Sinister

pointu pochopíte už v prologu, jelikož už z úvodního "předfilmu" je zjevné, "kdo je vrah", i když detaily a okolnosti budou odhaleny až později. kdekoliv jinde by to bylo obrovské faux pas, ale v hororech jde přeci jenom o něco trochu jiného. a žánr horor filmu zjevně dominuje, i přes naznačené zakalení kriminálkou a do značné míry i rodinným dramatem (zvláště zaujme vynikající scéna manželské hádky). Sinister se odráží od častého výskytu případů skandálních, nepochopitelně brutálních rituálních vražd, jaké v lidech vzbuzují reálné obavy i do jisté míry zvrhlou zvědavost, a velmi tvůrčím způsobem kolem nich tká překvapivě originálně podaný příběh. výsledkem je přímo "nakynutá fabulace", v níž probíhá téměř až detektivní vyšetřování nikoliv zločinu, ale spíše okultního jevu pomocí studia nalezených filmů. film zjevně vychází z premisy obrazu coby odvěkého fundamentu západní kultury a z přesvědčení, že artefakty vizuální kultury včetně filmů, (za určitých okolností) mohou, ontologicky vzato, zpředmětnit duchovní, respektive okultní jevy. Sinister samotný má ovšem daleko do "mystického filmu". nicméně, nelze mu upřít, že propojuje obrazy fiktivních super 8 záběrů s "hlavním tělem" filmu bez znatelných švů, jinými slovy velmi hladce a nerušivě. jsou to právě momenty ze "super 8 found footage" záběrů, které nejvíce přispívají atmosféře. totéž bych ale mohl říct i o vynikající práci se zvukem, o žážitky nabuzujícím využití zajímavé hudby (však Christopher Young, veterán Hellraiseru a jeho druhého pokračování) a o úzkostlivé práci se svícením, které vynikne leda při kinoprojekci. pochvalnou zmínku zaslouží i slušná režie Scotta Derricksona, který zručně, po krůčkách vede diváka po stopách záhadných vražd a zároveň rozdmýchává osobní drama protagonisty, rozpolceného mezi sobeckou touhou po uznání a altruistickou péčí o rodinu. ve výsledném dojmu působí Sinister jako tak trochu bezduchá duchařina, která víceméně automaticky zpracovává mimořádně nápaditý námět, ale kvůli absenci vskutku hutné atmosféry a zjevným ohledům na rating vyznívá lehce samoúčelně a utlumeně. (07.11.2012)

Extrémně nepříjemný, atmosférický až zlý horor ... Atmosféra a námět si sice půjčuje trochu z Paranormal Activity (jedno který díl ...) nebo Insidious (2010). Dějově se ale film ubírá dosti jiným směrem. Hned první záběr, který příjde na začátku filmu, a pak se často opakuje, diváka doslova šokuje a naprosto emocionálně rozervaného jej ponechá takto nemilosrdně po celou stopáž filmu, přitom často přidává na intenzitě, graduje další výjevy, hlavní hrdina objevuje v domě své rodiny stále šílenější 8mm filmové materiály, ale vůbec si s nimi neví rady ... Vše se odehrává v přítmí, zvuk a obraz zastaralé promítačky dotvářejí již tak sklíčenou atmosféru, zvukové efekty tahají za divákovy nervy až k prasknutí, nade vším visí nemilosrdný otazník ... Film nemá s divákem SEBEMENŠÍ SLITOVÁNÍ!!! Nenechá jej ani na minutu vydechnout a uvolnit se, tlak na diváka je obrovský. Dějově se sice nejedná o kdo ví co, ale tenhle film je o atmosféře a o pocitu. A v tom opravdu kraluje. Chvílemi jsem byl opravdu na vážkách, jestli se mi to líbí nebo ne. Zvlášť když do hororového materiálu bývají umístěny děti. Jen pro silné povahy ... Velké překvapení na sklonku roku v dušičkový čas ... (04.11.2012)

Typicky slabý hororový příběh ve výborně atmosférickém podání. Scott Derrikson dokazuje, že má talent na atmosférické hororové pecky jako málokdo a dokáže vytvořit lekačky i tam, kde na zbytek hollywoodských rutinérů již kašle. Ethan Hawke výborný, jen škoda že linie okolo jeho rodiny nedostala více prostoru. Závěr by tak byl ještě více mrazivější. I tak zřejmě nejlepší čistokrevný horor tohoto roku. (16.11.2012)

Na Sinister jsem se docela těšil, protože mí oblíbení většinou nasázeli 4* a připojovali pochvalné komentáře, kde se většinou skloňovalo slovo "atmosféra". Po zhlédnutí ve mě převládají rozpaky a nemastný, neslaný dojem. Jediné, co můžu beze zbytku ocenit, je práce se zvukem. Pokud bych v přiměřené náladě viděl snímek v kině, je docela možné, že bych se přiklonil ke třetí hvězdičce. Zbytek je tak nějak rutinní, předvídatelný, v rámci žánru neinovativní, byť řemeslně slušně zvládnutý. Nezaujal. K emocím, které ve mě, dejme tomu, kdysi vyvolalo sledování Kruhu, se to nepřiblížilo ani vzdáleně. Horor, který nevyvolává tíseň zkrátka nefunguje, jak má. Celkový dojem: 45 %. (14.10.2018)

|| Scenár: C. Robert Cargill, Scott Derrickson | Hudba: Chtistopher Young | Produkcia: Jason Blum | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: Summit Entertainment, Alliance Films, Blumhouse Productions, IM Global | Rozpočet: 3 miliónov $ | Tržby: 87,702,460 $ || Zaslúžený trhák, kde najlepšiu prácu odviedol skladaťel. Ta hudba je tak ponurá a atmosferická, že by som si ju ako sountrack určite nepúšťal, leda že by som chcel mať temné sny. Na to však, aby bol tento film výnimočným, je to až príliž veľký blábol, mixujúci duchovno so zombie a nadprirodzeno so sériovou vraždou. Tieto prvky sú miešané samoúčelne, a pre mňa nemali šancu zafungovať. Hlavne ku koncu. Prvá pólka nadpriemerná. (25.05.2013)