Réžia:
Edward BergerKamera:
James FriendHudba:
Volker BertelmannHrajú:
Felix Kammerer, Albrecht Schuch, Moritz Klaus, Aaron Hilmer, Adrian Grünewald, Edin Hasanović, Daniel Brühl, Devid Striesow, Sebastian Hülk, Andreas Döhler (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Sotva sedmnáctiletý Paul jde za první světové války bojovat na západní frontu. Naverbovat se nechal s nadšením, to se ale v brutální realitě zákopů rychle vytrácí. (Netflix)
Videá (4)
Recenzie (647)
Knihu jsem četl kdysi na střední a moc si z ní nepamatuji, nejsem zatížen nároky na věrné adaptování. Od historického válečného filmu ale požaduji, aby nějak smysluplně vyjádřil svou tezi, což Na západní frontě klid (a nuda a škvár) nezvládá. Není tu vývoj postav, chybí jejich profilace v úvodu i emoce ve scénách, kdy bychom s nimi měli soucítit. Celé se to brodí v tendenčnosti válečných výjevů, z nichž větší dojem zanechá pouze sekvence s transportéry, jinak má každá scéna ze zákopů shodnou estetiku - tzn. přilepit kameru na protagonistu a nechat to kolem něj bouchat. To má navýšit sugestivnost a asi i subjektivitu prožitku, což ale snímek záhy vyvrací vršením melodramatických klišé a nahodilým zapojováním “velkých dějin” z mírových jednání - v té chvíli už se dohromady míchá Jdi a dívej se (ve slaboučkém odvaru utrpení hrdiny), 1917 (steadicamový zákopový styl), Stezky slávy (moralita o zbytečnosti lidských obětí a iracionálním myšlení generálů) a Dunkerk (role zhuštěného času během jednání, kdy se stříhá na schylující se bitvu). Dohromady je z toho samozřejmě paskvil, který většinou hezky vypadá, ale ta naprostá roztěkanost výpravy ústí do nevyhnutelné nudy a zdlouhavosti. Když jsem v průběhu zkontroloval čas a zjistil, že mě čeká ještě přes 40 minut, chtěl jsem film skoro vypnout. S Remarquea si to samozřejmě bere jen základní myšlenky a motivace, to jsem pochopil i s těmi dost zastřenými vzpomínkami na knihu (a bohužel je to ten nejmenší problém). ()
Na Západě nic nového a satanžel nezůstalo moc ani při starém. Chápu, že Erik Marie bylo pro soudruhy z německého NETFLUSu dozajista děsně atraktivně nebinární a genderově vyvážené jméno, ovšem udělali by daleko lépe, kdyby si nebrali do své rudě degenerativní huby stěžejní, přelomový, veskrze tísnivý a velmi sugestivní počin protiválečné literatury a tohle nazvali například Pár náhodně losovaných příhod z První světové pro mileniální dementy. A tak tu máme pompézně velkovýpravný pouťový videoklip, který de fuckto místo myšlenek, tísně a beznaděje pouze povrchně a akontextuálně vykuchává pár jmen z Erichovy klasiky a nechává je sice sperktakulárně, ovšem sterilně, lhostejně, bezemočně a digitálně řádně vyčančaně pobíhat po šampaňských zákopech. Tudíž nezbývá než s palčivou otázkou „Kde je, kurva, Himmelstoss?!“ na rtech ocenit jen solidní výpravu, vcelku působivou čelisťoidní hudbu (Doufám, že ten leitmotivní kvintakord „All we are“ soudruzi jen sprostě neznárodnili a řádně paní Doře navalili tantiémy!) a zejména to, že se produkce, určitě se zatnutým konečníkem, tentokrát udržela na uzdě, a například Kropp, náhle podlehnuvší romantice francouzského bahna, zcela přirozeně nepřeblafnul Tjadena v zákopové latríně, že Pavlík nebyl Turek a že tolik kýžené diverzitě bylo učiněno zadost sekundovým záběrem na pouze jediného negra u žabožroutského krytu. Každopádně, milí retardéři, pokud zrovna nemáte chuť sníst nějakou dobrou knihu, vřele doporučuji raději audiovizuální berličku v podobě dvou předchozích vynikajících verzí, jejichž genius loci zcela neutonul v povrchním digitálním mrdníku a daleko lépe interpretoval Mařenčiny autorské záměry. ()
Vojnový žáner nie je zrovna môj naj, napriek tomu sú u mňa slávne adaptácie slávnej predlohy z rokov 1930 a 1979 čisté stovky. Alebo aj Paths of Glory a Gallipoli, ak ostaneme pri prvej svetovej vojne, prípadne aj krásny Big Parade. Ja by som zase toľko Bergerovi nevyčítal, či vám hlavná postava prirastie k srdcu, alebo budete za všetko viniť generála z mustážou, je aj otázka vkusu a očakávaní. Každé euro tu každopádne skutočne vidieť a je sa tak na čo pozerať. Len mi nejak nejde do hlavy, že keď ste na vojne a neviete, či sa dožijete zajtrajšieho rána/obeda/večera, tak aj tak najviac myslíte na sex. 70% ()
Jednomu je z toho člověku smutno, když nepočítám silný závěr asi nejvíc byly ty střihy na tu bídu a utrpení obyčejných vojáků a víno, doutníky a žranici jejich velitele. Jinak hodně sugestivní pojetí takhle si představuji válku, prakticky čekání na smrt, přžiješ jeden útok, čeká tě další a je fuk jestli si v utočící nebo obranné pozici. Kvalitně natočený válečný boják, který je oproštěn od patosu, proslovů a největší sílu dává do obrazu. ()
Inu, řekla bych, že největší chybu tvůrci udělali v tom, že se zaštítili fantastickou literární předlohou, protože v porovnání s ní jejich výtvor okamžitě bledne a všechny změny působí neobratně a začátečnicky. Ani ten název takhle nedává smysl, protože it was not fuckin' quiet! Měla jsem trochu problém s obsazením, jelikož mi trvalo určitě aspoň hodinu, než jsem se naučila Paula rozpoznávat ve skupinových scénách, a Tjaden a Katcza mi připadali identičtí. Hned úvodní scéna Kantorkova proslovu naznačila, jakým způsobem se tvůrci k tématu postavili - všechno v prvním plánu a pointa se tlačí buldozerem. Hudba mi přišla rušivá - možná by byla zajímavá, kdyby i celý film vypadal jinak, ale takhle se to melodrama s tou "avantgardou" k sobě nehodilo. Takže moje doporučení by bylo zahodit předlohu a s tím spojenou potřebu podobat se jí aspoň natolik, aby ji šlo ve filmu poznat, a místo toho propracovat a dodat nuanci vyjednávací lince a veliteli magorovi v zámečku, nechat herce víc se zabydlet ve svých postavách prostých vojáků, a potom se prezentovat jako samostatný film o Velké válce. Protože zahodit ty nadbytečné cancy a držet se ducha předlohy asi možnost nebyla. Jo a ještě moje tradiční výtka - film by měl úplně jiné vyznění, kdyby hlavní postavu hrál doopravdy náctiletý chlapec a nikoliv herec o dekádu starší. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (9)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. září 2022 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (radecacek)
- Zobrazené francouzské tanky jsou typu Saint Charmond. Mezi dubnem 1917 a červencem 1918 jich bylo vyrobeno mezi 350 a 400 kusy. Tank vážil 23 tun, mohl teoreticky dosáhnout maximální rychlosti zhruba 12 km/h a byl vyzbrojen hlavním kanonem ráže 75 mm. Posádkou byl velmi neoblíbený kvůli své neschopnosti přejíždět zákopy. Také se často převážil dopředu kvůli těžkému dělu. Ke konci války byla výroba ukončena a tank byl nahrazen Renaultem FT. Poslední Saint Charmond je k vidění v muzeu ve Francii. (Axarus)
- Ak by film režíroval Roger Donaldson, úlohu Stanislausa Katczinského by dostal Travis Fimmel. (Arsenal83)
Reklama