Kruhy

Verbinského jednotku dodnes pokladám za jeden z najstrašidelnejších a najinšpiratívnejších hororov, aké k nám od roku 2002 zavítali. Ale trojka je dosť biedna. Pritom scenár nie je zlý. Ak si odmyslíme ledva postačujúce postavy a plno neskutočne prestarnutých klišé (postava X má pre ostatných zásadnú informáciu, uteká im ju povedať a cestou k nim zomrie), tak je zaujímavé venovať sa zrodu Samary (hoci Japonci prequel nakrútili už v roku 2000, ehm). Poteší aj vedľajšia dejová linka s univerzitnou „sektou“, snažiacou sa vedecky (!) bojovať proti Samare (znie to blbo, ale má to niečo do seba). Takisto prostredie malého mestečka, kde sa to všetko začalo, je príjemné; mám rád vidiecke horory. A hoci sú postavy ozaj nie príliš prepracované, na Vincenta D´Onofria, Johnnyho Galeckého a Talianku Matildu Annu Lutz sa aspoň dobre pozerá. No je zvláštne, že Samara sa objavuje iba minimálne. Miestami to dokonca vyzerá skôr ako nejaký „iný“ horor, do ktorého sa štúdio prostredníctvom dotáčok rozhodlo dodatočne dodať Samaru, aby bol aspoň niečím zaujímavý. Ono už v jednotkách Hidea Nakatau/Gorea Verbinského sa Samara/Sadako objavovala iba v náznakoch a potom až na konci a o to desivejšie to bolo. Ale teraz to pôsobí predsa len dosť čudne. Ako návrat k legende, ktorá svoju studňovú púť začala pred 15. resp. 19. rokmi síce príjemné, no chcelo to oveľa viac a to ako na strane režiséra, tak hercov, producentov, maskérov, šéfov výpravy, kameramana, hudobného skladateľa, strihača... koho som zabudol? (14.04.2017)

Spoilery! Již druhý díl byl navíc, tak proč nepřijít s trojkou, kterou se tvůrci zřejmě chtěli zalíbit školákům, a tak děj zasadili právě do tohoto prostředí a totálně to nefungovalo. Totálními dementy v hlavních rolích počínaje, absencí jakéhokoli byť jen třeba náznaku strachu či alespoň napětí pokračujíce a lobotomickým dějem končíce. Nejvíc mě pobavilo, že hlavní dvojce superagentů s vytříbenou intuicí, která je schopná takřka podle barvy spadlého lístečku vystopovat Samařinu minulost, a dokonce i minulost její przněné maminky, unikne vypálené Braillovo písmo na ruce hlavní hrdinky. Mnohokrát jsem se během stopáže přistihl, že děj prostě nevnímám. Byl tak brutálně neatraktivní, že se mi nepodařilo udržet pozornost na více než pár jednotek minut v kuse. Záporáka snad nebylo možné vybrat trapnějšího než kněze - prznitele. Taktéž by měl tvůrcům někdo sdělit, že když už chtějí nějaké filmy vykrádat, tak je vždy lepší sáhnout po něčem starším a méně známém, nikoli po nedávném "hitu" jehož oblíbenost dodnes nechápu, ale neupírám mu ji. V závěru jsem si říkal, že se jedná o opravdu katastrofální zakončení série a dost mě dorazil otevřený konec. Jedna hvězda za stále doznívající nostalgii z prvního dílu a opravdu jen hrstku světlých záblesků, díky kterým jsem během sledování nesklouzl do fáze utrpení. (25.04.2017)

Horor do pohody. Doslova. Vydesiť diváka nedokáže ani jednou scénou a absenciu napätia sa snaží zakrývať aspoň konzistentným tempom a slušnými nápadmi v rámci príbehu. Ale čo z toho, keď ostáva len pri nápadoch a Kruhy sú ako celok zbytočným sequelom, kde je lepšie neriešiť logiku celej zápletky. Nechajte už Samaru spať. (22.04.2017)

Samara je zpět a je to pruda. Dlouhovlasá pipka, která měla přijít do kin minimálně před pěti lety, která nedokáže v dnešní době ani vyděsit, ani nahnat husí kůži. Vedle Conjuringu a Annabele neměla šanci a dlouholeté odkládání se na filmu taky děsně podepsalo. Je faktem, že jsem vlastně nic nečekal, takže je úspěch, že jsem to dokoukal bez větších škod. Jedna hvězda za Samara on the Plane. (26.04.2017)

Tak po tomhle budete koukat na dvojku jako na docela dobrej horor. Její pokračování je totiž jen smutnym odrazem hollywoodské sterility. Lekačky absolutně nefunkční, atmosféra se utopila asi někde ve studni a napětí se smrsklo na jedinou palčivou otázku: nedojde si profesor Leonard Hofstadter pro radu k profesoru Sheldonovi Cooperovi? Jenže nedošel, a tak je divák, počítající počet hlav v poloprázdnym sálu, svědkem toho, jak je Samara degradovaná na pouhou oběť v nepříliš funkčních family vztazích. Jediné, co zbylo, je známý hudební motiv a celkem mrdatelná hlavní hrdinka. "Ale no tak, Blooďáku, přece to nemůže bejt až tak zlý!" Ale ono to je, ty vole, ještě horší! Však uvidíte sami... (02.02.2017)