SOLOM.

Starší filmy, ve kterých se objevil Seagal, patří k mým oblíbeným, ovšem postupem času se z něj stalo prasátko Steven a kvalita jednotlivých kousků šla rapidně dolů. Tohle je někdy na onom přechodu s dobrých bojových scén na zběsilý střih, máchání rukou a posléze i náhrada za dvojníka. Tady se můj kdysi oblíbený herec ještě držel, ačkoliv scénář samotný už za moc nestál a stejně tak během akčních scén někteří podali až ochotnický výkon. Pořád ale praskaly kosti, padali drsňácké hlášky a nechyběly ani pěkné ženské. Za Liezl Carstens dám jednu navíc, jinak bych to spíše viděl už na lehce podprůměrnou záležitost. Takhle dám ale klasický průměr.

Rok 2024 zatím nabízí jednu bídu za druhou. Po Nočním koupání jde o druhý film tohoto roku a opět to byla dost bídná podívaná. Tentokrát ještě horší než druhý zmiňovaný film. Pomalu ale jistě si začínám myslet, že normální – pořádné filmy jsou už jen mým zbožným přáním a drtivou většinu tvoří jen podprůměrné sračky na jedno zhlédnutí. Samotný námět filmu nevypadal na první pohled zas až tak špatně, ale to by se jeho zpracování musel ujmout někdo úplně jiný. Opravdu jen těžko jsem hledal alespoň nějaká pozitiva, které bych zde mohl pochválit.    Bo Mirosseni totiž do té doby natočil jen dva krátkometrážní kousky a moc nechápu, proč se cpal zrovna do hororového žánru. Nedokázal totiž téměř za celou dobu vytvořit potřebnou atmosféru, nenabídl nám skoro žádnou kvalitní (děsivou) scénu, porce brutality taky mizivá, charakteristika postav nezajímavá a herecké výkony většiny zúčastněných bídné. To jen tak ve zkratce k většině negativ na které jsem tu narazil a ani se mi nechce o nic moc rozepisovat. Protože mi za to tento film prostě nestojí.    Ve filmu se mluví o jisté formě rasismu/nadřazenosti, máme tu náznaky Ku Klux Klanu, ne zrovna hodného staříka který vede rozhovory s otcem rodiny, ženu která si češe vlasy a je připoutaná k řetězu, skupinu milice, jenž vtrhne do domu a je postupně eliminována tamní entitou – jenže nic z toho není pořádně dotáhnuto do konce. Navíc spousta věcí tu postrádá i smysl – nebo lépe řečeno se ukáží být zbytečné, většinu důležitého se odehraje mimo záběr kamery a pak přijde závěr, který v nás měl probudit emoce a sympatie – ale naprosto se to minulo účinkem. Tedy alespoň v mém případě. Jen jsem po většinu času znuděně pokukoval po časomíře.

Já moc na ty novinky nejsem, takže je vždycky nechám nějaký ten „pátek“ uležet a počkám si, až proběhne ona pověstná počáteční vlna a tak nějak se všechno uleží. Takže jde o první film roku 2024, který jsem viděl a jen doufám, že se letos natočí lepší kousky, než byl tento. Naštěstí jsem na něj nešel do kina! Ono bylo sice pěkné, že byl uveden pod produkcí Blumhouse Productions a Atomic Monster, ale moc dobrou reklamu jim tedy neudělal. A celkově nám tento film ani moc kvalitní podívané nenabídl. To je potřeba říci především.    Filmů o strašidelných domech je natočená celá řada, ale o bazénech či léčivých pramenech jich moc není. Nebo alespoň já jsem viděl jen minimum. Krátkometrážní kousek, který jsem viděl předtím, na mě rovněž moc velký dojem neudělal. Ovšem je škoda, že potenciál zůstal naprosto nevyužitý. Bryce McGuire je možná dobrý začínající scénárista, ale jako režisér zatím tedy nic moc. To co se snažil vecpat do rodinného dramatu, který se točil okolo hlavní dějové linky, o to ochudil tu hororovou. Párkrát se tu sice objevilo pár náznaků zajímavé atmosféry, bohužel šlo jen o několik záblesků v jinak dosti průměrné (no spíš podprůměrné) podívané. Pár rádoby lekaček, nějaké ty digitální efekty v podobě utonulých duší, černé šmouhy, rádoby drsnější závěr a hups, máme tu závěrečné titulky. To bylo jako všechno? Vše se snažil zalepit pár informacemi o minulosti tohoto místa – pramene a jeho léčivých schopnostech, za které si žádá protislužbu – jenže i to bylo dost rychle odbyto.    Co se hereckých výkonů týče, tak i v tomto případě šlo o dost průměrnou záležitost. Wyatt Russell kvalit svých rodičů prostě nedosahuje ani omylem a Kerry Condon prostě všechno sama zvládnout nemohla. Představitelé dětských postav taky žádná sláva – asi vůbec nejlepší výkon předvedla ta malá Asiatka na začátku filmu. Takže já si prostě nemůžu pomoci, ale přece jenom jsem očekával od tohoto filmu trochu víc. Takhle se z toho stala spíš lehce podprůměrná záležitost, která brzy upadne v zapomnění.