Posledný dom naľavo

Asi jsem blázen, když dávám tak dobrý hodnocení, ale je to jeden z nejlepších hororů co jsem viděl, ze začátku mne to tolik nebralo, ale od půle jsem změnil názor, napětí se dalo krájet. Určitě mne tento film dostal především tím, že po lese neběhá nějaký zmutovaný neandrtálec a děj mne přišel věrohodný a reálný. Doporučuji především lidem, kteří už mají dost podobných filmů jako je Pátek třináctého atd. ( Hodnocení: 9/10 ) (08.01.2010)

Co bolí, to žije... Jaký je hlavní rozdíl mezi horory a vůbec filmy TEHDY a TEĎ? Dřív to bylo výrazově syrové, s určitým filmařským kouzlem a (díky omezeným prostředkům) funkční atmosférou. Současnost naopak přeje dokonalé obrazové technice, efektům i efektivnějšímu střihu, jenomže ta atmosféra v tom všem často nefunguje. The Last House on the Left těží z tématu příčiny a následku, jenomže v důsledku nedokáže být patřičně chladnokrevný. Jasně, Sara Paxton je neuvěřitelně krásná, se senza ďolíčkem v bradě, všechno je hnaný k maximální přímočarosti, otevřenosti, násilí, pro dosažení maximálního kontrastu mezi dobrem a zlem. Jenomže já mu v týhle formě (s výjimkou dvou, tří scén) nevěřím. A to hlavně díky stupidním záporákům, prázdným postavám bez výrazovýho charakteru, samoúčelně napsaným jen pro schéma odplaty. Neznám Cravenův původní The Last House on the Left, ale jeho současná verze je pro mě jen plynule odsejpající fašírka se slušným potenciálem, která hledá sama sebe, celých těch zpropadených 110 minut. [final rate: 60%] (16.02.2011)

Remake řeckého režiséra Dennise Iliadise je mnohem blíže thrilleru a dokazuje, že se tentokrát muselo hrabat pečlivě, tedy až k počátkům samotného mistra žánru, Wese Cravena (zde jako producent, a patří mu dík, že nás ušetřil dvojice dementních policistů z originálu). Ostatně pár detailů se změnilo, ale podstata zůstala stejná. Máme tu opět dvě krásné roštěnky, kterým se zachtělo po troše trávy, a tak se nechají zlákat introvertním synkem psychopatického tatínka, který právě za pomoci svých stejně vyvedených kumpánů pláchnul před zákonem. Hoch chtěl jen trochu normální konverzace se stejně starými dívkami, jenže tím jim pořádně zatopil. Trio kriminálníků totiž nechce žádné stopy. Remaky ve Státech prostě letí, takže můžeme jen hodnotit, s jakými výsledky. The Last House on the Left určitě nedopadl špatně, ba naopak. Nelidská brutalita je prezentována stejně naturalisticky jako v nedávném hororu Oni, naštěstí tu máme po delší době opět „normální“ vrahy bez nadlidských schopností, emoce, které nejsou umělé a rodiče jedné z nebohých dívek, které pomsta žene vpřed. Stejně jako v originálu (ve kterém se vše podstatné odehrálo za denního světla – tady bohužel nikoliv) pak můžeme debatovat, jak daleko zajdou rodiče, když si jejich trpící dítě projde peklem a oni to „vědí“. Ostatně oproti originálu funguje všechno mnohem uvěřitelněji – herectví, dialogy, jednání postav. Jen ona brutalita byla tehdy určitě údernější (vezměte v potaz 70. léta), takový Aja, který Cravena při vší úctě překonal (remake Hory mají oči), umí šlápnout na plyn a nepůsobí samoúčelně – tady to bohužel nevychází úplně nejlíp. Nebýt takové plochosti charakterů a absence vyššího zájmu diváků, mohla být pomsta pořádně vypečená. I když ku prospěchu je fakt, že rodiče dívky tentokráte jednají na dosud nepoznané ohrožení spíše pudově, než-li nějak cíleně. Nejsem příznivcem série Saw nebo Hostelů, ale koukněte na obě verze a kvalitu a poselství posuďte sami!! (11.06.2009)

Dosť silná káva pre slabšie povahy. Prisahám, že až takú intenzívnu jazdu som nečakal. Možno krvavú áno, ale nečakal som tak silný tlak na moju nervovú sústavu. Niečo podobné som naposledy videl v Jazere smrti. Po vražde a dosť nechutnej scéne znásilnenia budete priať bande kriminálnikov smrť z celého srdca. Že k tomu dôjde, nikto od začiatku nemôže pochybovať. Scéna záchrany dcérinho života na stole, alebo manželský pár, ktorý utopí jedného z banditov v kuchynskom drese, je dosť nervy drásajúci zážitok. Nič originálne, nič čo by ste už nevideli, ale tak na dvihnutie tlaku dokonalé. Za ten znekľudňujúci pocit počas celého sledovania musím dať štyri hviezdičky. Film 80%. (09.03.2010)

Opět se mi potvrdilo, že jsem vůl, pokud odkládám nějaký film jen proto, jak se jmenuje. :) Stalo se mi to i v případě Jezera smrti a kupodivu mají í cosi společné - a to je síla, kterou naráží na nervy diváka. Máme to hned několik skupin postav - surovou trojku záporáků, trojici mládeže a jedny rodiče. Vše se to postupně sejde v posledním domě nalevo a nebude to tam vůbec pěkný, natož příjmený. Remake thrilleru, který vsází na jak násilný, tak psychický útlak, brutalitu a absenci slitování, mohu doporučit. A jako bonbónek - film lze zařadit do žánru R&R! Neměl by vám uniknout ani o něco starší sourozenec. ;) (16.10.2012)