Prvotné zlo - Primeval
Po stopách zabijáka
Primeval
Réžia:
Michael KatlemanKamera:
Edward J. PeiHudba:
John FrizzellHrajú:
Dominic Purcell, Brooke Langton, Orlando Jones, Jürgen Prochnow, Gideon Emery, Patrick Lyster, Kevin Otto, Chris April, Gabriel Malema, Dumisani Mbebe (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Skupina novinárov sa vydá do Južnej Afriky po stopách 10-metrového krokodíla-ľudožrúta, ktorý ohrozuje miestnych obyvateľov. Ich cieľom je dostať netvora živého. Producent Tim Freeman (Dominic Purcell), kameraman Steven Johnson (Orlando Jones) a zvyšok ich tímu však netuší, že v okamihu, keď sa vydávajú na nebezpečnú cestu proti prúdu pralesnej rieky, hrozí im dvojaké nebezpečenstvo. Na jednej strane obludný krokodíl, ktorému zachutilo ľudské mäso, a na druhej strane znepriatelené kmene v ničivej občianskej vojne zúriacej v džungli. Z novinárov sa stávajú prenasledovaní a jedinou cestou k prežitiu je preľstiť smrtiaceho plaza i možno ešte nebezpečnejšieho diktátora a jeho ľudí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (134)
Pokud by se jednalo čistě o honbu za krokoušem, tak bych tu jednu * ještě přihodil, ale v tomto případě občanská válka coby vedlejší dějová linie u mě nefunguje. Design krokodýla je k smíchu a díky svým nadpřirozeným schopnostem není jen unikátem mezi plazy, ale nezranitelnou vraždící mašinou, která hravě předběhne i Usaina Bolta. Z přírodovědného hlediska kokotina, ovšem jako zábavný snímek film místy překvapivě funguje. ()
Nečakane dobrý film (a s Dominicom Purcellom!). Občianska vojna pôsobí originálne, útoky krokodíla sú občas až veľkolepé. Atmosferický croco horor sa nevidí až tak často... ()
Monster hororů je v posledních letech naprosté minimum a těch kvalitních už vůbec ne a proto jsou fanoušci žánru spokojení za každý kousek, který se alespoň dá nazvat průměrným. A přesně takový je i snímek "Po stopách zabijáka", který je inspirován skutečným příběhem přerostlého a hodně hladového krokodýla, který se živý obyvateli Jižní Afriky již několik desetiletí. Film překvapivě funguje na poli budování atmosféry a minimálně ze začátku se mu to překvapivě daří. Krásné záběry na rozpálenou Afriku a úmrtí spíše mimo záběr ve stylu "Čelistí", protože minimální rozpočet se podepsal hlavně na úvodním zabijákovi, který je krutě počítačový a právě na to trpí druhá polovina filmu, která přechází do akčnější polohy a zybtek moc nezachraňují na nevýrazní až špatní herci. Přesto se jedná o koukatelnou a neurážející žánrovku, která fanoušky dokáže potěšit. ()
Otravný. ()
Oproti žánrově příbuzným australským snímkům je "Po stopách zabijáka" příjemně ozvláštněno zasazením do jedné z afrických občanských válek a až na přemíru filtrů disponuje slušnou kamerou, ale nechutná klišovitost postav (ústřední dvojice jako by sem spadla z letu Oceanic 815), hloupost jejich jednání, předvídatelný děj, až nečekaně otravný happyend a pohádkové, jako lev řvoucí monstrum, nadané gepardí rychlostí a opičí hbitostí sráží snímek hluboko do béčkových vod, odkud mu nepomůže Gustav velký, Malý ani Husák. ()
S bratrem,v noci na noťasu upřostřed dovolené v jižních čechách.....Neutuchající výtlemy nad logickými dírami ve scénáři,idiotským chováním postav a obřího zeleného monstra,jenž mísí chování lehce retardovaného aligátora,hada,lva a běžeckým talentem Usiana Bolta :-D Sem tam náznak atmosféry,občas fajn brutalitka(poprava potěšila :-D ) klasické lklišé v podobě hláškujícího negra(opravdu dobré hlášky ) a pozadí občaské války v Africe,co se týče stránky ( největší,nejzlejší,nejhladovější,nejrychlejší a technicky průměrně vytvořený krokodýl ) už to byla bída.Takový mix dvou žánrů,který vlastně nevěděl co říct,tak neřekl nic :-) Potěšil Purcell,který by si měl urychleně hledat lepší práci ;-) a jméno krokouše... Gustík :-D borec :-) 45%. ()
Jen bych opakoval hodnoceni E lana, akorat ze u mne to diky tomu vychazi na vyssi hodnoceni. Tradicni temata netradicne pojate, a vazne to slape od zacatku do konce. ()
Škoda, že většina krokodýlích scén se odehrávalo v noci, takže nešlo nic moc vidět. Navíc krokodýl běhá tak rychle, že by mohl na souši klidně lovit antilopy. No mám z tohoto napůl hororu o krokodýlovi jménem GUSTAV a napůl politicko-válečného dramata rozporuplné pocity. 55% ()
Jeden z nejlepších krokodýlých filmů co jsem kdy viděl. Nádherná příroda mě doslova očarovala a já se nechal unášet tímhle napůl dobrodružným a napůl hororovým filmem. Tvůrcům se místy skutečně povedlo navodit skvělou atmosféru, kterou doprovázel solidní hudební doprovod. Jednotlivé efekty byly rovněž na přijatelné úrovni, jen mě občas štvala ta přemíra digitálních efektů (převážně pak ve chvílích, kdy velký Gustav skákal na klec, točil se okolo těch stromů atd...). Jinak mám ovšem hodně dobrý pocit i z výkonu Dominica Purcella i když nejlepší byl stejně ten kameraman. ()
Byl jsem docela překvapen, že se nejedná jen o takový ten nerealistický připitomělí thriller přerostlé zvíře x člověk, nebo skupina lidí. ()
Ta velikost ta temná legenda do toho mrazivá hudba a na konec ta příroda a ještě akční podíl filmu, ehm jsem spokojeně ohromen. ()
Tento snímek jsem si pustil hodinu po zhlédnutí filmu Návrat do krvavé laguny, což byla asi chyba. Nutilo mě to porovnávat. Uznávám, že se to nesluší, poněvadž je to jak když porovnáváte Spidermana se Supermanem:-) Už bez legrace. Chybou filmu je to, že vlastně vůbec nenahání strach. A obsahuje pár komických scének, zvláště když krokodýl běhá skoro jako Bolt:-) Nepotěší ani výkony herců. Po zhlédnutí divák cítí zklamání. ()
Problém je, že prakticky pokaždé, když se krokouš objevil, zbláznila se kamera. Ale úplně. K tomu se drtivá většina útoků odehrává ve tmě, takže víc než cokoliv jinýho jsem byl častokrát dost nasranej. A přitom nevím proč to tak bylo, protože nějaký dolar na to evidentně padnul a monstrum v celé své kráse nevypadalo z hlediska triků vůbec špatně. Takhle bylo zajímavější (nikoliv zajímavé) to, jak si partička amerických novinářů poradí se splašenými rebely z kmene Hutuů. Jinak nejsem přírodovědec, ale cválající krokodýl ve filmu, který se prsí titulkem "podle skutečných událostí", mi přijde trošku moc. 30% ()
Po Krvavé laguně a po jejím návratu do ní, jsem se pustil do třetího krokodýlího dobrodružství. Zajímavé je, že jsou všechny z roku 2007. Ovšem tenhle příběh měl skutečně zůstat nevyprávěný. Jižní Afrika, neznámý a nesympatičtí herci a deseti metrový Gustav. Ano, ten obří krokodýl má dokonce jméno. (Ještě, že se nejmenuje Albert). Mě tenhle film přišel absolutně nekoukatelný. Výprava a vizualizace strašná. Příběh se více zaobírá nějakými diktátory než samotným krokodýlem a lovení tohoto vodního miláčka taky nefunguje. Není tu strach, napětí. Proboha v tomhle filmu chybí nejen smysluplné dialogy, ale i smysluplný scénář! Sice to není vyloženě k smíchu, ale já se nudil od začátku do konce. Ani kamera přírody není hezká. Na tomhle filmu není pozitivního vůbec nic. (12 %) ()
Gustav by si zaslúžil trochu väčší priestor a krajší, resp. efektnejší vizuál. ()
Slušný monster horror, nijak nevybočující z tradice šablonek sežrání. A prý podle skutečné události... ()
Scénář : Michael Ferris a John D. Brancato. Kamera : Edward J. Pei. Hudba : John Frizzell. CHYBA VE FILMU : Když Tim ( Dominic Purcell ) podává Stevenovi ( Orlando Jones ) pivo, je vidět, že mu podával skleněnou flašku. Ale když Steve pije drží v ruce plechovku. ()
Ak ste ešte nevideli tonového krokodíla, ktorý sa po súši pohybuje rýchlosťou 100 metrov za sekundu a dokáže vyskočiť do niekoľkometrovej výšky, pozrite si túto komédiu. Aspoň to africké prostredie bolo zaujímavé. ()
Na jednu stranu to mohl být zajímavý příběh, ale nebýt hlavního tématu - ,,mega" krokodýla. Už toto naznačuje, že asi ne vše bude v pořádku. Jistě, že člověku občas cukaly nervy, ale nic vyjímečnýho se nekonalo. Afrika a otřesné události mě zaujaly více, i když toho bylo opravdu pramálo. Ve výsledku nic moc. ()
Za tie farebne vymakané pohľadnice z Afriky som už pomaly siahal k tretej hviezdičke. Ale to by som nemusel čumieť na tento film, pekných obrázkových kníh z Čierneho kontinentu mám doma habadej. Pred obrazovku som si sadal kvôli príbehu a avizovanému adrenalínu - a ani jedného ani druhého sa mi veľa nedostalo. Splašeným a nekonzistentným strihom, ktorý mal zrejme napomôcť svižnosti deja, tvorcovia akurát mrzačia príbeh a potenciálnych epileptikov. O stotožnení sa s postavami či nebodaj vytváraní ozajstného napätia nemôže byť reč. Predpokladám, že to vizuálne kúzlenie chcelo byť Potemkinovou dedinou pre chatrný scenár, ale ani počítačovú adventúru nespasí vychytaná grafika, pokiaľ sa tá hra nestane interaktívnou. Ale jednu múdru myšlienočku filmu nemožno uprieť: malí Gustávovia sú často väčšie svine než tí veľkí... ()