo. Navíc mám tedy pro film slabost i vzhledem k povolání hlavního hrdiny a autoři si nenechali ujít ani píchnutí do moderní vážné hudby, což je v kontextu roku 1937 pro mě zajímavé. Je to doba, kdy ten svár mezi soudobou vážnou hudbou a středním proudem skutečně existoval, poslední generace těch všeobecně známých autorů jako Šostakovič, Stravinskij, Prokofjev a další. Dnes už ten svár probíhá čistě jednostranně, protože většina lidí ani neví, že současná vážná hudba vůbec existuje. (25.10.2023)