NinadeL

Vše, co jsi dělal, jsi dělal báječně a jedinečně. V prvních letech u filmu jsi byl i k sežrání. S nástupem zvuku jsi změnil radikálně svůj typ a dokázal jsi nový filmový zázrak, což ti vydrželo až do exilu. Byl jsi pravým Evropanem. "Miťuli tě!" "Buchta dobrá, káva též."

Jak jsi to jen dělal, Otomare, že jsi byl tak sexuálně přitažlivý ještě v hodně zralém věku? Byl jsi nejcharismatičtější osobností českého filmu po roce 1931. Díky tobě se i Nevinná stala zvrhlou a kněžna si domů odnesla levobočka.

Otto, v 25. roce jsi vítězil v anketě v divadelním magazinu Urbana a Cámary, protože jsi to uměl s očima. Od počátku zvuku jsi bodoval stejně výtečně i ve filmu, ale později tvůj typ ztratil na vážnosti. Je to velká škoda, protože takový živočišný ideál, jaký jsi ztělesnil zejména v On a jeho sestře, v To neznáte Hadimršku, Děvčátku, neříkej né! a v Růžovém kombiné, se mnoho nevidí. Děkuji ti i za Bláhový sen.

Rolfi, nedá se nic dělat, musíme vzdorovat těm ošklivým pomluvám. Osobně tvůj vklad do českému filmu vnímám jako jeden z největších přínosů 30. let, kdy bylo třeba udržet si vlastní tvář a zároveň se neuzavřít ve skleníku. Koprodukční hity jako Polibek ve sněhu, Sextánka, Divoch, Irčin románek nebo Poslíček lásky budiž důkazem. Samozřejmě výtečný jsi byl i v samostatných filmech, především jako Páter Vojtěch. A kupodivu i po odchodu z Československa se dá najít hodně zajímavého, v Třetí říši, Itálii, Španělsku i Západním Německu.

Hugo, do roku 1938 všechno nadoblačné. Díky tobě je i "Mě to tady nebaví..." božská zábava.

Měl jsi štěstí v neštěstí, totiž, že jsi nemusel ve filmu převlékat montérky. A to bylo nakonec jediným kladem tvého sebeobětování za rodinu v dusném období Protektorátu... Má poklona!

Pivíček. Láska.

Antifeministický ideál. Fascinující osobnost německého filmu, nezdá se, ale stejně dobře může doplňovat Anny Ondru v muzikálu, jako Hanse Alberse v přístavu.

Největší milovník němého filmu... tak praví encyklopedické heslo. A ona je minimálně pravda taková, že jeho filmy jsou často skvělé a nádherně vypravené. Proto stojí za vidění. Mám ráda hlavně exotiku v jeho pojetí, ale je tu také rokoková Francie, drásavé Španělsko, dekadentní Evropa a mnohé další zajímavé scenérie...

Po Botostroji to vypadalo, že uhrančivý František ve filmu zahynul stejně jako Velký šéf a zanechal po sobě jen zanedbatelnou stopu. S Černým praporem ale přišla nová příležitost a český film si tak dokázal přimknout jednoho z nejzajímavějších herců-sportovců, kterému se role začaly psát na tělo.