Na západní frontě klid

Předlohu jsem nečetl, hodnotím čistě jako válečný film. Technicky fajn. Výpravě, kostýmům, kameře ani zpracování válečných či vyjednávacích scén není co vytknout. Ale drobnokresba postav a hlavně dialogy zaostávají, působí ploše a emocionálně nevtáhnou. Filmu chybí silnější scenáristické zaměření na osobní příběhy protagonistu a několika dalších postav. (13.11.2022)

Na Západě nic nového a satanžel nezůstalo moc ani při starém. Chápu, že Erik Marie bylo pro soudruhy z německého NETFLUSu dozajista děsně atraktivně nebinární a genderově vyvážené jméno, ovšem udělali by daleko lépe, kdyby si nebrali do své rudě degenerativní huby stěžejní, přelomový, veskrze tísnivý a velmi sugestivní počin protiválečné literatury a tohle nazvali například Pár náhodně losovaných příhod z První světové pro mileniální dementy. A tak tu máme pompézně velkovýpravný pouťový videoklip, který de fuckto místo myšlenek, tísně a beznaděje pouze povrchně a akontextuálně vykuchává pár jmen z Erichovy klasiky a nechává je sice sperktakulárně, ovšem sterilně, lhostejně, bezemočně a digitálně řádně vyčančaně pobíhat po šampaňských zákopech. Tudíž nezbývá než s palčivou otázkou „Kde je, kurva, Himmelstoss?!“ na rtech ocenit jen solidní výpravu, vcelku působivou čelisťoidní hudbu (Doufám, že ten leitmotivní kvintakord „All we are“ soudruzi jen sprostě neznárodnili a řádně paní Doře navalili tantiémy!) a zejména to, že se produkce, určitě se zatnutým konečníkem, tentokrát udržela na uzdě, a například Kropp, náhle podlehnuvší romantice francouzského bahna, zcela přirozeně nepřeblafnul Tjadena v zákopové latríně, že Pavlík nebyl Turek a že tolik kýžené diverzitě bylo učiněno zadost sekundovým záběrem na pouze jediného negra u žabožroutského krytu. Každopádně, milí retardéři, pokud zrovna nemáte chuť sníst nějakou dobrou knihu, vřele doporučuji raději audiovizuální berličku v podobě dvou předchozích vynikajících verzí, jejichž genius loci zcela neutonul v povrchním digitálním mrdníku a daleko lépe interpretoval Mařenčiny autorské záměry. (30.10.2022)

Obsahově generické válečné peklo, u něhož cítím jako výraznou nevýhodu, že jsem četl fantastickou předlohu a považuju ji za jednu z nejpůsobivějších knih všech dob. Tady sice lze obdivovat mohutná production-values, náramná kamerová cvičení, perfektní výpravu i masky, ale k hlavní postavě jsem se (nejen emočně) nedostal vlastně ani na chvíli. Lichá adaptace. (30.10.2022)

Už dlouho mě nějaký film svou vizuální i motivickou kýčovitostí, lacinou efektností zobrazovaného utrpení, hysterickou tezovitostí postav jako věšáku na instantní moudra a mizernou dramatickou výstavbou neiritoval jako NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (2022). Slasher bez hravosti a napětí, melodrama bez emocí, alegorie bez nápadu. ______ De facto jde o dvouapůlhodinovou verzi slasheru, v níž sériově umírají psychologicky se nevyvíjející typové postavy s jedním akcentovaným rysem. Scény malých dějin se střídají se scénami dějin velkých... se zlým Němcem, hodným Němcem a poživačnými Francouzi, kteří tu svou bezcitností zapříčiní druhou světovou válku. ______  Co se zprvu v případě "druhého života uniforem" jeví jako slušný nápad, se přitom brzy stane ubíjejícím koncepčním vzorcem cyklického filmu: každý jeden motiv se několikrát osudově zopakuje, aby akcentoval nesmyslnost války - a došlo to i blbcům (plakát, šátek, statek, cvrček, psí známky etc.). ______  Fatálností, načasováním a rozložením úmrtí, patosem proslovů před následnou smrtí (jakmile se začne postava chovat úplně bizarně, pokud možno v rozporu s dosavadním temperamentem, brzy umře) a hlavně pak finální scénou jde de facto o melodrama, ovšem bez emocí... takže nepřináší žádné potěšení. ______ Tato mechaničnost, tupost a melodramatičnost se pak promítá i do celkového vizuálního uchopení, nekonečných panorám na krásu krajiny a každodennosti zjizvenou vzápětí nesmyslnou válkou, do dlouhých steadicamových jízd utrpením při útoku na zákopy, do zpomalovaček a do vyšisované barevné koncepce. ______ Roztomilé lištičky v úvodních záběrech zpětně chápu jako varování, jaké banalitě proboha hodlám věnovat následující hodiny života. Podívejte se raději na JDI A DÍVEJ SE - případně na verzi NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID z roku 1930, která ani po osmaosmdesáti letech nezestárla, zatímco ta netflixovská je stará už teď. ______ Ano, já vím, měl jsem to vědět, vždyť je to Netflix. Ano, já vím, opakovaně se nechávám napálit. (30.10.2022)

Oscar 4 : Cizojazyčný film, Kamera, Hudba, Výprava + 5 nominací: Nejlepší film, Scénář - A, Masky, Zvuk, Vizuální efekty (27.12.2023)

Jednomu je z toho člověku smutno, když nepočítám silný závěr asi nejvíc byly ty střihy na tu bídu a utrpení obyčejných vojáků a víno, doutníky a žranici jejich velitele. Jinak hodně sugestivní pojetí takhle si představuji válku, prakticky čekání na smrt, přžiješ jeden útok, čeká tě další a je fuk jestli si v utočící nebo obranné pozici. Kvalitně natočený válečný boják, který je oproštěn od patosu, proslovů a největší sílu dává do obrazu. (08.11.2022)

Válka je jako mor. Nakazí Vás smutkem, depresí a lidským zmarem a Vy už se z toho nevyhrabete ani v momentě, kdy dojde k jejímu konci. Dvě a půl hodiny dlouhý film na tak útlý román je docela nářez. Poměrně rychle jsem ale pochopil, že tady se bude klást důraz na atmosféru zákopů, na jednotlivé dění před obrazovkou, které nebude mít logiku ani opodstatnění více, než na příběh, který zde prostě není potřeba. Zde za příběh mluví nelogičnost války, momenty z knihy jako je třeba sugestivní scéna ze zákopu. Prostě cokoliv, co se zrovna ve filmu děje. A to jak v zákopech, tak u podepisování konce války. Silný zážitek, sugestivní, krutý, pokládající bezpočet otázek na lidské bytí a jeho ničení sebe samého. (31.10.2022)

Repetitivní střídání válečného horka a chladu vyčkávání, návratné motivy pro nedůvtipné hňupy, knižní předloha vybrakovaná o všechny působivé scény, které film nahrazuje jednoduchým (a občas nerealistickým) válečným pornem a vycpávkovou politickou linií, která je naprosto dutá. Film se nedokáže naléhavému humanismu Remarqua přiblížit jinak než doslovným ilustrováním konfliktu malých a velkých dějin, který příliš nedává smysl (hrůza Velké války opravdu nespočívala v tom, že Foch chtěl příměří až za 6 dnů a Němci si to potřebovali celé promyslet). Jako adaptace je to katastrofální, bez psychologie, vyprofilovaných figur, jako film rozvleklé, průhledné a na první signální. Verze z roku 1930 i 1979 tomu dávají parník, ale selhává to i jako samostatné dílo. Problémem Netflixu fakt není obsazování barevných herců, ale to, že jejich projekty nemají dramaturgii a hlavu ani patu. (01.11.2022)

Velmi povedený ryze protiválečný film. Většina válečných filmů se nemůže vyvarovat potřebě spektáklu a dát smrti nějaký význam, což je z vypravěčského hlediska pochopitelné, avšak nikdy i přes své zprávy nemohou být protiválečnými filmy. Tento snímek je pravým opakem a podle mě velmi dobře zachycuje esenci knihy. Silně to semnou rezonovalo a dokázal jsem se vžít do postav nadšených mladíků, kteří brzo narazí na realitu a nesmyslnosti války. Postupné mizení party přátel na mě fungovalo hlavně skrze oči protagonisty. Moc povedený kousek k zamyšlení a znepokojení. Pětikvalt nedávám vlastně jen proto, že má předloha přece jen ještě na víc a že na nevyužití potenciál, to je lehce nataženější. Jinak jde o vizuálně nádherně provedený kousek, co na vás dýchá filmovou řečí a láskou k materiálu. (29.12.2022)

Adaptace, která se nebojí naprosto zásadním způsobem sáhnout na samotné základy toho, na čem stojí právem nadčasová předloha a... A přesto je tou nejvěrnější možnou adaptací. Učiněný etalon jak adaptovat psané slovo do filmového jazyka (neříkat a ukazovat), zachovat sdělení a přesto "obstát a nebýt pouhou ilustrací". Vše je podřízeno sugestivnímu pojetí "jste tam s nimi". Absurdnost a zbytečnost válečné mašinérie skrze každodenní zákopový existenciální horror, který však krom hrůzných výjevů (tu skrze válečný výjev, tu prostým přežíváním bez naděje na budoucnost, tu ukázkou člověk člověku vlkem), umí dát do kontrastu lidskost i nečekané průsvity normálnosti všemu (tu nadřízeným, tu bezčasí, tu lidstvu) navzdory. Mnohdy beze slov; čistě pohledem, zvukem, naznačeným, hudbou. Ano, dalo by se vyčíst, že to negraduje, ale prostě tak nějak plyne během posledních (tý)dnů na frontě. Což není zcela divácké, ale je to záměr, který zrovna sem sedne. Není to však to samé na sto a jeden způsob. Ano, nedá se popřít, že mnohé z hrůz již zpracovala neméně působivě jiná díla (stěží však adaptaci klasice všech klasik, ze které všichni vycházejí, vyčíst "že je poněkud ohraná"). Snímek, který nevyhnutelně rozděluje... Jedni nevydýchají "šáhli mi na milovanou předlohu", druzí "to už jsme viděli a nemusíme znovu", třetí budou žehrat "na neexistující tempo". A pak tu budou ti, kteří z toho nebudou mít klidné spaní. Nikoli pro explicitní výjevy válečných zvěrstev či aktuálnost "navzdory století", ale pro celkový pocit zmaru toho všeho, kdy si to vystačí s málem; třeba pouhou poutí uniformy z fronty. (29.10.2022)

„VRCHNÍ VELITEL PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE PŘEŽIJETE ALESPOŇ ŠEST TÝDNŮ…“   Scénárističtí učedníci mají slušně nakoukáno a Berger prokázal cit pro divákovu válečnou duši. Od začátku všechno „žeru“, jako bych nevěděl, jak tahle válka skončí. Ono je tady totiž z tý první, světový, asi všechno. Strach, špína, hlad, tanky, plamenomety, frustrace a hlavně to, že lidi jsou idioti. Čtenářskej deník podle toho asi nenapíšu, ale doufám, že si to pustí všichni tam na východ od nás…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1928 napsal  Erich Maria Remarque, neznám. 2.) S nadšením jsem narukoval. (Na Ukrajinu? Kamkoliv!). /// Thx za titule „Drahomíra Rezková“.                    PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  ** (29.10.2022)

Jasný letošní vítěz napoli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk ( Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše). Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je. Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe ( Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde ( přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě oscary uloví a Sláva pro Netflix. 8.5/10. (30.10.2022)

Remarque je jedním z mých nejmilovanějších autorů, ke kterým se napříč životem opakovaně vracím a první německé zpracování nejslavnějšího a ve školních osnovách nejvyžadovanějšího románu jsem proto dlouho odkládal. Zvěstí o nepřesném nebo rovnou drzém přepracování bylo hodně a proto jsem teď v šoku, o jak dobrou adaptaci jde. Ale ne nutně o adaptaci jednoho díla, ale autorova díla souhrnného. Právě v tolik očerňované lince vyjednávání o konci války je v pár slovech či větách vyjádřen věčný bol, který se objevoval i v knihách, které se odehrávaly dávno po konfliktu nebo mezi světovými válkami. Stesky nad zbytečným protahováním uzavření příměří, které má za následek úmrtí mnoha nevinných, mají hrdinové většinou jen v hlavách a myšlenkách. Pro větší efekt je taková subjektivita nahrazena rozčilujícími obrazy a nespravedlivými pocity. V linii frontové nejde o to, které výjevy z knihy se povedlo do filmu přenést (přestože slavné nesnesitelné čekání v zákopu společně s nepřítelem nechybí), ale o atmosféru zatracení, zoufalství a věčné škody, která se vsákla do každé minuty. Nejvyšší hodnocení nakonec dávám i přes vynechání linky, která mě v knize tížila nejvíc. V té se hlavní hrdina při dovolené vrací na pár dní domů a zjišťuje, že takový návrat, jaký si představoval, nejspíš nikdy nebude možný. Že lidé, kteří boje nepoznali, nikdy nepochopí trauma a děs, který si veterán přináší . V rámci zhutnění děje a neopuštění zničujícího prostředí kontaktu s nepřítelem proto chápu takovou změnu a rád mírně nadhodnotím. Protože literární dílo vzniklo téměř o sto let dříve než tento snímek a varování nejsou o nic méně aktuální. (12.03.2023)

Po nadšených recenziách som čakal film roka. Lež, zázrak sa nekonal. Počas záverečných titulkov som zostal zarazený z toho, ako to nenaplnilo moje očakávania. Len 2* si to samozrejme nezaslúži. To určite nie. Ale inak ma to nebavilo. Po vizuálnej stránke bola snímka štedrá. Je chvályhodné, že tvorcovia ukázali vojnové zverstvá bez servítok. No pripadalo mi to zastarané. Chápem, že to vzniklo podľa literárnej predlohy (Stratenú generáciu som mal kedysi veľmi rád), takže ak tvorcovia nechceli provokovať vymýšľaním nových dejových liniek a zvratov, ktoré sa v románe nenachádzali (čo zjavne nechceli), tak si nemohli dovoliť vystrkovať rožky. Ale v roku 2022 vravieť, že vojna je zlá, že vysoko postavení členovia armády sa majú dobre a žijú v blahobyte a bezpečí, kým obyčajní vojaci každý deň umierajú s črevami vyvalenými z brúch, tak to sú veci, ktoré veľmi dobre dávno ovládam. Pravdupovediac som sa cítil ako keď učiteľka literatúry doniesla na hodinu sfilmovanú verziu s Donaldom Pleasenceom z roku 1979. (13.12.2022)

Nejlepší válečný krvák od Hacksaw Ridge. Po celý film jsem se kochal zákopovou scenérií a neustálou přehlídkou hororů, výborně zde vyniká a) kontrast mezi loterií řadových vojáků a hlavounů na vyšších pozicích armády, b) ten smutný fakt, že přesně kde končí první světová, už začíná ta druhá, ještě zrůdnější a násobně víc ničivá... (x) Vizuál a aspekt akce zde byl velmi uspokojivý. (10.11.2022)

Jediné, na co se ptám celé Na západní frontě klid, je, proč adaptují Na západní frontě klid, když tu předlohu vůbec nevyužívají a točí úplně jiný film z první světové války. Já jsem obecně velmi anti-věrnost předlohám člověk, jenže zatímco mi dává smysl třeba osadit populární fantasy svět komerčně vděčnějším příběhem, film z první světové jde natočit kdykoliv, tak proč si vybrat konkrétní předlohu, a pak jí ignorovat? To je jako ta značka nějak komerčně vděčná? To je síla brand recognition tak velká? Je někde fanklub, který na to čeká? I když je fakt, že kdyby byl ten film dobrý, asi bych se neptal. Jenže je to bohužel mišmaš válečných klišé, která opouští úhel pohledu a témata předlohy, aby byla o... o čem vlastně? (29.10.2022)

Nejznámější protiválečný manifest dostane další filmovou poctu zrovna v roce 2022? Lépe to snad ani načasovat nešlo. Znalost knižní předlohy je podle zdejších pozérských hodnocení spíše na obtíž. Absurdita válečného konfliktu je totiž cítit z každého záběru, zákopová jatka jsou úchvatná i děsivá zároveň a neokoukaní herci zase dodávají příběhu autentičnost. (07.11.2022)

Inu, řekla bych, že největší chybu tvůrci udělali v tom, že se zaštítili fantastickou literární předlohou, protože v porovnání s ní jejich výtvor okamžitě bledne a všechny změny působí neobratně a začátečnicky. Ani ten název takhle nedává smysl, protože it was not fuckin' quiet! Měla jsem trochu problém s obsazením, jelikož mi trvalo určitě aspoň hodinu, než jsem se naučila Paula rozpoznávat ve skupinových scénách, a Tjaden a Katcza mi připadali identičtí. Hned úvodní scéna Kantorkova proslovu naznačila, jakým způsobem se tvůrci k tématu postavili - všechno v prvním plánu a pointa se tlačí buldozerem. Hudba mi přišla rušivá - možná by byla zajímavá, kdyby i celý film vypadal jinak, ale takhle se to melodrama s tou "avantgardou" k sobě nehodilo. Takže moje doporučení by bylo zahodit předlohu a s tím spojenou potřebu podobat se jí aspoň natolik, aby ji šlo ve filmu poznat, a místo toho propracovat a dodat nuanci vyjednávací lince a veliteli magorovi v zámečku, nechat herce víc se zabydlet ve svých postavách prostých vojáků, a potom se prezentovat jako samostatný film o Velké válce. Protože zahodit ty nadbytečné cancy a držet se ducha předlohy asi možnost nebyla. Jo a ještě moje tradiční výtka - film by měl úplně jiné vyznění, kdyby hlavní postavu hrál doopravdy náctiletý chlapec a nikoliv herec o dekádu starší. (03.12.2022)

V Traileru na nás Západní Fronta pomrkává svým vizuálním exhibicionismem a člověku to nedá nepřemýšlet nad tím, jak by to po dlouhé době mohl být zase pořádný válečný spektákl. Bohužel opak je ale pravdou. Celých těch cca 150 minut tvůrci čerpají primárně z formální identity Vojína Ryana, avšak ty nejlepší momenty zcela míjí. Kdo viděl Spielbergův opus, pamatuje si jména hlavních hrdinů. Správňáka kapitána Millera, drsňáka Caparzu, samozřejmě Ryana. O ikonických scénách jako Normandie, nebo bitva ve městě ani nemluvě. Navíc s těžko překonatelným levelem šokující autenticity a mistrovstvím Kaminskiho kamery. Tady si po 10ti minutách od projekce nepamatujete jediné jméno a snad jen jednu zapamatovánihodnou scénu - tu s generálem v kaluži. Kultovní, ikonické, inovativní a precizně odvedené řemeslo vs generická válečná vřava německých tvůrců, která se spíše podobá Hacksaw Ridge, či We Were Soldiers. Záměrně zmiňuji Gibsona, protože level a vyobrazení násilí je v případech Fronty a filmů Mela Gibsona dost podobný. V danou vteřinu možná vezme za koule, ale za pár minut se snadno zapomene. Na Němčoury je to stále solidní film s místy velkolepým a vycizelovaným vizuálem, ale klasika se z něj nestane ani omylem. Na to je příběh nevýrazně zpracovaný, herci nevýrazně hrající a akce příliš jednotvárná. (12.11.2022)

Nečetl jsem knihu, neviděl starší adaptaci, ale byl jsem nahypeovaný z traileru. Takřka dokonalá výchozí pozice pro sledování nové netflixovské adaptace, protože jak to tak bývá, kniha je samozřejmě dokonalá a neschopní filmaři ji nedokážou zfilmovat pořádně (humor). Překvapilo mě, jak moc je to produkčně velmi výpravně zvládnuté, zvlášť na nehollywoodskpu produkci a hrozně jsem si užíval, jak to vypadá. Tempo je sice vražedně pomalé, film se v jistých linkách mírně táhne a 150 minut je vážně možná trošku moc, rozhodně se však jedná o veledílo na poměry netflixovského lineupu. Četl jsem výtky, že obsahově je to prázdné a hrdinové jsou neprokreslení, s tím však rozhodně nemohu souhlasit a argument, že kniha je poutavější zkrátka neberu. Já zkrátka více holduji audiovizuální formě a nikdo mi nevymluví, že forma brutality, které jsme svědky v Na západní formě klid, není mnohem tíživější než v knize. Velká spokojenost, i když jedno zhlédnutí patrně úplně stačí, podobně jako u ještě o řád depresivnějšího Schindlerovo seznamu. (12.11.2022)