Na západní frontě klid

Vizuálně profesionální zpracování klasického románu, které je zde ohlodáno na kost, kdy zbývají pouze válečné výjevy a chybí psychologie postav a hlavně hrdinové, které by diváka dějem provázeli. Zbyde tak pouze řada krásných záběrů na zarámování ale jinak nic, čím by se film jakkoliv odlišil od jiných válečných filmů. Odkaz na román je tak spíše na obtíž, pokud divák očekává filmové zpracování knižní předlohy. (06.11.2022)

Toto protiválečné drama nepřekona to Pahorek Pork Chop (1959) od Lewise Milestona. Novejsi film 1917 byl vic niternejsi. Na rozdil od neho zde tvurci nevoli perspektivu, ze by se pripoutali k jedne postave. Tento snimek se zameruje na marnost valky a ma zaber az do konce roku 1918. Jde o pekny portret nacionalismu, chaosu a šílenství boje. Chybi ale emocni hloubka. O hrdinovych kamaradech se nic nedozvite, tvare v zakopech jsou zamenitelne. Ani dramaticka struktura neni dobra. Na rozdil od filmu se Remark diplomatickym jednanim ani velenim nezabyval. Berger chce zde diváky přiblížit co nejvíc válce. Film působí neesteticky, je neuvěřitelně temný, ale přesvědčí vás, že oprávněně. Nazev filmu zustal zachovan zrejme z komercnich duvodu. (11.11.2022)

„O pár týždňov budeme v Paríži,” alebo teda i priebeh [už vo svojej väčšej, druhej polovici; a to konkrétne od roku 1917, pozn. recenzenta] I. svetovej vojny očami, resp. mimoriadne sugestívnou, »vizuálnou optikou« nemeckého rádového vojaka: Paula Bäumera, ako jednoznačne ústredného protagonistu, ktorý ma bude následne sprevádzať snáď nielen len v priamom dohľade od špinavých «francúzskych zákopov», ale zároveň aj po úplne iných miestach naprieč francúzskym vojnovým prostredím, i keď si zase musím prosto priznať, že obidva znepriatelené tábory sa sotva hýbali dopredu o niekoľko stoviek metrov, a práve preto sa nazývala, ako povedzme zrovna »zákopová vojna«, a k tomu i so všetkým, čo k nej azda už automaticky prislúcha: naprosto tvrdé boje zblízka vojak proti vojakovi, ohnivé plameňomety, jedové plyny, ťažké tanky a svižné lietadlá, vrátane i neustále svištiacich smrtonosných guliek - neustále sa objavujúcich všade navôkol v tesnej blízkosti takmer na centimetre od bojujúcich vojakov; alebo ešte poprípade i množstvo nelogických rozhodnutí od vrchných veliteľských štábov + neúrekom ťažkých strát na obidvoch stranách, a to vlastne ani nehovoriac, koľko civilistov prišlo o holé životy; skrátka ľudský život nemal žiadnu váhu! • Čisto hollywoodskú verziu z roku 1930: All Quiet on the Western Front; a mimochodom sa zrejme asi jedná o vôbec najlepšie spracovaný [proti]vojnový titul podľa románovej predlohy spisovateľa: E. M. Remarquea z troch ponúkajúcich sa, sa ani o rovných 92 rokov neskôr, vskutku nepodarilo znovu prekonať už i predtým extrémne vysoko nastavenú látku, aj keď si treba na druhej strane zase uvedomiť predovšetkým i to, že v americkej verzii, ústredné postavy stelesnili americkí predstavitelia [Lew Ayres ako Paul a Louis Wolheim ako Katczinsky], zatiaľ čo teraz dostávajú najväčší [a kľúčový] priestor zväčša iba nemecko-rakúski herci: Felix Kammerer & Albrecht Schuch, čo rozhodne kvitujem, pretože mi to nakoniec príde i oveľa realistickejšie, ako keď sa dajme tomu Američan «hrá» na Nemca! A to je podľa mňa i značné mínus, čo sa celkovo týka pôvodnej verzie. • V technickej rovine som zaznamenal i tieto inšpiračné vzory: niečo medzi kubrickovým Paths of Glory a mendesovým ["účelovým, jednozáberovým"] projektom v podobe 1917, obalenej v akejsi »revenantsko-ryanovskej atmosfére«, čo u mňa vyvolávalo akýsi naturalistický zážitok. • Miestami sa asi už prílišne tlačilo na pílu s istým, predvídateľnejším účinkom, no i napriek tomu daný počin u mňa obstál na výbornú, ktorý by sa dal inštinktívne rozdeliť i na akési kapitoly s čoraz údernejším obsahom v rámci celku. • O režisérovi E. Bergerovi som doposiaľ akosi ani nijako extra zvlášť totižto netušil, no odteraz si už dám na tohto šikovného Švajčiara podstatnejšie väčší pozor, keďže mi má do budúcna i čo ponúknuť? Uvidíme, necháme sa v podstate i [ne]príjemne prekvapiť, s čím príde totiž nabudúce... (28.01.2024)

Navzdory odchylek od knižní předlohy, famózní. Naprosto strhující, brutální znázornění nejdražšího koníčka mocných. (29.10.2022)

Trefil Netflix na konec roku válečný Jackpot? Kdo by neznal knihu Na západní frontě klid od spisovatele Ericha Maria Remarqua. (Kdo nezná je barbar a měl by být pověšen za varlata). Tato kniha pojednává o první světové válce a hlavně o tom, jak mladí kluci, nadšení tím, že jdou dělat něco skvělého, jsou rázem přesvědčení o opaku, když poznají pravou a brutální realitu. Na motivy této knížky vzniklo víc filmových verzí a letos jsme dostali další od Němců. Příběh je vlastně stejný jako v knížce a snímek se rozjíždí hned po úvodních titulcích. Náš hrdina a jeho kamarádi narukují do Německé armády atd. Musím nechat, že film se snaží opravdu vypadat velkolepě. Válečné scény jsou brutální, bitvy natočené s pečlivou kamerou, která neuhýbá před ničím a tak je krásně vidět hrůzy, které postavy zažívají. Objeví se zde i zajímavý soundtrack, který si mile rád poslechnu znovu. Celá Výprava je vlastně na Netflix dost velká a ačkoliv film stál méně, na filmu to moc poznat nejde. Co mi teda chybí k plnému počtu? V knížce se s postavami nějak ztotožníte. Je Vám líto všech, o kterých čtete a hrdinům se dostanete pod kůži. Tady se to bohužel nepovedlo. V průběhu filmu vlastně dostaneme jen nějaké charaktery, které sledujeme na jejich cestě válkou, ale jsou takoví bez ničeho. Postavičky, jenž skáčou z lokace na lokaci a když umře někdo hrdinovi blízký, není tam taková ta emoční destrukce. Když si vezmu např. Snímek Zachraňte vojína Ryana, tam i sebemenší postava, měla vykreslení dokonalé a její smrt minimálně znamenala velké ‘’ach nééé’’. Co zamrzí jsou nelogické skoky v čase, které jsou vlastně úplně zbytečné a pro příběh nepředstavují nějakou důležitou část. Občas je to zbytečně zdlouhavé a ty dvě a půl hodiny jsou občas ubíjející. Ve výsledku se ale jedná pořád o nadprůměrný, válečný kousek, který rozhodně v letošní topce chybět nebude. Má dost scén, které si člověk zapamatuje, bitvy jsou leckdy opravdu krvavé a výprava se snaží, aby film vypadal draze. Horší je to už s postavami a jejich charaktery, které jsou divákovi tak nějak u zadnice (02.11.2022)

Hned na úvod musím říct, jaká je škoda, že film šel přímo na Netflix a nikoli do kin: Sice se nejednalo o tak podmanivý audiovizuální zážitek jako v případě 1917 nebo Dunkerku, ale i tak by se na velkém plátně vyjímala nejedna scéna. Se zhlédnutím filmu jsem nejprve trochu otálel, nicméně mě překvapilo, že byl nominován v devíti kategoriích na Cenu akademie - tudíž bylo třeba se o tom přesvědčit na vlastní oči. Přestože se snímek jmenuje Na západní frontě klid, jedná se o dosti volnou adaptaci, což mně osobně ale nevadilo: původní námět byl sice nazírán z trochu jiné perspektivy (s důrazem na kontrast mezi "bezvýznamnými" vojáky v probahněných zákopech bez jídla a "velké" muže v teple s množstvím jídla), avšak základní myšlenky o hrůzách a nesmyslnosti války, tak i o ukradeném mládí na úkor "vyšších" cílů jsou ve filmu obsaženy. Chválím, že snímek ve většině případů sázel spíše na neokoukané tváře, byť jsem v případě hlavního hrdiny měl před očima neustále Ruperta Grinta. I když má film bezmála dvě a půl hodiny, tak mě dokázal po celou dobu stopáže zaujmout (na pro mé uši místy hodně disonanční soundtrack jsem si ale zvykal hůře) - ať už šlo o realisticky ztvárněné a děsivé záběry z fronty (příjezd tanků, plamenomety a sekvence ze zatopené díry mi v hlavě ještě nějakou dobu zůstanou), kamarádské plkání, nebo krádež drůbeže. Těch devět nominací se mi ale zdá přemrštěných, přestože se výsledku jedná (minimálně po technické stránce) o kvalitní film. (26.01.2023)

Hrôzy vojny v najabsurdnejšej podobe. Kvalitne štylizovaný veľkofilm so silnými emotívnymi prvkami, obrazovou zložkou a údernou hudbou. Umelecké dielo, ktoré od začiatku pohltí každého diváka. Adaptácia významného románu je aktuálna v každom čase. (30.10.2022)

Já bohužel musím jít proti proudu. Na film jsem se těšil, už delší dobu jsem neviděl válečný film, tudíž natěšen jsem byl dost. Avšak film mě zklamal, je hodně přetažený, je v něm několik zdlouhavých scén, navíc jsem se nedokázal sžít ani s jednou postavou – tudíž jsem neměl ani komu fandit. Viděl jsem už spoustu válečných snímků a bohužel tento z hlediska příběhu nezaujme a nedosahuje takových kvalit. (04.12.2022)

Moderní kinematografie stojí čím dál víc za hovno. Má prostředky, aby ztvárňovala věci a scény, které se dřív udělat nedaly. Občas to i dělá. Tady třeba. Scény bitev mají atmosféru, sílu, působí nesmírně naturalisticky, kamera funguje. Problém je, že jich tu není dost a hlavně, že forma totálně vytlačila obsah. Chybí tu příběh, výrazné postavy s motivací, se kterými se jde ztotožnit. V Remarquově knížce tohle všechno je. Tady z toho kromě shody jmen není téměř nic. Ale nejvíc ze všeho, KDE JE KURVA KAPRÁL HIMMELSTOSS??! (30.10.2022)

Plusem filmu je fakt, že těch dobrých (nebo aspoň lepších) filmů z první světový moc není (na rozdíl od těch z druhý světový). Co ještě cením jsou všechny ty válečné scény ze zákopů (scéna s tanky je výborná), líbí se mi ta všudypřítomná špína, bahno... možná i ten smrad člověk cítí. Zkrátka po technické stránce tomu není moc co vytknout. A teď to ale. Film mě, po emocionální stránce, vůbec nechytl, s postavami jsem nijak nesympatizoval, vlastně jsem je od sebe ani nedokázal moc rozlišit. Navíc dvě a půl hodiny je prostě moc, druhá půlka je taková divně rozplizlá, kecá se tam o blbostech a moje pozornost se kamsi ztratila. Takže není to špatný válečný film, ale plochý, bez emocí, inu jako většina současné produkce, od Netflixu obzvlášť. (Ne, nebudu tu psát, jak moc je film vzdálen výtečné knižní předloze. I když vskutku je). (02.01.2023)

Drsné, silné a depresivní. Když ale film srovnám s jemu žánrově podobnými, vychází mi jen trojhvězda. Určitě nabitější než Dunkerk, ale oproti 1917 zdaleka ne tak intenzivní a akční a například na Hacksaw Ridge se nechytá už vůbec. Drasticky zde chybí uvedení do děje, nějaký background co kde kdy, jelikož v základu divák ví, o co jde, ale dějepisně neznalé publikum se místy ztrácí v tom, kdo že přesně to vlastně podepisuje mír a on i takový detail může krást trochu toho zážitku. Válečná akce je sice kvalitní, nepříjemná a autentická, ale jsou jí zde všehovšudy JEN dvě sekvence, což je na 150 minutový film z fronty prostě málo. Kvalitativně na vysoké úrovni, z hlediska držení se předlohy sice ne stoprocentní, ale to hádám není mínus. K mojí nespokojenosti je zde ale mnoho prázdných, dlouhých záběrů, které filmu sice přidávají na “artovosti”, ale ubírají na tempu, až jsem místy koukal na hodinky. A absence větší akce tomu taky nepomáhala. Čekal jsem o něco víc, ale i tak je to pravděpodobně must-see film pro široké publikum. (06.11.2022)

Vizual takmer dokonaly, pribeh odpad. Kniznej predlohy sa do istej miery drzali, ciel ukazat utrpenie kinda splneny, ale film nema ziadnu pridanu hodnotu, atmosferu a celkom nanic soundtrack. Kniha bola v tomto pripade lepsia. (07.01.2023)

Takový brácha 1917, který ho doplňuje co se týče většího emočního prožitku a realismu, zatímco mu chybí možná trošku více akčnosti. Velmi dobré a vyhrané vizuálně, ale něco tomu chybí. (01.02.2023)

Když se řekne Erich Maria Remarque, vybavím si svoji malou anketu, když jsem byl ještě na gymnáziu. Ptal jsem se všech lidí, které znám, který román je napadne jako první, když vyslovím jméno tohoto německého spisovatele. Očekával jsem, že Na západní frontě klid musí jednoznačně v anketě zvítězit. Mýlil jsem se, protože jsem svoje široké okolí literárně přecenil - zvítězil žádný... Já osobně mám od Remarqua raději jiné tituly, můj osobní favorit byl sice už také převeden na filmové plátno, ale totálně zprzněn. V případě nejnovější adaptace Im Westen nichts Neues nelze než  chválit a gratulovat Němcům k úspěšnému zpracování jednoho z nejvýznamnějších protiválečných románů v historii. Já jsem román četl před mnoha lety, nicméně měl jsem celou dobu pocit, že se tvůrci inspirovali jen volně. Minimálně jsem o tom přesvědčen podle závěru filmu, protože by pak nemohla existovat Cesta zpátky. Jsem si rovněž jistý, že kniha nebyla tolik explicitní jako film, ale to vůbec nevadí, alespoň podtrhuje nesmyslnost a zbytečnost celé války. Herecky se zaskvěl Felix Kammerer a můj oblíbenec Daniel Bruhl ve vedlejší roli. Hudba je zaslouženě oscarová. Tvůrci by se mohli pustit do Tří kamarádů... (08.11.2023)

Velmi ale velmi výborná hudba, příběh byl sice slabší ale přijatelný. Dobře se tenhle válečný film koukalo. V tomhle jsem kapku náročný ale spokojenost je. (29.11.2022)

Včera jsem zhlédl americkou verzi filmu z roku 1979, která měla své nedostatky, ale její tvůrci se po celou dobu (ač často jen vzdáleně) drželi knižní předlohy. Naproti tomu nový německý počin sice disponoval odpovídajícím názvem a jmény postav, ale jinak neměl s knihou páně Remarqueovou pranic společného. Tento snímek na rozdíl od amerického pamětníka ukázal mnohem lépe realitu bojiště Velké války (dokonce i zákopy byly tentokrát v pořádku), předvedl i odosobněnou válečnou mašinérii, pro níž byli vojáci jen spotřebním materiálem, jenže tvůrci s tím odosobněním zašli tak daleko, že všechny postavy (s výjimkou Paula a Kaczynského) byly velmi ploché, takže jsem si k nim nemohl vytvořit žádný vztah. A když už si dali tvůrci tu práci s tím, aby prostředí a průběh bojů odpovídaly realitě, mohli si taky pohlídat, aby se jim komparz po ukončení dělostřeleckého ostřelování nepotuloval nad rozbitými zákopy všem na očích. Štěstí, že měli francouzští kulometčíci zrovna rauchpauzu. Pokud bych ale zapomněl na knižní předlohu (což je pro mě fakt těžké), musel bych uznat, že šlo o slušně natočený film o tom nejstupidnějším způsobu válčení, při němž se za zisk dvousetmetrového pásu země, který připomínal měsíční povrch, platilo statisícovými ztrátami na obou stranách. To by jeden blil. / Poučení: Běh proti kulometům není zdravým druhem sportu. (02.01.2023)

Syrová adaptace slavného protiválečného románu, jež skrze oči hlavního hrdiny bez sebemenších skrupulí poukazuje na šílenou brutalitu a nesmyslnost Velké války. Snímek Im Westen nichts Neues režiséra Edwarda Bergera rovněž zaujme precizní audiovizuální stránkou, skrze níž na Vás s drtivou naléhavostí dýchne všudypřítomná smrt a beznaděj. V kombinaci s nádherně nasnímanými bitvami v zákopech a zemích nikoho tedy dostaneme epochální válečnou podívanou, která Vás chytne a i přes poněkud dlouhou stopáž nepustí. Výslednému dojmu samozřejmě pomáhá i náhled do německého velení, pro něhož jsou vojáci v drtivé většině případů pouhé figurky na šachovnici, které bez zaváhání posílají na mnohdy zbytečná jatka. Co tedy dodat na závěr? Snímek Im Westen nichts Neues je až na několik odchylek od knižní předlohy důstojnou filmovou adaptací, která funguje přesně tak jak se od ní očekává. Všechno zde funguje tak jak má, takže dostaneme nádherně špinavou protiválečnou fresku, jejíž naléhavé volání by měl zejména v dnešní době vyslyšet opravdu každý. Skvělá práce! (Netflix) (29.10.2022)

Oukej. Beru to jako dobrý válečný film z I.SV, ale neberu to jako adaptaci knižní předlohy, protože s ní to má společné snad jen jména a dobové zasazení. Film se víceméně omezuje na hrůzy zákopových bojů a v tomto ohledu mu není co vytknout. Špína, křik a umírání jsou přítomny ve většině záběrů a Berger si zaslouží pochvalu za to, že to ani na chvilku nepůsobí monotónně. Na druhou stranu pokud nepočítám hlavního hrdinu, tak mi tu chyběly výraznější charaktery a ani o samotném Paulovi se divák zase tolik nedozví. Když to shrnu, tak Berger si z Remarquea vzal jen válečné scény a zbytek ignoroval, což je podle mě obrovská škoda. Ale možná právě tohle dnešní divák žádá. Není to špatné, ale dal bych přednost šestidílné minisérii a plnohodnotnému zpracování. 75% (30.10.2022)

Perfektná technická stránka a scény z vojnovej vravy sú pôsobivé natoľko, že to minimálne za jedno pozretie stojí. Bohužiaľ chladný koncept prístupu k postavám mi príliš nesedí, takže okrem skvelých bojových scén ma tu už nič iné nestrhlo a keď tých pár, ktoré sme trochu viac spoznali, začali umierať, tak som si povedal len, ok ďalší padol. Ani nejaké hlbšie zamyslenie sa nad nezmyselnosťou vojny nehrozí. Proste len taký chladný dokumentárny pohľad, že tá vojna bola celá o ničom. 6/10. (08.11.2022)

Úvodný mrazivý motív je perfektný. A rovnako aj prvých tridsať minút, ktoré sľubujú nevšedný vojnový zážitok. Berger totiž viac ako čokoľvek iné dbá na uveriteľnosť a surovosť súbojov. Najviac autorských nápadov ponúka práve v tejto polohe a čo sa týka akcie a jej postupného gradovania ponúka režisér komplexnú a kvalitnú zábavu. Lenže kameňom úrazu nie je formálna stránka, ale tá príbehová. Nielenže sú niektoré scény predvídateľné ( posledných 20 minút je doslova klišé za klišé) ale postavy sú len panáčikovia putujúci po atraktívnej a zdevastovanej krajine, bez toho aby predali jednu uveriteľnú emóciu, alebo vytvorili hudbou nastavenú mrazivosť a podporili nejakú hlbšiu myšlienku ( hoci miestami sa o to film úpenlivo snaží). Pretože v tejto dobe, v tejto geopolitickej situácií a pri takej možnosti zarezonovať aj na intelektuálnom aj na ľudskom fronte, mať ako hlavnú myšlienku tvrdenie, že vojna je zlá a všetci sme ľudia, pôsobí smiešne. Predlohu som nečítal, takže neviem do akej miery je údernosť tohto tvrdenia podporená v knihe, ale tu to tým filmárskym možnostiam značne podkopáva nohy. Ani na jednu z postáv si po dvoch dňoch nespomeniem a to je na takúto produkciu obrovská škoda. Ale zlý film to nie je. Len v rámci súčasného diskurzu a potreby, je prekvapivo neaktuálny. (14.02.2023)